Největší světoví producenti uranu

Ačkoliv historie využívání uranu pro výrobu elektrické energie sahá pouze do poloviny 20. století, což dělá z uranu jedno z nejmladších paliv, tato surovina se velmi rychle stala strategicky důležitým palivem pro mnoho zemí světa. Těžbou uranu je ve světě známa i Česká republika, která se celkovou produkcí zařadila do první desítky zemí s historicky největší produkcí.

Díky své vysoké energetické hustotě se uran stal důležitým palivem nejen pro výrobu elektřiny v jaderných elektrárnách, ale později i pro pohon plavidel, zpočátku ponorek a později také lodí.

Stejně jako téměř každý libovolný prvek lze i uran nalézt kdekoliv na světě. Pro jeho ekonomicky výhodnou těžbu je však důležitá jeho koncentrace, která se může významně lišit. Těžba uranové rudy probíhá v současné době ve zhruba 20 zemích světa, přičemž celé 2/3 světové produkce pochází od tří největších těžařů – Kazachstánu, Kanady a Austrálie.

Zmíněné tři země jsou i domovem největším uranovým dolům světa, kdy více než polovinu veškeré produkce uranu pokrývá pouhá desítka dolů.

Kazachstán

Za 40 % veškeré světové produkce uranu (2014) stojí pouze jediná země, a to Kazachstán. První průzkumné práce začaly v Kazachstánu probíhat na konci 40. let minulého století a po 60 letech zaujala tato země v oblasti těžby uranu světové prvenství.

Na počátku 70. let byly v Kazachstánu prováděny první pokusy s hydrochemickým způsobem těžby, který začal být posléze široce uplatňován a tato metoda těžby nyní v tamních dolech zcela dominuje.

Kazachstán zažívá v posledních letech značný nárůst v těžbě uranu, kdy v roce 2009 s 28 % světové produkce vystřídal na první pozici do té doby dlouho panující Kanadu. V roce 2014 činila celková produkce již 23 tisíc tun. Za posledních 15 let, kdy těžba v roce 2000 jen mírně přesahovala 2 tisíce tun, se tedy jedná o více než 10násobný nárůst.

Přestože je Kazachstán největším světovým producentem uranu, země sama žádnou jadernou elektrárnu neprovozuje a veškerá produkce tedy směřuje na vývoz do jiných zemí. Těmi jsou tradičně Rusko a v poslední době i Čína, která nyní odebírá přes polovinu kazašské produkce.

Kanada

Rozdíl v objemu těžby mezi prvním Kazachstánem a po něm následující Kanadou je značný. Kanada s 9 134 tunami vytěženého uranu v roce 2014 nedosahuje ani poloviny produkce Kazachstánu, nicméně v této zemi lze nalézt největší uranový důl světa, McArthur River, z něhož pochází 80 % kanadského uranu. Za vysokou produkcí dolu stojí zejména vysoký podíl uranové rudy v tamní zemině, který dosahuje necelých 15 %.

První těžba radioaktivních prvků se v Kanadě datuje do 30. let minulého století, kdy se v zemi začala rozvíjet produkce radonu. První průzkumy cílené na ložiska uranu začaly s ohledem na rostoucí poptávku po této komoditě probíhat již v roce 1942.

V období 2. světové války byl však na privátní průzkumné práce uvalen zákaz. Po jeho zrušení došlo v 50. letech k opětovnému nárůstu a do roku 1959 bylo v Kanadě v provozu přes 23 aktivních dolů.

Na rozdíl od Kazachstánu se Kanada potýká s relativně stabilním poklesem v těžbě uranu, který za posledních deset let činí přibližně 21 %.

Austrálie

Třetí zemí světa v pořadí produkce uranu je s ročním objemem 5 001 tun (2014) Austrálie. Přesto, že Austrálie není největším světovým producentem, je zemí, která disponuje největšími světovými zásobami, a to zhruba 30 %.

Podobně jako v ostatních zemích světa začala těžba uranu v této zemi v 50. letech minulého století.

V poslední době dochází v Austrálii k poklesu těžby a uzavírání dolů, v současnosti zbyly v zemi pouhé čtyři aktivní doly.

Stejně jako v případu Kazachstánu Austrálie nedisponuje žádným jaderným zdrojem a téměř veškerý uran tedy směřuje na export.

Budoucnost těžby

Známé světové zásoby uranu jsou více než dostačující a při současné potřebě tohoto paliva, která dosahuje 67 tisíc tun ročně, by měly vystačit nejméně do konce 21. století.

V současné době pochází z uranových dolů přibližně 90 % těženého uranu, přičemž zbytek uranu je získáván jako vedlejší produkt těžby jiných surovin.

Dalším důležitým zdrojem uranu v tomto tisíciletí se staly jaderné zbraně z období studené války. Uran z vyřazených hlavic se od roku 2000 podílel na pokrytí světové spotřeby z více než jedné desetiny.

Zdroj úvodní fotografie: IAEA