TenneT: Nizozemsko může brzy čelit nedostatku elektřiny, vláda by měla zavést kapacitní mechanismy

S pokračující elektrifikací a úbytkem řiditelných zdrojů na trhu je otázka bezpečnosti dodávek napříč Evropou stále aktuálnější. Nizozemský provozovatel přenosové soustavy TenneT ve své nedávné analýze varuje před možným nárůstem období nedostatku disponibilního výkonu. Situace v tamní síti by se přitom mohla výrazně zhoršit již od roku 2030. Provozovatel soustavy tak vyzývá vládu k urychlenému přijetí opatření, především v podobě zavedení kapacitních mechanismů.

Zajištění bezpečných dodávek elektřiny je nejen v Česku dlouhodobě diskutovaným tématem, zejména ve světle postupného odklonu od využívání uhelných zdrojů. Provozovatelé přenosových soustav jednotlivých zemí tak pravidelně aktualizují své výhledy, ve kterých se mimo jiné zaměřují na rizika nedostatku výkonu. Jedním z nich je i společnost TenneT, která spravuje přenosovou síť v Nizozemsku a části Německa.

Podle společnosti sice výroba elektřiny ze solárních a větrných elektráren neustále roste, stejně tak se na trhu uplatňují služby flexibility ze strany bateriových úložišť či řízení spotřeby, nicméně ani to nestačí k nahrazení úbytku výkonu fosilních zdrojů a k pokrytí rostoucí poptávky po elektřině. Zejména v případě baterií a řízení spotřeby jsou možnosti při dlouhodobějším nedostatku výkonu v síti omezené.

TenneT, podobně jako další provozovatelé soustav, vyhodnocuje riziko nedostatku dodávek například pomocí spolehlivostního ukazatele LOLE (Loss Of Load Expectation). Ten udává počet hodin, kdy je pro dané období hodnota zatížení větší než předpokládaná výroba včetně dovozu. Ve všech zvažovaných scénářích by měl počet takových hodin od roku 2030 překročit bezpečnostní standard v podobě maximálně čtyř hodin.

Situace může být kritická již na konci dekády

Podle agentury Reuters společnost uvádí, že mezi lety 2030 a 2035 by počet hodin s nedostatkem výkonu měl vzrůst na 37 až 46 hodin ročně. Nizozemsko bude rovněž zřejmě čelit rostoucím potřebám dovozu elektřiny. Zatímco v roce 2028 by dovoz elektřiny během období nízké výroby měl činit zhruba 1 GW, do roku 2035 by mohl vzrůst až na 9 GW. Nedostatku disponibilního výkonu by přitom měly čelit i země propojené s Nizozemskem jako například Německo, Belgie či Dánsko.

"Prostřednictvím své analýzy společnost TenneT již řadu let dokazuje, že důležitý není jen růst poptávky po elektřině, ale také dostupnost dostatečného řiditelného výkonu v Nizozemsku a sousedních zemích. Energetická transformace vyžaduje předvídavost a včasné jednání," uvedl Maarten Abbenhuis, výkonný ředitel společnosti.

Pro rok 2030 TenneT očekává potřebu dodatečného výkonu o hodnotě zhruba 0,4 GW. Pokud by však sousední země nedokázaly přijmout dostatečná opatření k zabezpečení svých potřeb, tato hodnota by mohla vzrůst až na 3,7 GW.

TenneT tak navrhuje několik opatření, která předložil tamní vládě. Jedním z klíčových prvků je zavedení kapacitních mechanismů, tedy plateb provozovatelům zdrojů za disponibilní výkon. Ten by měl být zaveden již od zimy 2029/2030, kdy má být situace v soustavě již napjatá. V rámci těchto mechanismů by mělo být explicitně zajištěno i řízení spotřeby, aby účastníci trhu získali jistotu pro své případné investice.