Německo v posledních letech investuje významné částky do budování obnovitelných zdrojů energie (OZE), které by podle tamních cílů měly v roce 2030 pokrývat 65 % hrubé spotřeby elektrické energie v zemi. Podle analýzy vědců z Kolínské univerzity, kteří předpokládají významný růst poptávky po elektřině, je dosažení tohoto cíle v ohrožení.
Ochrana klimatu a životního prostředí je jedním z klíčových tahounů poptávky po elektřině z obnovitelných zdrojů, které loni v Německu vyrobily přes 40 % elektřiny. Německu tak zbývá v následujících 10 letech pro dosažení vytyčeného cíle navýšit podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě elektřiny o polovinu.
Jestli se Německu podaří cíle dosáhnout, záleží především na dvou faktorech – kromě samotné výroby elektřiny v obnovitelných zdrojích bude klíčová i poptávka po elektřině. Oba klíčové prvky však obklopuje plno nejistot. Německá vláda v současné době předpokládá pokles hrubé spotřeby elektřiny, která by v roce 2030 měla být mírně nižší než nyní. V posledních letech se hrubá spotřeba elektřiny v Německu pohybovala mezi 590 až 600 TWh.
Německu se dlouhodobě daří snižovat emise z odvětví energetiky, v ostatních sektorech, především vytápění a dopravě, je však situace diametrálně odlišná. Změnu má přinést intenzivní elektrifikace dopravy v podobě elektromobility, stejně tak využívání tepelných čerpadel pro vytápění. Podobně bude bez vyššího využívání elektřiny obtížné dekarbonizovat zejména chemický průmysl, či další průmyslová odvětví.
Podle <a href="https://www.ewi.uni-koeln.de/de/news/ee-ziel-2030/" target="_blank" rel="noopener">analýzy Institutu pro energetický výzkum (EWI) při Kolínské univerzitě si intenzivní elektrifikace vyžádá značný růst spotřeby elektrické energie</a>. Dosažení cílů vytyčených v rámci programu ochrany klimatu podle autorů studie povede do roku 2030 k růstu hrubé spotřeby elektřiny na 748 TWh, tedy hodnotu o zhruba 150 TWh vyšší, než se kterou počítá německá vláda.
<blockquote>„Hlavními tahouny růstu bude stoupající počet elektromobilů a tepelných čerpadel. Rovněž roste význam výroby zeleného vodíku s využitím procesu elektrolýzy,“ říká Max Gierkink z EWI.</blockquote>
<h2>Výroba elektřiny z OZE roste. Bude to však stačit?</h2>
Druhým rozhodujícím faktorem bude samotná výroba elektrické energie v obnovitelných zdrojích, která v Německu každoročně roste. Podle analýzy institutu by v roce 2030 mělo Německo z obnovitelných zdrojů vyrábět 345 TWh, tedy zhruba 1,5násobek hodnoty z roku 2018, kdy výroba z OZE v Německu dosáhla přibližně 219 TWh.
Studie podle autorů zohledňuje jak plánovaná standardní i zvláštní kola aukcí pro výstavbu obnovitelných zdrojů, tak i konec provozní podpory pro první elektrárny od letošního roku.
Německá vláda pro rok 2030 přitom počítá s výrobou elektřiny v obnovitelných zdrojích na úrovni 377 TWh, tedy o zhruba 30 TWh více než studie. Tento rozdíl je zapříčiněn především v odlišné predikci instalovaného výkonu solárních elektráren.
<blockquote>„Rozdíl je způsoben vyšším instalovaným výkonem ve fotovoltaických elektrárnách. Federální vláda předpokládá 98 GW, zatímco z kalkulací EWI vychází 66 GW,“ říká Tobias Sprenger, analytik EWI.</blockquote>
Co se týče výkonu instalovaného ve větrných elektrárnách, výsledky EWI jsou srovnatelné s odhady německé vlády na úrovni 68 GW, tedy o přibližně 16 GW více než nyní.
<h2>Podíl OZE se podle EWI nezmění</h2>
Analýza německého institutu pro rok 2030 uvádí v různých scénářích podíl obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny v zemi v rozmezí od 39 do 67 %. Základní scénář, který počítá s výrobou v OZE o hodnotě 345 TWh a poptávkou 748 TWh, však dosahuje podílu 46 %, tedy hodnoty srovnatelné s předběžnými čísly za loňský rok.
<blockquote>„Výpočty pro rozvoj obnovitelných zdrojů a vývoj poptávky po elektřině ukazují, že Německo nesplní 65% cíl pro rok 2030,“ dodává Max Gierkink</blockquote>
65% cíl by tak mohl být dosažen pouze v případech, kdy je očekáván pokles spotřeby elektřiny.

