Ve frontách na připojení uvázlo 455 GW baterií. Evropské distribuční sítě nestíhají

Ach jo, tak zase jeden "odborník", který nezná základní fakta. Doporučuji, když něco nevím, nebo tomu nerozumím, použít alespoň AI.

Ano, mezi větrnými (VTE) a fotovoltaickými elektrárnami (FVE) existuje silná negativní korelace. Tato vlastnost se odborně označuje jako meteorologická komplementarita. Znamená to, že oba zdroje se v čase přirozeně doplňují. Když klesá výkon jednoho zdroje, obvykle stoupá výkon druhého.

1. Sezónní korelace (rok)V průběhu roku vykazují tyto zdroje protichůdné cykly: Léto: Sluneční záření dosahuje maxima, takže FVE vyrábí nejvíce energie. Vítr bývá v letních měsících obecně slabší. Zima: Solární produkce výrazně padá. Naopak v zimním období panuje větrnější počasí a hustší vzduch, což vede k tomu, že VTE dosahují své špičkové výroby.

2. Diurnální korelace (den a noc)V rámci jednoho dne se projevují odlišné fyzikální podmínky: Přes den: FVE generuje energii díky slunci. Povrch země se zahřívá, což může lokálně tlumit stabilní silné větrné proudění. V noci / Večer: FVE nevyrábí nic. Kvůli ochlazování zemského povrchu a teplotním rozdílům v atmosféře však vítr v mnoha lokalitách k večeru a v noci sílí.

Význam v energetice. Díky této záporné korelaci je velmi výhodné stavět hybridní systémy kombinující VTE a FVE.

Žádná silná negativní korelace ve skutečnosti neexistuje, Bláho. Sezónní korelace je k ničemu, když mezi těmi sezónami neumíme elektřinu uchovávat, stejně jako nějaké hodinové průměry, a pokud spočtete korelaci nad hodinovými daty, tj. pro 8760 hodin v roce, vychází např. za loňský rok pro ČR slabá negativní korelace (r=-0,22), která má do silné negativní korelace hodně daleko.

Mezi výrobou fotovoltaických (FVE) a větrných elektráren (VTE) existuje silná negativní korelace (antíkorelace), což znamená, že se tyto dva zdroje v čase přirozeně doplňují. Tento jev se v energetice označuje jako meteorologická komplementarita. Když jeden zdroj nevyrábí, druhý má tendenci vyrábět naopak více.

Jak to vypadá v ČR na grafech a číslech:Zimní propad slunce vs. vítr: V ČR vyrobí fotovoltaika v zimních měsících (listopad–leden) o 40 až 80 % méně elektřiny oproti svému ročnímu průměru. Právě v těchto měsících ale v Česku fouká nejvíce a větrné elektrárny dosahují svých maxim.Letní propad větru: V létě sice vítr v ČR slábne, ale jeho produkce ani v nejslabších měsících neklesá pod 40 % průměrné měsíční výroby. To bezpečně vykrývá solární boom.Ideální poměr v ČR: Data ukazují, že pro optimální vyhlazení dodávek do české sítě je nejlepší mít poměr roční výroby z větru a slunce přibližně 3 : 1. Při tomto nastavení se v měsíčních součtech v ČR spolehlivě vyrobí minimálně 50 % dlouhodobého průměru v jakékoliv roční době.

Česká specifika (Noční vítr a Dunkelflaute)Noční vítr ve výšce: V ČR hodně záleží na výšce elektrárny. Zatímco při zemi vítr v noci utichá, moderní české větrné turbíny s výškou stožáru kolem 100–150 metrů využívají tzv. noční tryskové proudění. V noci, kdy FVE spí, tak větrníky v ČR fungují na vysoký výkon.Problém „Dunkelflaute“: I v ČR nastávají dny, kdy nefouká ani nesvítí slunce (tzv. temné bezvětří). Data ukazují, že taková situace nastává v Česku v průměru 9krát za rok (téměř výhradně mezi listopadem a lednem). Pro tyto dny potřebuje ČR baterie nebo záložní plynové/biomasové zdroje

Proč to v ČR zatím tolik nevidíme v praxi?V českých médiích se často mluví o tom, že „obnovitelné zdroje ohrožují síť“. Je to dáno obrovským nepoměrem v instalovaném výkonu:Zatímco solárních elektráren máme v ČR obrovské množství (přes 4 500 MW), větrných elektráren je v celé zemi pouze kolem 200 kusů (cca 340 MW).Kvůli tomu, že máme v ČR „přesolárkováno“ a fatální nedostatek větrníků, se u nás tato přirozená rovnováha v celostátním měřítku zatím nemůže naplno projevit.

Ne, tahle údajná silná negativní korelace a údajné přirozené doplňování zmizí ve chvíli, kdy se místo agregovaných dat za celé měsíce použijí skutečná data po hodinách nebo čtvrthodinách. A agregovaná data za celé měsíce jsou nám k ničemu, když v rámci toho měsíce nebo dokonce ročního období elektřinu neumíme skladovat. Krásně je to vidět např. zde, žádné přirozené doplňování tam najednou není: energy-charts.info/charts/power_heatmaps/chart.htm?l=en&c=DE&wind_onshore=1&wind_offshore=1&year=2025

Najděte si nějaký diagram z reálného světa, třeba Německo tady na Energostatu, vypněte všechny typy zdrojů až na FVE a větrníky, a uvidíte, že o praktické použitelnosti Vašich úvah lze s úspěchem pochybovat.

Proč jim taky oponovat. To, že posbírali data je chvályhodné. A to jaká identifikovali úzká místa v systému, není žádné překvapení. Administrativní pakárna, netransparentnost a nekonsistence v práci provozovatelů distribučních soustav jsou už dlouho veřejným tajemstvím.

1. Timeo Danaes et dona ferentes.

2. Hraběcí rady vymyslí kdekdo. Problém jsou detaily (teď přijde taky hraběcí rada), které musí obsahovat prováděcí předpis, aby věci reálně řešil, obstál při přezkumu soudem, a nikoho bezdůvodně nediskriminoval.

Co tím chcete vlastně říct?

Že stát nemá prostředky a pravomoci, aby výrazně omezit spekulativní žádosti?

Kdyby Frank Bold skutečně stál o produktivní řešení situace, prezentoval by svůj návrh toho předpisu nebo by se aspoň iniciativně hlásil ke spolupráci nad ním. Chytrých odborných právníků má dost. Protože to nedělá, je zřejmé, že nic řešit nechce, nynější nejasnosti a sporné pozice mu vyhovují, jen ale nechce tak vypadat.

Hraběcí rady vymyslí kdekdo.

Takže F. B. má dělat práci za státní aparát, no to je naprosto logické.

Nemá státní aparát dost úředníků, aby na tom pracovali?

Určitě nená. Jinak by to nemusela zpracovávat neziskovka Frank Bold.

Většina jsou spekulativní rezervace, bohužel se stát s nimi zatím nijak nevypořádal.

A to, že provozovatelé a regulátoři DS tady těm věcem nejdou naproti, lze krásně demonstrovat na příkladu současného dění v Německu popsaném zde v článku před pár dny. Místo snahy využít nové FVE a baterie jako příležitost a vymyslet nějaký lepší obchodní model, který by byl pro DS i pro "prosumery" vzájemně výhodný, se hraje "hra na spravedlnost", kde je k těm aktivním občanům a firmám fakticky přistupováno jako ke škodné.

Tak, přečerpávací vodní elektrárny mají teprve malou energetickou hustotu a nikdo se z toho nikdy nehroutil.