2015: Propad cen fosilních paliv a rekordní růst čistých zdrojů

Nejnovější data Bloomberg New Energy Finance ukazují, že investice do čisté energetiky, počítány v dolarech, globálně v roce 2015 rostly a to navzdory několika vlivům, které by za normálních okolností měly jejich objem spíše tlačit dolů. 2015 byl rekordním rokem také v rámci nainstalovaného výkonu obnovitelných zdrojů energie (OZE), s 64 GW větrné a 57 GW fotovoltaiky, což představuje oproti předešlému roku nárůst o 30 %. Investice do čisté energetiky se utrhly ze řetězu především v Číně, Africe, USA, Latinské Americe a Indii.

Levnější ropa již nestíhá brzdit kapitál proudící do nefosilních zdrojů energie

V loňském roce se sešly čtyři faktory, které běžně utlumují objem investic do čisté energetiky:

1. Dodatečný pokles v ceně solární fotovoltaiky, za stejný obnos tedy mohl být nainstalován větší výkon;
2. Posílení amerického dolaru, což snižuje hodnotu investic neprovedených v dolarech;
3. Pokračující stagnace evropské ekonomiky, přičemž právě EU bývala v minulých letech tažným koněm investic do OZE;
4. Výrazný propad cen fosilních paliv, což je možná nejdůležitějším faktorem.

Za posledních 18 měsíců, konče prosincem 2015, cena ropy Brent spadla o 67 % z 112,36 USD na 37,28 USD za barel a energetické uhlí importované do severní a západní Evropy zažilo propad o 35 % z 73,70 USD na 47,60 USD za tunu. Cena zemního plynu pak v USA poklesla o 48 % z 4,42 USD na 2,31 USD za milion BTU. Dovozní cena v EU pak byla několikrát vyšší, 6,24 USD za milion BTU v listopadu 2015, nicméně i ta má klesající tendenci (37 % zlevnění mezi lednem a listopadem 2015).

„Tato čísla jsou jako omračující úder do tváře všem, kdo očekávali, že se investice do čisté energetiky zastaví díky propadu cen ropy a zemního plynu.“
Michael Liebreich, předseda poradní komise v Bloomberg New Energy Finance

Zvýraznila se tak zlepšující se konkurenceschopnost solárních a větrných zdrojů, za kterou částečně stojí také krok mnoha zemí, kde se upouští od zavádění feed-in tarifů ve prospěch tzv. reverzních aukcí. Tato strategická regulační změna dostává výrobce a developery OZE pod zvyšující se tlak na cenovou efektivitu.

„Větrné a solární zdroje jsou nyní v mnoha rozvojových zemích vnímány jako samozřejmá a podstatná část výrobních kapacit. Často totiž produkují levnější elektřinu ve srovnání s vysokými velkoobchodními cenami, snižují vliv tržního rizika (cenové volatility, pozn. redakce) fosilních paliv, a hlavně, mohou být velice rychle vybudovány v případě zvyšující se poptávky po elektřině. A je velice těžké si představit, že by se tento trend mohl zvrátit, především ve světle závěrů Pařížské klimatické konference.“
Michael Liebreich, předseda poradní komise v Bloomberg New Energy Finance

Velká část peněz šla do rozvoje velkých energetických projektů, boom zažilo Spojené Království

Větrné farmy, solární parky, elektrárny na biomasu, energetické využití odpadu a menší hydroelektrárny dohromady stály za 199 z 329 investovaných miliard USD, což představuje nárůst o 6 % oproti roku 2014.

Největšími projekty se staly offshore větrné instalace v Severním moři a u pobřeží Číny. Ve Spojeném Království to byly například Race Bank (580 MW) a Galloper (336 MW), s předpokládanou cenou 2,9, respektive 2,3 miliard USD. V Německu poté Veja Mata (402 MW za 2,1 miliard USD) a čínské Longyuan Haian Jiangjiasha a Datang & Jiangsu Binhai, každá s výkonem 300 MW a cenou okolo 850 milionů USD.

V rámci onshore instalací se pak na pomyslném prvním místě umístilo Mexiko, kde Nacional Financeria má ve svém portfoliu za rok 2015 1,6 GW za přibližně 2,2 miliardy USD. Fotovoltaice vládly USA se svým Silver State South project (294 MW, přibližně 744 miliónů USD) a koncentračním solárním elektrárnám pak marocký NOORo a cenou 1,8 miliard USD.

Největším energetickým projektem využívajícím biomasu byla 330 MW elektrárna Klabin Ortiguera v Brazílii (921 miliónů USD), kdežto největší geotermální elektrárnou je turecká Guris Efeler se 170 MW za přibližně 717 miliónů USD.