Německo

Analýza: Německo pravděpodobně nedosáhne 65% podílu OZE do roku 2030

Podíl výroby elektřiny z fosilních zdrojů dosáhl ve Spojeném království ve třetím čtvrtletí roku 2019 rekordního minima. Od června do září činil podíl uhelných a plynových elektráren 40,1 %. Všechny obnovitelné zdroje dohromady poté vyrobily 38,8 % elektřiny. Výroba z větrných elektráren na moři překonala výrobu z větru na pevnině.
Spojené království <a href="https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/853357/Electricity_Q3_2019.pdf">zveřejnilo statistická data za loňské třetí čtvrtletí</a>, ze kterých je patrný další pokles podílu fosilních paliv na výrobě elektřiny. Díky teplému počasí od června do září spotřebovala země rekordně málo elektřiny – 78,1 TWh, což je v meziročním srovnání téměř 2% pokles. Také výroba elektřiny meziročně poklesla o 1,5 % na 74 TWh.
Podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů se vyšplhal na 38,9 % (29 TWh) a pomyslně tak poprvé v historii překonal podíl výroby z plynu, který činil 38,8 %. Vzhledem k meziročnímu poklesu <a href="https://oenergetice.cz/uhli/podil-britske-vyroby-elektriny-uhli-klesl-ve-druhem-ctvrtleti-1/">výroby elektřiny z uhlí</a> pak podíl výroby z fosilních paliv dosáhl nového minima ve výši 40,1 %.
Nízkoemisní zdroje (obnovitelné zdroje a jaderné elektrárny) ve Spojeném království naopak zaznamenaly nové čtvrtletní maximum s 57,3% podílem. V roce 2018 <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/britanii-loni-pochazelo-nizkoemisnich-zdroju-vice-nez-50-elektriny/">pocházelo z nízkoemisních zdrojů 53 % elektřiny</a>.
<h2>Onshore vs. offshore větrné elektrárny</h2>
Poprvé v historii vyrobily britské offshore větrné elektrárny více elektřiny než onshore elektrárny. <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nejvetsi-offshore-vetrny-park-ma-vyuzivat-nejvykonnejsi-vetrne-turbiny-svete/">Větrné elektrárny na moři dosáhly podílu 9,8 %</a> (v Q3/2018 se jednalo o 6,7 %). Větrné elektrárny na pevnině pak dosáhly podílu ve výši 9,2 % (oproti 7,3 % v Q3/2018).

