Německo chce spravedlivější platby za distribuci. Domácnosti s fotovoltaikou si připlatí

Transformace energetického sektoru v podobě proměny výrobních mixů a růstu decentralizované výroby spolu s akumulací vyvolává otázky ohledně potřeb soustavy. Především distribuční sítě si v řadě zemí Evropy vyžadují vysoké investice a potřebu úpravy řízení. Údržba a rozvoj distribučních sítí přináší vysoké náklady a nejen Česko, ale i sousední Německo řeší potřebu reformy systému plateb. Německý síťový regulátor tak nedávno představil podrobnosti připravované reformy síťových poplatků. Ty by v dohledné budoucnosti rovněž měly být dynamické a motivovat výrobce a spotřebitele k optimalizaci svých potřeb.

Financování údržby a především rozvoje distribučních sítí je citlivým tématem, jelikož je často skloňováno spolu s reformou systému plateb. Transformace energetického sektoru tak stále častěji vede k tomu, že zákonodárci a regulátoři jednotlivých zemí EU zvažují možné úpravy systému financování distribuce elektrické energie. Takovéto diskuze o změně tarifní struktury se vedou například v České republice, podobně ale i v Německu.

Podle německého síťového regulátora současný systém síťových poplatků již neodpovídá aktuálním i budoucím potřebám dodávek energie. Německý regulátor tak představil detaily, jak by se poplatky za distribuci elektřiny v zemi měly v následujících letech změnit.

"Cílem nového systému síťových poplatků je zvýšit nákladovou efektivitu a zajistit spravedlivé rozložení nákladů. Naše cíle: přiřazovat náklady tam, kde vznikají; stanovit cenu za omezené kapacity; předcházet nákladům na řízení při přetížení sítě; podporovat flexibilitu a omezit potřebu rozšiřování sítě," uvedl Klaus Müller, prezident německého síťového regulátora.

Domácnosti zásadní změny nečekají. Alespoň ne ty bez vlastní výroby

Pro zhruba 40 milionů domácností připojených na hladině nízkého napětí by se podle regulátora neměl systém výrazně změnit. Domácnosti tak nadále budou platit fixní platby za připojení, stejně jako variabilní částky v závislosti na jejich skutečné spotřebě. Podobně je tomu i v České republice. Jisté změny nicméně v Německu nastanou v případě fixní platby za připojení.

Odběratelé elektřiny, kteří si elektřinu zároveň sami vyrábějí a tedy spotřebovávají méně ze sítě, budou platit vyšší fixní platby. Tímto způsobem se tak budou výrazněji podílet na financování sítí, ze kterých mohou kdykoliv odebírat elektřinu. Z této povinnosti nicméně budou vyjmuty malé fotovoltaické zdroje, které se zapojují do zásuvky, někdy přezdívané jako balkonové fotovoltaiky. Podle regulátora by měl být dopad na samovýrobce omezený, ročně by si měli připlatit do 100 EUR.

"Ti, kdo si sami vyrábějí elektřinu, v současné době přispívají na financování rozvodné sítě méně. I oni však na síť spoléhají, když nesvítí slunce a jejich baterie jsou vybité. Chceme proto, aby výrobci elektřiny přispívali na náklady o něco více. Je to otázka spravedlnosti. V opačném případě by rostoucí náklady nesli stále více pouze spotřebitelé bez vlastních zdrojů," dodává Müller.

Velkoodběratelé budou platit za kapacitu

Větších změn se dočkají komerční a průmysloví odběratelé, jejichž roční spotřeba přesahuje 100 MWh. Kromě platby za spotřebované množství elektřiny budou tito odběratelé nově rovněž nově platit za kapacitu svého připojení. V případě překročení sjednané kapacity budou poté platit penále účtované podle objemu odebrané elektřiny

"Umožňujeme komerčním a průmyslovým odběratelům větší flexibilitu při spotřebě elektřiny. To představuje skvělou příležitost efektivněji reagovat na nízké ceny elektřiny. Z toho mají stejný prospěch jak velcí odběratelé, tak i energetická soustava," uvádí Klaus Müller k plánovaným změnám struktury plateb pro velkoodběratele.

Změny nicméně čekají i výrobce elektřiny, kteří by se měli nově rovněž podílet na financování provozu distribučních soustav. Platby by se podle regulátora měly pohybovat mezi 4 a 7 EUR za kW a rok. Stávající zdroje nicméně obdrží výjimku z těchto plateb po dobu 20 let od jejich uvedení do provozu. Regulátor očekává, že zavedení těchto plateb bude mít omezený dopad na trh, nicméně každoročně by mohlo přinést zhruba 2 miliardy eur na rozvoj sítí. Tyto platby se nicméně nemají vztahovat na malé plug-in fotovoltaiky a samovýrobce.

Na financování sítí se bude podílet i akumulace

Povinnost podílet se na financování soustavy se má v Německu nově vztahovat i na provozovatele přečerpávacích elektráren či bateriových úložišť.  Provozovatelé těchto akumulačních zařízení by tak nově měli platit za síťovou kapacitu podobně jako výrobci, nicméně platby za odebranou elektřinu se na ně vztahovat nebudou.

Podle prezidenta německého regulátora by se tato povinnost měla vztahovat na nové projekty, aby byla zajištěna jistota pro probíhající projekty. Konkrétně se má jednat o projekty, u nichž bude konečné rozhodnutí o investici učiněno až po vstupu ustanovení v platnost.

"Úložiště energie jsou pro energetický systém budoucnosti a zvýšení bezpečnosti dodávek zásadní. Potřebujeme jich mnohem více. Úložiště energie pružně reagují na cenové signály a my chceme zabránit tomu, aby tím ještě zhoršovala přetížení sítě," dodává Klaus Müller.

V budoucnu by měly být platby za distribuci dynamické

S rostoucím podílem intermitentních zdrojů, tedy především solárních a větrných elektráren, rovněž stále častěji dochází k přetěžování sítě. Tento stav by měly pomoci vyřešit dynamické platby za distribuci, které mají odběratele motivovat k přesunu své spotřeby do období nižší poptávky.

Návrh systému dynamických plateb nicméně podle regulátora vyžaduje rozsáhlou analýzu. Ta bude zahrnovat potenciální dopady na velkoobchodní trhy, potřeby redispečinku či posouzení, zda je možné je prakticky zavést. První koncept systému dynamických plateb by měl být hotov do konce příštího roku.

Přestože přesná podoba dynamických plateb ještě není známa, německý regulátor již nastiňuje možný harmonogram jejich zavádění. V případě akumulace by dynamické platby měly být spuštěny mezi lety 2030 a 2033. Pro výrobce elektřiny by zavedení dynamických sazeb mělo nastat mezi lety 2032 a 2035, výjimku mají mít offshore větrné parky.

Co se týče flexibility na hladině nízkého napětí, je podle regulátora nutné rychle a soustavně pracovat na dalším rozvoji variabilních plateb za připojení k síti pro provozovatele domácích bateriových úložišť a elektromobilů. V případě odběratelů připojených do sítě nízkého napětí připadá v úvahu dobrovolná účast.