Polsko se v čele Visegrádu zaměří na energetiku, postaví se proti Nord Streamu II

Polské předsednictví visegrádské skupině (V4) se zaměří na energetiku nebo společný postoj k migrační krizi, uvedla dnes v rozhovoru s ČTK velvyslankyně Polska v Česku Grażyna Bernatowiczová. Varšava chce zachovat i osvědčené konzultace před jednáním členských zemí EU.

Polská velvyslankyně zároveň odmítla dělení EU na staré a nové země, o němž se v poslední době hovoří v souvislosti se spory o řešení migrační krize mezi zeměmi Visegrádu a dalšími členskými státy. Část EU dle jejích slov v poslední době hledá spíše obětní beránky než řešení problémů.

O prioritách, s nimiž Polsko od července povede Visegrád, Bernatowiczová nechtěla hovořit přímo, dokud je na dnešním pražském summitu předsedů vlád Slovenska, Polska, Maďarska a Česka nepředstaví polská premiérka Beáta Szydlová.

„Zvláště v oblasti energetiky počítáme se synergií se slovenským předsednictvím Radě EU, například co se týče energetické unie,“ naznačila jedno z hlavních témat.

Visegrádské země se podle diplomatky společně postaví zejména proti stavbě dalších odnoží plynovodu Nord Stream.

„Migrační krize ale ještě nějakou dobu zůstane hlavním tématem v rámci unijní agendy,“ dodala.

Migrace, energetika i další oblasti, jimiž se V4 zabývá, bezprostředně souvisí s vývojem v Evropské unii. Tradicí se proto staly společné schůzky představitelů před jednáním evropských institucí.

„Asi nejhmatatelnějším výplodem spolupráce jsou koordinační schůzky před zasedáními Evropské rady a různých dalších formátů Rady Evropské unie. I když občas máme odlišná stanoviska, díky těmto koordinacím se o tom vzájemně informujeme,“ potvrdila polská diplomatka význam těchto jednání.

Polsko, Maďarsko, Slovensko a Česko podle ní dokážou najít společná témata, přestože původní cíl visegrádské spolupráce – dostat se do NATO a EU – již byl dosažen. „Spojují nás oblasti jako infrastruktura, přístup ke kohezní politice a v poslední době komplexní, celistvý přístup k migrační krizi,“ vyjmenovala Bernatowiczová.

Zejména společná pozice k migrační krizi podle názorů odborníků přispěla k tomu, že Evropská unie začala visegrádskou skupinu vnímat jako jednotný celek. Státy Visegrádu se postavily proti zavedení kvót pro dělení migrantů mezi členské státy. Kritiku visegrádského postoje Bernatowiczová odmítla s tím, že nevede k řešení problémů.

„Jistá část EU během poslední krizové doby aktivněji hledá černé ovce nebo obětní beránky než účinná řešení, i když z praktických zkušeností plyne ponaučení, že to není dobrá taktika,“ podotkla.

Rozdělování Evropy na staré a nové členské země nebo na Východ a Západ, o němž se kvůli migraci začalo mluvit, považuje polská velvyslankyně za škodlivé.

„Členění na staré a nové členské státy je podle mě zcela závadné. My jsme v Evropské unii už 12 let. Střední Evropa nepotřebuje žádný most spojující nás se Západem, jelikož je s ním spojená po celá staletí své existence, což si Polsko připomíná během letošních oslav 1050 let svého křtu,“ připomněla Bernatowiczová milník polské historie.

Kromě unijní agendy jsou tradiční součástí visegrádské spolupráce jednání ve formátu V4+. V době českého předsednictví se odehrála setkání se zeměmi Východního partnerství, Pobaltím, Beneluxem nebo Jižní Koreou.

Polsko hodlá některé schůzky zopakovat, nicméně uvažuje i o dalších formátech. „Další nápady budou pramenit z naší geopolitické polohy a aktuálního vývoje na evropské scéně,“ naznačila velvyslankyně.