Energetika v zahraničí

Spojené království: Podíl výroby elektřiny z fosilních paliv klesl ke 40 %

Podíl výroby obnovitelných zdrojů energie na spotřebě elektřiny v Německu za první tři čtvrtletí tohoto roku dosáhl rekordních 42,9 %. V meziročním srovnání si tak připsal skoro 5% nárůst. Do roku 2030 by měl německý podíl výroby OZE vzrůst na 65 %. Dosažení tohoto cíle je ovšem vzhledem k útlumu nových instalací onshore větrných elektráren v ohrožení.
Německé obnovitelné zdroje dosáhly za první tři čtvrtletí letošního roku 42,9% podílu výroby na hrubé spotřebě elektřiny, když vyrobily 183 TWh energie, vyplývá to z dat, které <a href="https://www.bdew.de/presse/presseinformationen/erneuerbare-decken-fast-43-prozent-des-stromverbrauchs/">zveřejnila německá asociace BDEW</a>. Za stejné období minulého roku měly obnovitelné zdroje podíl ve výši 38,1 % (166,5 TWh), meziročně si tak polepšily o téměř 5 %. Nejvýznamnějším zdrojem jsou onshore větrné elektrárny, které vyrobily 72 TWh, pomyslnou druhou příčku pak drží elektrárny fotovoltaické s 41 TWh.
Za březen se díky silnému větru podíl výroby z OZE vyšplhal na 52 % (<a href="https://oenergetice.cz/nemecko/obnovitelne-zdroje-nemecku-pokorily-dalsi-rekord-pomohl-mimoradne-silny-vitr/">v jednom týdnu dokonce na 65 %</a>). Podle odhadů BDEW by se při průměrné výrobě za čtvrté čtvrtletí měl podíl výroby z OZE v Německu za celý rok 2019 udržet nad 42 %.
<blockquote>„Je velmi potěšující, že se podíl obnovitelných zdrojů tolik zvýšil a že využívání konvenčních zdrojů energie neustále klesá. Rekordní data jsou však v ostrém kontrastu s dramatickou situací, pokud jde o rozšiřování větrné energetiky. Kvůli nedostatku prostoru a stále více omezujícím předpisům sklouzáváme do skutečné recese. Pokud politici konečně neuvolní brzdy při rozšiřování větrných turbín,  65 procentní cíl určitě nesplníme,“ uvedl Stefan Kapferer, předseda výkonné rady BDEW.</blockquote>
Oproti výrobě z obnovitelných zdrojů zaznamenaly meziroční pokles hnědouhelné a černouhelné elektrárny. Ty za prvních devět měsíců minulého roku vyrobily 171,1 TWh elektřiny, zatímco letos za stejné období jen 125 TWh. Část této výroby ovšem kvůli vysokým cenám emisních povolenek převzaly elektrárny plynové. Minulý rok se do října z plynu vyrobilo 59,4 TWh, zatímco letos to bylo o 11 % více (66 TWh).
<h2>Instalace nových onshore větrných elektráren drhnou</h2>
Asociace BDEW však varuje před rapidně klesajícími <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecke-oze-maji-i-negativni-rekordy-vystavba-vetrnych-elektraren-letos-nejslabsi-od-roku-2000/">instalacemi nových větrných elektráren na pevnině.</a> Těch za první tři čtvrtletí přibylo jen 0,5 GW (2,4 GW v roce 2018 a 5,3 GW v roce 2017). Bez dalšího rozvoje tohoto segmentu je, dle BDEW a studie konzultantské společnosti Prognos, ohrožen cíl Německa dosáhnout podílu 65 % výroby z OZE do roku 2030.
Výstavba onshore větrných elektráren se potýká s problémy, jako je odpor ze strany <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nemecka-vlada-stanovila-minimalni-vzdalenost-vetrnych-elektraren-od-obydli-reaguje-protesty-obyvatel/">obyvatel v místech výstavby</a>. Ani pořádané aukce na podporu OZE přitom <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/slunce-vs-vitr-developeri-vetrnych-elektraren-se-nemecku-spolecnych-aukci-jiz-nehlasi/">neposkytují pro investory dostatečné pobídky</a>. Do zatím <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/rijnove-aukce-oze-nemecku-nedostatek-onshore-vetrnych-projektu-klesajici-cena-solary/">poslední říjnové se přihlásily projekty</a> s ani ne třetinovým výkonem oproti poptávanému.

