Ve frontách na připojení uvázlo 455 GW baterií. Evropské distribuční sítě nestíhají

Nová studie poradenské společnosti AFRY, zpracovaná pro organizaci Beyond Fossil Fuels, ukazuje, že ve frontách na připojení k distribučním sítím v Evropě čeká zhruba 455 GW projektů bateriových úložišť a dalších 375 GW obnovitelných zdrojů. Hodnota takto zablokovaných čistých zdrojů přesahuje 100 miliard eur. Mezi osmi sledovanými trhy je i Česká republika.

Studie nazvaná „Grid Expectations" analyzuje situaci v Bulharsku, České republice, Itálii, Německu, Polsku, Řecku, Spojeném království a Španělsku, přičemž vychází z dat dostupných k únoru 2026. Autoři docházejí k závěru, že omezená kapacita distribučních sítí se stala strukturální bariérou energetické transformace — svým rozsahem srovnatelnou s úzkými místy v přenosové soustavě, ale s mnohem menší mírou regulatorní transparentnosti.

Hlavní vzkaz studie je, že provozovatelé distribučních soustav se ze „strážců brány" musejí stát aktivními aktéry transformace. Úzkým místem dnes není pouze fyzický nedostatek vedení a transformátorů, ale stále častěji také způsob, jakým se spravují fronty, plánuje rozvoj a sdílejí informace. Právě tato „softwarová" stránka rozhoduje o tom, jak rychle se podaří připojit baterie a obnovitelné zdroje, které už developeři chtějí a umějí postavit.

Nejhorší je situace v Německu a Británii

Fronty na připojení baterií jsou podle AFRY nejdelší v Německu a Spojeném království, kde čekající objem v obou případech přesahuje 100 GW. Napříč osmi trhy přijímají provozovatelé distribučních soustav v průměru přes 11 000 žádostí o připojení ročně u projektů obnovitelných zdrojů a úložišť nad 1 MW, přičemž zhruba 70 % z nich připadá na fotovoltaiku.

Zpoždění při uvádění úložišť do provozu podle studie zvyšuje náklady celé soustavy. Baterie přitom patří k zásadním nástrojům pro absorpci přebytků z obnovitelných zdrojů, omezení jejich odstavování (curtailmentu) a poskytování flexibility. Pokud projekty čekají roky ve frontě, soustava o tyto přínosy přichází právě ve chvíli, kdy je nejvíce potřebuje.

Jako příklad slouží Španělsko, kde podle AFRY zpoždění zdržují projekty v hodnotě zhruba 7 miliard eur a roste počet rozvoden a přípojných bodů, které dosahují své kapacitní hranice. Samotná fronta úložišť tam odpovídá přibližně 40 % národního cíle pro akumulaci, což naznačuje, že výstavba baterií předbíhá rozvoj sítě potřebné k jejich připojení.

Šest příčin a problém s transparentností

AFRY identifikuje šest hlavních příčin narůstajících front: nedostatečné posilování distribučních sítí, slabé dlouhodobé plánování, příliš zdlouhavé administrativní a povolovací procesy, neefektivní řízení front, spekulativní projekty rezervující kapacitu bez reálné realizace a omezení na straně dodavatelských řetězců a kvalifikované pracovní síly.

Samostatným problémem je nedostatek dat. Zatímco provozovatelé přenosových soustav obvykle zveřejňují podrobné informace o dostupné kapacitě a čekajících žádostech, údaje z distribučních sítí jsou roztříštěné a mezi zeměmi nekonzistentní. To komplikuje plánování investic a zvyšuje nejistotu pro investory. Autoři proto vyzývají provozovatele distribučních soustav, aby výrazně zlepšili své řídicí a administrativní procesy.

Český kontext: 23 GW rezervací, z nichž velká část nebude využita

Závěry studie do značné míry odpovídají situaci v Česku. Podle dřívější analýzy expertní skupiny Frank Bold je v české distribuční síti rezervováno kolem 23 GW výkonu pro připravované obnovitelné zdroje. To je zhruba dvojnásobek národního cíle do roku 2030 a několikanásobek aktuálně připojené kapacity, která se pohybuje okolo 5 GW. Velká část rezervací ale podle expertů zřejmě nikdy nebude využita — některé projekty se zadrhly na legislativních překážkách, jiné jsou spekulativní.

Pokud by se síť dimenzovala podle těchto nevyužitých rezervací, znamenalo by to investice za stovky miliard korun, které by se promítly do regulované složky ceny elektřiny. Frank Bold proto navrhuje soubor neinvestičních opatření — od dynamických síťových tarifů přes důslednější kontrolu rezervací až po pravidelné zveřejňování dat o volné kapacitě a čekacích listinách. Podle expertů by taková opatření mohla uvolnit desítky procent stávající kapacity bez výstavby jediného kilometru nového vedení.