Belgie chystá kapacitní platby, mají pomoci k náhradě jaderných elektráren
Belgická vláda minulý pátek představila návrh zákona o kapacitním trhu, který má podpořit výstavbu 3,6 GW nového instalovaného výkonu flexibilních zdrojů. Ty mají nahradit plánovaný úbytek 5,9 GW instalovaného výkonu jaderných elektráren.
Plánovaný úbytek instalovaného výkonu belgických jaderných elektráren, které mají být do roku 2025 odstaveny, má být nahrazen 3,6 GW nového flexibilního výkonu.
Podle dřívějších vyjádření belgické vlády a ministryně energetiky Marie-Christine Marghemové by se mělo jednat o elektrárny spalujícící zemní plyn. Jelikož však při současných tržních cenách elektřiny a plynu nedává investice do těchto zdrojů smysl, rozhodla se Belgie pro podporu výstavby nových zdrojů formou kapacitních plateb.
„Nebudeme v Belgii stavět uhelné elektrárny, tudíž nám nezbývá příliš možností pro zdroje pracující v základním zatížení kromě plynu. Musíme však podpořit investory,“ uvedla podle zahraničního serveru Montel Marghemová.
Marghemová dále uvedla, že pokud chce Belgie skutečně odstavit všechny jaderné elektrárny do roku 2025, je třeba navrženou legislativu přijmout do květnových voleb. Podpora bude následně muset být notifikována Evropskou komisí.
Krize v oblasti zabezpečení dodávek elektřiny
Potřebu výstavby nových stabilních zdrojů elektřiny v Belgii umocnila nedávná krize v oblasti zabezpečení dodávek elektřiny.
Nejvíce kritická situace panovala v Belgii od poloviny října do poloviny listopadu, kdy byl v provozu pouze jeden ze šesti belgických jaderných bloků. Chybělo tak přibližně 4,9 z necelých 6 GW instalovaného výkonu jaderných elektráren.
Již v září se tak začalo zmiňovat riziko tzv. brownoutů, tedy řízeného omezování dodávek elektřiny. Belgický provozovatel přenosové soustavy na konci září vyčíslil dodatečný výkon, který bude potřeba během zimních měsících pro zajištění výkonové rovnováhy, na 1,7 GW.
S příchodem zimy na konci listopadu následně vzrostly ceny elektřiny v Belgii na několikaletá maxima. Ve večerní špičce se 21. listopadu cena elektřiny na belgickém denním trhu vyšplhala až k hranici 500 EUR/MWh.
Situace se začala uklidňovat s postupným návratem jaderných bloků do provozu. Aktuálně dodávají belgické jaderné elektrárny zhruba 4 GW výkonu.
{„country“:“BE“,“type“:“AREA“,“from“:“2018-11-01″,“to“:“2019-01-18″,“caption“:“Výroba elektřiny v Belgii od začátku října 2018.“,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2018-11-01″,“end_date“:“2019-01-18″}
Mohlo by vás zajímat:
Supééér.
Už se začnou moderně draze dotovat i fosilní elektrárny na zahraniční plyn, čeho se ještě v zelené EU nedočkáme.
Paní ministryně Marghemová zjevně nesleduje debaty na místním serveru a evidentně není schopna zachytit nejmodernější energetické trendy. Když vidím tu argumentační vykopávku energetiky minulého století: „Nebudeme v Belgii stavět uhelné elektrárny, tudíž nám nezbývá příliš možností pro zdroje pracující v základním zatížení kromě plynu. Musíme však podpořit investory“.
Jo jo, ale snad si někteří místní zkušení OZE harcovníci najdou trochu času, aby ji poradili, že vůbec pojem základní zatížení je již dávno překonaným archaismem a potažmo jak belgický problém snadno, rychle, efektivně, moderně a environmentálně přátelsky vyřešit pomocí OZE a baterií...
Člověče, to mi nedělejte, jsem si kvůli Vám poprskal monitor.
Ano Belgie v sedmdesátých letech minulého století pochopila ten moderní trend; stavěla hodně jaderných reaktorů, měla z jádra víc než 50% elektřiny, na dálnicích se v noci svítilo (tedy něco takového jako chce naše jaderná loby i ve století 21.) Výsledek: Belgičané splakali nad výdělkem. Sázka na jádro jak je teď vidět byl jejich obrovský omyl.