Německý podíl OZE na spotřebě elektřiny za první tři čtvrtletí přesáhl 40 %

Britské ministerstvo obchodu, energetiky a průmyslové strategie ve své aktualizované prognóze vývoje britské energetiky očekává, že výroba z obnovitelných zdrojů do roku 2035 vzroste o téměř 75 % oproti roku 2018. Plynové zdroje, které v současnosti vyrábí srovnatelné množství energie jako OZE, čeká naopak výrazný pokles výroby. Uhelným elektrárnám pak zpráva připisuje poslední vyrobenou TWh v roce 2022. 
Britská zpráva o vývoji energetiky a emisí, jejíž aktualizovanou podobu <a href="https://www.gov.uk/government/publications/updated-energy-and-emissions-projections-2018">zveřejnilo minulý týden</a> britské ministerstvo obchodu, energetiky a průmyslové strategie (BEIS), odhaduje významný nárůst výroby z obnovitelných zdrojů energie a pokles výroby ze zdrojů plynových.
Do roku 2035 by měla výroba z OZE dle základního scénáře vzrůst na 211 TWh, což ve srovnání s rokem 2018 činí 74,4% nárůst, tedy podíl téměř 60 % na celkové výrobě. Naopak u zdrojů plynových by měla v následujících 16 letech výroba klesnout k 34 TWh, což ve srovnání s rokem 2018 znamená pokles o 71,4 %.
Ještě v roce 2017 vyrobily plynové zdroje o 40 TWh více elektrické energie než OZE, <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/britska-vyroba-elektriny-roce-2018-nejnizsi-za-20-let-tretinovym-podilem-oze/">v roce 2018 již ovšem obnovitelné zdroje plyn předehnaly</a> (119 TWh vs. 121 TWh). Strmý pokles mají za sebou také elektrárny uhelné, jejichž výroba za posledních deset let klesla ze 118 TWh na 8 TWh.
<h2>Obejde se Británie bez fosilních paliv?</h2>
Velká Británie plánuje kromě nové výroby z OZE a <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/edf-odstavi-jednu-poslednich-uhelnych-elektraren-ve-velke-britanii/">útlumu uhelných</a> a plynových zdrojů nahradit část instalovaného výkonu ve zdrojích jaderných. Výroba v britských jaderných zdrojích by měla začít narůstat s připojením JE Hinkley Point C v roce 2026 a pomoci tak obrátit trend klesající výroby elektřiny v zemi.
Již na rok <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/ve-velke-britanii-chteji-byt-roce-2025-schopni-fungovat-nektere-okamziky-bez-fosilnich-paliv/">2025 země připravuje plány</a>, díky kterým by mělo být možné pokrýt veškerou spotřebu elektřiny z nefosilních zdrojů.
Zdroj úvodní fotografie: National Grid

Obnovitelné zdroje

Británie očekává do roku 2035 až 75% nárůst výroby z OZE na úkor plynu

Dánská společnost Vestas jako první na světě překonala pomyslný milník 100 GW nainstalovaného výkonu ve větrných elektrárnách. Od roku 1979 dodala celkem přes 66 tisíc větrných turbín do 80 zemí světa. Minulý týden také zaznamenaly téměř rekordní výrobu evropské větrné elektrárny s denním průměrným výkonem 87 GW a špičkovým výkonem téměř 92 GW.
Dánský výrobce větrných turbín Vestas <a href="https://www.vestas.com/en/media/company-news?n=1868272#!grid_0_content_0_Container">minulý týden oznámil </a>oslavy jubilejního 100. GW nainstalovaného výkonu, milníku, kterého dosáhl koncem loňského roku po 40 letech fungování společnosti. Od roku 1979, kdy v Dánsku zprovoznil 30kW turbínu V10, dodal přes 66 000 větrných turbín do zhruba osmi desítek zemí po celém světě. V současné době největší onshore větrná turbína typu V150 má výkon 4,2 MW.
<blockquote>
&#8222;Jsme světovými průkopníky větrné energetiky již 40 let a jsme nesmírně hrdí, že jsme nainstalovali 100 GW společně s našimi zákazníky a partnery, protože to podtrhuje, jak daleko se Vestas a větrná energetika dostaly. Je nám také potěšením oslavit tento milník s klíčovým zákazníkem, jako je MidAmerican Energy,&#8220; řekl Anders Runevad, prezident a generální ředitel společnosti Vestas.
</blockquote>
Z celkového světového instalovaného výkonu ve větrných a solárních elektrárnách <a href="https://about.bnef.com/blog/world-reaches-1000gw-wind-solar-keeps-going/">ve výši 1 TW</a> tak turbíny od <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-svet/trhu-vetrnou-energii-dominuji-4-giganti/">Vestas tvoří pomyslný 10% podíl</a>. Vestas se chlubil tím, že svojí činností pomohl ušetřit stovky milionů tun CO2 vypuštěných do ovzduší, přičemž dle výpočtů IEA se díky 100 GW větrných elektráren ročně nemusí vyprodukovat 192 milionů tun CO2.
<blockquote>
&#8222;Dosažení tohoto milníku vyžadovalo neustálé inovace, silné odhodlání a vynikající výkon od všech zaměstnanců společnosti Vestas, a proto 100 GW představuje klíčovou součást základů, které nám umožní rozvíjet energetická řešení budoucnosti,&#8220; dodal Runevad.
</blockquote>
<h2>Větru se v Evropě minulý týden dařilo</h2>
Během minulého úterý vyšplhala <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/010919-european-wind-power-output-peaks-near-record-92-gw-jan-8-windeurope">výroba větrných elektráren v Evropě na 2,1 TWh</a> a pokryla tak pětinu poptávky a jen o 0,1 TWh zaostala za rekordní denní výrobou z 8. prosince 2018. Průměrný dodávaný výkon činil 87 GW, ve špičkách však <a href="http://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/roku-2022-ma-ve-vetrnych-zdrojich-evrope-rocne-vyrust-17-gw/">větrné elektrárny</a> dodávaly téměř 92 GW.
Největší podíl výroby z větru zaznamenalo Dánsko s 94% podílem a Německo s 60% podílem. Celkový instalovaný výkon evropských větrných elektráren ke konci loňského roku činil zhruba 180 GW.
Zdroj úvodní fotografie: MHI Vestas

