Evropská komise v Grónsku: Jaké nerostné bohatství ostrov skrývá?

Návštěva Evropské komise v Grónsku potvrzuje evropský zájem o realizaci těžby kritických minerálů na mrazivém území severní polokoule. V současné chvíli lze Grónsko stále označit za poměrně nedotčené území. To se však, vzhledem k rostoucí poptávce a zájmu zainteresovaných zemí a investorů, může brzy změnit. O návštěvě informoval server Euractiv.

Grónsko, největší ostrov světa s rozlohou přes 2 miliony kilometrů čtverečních, obývá zhruba 58 tisíc obyvatel. Ostrov spadá fakticky pod Dánsko, přes které je území přidružené k Evropské unii. Grónská samospráva disponuje rozsáhlými pravomocemi, energeticky nejzajímavější je rozhodnutí z roku 2010, kdy obdržela kompetence v rozhodování v oblasti nerostných surovin.

Pohledem do historie bylo Grónsko nejednou předmětem zájmu světových velmocí. Zajímavým faktem z minulosti je zájem administrativy amerického prezidenta Harryho Trumana, který chtěl ostrov v roce 1946 koupit za 100 milionů dolarů ve zlatě a práva na část aljašské ropy. Tento manévr, ač neúspěšný, se však neřídil energetickými zájmy, nýbrž zájmy rodící se studené války.

To samé se nedá říct o relativně nedávném pokusu číslo dva, který vzešel z iniciativy tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa. "Strategicky je to zajímavé. Je to v podstatě velký obchod s nemovitostmi," uvedl v té době Trump v souvislosti s novou nabídkou. Výsledek? Dánský premiér označil americkou myšlenku za absurdní, čímž byl návrh smeten ze stolu.

Na rozdíl od Trumana lze označit Trumpův pokus za energeticky motivovaný. Zatímco Trumana zajímala především plocha, kde by Spojené státy mohly rozmístit svoje rakety, Trump sledoval skutečnou hodnotu toho, co se nachází pod ní. Hodnotu, kterou dnes sleduje i Čína nebo právě Evropská komise.

K nynějšímu dění, Grónsko v těchto dnech navštívila evropská komisařka pro mezinárodní partnerství Jutta Urpilainenová, čímž v podstatě navázala na dřívější letošní návštěvu předsedkyně Ursuly von der Leyenové. V loňském roce Grónsko navíc uzavřelo s Evropskou komisí memorandum o porozumění o základních surovinách (Strategic Partnership on Suistanable Raw Materials Value Chains).

Motivace spolupráce je zřejmá, přičemž vhodně ji popsala právě předsedkyně von der Leyenová: "Nová pracovní místa v Grónsku, lepší zabezpečení dodávek pro Evropu; oba můžeme těžit z větší spolupráce v těchto oblastech." Její návštěva Grónska souvisela s otevřením evropské kanceláře v hlavním městě Nuuk.

O jaké dodávky se jedná?

Na území Grónska se nachází 25 druhů nerostů z celkových 34, které EU stanovila v oficiálním seznamu kritických surovin (CRM), včetně vzácných zemin, lithia, grafitu, titanu, platinových kovů nebo niobu. V konkrétních číslech se ku příkladu vzácných zemin skloňuje nevyužitý potenciál 42 Mt REO (Rare Earths Oxide). Účelem je jejich nejrůznější použití v energetické tranzici, tedy například v elektromobilitě, polovodičích nebo větrných turbínách.

Ve skutečnosti se jedná o ložiska světové úrovně. Na rozdíl však od Kanady, která má podobný geologicky pestrý a dlouhý vývoj, je území Grónska stále poměrně řídce prozkoumáno a zmapováno, nemluvě o skromném rozsahu těžby. Potenciál pro nové objevy je tak stále značný.

Toho si jsou představitelé Grónska dobře vědomi. Konec konců ve zprávě Grónsko a Island v nové Arktidě, která obsahuje doporučení Grónského výboru jmenovaného ministrem zahraničních věcí a mezinárodní rozvojové spolupráce stojí: "Grónsko má klíčovou pozici díky neobvykle velkým zásobám využitelných kovů, ropy, plynu a drahých kamenů v zemi. Významné zásoby kovů vzácných zemin postavily Grónsko do nové a jedinečné pozice. Několik překrývajících se faktorů naznačuje, že 21. století bude pro grónský těžební průmysl prosperující."

Co komplikuje těžbu v Grónsku?

Co je nejisté, je způsob, jakým se těžba v drsných podmínkách zrealizuje, nehledě na skutečnost, že grónský těžební průmysl v současnosti téměř neexistuje. V zemi jsou dva aktivní doly, z nichž se ani jeden nevěnuje těžbě kritických materiálů. Značných problémů, které komplikují těžbu, je vícero. Podrobně se jimi zabýval kodaňský nezávislý think-tank Europa.

Ten identifikoval několik zásadních výzev, které komplikují naplnění těžebního rozvoje. Jedná se především o vysoké počáteční náklady na fyzickou a digitální infrastrukturu, které spolu s drsnými povětrnostními podmínkami, představují významné překážky. K tomu se přidává křehké a chráněné prostředí ostrova, což vyvolává obavy ze strany ekologických aktivistů, a lze očekávat veřejný odpor. Struktura grónské ekonomiky rovněž trpí nedostatkem kvalifikované pracovní síly a přetrvávají zde politické spory ohledně dovozu zahraničních pracovníků. Neposlední komplikací je poté absence právních předpisů pro přímé zahraniční investice (FDI).

Závěrem lze říci, že ačkoli má EU ke Grónsku nejblíže díky historickým a politickým vazbám skrze Dánsko, není pro Grónsko jediným potenciálním partnerem v rozvoji těžby kritických surovin. Přítomnost mimoevropských aktérů v grónském těžebním odvětví nejen odhaluje slabost evropského průmyslu v této oblasti, ale také zdůrazňuje, že Grónsko má možnost vybírat si mezi různými partnery, včetně USA, se kterými již uzavřelo dohodu. Pokud chce EU v tomto klíčovém odvětví uspět, bude muset jednat rychle a strategicky, aby zůstala pro Grónsko atraktivním a relevantním partnerem.