Po těchto velkých instalacích šla největší část kapitálu na střešní a menší solární zdroje. Celková částka je odhadována na 67,4 miliard USD, což je o 12 % více než v předešlém roce. Největším trhem v tomto ohledu bylo Japonsko, následováno USA a Čínou.

Tesla pokračuje v akvizici kapitálu, ale celkově investice do podobných společností skokově poklesly

Objem veřejně dostupných investic do společností operujících v čisté energetice činil 14,4 miliard USD, což je o 27 % méně než v roce 2014. Výrobce automobilů na elektrický pohon Tesla Motors naproti tomu nabídl dodatečné podíly ve firmě v hodnotě 750 miliónů dolarů a například firma TerraForm Global, vlastnící projekty OZE v rozvojových zemích, měla svou první veřejnou nabídku akcií ve výši 688 miliónů USD.

Venture kapitalisté (VK) a investiční andělé (IA) pak napumpovali až 5,6 miliard USD do firem zaměřujících se na technologie pro čistou energetiku, což je nárůst o 17 % oproti 2014, avšak stále o ohromujících 12,2 miliard pozadu za rekordním rokem 2008. Největší investici, 500 miliónů USD, pak VK a IA dali na částečnou akvizici čínského výrobce elektromobilů NextEV.

A co se dělo v jednotlivých zemích? Čína na špici, Německo a Francie výrazně propadly

Čína byla i v roce 2015 nejsilnějším hráčem co do objemu i tempa růstu investování do čisté energetiky, a to s velkým náskokem na ostatní – se 17% nárůstem na celkových 110,5 miliardy USD. Čínská vláda pobízela především solární a větrné sektory k tomu, aby kombinovaně dokázaly pokrýt velký nárůst poptávky po elektrické energii a limitovat závislost na vysoce znečišťujících uhelných teplárnách.

Za Čínou následovaly USA, s 56 miliardy USD, nárůstem o 8 % oproti předešlému roku a především nejvyšší hodnotou od konce éry tzv. zeleného stimulu, v roce 2011. Nárůst investic do „yieldcos“ (speciální druh firmy vytvořený k zajištění ochrany proti regulačním změnám, užívaný především v energetice) a solidní přítok kapitálu do nových solárních a větrných projektů stál za většinou amerického růstu.

Evropa naopak zažila nejslabší rok od 2006. Oproti 2014 je dole o 18 %, s celkovým objemem 58,5 miliard USD. Dominantním trhem bylo Spojené Království, které zažilo 24% nárůst na celkových 23,4 miliard USD. Německo mu sekundovalo s 10,6 miliard USD, což představuje meziroční propad o neskutečných 42 %, způsobený především utlumením podpory solární a větrné energie a také nejistotou ohledně toho, jak bude fungovat nový aukční systém od roku 2017. Francie na to byla ještě hůře, s 53 % meziročním poklesem na 2,9 miliard USD.

Brazilské investice do čisté energetiky zažily v roce 2015 propad o 10 % na 7,5 miliard USD, naopak v Indii posílily o 23 % na 10,9 miliard USD, což je nejvíce od 2011, ale zároveň značně nedostačující vezmeme-li v úvahu velice ambiciózní plány vlády premiéra Narendra Modiho. Japonsko rostlo jen pozvolna, o 3 % na 43,6 miliard USD, k rozvoji došlo především ve fotovoltaice. V Kanadě se investice propadly o 43 % na 4.1 miliardy USD, naopak v Austrálii posílily o 16 % na 2,9 miliard USD.

Za pozornost stojí i „nové trhy“, které v minulosti stály spíše mimo hlavní pozornost investorů. Mezi nimi zažili největší boom Mexiko (4,2 miliard USD, nárůst o 114 %), Chile (3,5 miliard USD, nárůst o 157 %), Jihoafrická Republika (4,5 miliard USD, posílení o 329 %) a Maroko, které se dostalo z téměř nuly na 2 miliardy USD.

Afrika a Střední východ potom byly vyhodnoceny jako regiony s nejvýraznějším potenciálem pro rozvoj čisté energetiky. Především v návaznosti na svou rostoucí populaci, bohatost na sluneční a větrné zdroje a v neposlední řadě v mnoha Afrických zemích také díky špatné dostupnosti připojení k distribuční síti. V roce 2015 tyto dva regiony společně přilákaly investice v hodnotě 13,4 % miliard USD, což je o 54 % více než v předchozím roce.