Větrné elektrárny

Vestas slaví, po celém světě nainstaloval již 100 GW větrných elektráren

Nízkoemisní zdroje energie ve Spojeném království během minulého čtvrtletí opět zaznamenaly rekordní, a to 56% podíl na výrobě elektřiny. Nejvyšší zásluhu na tomto podílu mají obnovitelné zdroje energie, které během třetího čtvrtletí dodaly téměř třetinu z celkové výroby elektřiny. Instalace fotovoltaických elektráren v domácnostech rostou před plánovaným ukončením jejich podpory v březnu příštího roku.
Britské ministerstvo pro obchod, energetiku a průmyslovou energii <a href="https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/766776/Press_Notice_December_2018.pdf">zveřejnilo statistická data za třetí čtvrtletí</a> roku 2018. Hlavním závěrem je rostoucí podíl nízkoemisních zdrojů energie na výrobě elektřiny &#8211; ve třetím čtvrtletí podíl činil 56 %, což v meziročním srovnání znamená o 2 procenta více.
Obnovitelné zdroje z toho zaznamenaly 33,1% podíl s 25 TWh, což je oproti stejnému čtvrtletí minulého roku o 3,1 % více. Celkem bylo v Británii <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/instalovany-vykon-britskych-oze-prekonal-vykon-zdroju-fosilni-paliva/">instalováno 43,2 GW v OZE</a>, o 10 % více než rok předešlý. Výroba z jaderných elektráren činila 22,9 % (17,3 TWh).
<blockquote>
&#8222;Solární a větrné technologie kráčejí kupředu, překonávají nové rekordy v nízkých nákladech a vysoké výrobě navzdory neúčinným vládním intervencím,&#8220; uvedl Doug Par z Greenpeace.
</blockquote>
Fosilní zdroje naopak zaznamenaly v porovnání s minulým rokem nižší podíly &#8211; uhelné elektrárny 2,5 % (1,9 TWh) a plynové elektrárny 38,6 % (29,1 %). Jak je však z čísel patrné, výroba elektřiny z plynu ve Velké Británii stále dominuje.
<h2>FVE v domácnostech bez podpory</h2>
<a href="https://www.gov.uk/government/statistics/solar-photovoltaics-deployment">Dle zveřejněných dat</a> také přibylo instalací fotovoltaických elektráren na střechách rodinných domů – jen v listopadu jich bylo připojeno více než 4 700, tedy nejvíce za poslední dva roky. Domácnosti spěchají s instalacemi pravděpodobně kvůli končící podpoře.
<blockquote>
„Toto může být způsobeno plánovaným koncem podpory formou výkupních cen v březnu 2019,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení.
</blockquote>
Britská vláda navíc minulý týden potvrdila, že domácnosti, které připojí elektrárnu od dubna, budou elektřinu do sítě exportovat zdarma, jelikož nový rámec plateb za tuto elektřinu musí být teprve připraven.
Zdroj úvodní fotografie: National Grid