Opravdu si pane Vaněčku myslíte, že výstavba jaderných elektráren v Belgii byl v 70 letech minulého století omyl? Teď mají stále ještě větší instalovaný výkon v jádře, než my a vyrábějí vámi tolik opovrhovaný baseload s celkovými měrnými náklady někde 25 - 30 EUR/MWh (neznám přesně, tak to ale nějak bude). Měli tehdy začít svítit loučemi, topit uhlím a zříci se něčeho tak neekologického a nemoderního, jako je průmyslová výroba? Nebo byste doporučil třeba uhelné elektrárny a dovoz uhlí tehdy třeba z Německa a teď kdoví odkud?
Belgičané a Francouzi vsadili v minulém století na JE, vyráběli v nich hodně přes 50% elektřiny, zanedbali údržbu a museli a musí je odstavovat pro časté opravy a výsledek vidíte.
Realita nyní: jejich obrovská výzkumná centra (v Molu v Belgii, byl jsem tam, dělají výzkum všeho možného, jáderný výzkum zcela upadá) či CEA ve Francii (opět redukce jaderného výzkumu).
Ještě nedošli tak daleko jako Němci aby zcela zrušili jaderný výzkum,
ale blíží se to tomu.
Výhled do budoucna: určitě nevyvinou levnější, bezpečnější reaktory čtvrté generace.
Proto chce Belgie odejít od jaderné energetiky a Francie ji chce redukovat (ta už v ní utopila ohromné množství peněz, které schází jinde).
Tož taková je perspektiva v EU.
Alternativa JE nejsou louče, ale OZE a plyn. To je trend v EU.
Nepodceňujte tolik Frantíky, čínské vysokoteplotní jaderky po prověření funkčnosti nakonec s 5-8 letým zpožděním zkopírovat zvládnou.
Jinak maximálně bezpečné už jsou reaktory 3+ generace, a když se staví sériově jako ruské a čínské modely tak i dostatečně levné. 4 generace má být o jiných věcech, buď bez výměny paliva pro úplně primitivní národy, nebo malé reaktory stavěné roboticky v jednom globálním centru a pak exportované do půlky světa pro podřízené kolonie, nebo reaktory na znovupoužité přepracované palivo (ale běžného uranu je ještě na 50 let), nebo konečně ty vysokoteplostní co použijí část tepla na výrobu vodíku, ale v Česku můžeme využít teplo i z námi 80% stavěných tady tradičních jaderek, pokud k nim přistavíme skleníky a domovy důchodců.
A ta údržbová krize byla vyvolaná schválně, protože globalisté teď chtějí co nejlevněji skoupit co nejvíc jaderek a další klíčové infrastruktury v EU, než na Západě naplno propukne reindustrializace.
Otázka na autora - kde se vzalo oněch 3,6 GW? V odkazovaném článku jsem žádnou cifru nenašel a bylo by zajímavé vědět, jak k ní Belgická vláda dospěla. Každopádně v Bruselu se to líbit nebude. Tam budou požadovat jednak zohlednit kapacitu mezinárodních propojení, která v Belgii výrazně vzroste, případně propojení dále navýšit a dále zohlednit "Demand response", neboli dobrovolné snižování poptávky ve špičkách (pochopitelně za náhradu). Pak teprve může reziduální saldo pokrývat nový zdroj - viz velmi podobný případ v Německu, kde Komise kapacitu výrazně snížila. Navíc rozhodnutí Komise v podobných případech nebývá rychlé, protože by měla v podobných případech dělat veřejnou konzultaci (to se týkalo i Německého případu).
Zdravím, cifra 3,6 GW je uvedena v druhém odkazovaném článku na serveru Montel - https://www.montelnews.com/en/story/belgium-set-to-adopt-gas-plant-subsidy-plan--minister-/969672?fbclid=IwAR1tMXXxFEzlnYMoV0jz9xgHB5N7xd8DY8pcBJoxwZQ9ldLZnQN5RHNs4Y0
Jedná se o odhad potřebného nového flexibilního výkonu dle PPS Elia.
Pokud chceme mluvit o budoucnosti západní Evropy a zejména Belgie nebo Francie , pak si myslím ,že JE tam zažijí velký návrat. Dnes se staví JE na středním východě a protože se západní evropa stává středním východem , budou se tam časem stavět i nové JE.
Pokud chceme mluvit o budoucnosti západní Evropy a zejména Belgie nebo Francie , pak si myslím ,že JE tam zažijí velký návrat. Dnes se staví JE na středním východě a protože se západní evropa stává středním východem , budou se tam časem stavět i nové JE.
Nemůžete věřit všem drbům, kolik jich bude za 10, 20, 40, let jako procent populace? Na Středním východě se JE staví z jediného důvodu, ptákometrie, stejně tak v Africe, stejně tak v regionech s podivnou formou vlády nesoucí znaky diktatury.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se