Engie vs. BP: Vyplatí se sázka na „zelené zlato“, nebo návrat k černému?

Zatímco společnost BP v minulém týdnu oznámila výrazné změny ve své strategii pro příští roky – redukci investic do zelených technologií a sázku na těžbu ropy a plynu, francouzská společnost Engie krátce poté představila zcela opačnou strategii a hodlá výrazně posílit „zelené“ investice.

Oba energetičtí giganti a jejich investiční portfolia se podstatně liší a je složité odhadnout dopad těchto kroků na ekonomický vývoj obou firem. Bude však zajímavé sledovat, která strategie se nakonec ukáže být tou výhodnější.

Vyplatí se Engie sázka na diverzifikované portfolio přizpůsobující se realitě energetické transformace? Pomůže BP relokace plánovaných zelených investic do těžby fosilních paliv k ekonomickému zotavení?

Francouzi sází na OZE, akumulaci energie a rozvoj sítí

Engie dle oznámené strategie zaměří v příštích třech letech 75 % veškerých kapitálových investic do oblastí spojených s transformací energetiky. Cílem je do roku 2030 zdvojnásobit své portfolio OZE na 95 GW instalovaného výkonu, jen v příštích třech letech bude za tímto účelem firma investovat 24 mld. €.

Kromě nových projektů OZE výrazně zvýší své investice do bateriových úložišť, zároveň chce rekordně investovat do rozvoje svého robustního portfolia přenosových soustav elektrické energie i zemního plynu.

Na rozdíl od BP se Engie (se zhruba o třetinu menší tržní kapitalizací) dlouhodobě zaměřuje namísto těžby a zpracování plynu právě na oblast distribuce. Jedná se o nejvýznamnějšího operátora plynové infrastruktury v Evropě, skrze dceřinou společnost GRTgaz vlastní a provozuje přes 32 000 km distribučních a 9 000 km vysokotlakých přenosových plynových soustav.

Prvenství si firma připisuje také v oblasti podzemních plynových zásobníků, s celkovou kapacitou 12 miliard m³. Druhý nejvýznamnější operátor LNG terminálů v Evropě v posledních letech těží také ze zmíněné akumulace energie či strmě rostoucí výroby biometanu ve Francii (za loňský rok 13TWh produkce).

Za poměrně významným rozhodnutím v příštích letech neustupovat, ale naopak akcelerovat investice do sektorů spojených s fungováním dekarbonizovaných energetických systémů, stojí dosavadní úspěch tohoto integrovaného modelu.

Dominantní pozice v rámci evropské plynové infrastruktury, silné portfolio intermitentních OZE doplněné zhruba stejným instalovaným výkonem ve flexibilních (plynových) zdrojích tvoří základ tohoto integrovaného obchodního modelu. Ten chce firma nyní rychle rozvíjet.

Diverzifikace a bateriová úložiště jako „zelené zlato“

S rostoucím počtem dnů se zápornou cenou elektrické energie se firmě vyplácí investice do velkokapacitních bateriových úložišť. Většina aktiv Engie v sektorech OZE a akumulace dosahuje dle Paula Almiranteho, výkonného viceprezidenta pro obnovitelné a flexibilní zdroje, návratnosti investic v rozmezí 7-11 %. Do značné míry právě díky akumulaci. Firma patřila v této oblasti mezi pionýry, což se jí nyní vyplácí a umožňuje akceleraci dalších investic.

„Na trhu bateriových úložišť očekáváme výrazný růst díky nárůstu hodin se zápornou cenou energie na všech trzích, kde jsme přítomni. Od roku 2023 jsme již zaznamenali pokles nákladů na baterie o více než 30 %,“ poznamenal Almirante.

Jak z vyjádření vyplývá, firma se zdaleka nesoustředí pouze na evropský trh. Aktiva má rovněž v Severní Americe, či na Blízkém východě. Velmi aktivní je poté na latinskoamerických trzích. Z loňských 4,2 GW nového instalovaného výkonu OZE se téměř polovina (1,9 GW) zprovoznila právě v tomto regionu.

Aktuálně Engie staví zhruba 1000 km elektrické přenosové soustavy v Brazílii, dalších bezmála 200 km v Peru. Svůj integrovaný „zelený model“ tak firma exportuje také mimo Evropu.

„Dekarbonizace energetických systémů se ukazuje být nejlepším způsobem, jak čelit globálním výzvám – suverenitě, dostupnosti energie a klimatickým změnám s tím, jak nadále roste poptávka po čisté elektřině. Skrze kombinaci akumulace, OZE, flexibilních záložních zdrojů a rozvoje efektivity sítí vede cesta k zajištění nízkouhlíkové, cenově dostupné energie,“ tvrdí generální ředitelka společnosti Catherine MacGregor

BP se bude soustředit na fosilní paliva

Vynášet soudy nad kontrastními strategiemi dvou evropských energetických gigantů je složité. Pro celkový kontext je klíčový rok 2018, kdy Engie upustila od těžby a prodala svá aktiva společnosti Total. Kapitál poté firma investovala do vybudování výše popsaného obchodního modelu, který se doposud jeví jako úspěšný.

V případě BP naopak těžba a zpracování fosilních paliv zůstala vždy středobodem obchodního modelu. Firma si však zároveň stanovila velmi ambiciózní zelené cíle. Ty se však setkaly s odporem akcionářů a firma od nich postupně ustupovala.

Tečku za tímto příběhem napsala nedávná strategie. Společnost tak zelené ambice opouští. Škody již nicméně byly způsobeny a je otázkou, jak tato zelená epizoda britského giganta do budoucna ovlivní.

Poměrně výmluvně vývoj popsal při oznámení nového plánu nový generální ředitel BP Murray Auchincloss:

„V roce 2020 jsme učinili odvážné strategické změny, zaměřené na transformaci energetiky a postupnou redukci našeho uhlovodíkového byznysu. Náš optimismus ohledně rychlé transformace nebyl na místě. Zašli jsme příliš daleko, příliš rychle... tlak na rozpočty znamenal, že ve většině zemí zvítězila levnější energie a tempo dekarbonizace nebylo tak rychlé, jak jsme předpokládali, zatímco poptávka po energii stále rostla.“

Jistý signál vyslaly v reakci na zveřejnění obou strategií akciové trhy. Zatímco akcie BP, které již v průběhu února klesaly, čekal po oznámení nové obchodní strategie ještě strmější pokles, akcie Engie po oznámení zdvojnásobení investic do čistých technologií zaznamenaly rychlý pětiprocentní nárůst.