Podíl nízkoemisních zdrojů v Británii nadále roste. Ve Q3 2018 zaznamenal nový rekord

Německo postupně posiluje svou přenosovou soustavu, ovšem tempo výstavby nových vedení je dlouhodobým terčem kritiky německé Energiewende. V souvislosti s dosažením nového vládního cíle podílu výroby elektřiny OZE na spotřebě elektřiny ve výši 65 % do roku 2030 bude navíc nutné další rozšiřování sítě. Na nutnost výstavby dalších linek v souvislosti s novým vládním cílem upozorňuje <a href="https://www.platts.com/latest-news/electric-power/london/german-plan-for-65-renewables-by-2030-would-need-26958608" target="_blank" rel="noopener noreferrer">dle serveru Platts</a> ve <a href="https://t.co/mEXpQUgbsA" target="_blank" rel="noopener noreferrer">své zprávě</a> německý síťový regulátor Bundesnetzagentur (BNetzA).
Náklady na opatření související se stabilizací německé přenosové soustavy a redispečinkem opět rostly, když v minulém roce přesáhly miliardu eur. Podle německého regulátora je v dlouhodobém horizontu jedinou možností pro snížení těchto nákladů výstavba nových nových vedení v severojižním směru. V tomto ohledu bylo v loňském roce dosaženo mírného pokroku v povolovacích procesech u klíčových projektů.
Rostoucí náklady související s udržováním stability sítě pociťují také německé domácnosti. V loňském roce dosáhla průměrná výše poplatku za síťové služby pro domácnosti hodnoty 73 eur za megawatthodinu (1859 Kč/MWh), což představuje 9% nárůst ve srovnání s předcházejícím rokem.
<h2>Nové cíle se musí zahrnout do plánů</h2>
<a href="https://www.netzentwicklungsplan.de/en/grid-development-plans/grid-de-vel-op-ment-plans-2030-2017" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Od loňského roku je rok 2030 časovým horizontem, pro který mají němečtí provozovatelé přenosových soustav povinnost zpracovávat plán rozvoje</a>. Plán je aktualizován každé dva roky. Tento plán je schvalován regulátorem a má reflektovat očekávaný vývoj energetiky do roku 2030.
Náklady na rozšiřování soustavy do roku 2030 jsou zatím dle dosavadních plánů odhadovány na 50 miliard euro (1,28 bilionu Kč). Díky novému cíli německé vlády budou tyto náklady v následujícím desetiletí ovšem ještě vyšší.
Jochen Homann, který je prezidentem německého síťového regulátora BNetzA, upozorňuje na potřebu zahrnout nové cíle německé vlády také do aktualizovaných plánů na rozvoj soustavy.
<blockquote>
„I pokud vezmeme v úvahu všechny ostatní alternativy, tak předpokládáme, že v souvislosti s nárůstem podílu OZE bude nutný další rozvoj soustavy. Scénáře uvažované v dosavadních plánech rozvoje totiž počítají s podílem OZE jen v rozmezí 47,5 % až 52,5 %,“ upřesňuje Homann.
</blockquote>

Zvládne německá síť navýšení cíle pro obnovitelné zdroje? Bez dalších nových vedení těžko

