26. září 2025
Aktuální výroba v ČR
Španělsko zvýšilo výrobu z OZE meziročně o 4 %, přesto není důvod slavit

Španělsku vzrostl podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na 40,8 % z loňských 36,9 %. Jedná se o meziroční nárůst podílu výroby o 3,9 %, kterého dosáhlo i přes mírný nárůst celkové spotřeby elektřiny. Největším zdrojem elektřiny ve Španělsku zůstávají nadále jaderné elektrárny.
Elektroenergetika ve Španělsku má za sebou z pohledu obnovitelných zdrojů relativně úspěšný rok. Nárůst výroby z OZE vzrostl téměř o 4 %, čímž předběhl i Německo. To je sice v oblasti obnovitelných zdrojů považováno za lídra, ale v loňském roce si vinou horších klimatických podmínek připsalo růst pouze o 2 %.
Na výrobě elektřiny z OZE ve Španělsku mají velký vliv vodní elektrárny, které se na celkové výrobě podílely z cca 14 % a předstihly díky tomu uhelné elektrárny. Svoji dominantní pozici si v mixu zdrojů zachovává jaderná energetika. Ta je aktuálně největším zdroje elektřiny v zemi a pokrývá 22 % výroby elektřiny.
Společně s vodními elektrárnami se nejvíce na výrobě elektřiny z OZE podílí elektrárny větrné. Větrné elektrárny i přes podstatné omezení stavby nových zdrojů v posledních letech vyrábí téměř 20 % elektřiny v zemi.
Jedná se sice o meziroční nárůst výroby elektřiny z OZE, ale fakticky jde pouze o vyrovnání předchozích hodnot výroby elektřiny z OZE. Rok 2015 byl totiž mírně chudší na výrobu elektřiny z vodních elektráren, která oproti roku 2014 klesla o cca 25 %.
Další vývoj a zejména rozvoj Španělska v oblasti obnovitelných zdrojů ale bude čím dál složitější. V roce 2015 se instalovaný výkon větrných elektráren nezvýšil a nové instalace dosáhly 0 MW. Jedná se zejména o důsledek snížení podpory na výrobu a nového systému podpory OZE.
Mohlo by vás zajímat
29. září 2025
6. říjen 2025
7. říjen 2025
8. říjen 2025
6. říjen 2025
8. říjen 2025
9. říjen 2025
Komentáře (9)
ve Španělsku se přesně ukazuje to , jak jsou OZE ve skutečnosti výhodné....
Jen pro zajímavost, existuje něco jako Španělský agorametr? Když jsem se minulý týden díval sem electricitymap. tmrow.co, tak se zrovna v středomoří proháněl celkem silný vítr. Bylo by myslím zajímavé se podívat jestli se náhodou navzájem nepřekrývají období silného větru na jihu a slabého na severu a opačně. Případně jaké jsou tam překryvy. Problém ale tvoří nízké propojení sítí mezi zeměmi, které jen zřídka přesahuje 50% instalovaného výkonu.
Tak třeba zrovna teď nefouká moc ani na jihu a na severu už vůbec.
Zajímavější by byly myslím dlouhodobější trendy, třeba alespoň v rámci jednoho roku, z toho by se už pak dalo určit, jestli se dá třeba po nějakou dobu kompenzovat nevýroba na severu výrobou na jihu a obráceně. Ale to vyžaduje třeba řešit vedení přes Alpy a podstatně zvýšit instalované výkony. Ostatně synchronní soustava se postupně dostává i za středozemní moře a v posledním desetiletí bylo významně posíleno propojení Maroka a Španělska.
Jestli bych si mohl dovolit menší dotaz mimo téma překrývání výroby na severu a na jihu. Nedávno jsem narazil na zajímavý typ reaktoru ve kterém je palivo v podobě solí rozpuštěné přímo v moderátoru - vodě. Proč se tady tento typ více nezkoumá, nebo neuvažuje pro malé jednotky, například pro lodě? Někde jsem našel že jeden z těchto reaktorů svého času malou turbínu poháněl. Neměly by tyto reaktory náhodou podobné výhody jako reaktory s roztavenými solemi?
O tom už tu článek byla a korelace větru je v EU velmi vysoká. Stejně tak je samozřejmě z logiky věci vysoká korelace slunečního svitu. Reálně tedy lze využít pouze kompenzace mezi sluncem a větrem, ale to nic moc neřeší, protože v zimě slunce z energetického hlediska víceméně nesvítí a když zrovna nefouká, tak je potřeba mít 100 % záložního výkonu. Sítě mohou řešit pouze problém "rozlivu" elektřiny z větru dále do vnitrozemí, ale nemohou vyřešit fundamentální problém OZE. Ten je řešitelný pouze akumulací, ale ta rozhodně nebude k dispozici v technicky a ekonomicky rozumné podobě dříve jak za 10 let.
V tom případě jsem ten článek přehlédl.
Už jen možnost rozlití energie do vnitrozem by bylo podstatné zlepšení situace, navíc by to umožnilo širší obchodování s energií mezi jednotlivými soustavami, to by mohlo mít pozitivní dopady na cenu energie a její případné špičky a sedla.
Ano, byla by třeba 100% záloha, ale spotřeba primární energie touto zálohou by pak nemusela být tak velká jako je spotřeba primární energie v současné situaci, kdy pro mnoho zemí jsou pobřežní elektrárny poměrně nedostupné, což vede k neudatelným přebytkům, nízkým cenám a na druhé straně máme deficitní regiony. Také by to mohlo částečně řešit problémy akumulace využitím kapacit ve vzdálenějších částech Evropy. Takové silné propojení by se hodilo i v případě jaderné energetiky, u nás, kdy by bylo možné v létě nějak udat část přebytku výkonu Rakousku a Německu.
výzva do budúcnosti nie sú už ani tak OZE (tie sú viac-menej zvládnuté). Výzvou je technológia ukladania energie. táto oblasť energetiky sa doposiaľ hodne zanedbávala.
Ale trend je jasný a nezadržateľný. - OZE v budúcej dekáde budú valcovať
Souhlas s první částí Vašeho vyjádření, jímž je ovšem ta druhá zásadně podmíněna. Jinými slovy bez levné a dostupné akumulace boom OZE skončí stejně rychle, jako začal. Nebude mít totiž smysl dotovat výstavbu dalších větrníků a současně jim platit za to, aby nevyráběly, když bude foukat.
Dotovat výstavbu větrníků v EU už nemá žádnou cenu.
To už raději nějaké superlevné půjčky na export do světa.
Jestli je tady nějak podporovat, tak jedině na ně navázané vícedenní skladování energie. A další znásobení jejich počtů už bude možné jen po masovém zavedení výroby metanu nebo methanolu z jejich přebytkové elektřiny.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.