Premiér Irska Leo Varadkar má v plánu <a href="http://www.thejournal.ie/climate-change-leo-varadkar-3779456-Jan2018/?utm_source=shortlink">zintenzivnit výdaje</a> do boje proti klimatické změně, aby se Irsko vyhnulo vysokým pokutám EU za neplnění vytyčených cílů. Irsko by mohlo čelit vysokým ročním pokutám, pokud do roku 2020 nedosáhne 16% podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. Zároveň také zřejmě nesplní cíl snížení emisí. Zaplacení pokut EU ovšem není jedinou možností, kterou Irsko má. 
<a href="http://oenergetice.cz/statistiky/irsko-obnovitelne-zdroje-energie/">Irsko</a> čelí roční pokutě 75 milionů euro (1,9 miliardy korun), pokud do roku 2020 nedosáhne podílu 16 % obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie na základě <a href="https://ec.europa.eu/clima/policies/strategies/2020_en">energeticko-klimatického balíčku EU</a>. Premiér Leo Varadkar proto chce zvýšit objem financí vynaložených na boj proti klimatické změně.
<blockquote>
„Ve skutečnosti od roku 2020 a dále čelíme velmi vysokým pokutám, pokud nesplníme své závazky. Raději bych tyto peníze vynaložil nyní, na dosažení stanovených závazků, než abych po roce 2020 platil pokuty.“ 
Leo Varadkar, premiér Irska
</blockquote>
<h2>Neplnění cílů EU 2020 v oblasti energetiky</h2>
Irsko je jedním ze čtyř států, u kterých <a href="http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:52017DC0057&amp;qid=1488449105433&amp;from=EN">zpráva Evropské komise</a> z počátku roku 2017 očekává, že jejich stanovené národní cíle v oblasti snižování emisí nebudou splněny. Kromě Irska se jedná o Velkou Británii, Lucembursko a Nizozemsko.
Varadkar řekl, že jeho vláda na oblast klimatické změny v nadcházejících letech zaměří pozornost aby dosáhla závazků, které momentálně nesplňuje. Také ministr životního prostředí Denis Naughten přiznal, že pokroky Irska v plnění cílů EU 2020 jsou neuspokojivé. Zároveň ale v loňském roce na summitu v Paříži potvrdil odhodlání Irska zásadně omezit emise skleníkových plynů na základě <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/cop21-v-parizi-bezuhlikova-ekonomika-v-roce-2050/">Pařížské klimatické dohody</a>. Ministr Naughten se nechal slyšet, že i přesto, že Irsko do roku 2020 nesplní národní cíl snížení emisí, tak doufá, že pro rok 2030 svůj cíl splní.
<figure id="attachment_46901" style="width: 800px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-46901" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/emise-v-EU.png" alt="" width="800" height="334" /><figcaption class="wp-caption-text">Emise v členských zemích EU v roce 2015. Černě vyznačený je cíl podle energeticko-klimatického balíčku EU 2020. Zdroj: http://ec.europa.eu/eurostat</figcaption></figure>
Větším problémem než emise podle ministra ale zůstává podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie v Irsku. Nyní Irsko dosahuje podílu 13 %, zpráva Komise přitom očekává, že Irsko do roku 2020 dosáhne podílu 15,5 %. Země přijala nové schéma podpor <a href="http://www.thejournal.ie/support-scheme-for-renewable-heat-3737873-Dec2017/">obnovitelných zdrojů v oblasti vytápění</a>, dále má v plánu přijmout opatření stimulující prodej elektromobilů, podobně jako má v plánu snížit mýtné těm, kteří elektromobily již mají.
<figure id="attachment_46902" style="width: 800px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-46902" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/Podil-OZE-v-EU.png" alt="" width="800" height="566" /><figcaption class="wp-caption-text">Podíl obnovitelných zdrojů v energetických mixech členských států EU v letech 2014 a 2015. Barevná tečka naznačuje splnění (zelená), či nesplnění (oranžová) cíle dle energeticko-klimatického balíčku EU 2020. Zdroj: http://ec.europa.eu/eurostat</figcaption></figure>
<h2>Nedosažení cílů</h2>
Zaplacení pokuty ovšem není jediným možným řešením nesplnění cílů EU 2020 v oblasti energetiky. Konkrétně podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie může být kupříkladu vykompenzován pomocí tzv. statistického transferu od členského státu EU, který svůj národní cíl překročil. V říjnu 2017 tuto vůbec <a href="https://ec.europa.eu/info/news/agreement-statistical-transfers-renewable-energy-amounts-between-lithuania-and-luxembourg-2017-oct-26_en">první dohodu o přenosu obnovitelné energie</a> podepsala <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/cesta-lucemburska-za-splnenim-cilu-oze-procenta-si-nakoupi-zahranici/">Litva s Lucemburskem</a>, které podílu OZE v mixu zřejmě také nedosáhne.
<a href="https://www.rte.ie/eile/brainstorm/2017/1124/922516-missing-climate-and-energy-targets-will-cost-ireland-millions/">Podobné mechanismy</a> existují i u emisí skleníkových plynů. Je nicméně jednoznačné, že Irsko by za nesplnění cílů muselo zaplatit. Otázkou zůstává, zda by platilo pokutu EU, nebo za „dokoupení“ chybějícího podílu obnovitelných zdrojů, nebo snížení emisí.

Irsku hrozí pokuty od EU za nesplnění cílů emisí a podílu OZE. Premiér chce zvýšit financování

Lucembursko a Litva se díky vzájemné dohodě staly prvními členskými státy EU, které <a href="https://ec.europa.eu/info/news/agreement-statistical-transfers-renewable-energy-amounts-between-lithuania-and-luxembourg-2017-oct-26_en" target="_blank" rel="noopener noreferrer">využijí možnost převodu statistických dat o výrobě v obnovitelných zdrojích z jedné země na druhou</a>. Lucembursko, které prozatím nesplnilo svůj cíl pro rok 2020 ani poloviny, si nyní k jeho dosažení pomůže převodem části obnovitelné energie ze statistik Litvy.
Převod „energie“ z jedné země na druhou umožňuje členským zemí směrnice EU o podpoře využívání energie z OZE, což má státům s horšími podmínkami pro využívání obnovitelných zdrojů pomoci dosáhnout jejich stanovených cílů. Mechanismus však nezahrnuje skutečný přenos vyrobené energie z jedné země do druhé, místo toho se obě strany dohodly na přenosu pouze statistických údajů.
Lucembursko se tak s Litvou stanou vůbec prvními zeměmi EU, které tuto možnost využijí. Litva, jež svůj cíl pro rok 2020 v podobě 23% podílu obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v zemi již splnila, v roce 2015 pokrývala své energetické potřeby obnovitelnými zdroji z 25,75 %. Lucembursko, které má cíl stanovený na 11 %, naproti tomu v roce 2015 dosahovalo pouhých 5 %. Země se tak rozhodla svůj cíl splnit i za pomoci převodu statistických dat z jiných států.
<blockquote>
„Vítám tuto průlomovou dohodu mezi Litvou a Lucemburskem. Je dobrým příkladem pro ostatní členské státy, aby využily možnosti spolupráce stanovené ve směrnici o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Pokud jde o budoucnost, tento krok ukazuje, že posílená spolupráce může pomoci Evropě využívat potenciál obnovitelných zdrojů nákladově efektivnějším způsobem, což je obzvláště důležité vzhledem k ambicióznějšímu cíli Evropy v oblasti obnovitelných zdrojů energie o hodnotě minimálně 27 % v roce 2030, jak je navrženo v zimním balíčku.“
Dominique Ristori, ředitel Generálního ředitelství Evropské komise pro energetiku
</blockquote>
<h2>První dohoda nemusí být tou poslední</h2>
Obě země se dohodly, že Litva v období 2018 a 2020 převede na Lucembursko určité množství výroby energie v OZE, což zemi pomůže k dosažení národního cíle. Podle <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/luxembourg-buys-up-surplus-energy-to-hit-renewable-target-in-eu-first/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">serveru EurActiv</a> by tak Lucembursko mělo získat minimálně 700 GWh obnovitelné energie, za kterou Litva obdrží přibližně 10 milionů EUR. Tyto finanční prostředky by poté měly putovat do dalších projektů OZE a výzkumu.
Tímto krokem se dále mohou inspirovat i ostatní členské země, které mají problém s plněním stanovených cílů, a podobné dohody tak nejsou vyloučeny ani v budoucnu. Další spolupráci v podobném duchu Lucembursko chystá například i s Estonskem.

Cesta Lucemburska ke splnění cílů pro OZE – procenta si nakoupí v zahraničí

Výroba z obnovitelných zdrojů energie v Kalifornii během minulého týdne lámala rekordy. Konkrétně byla naměřena zatím nejvyšší výroba z větrných zdrojů a také došlo k rekordnímu podílu výroby OZE na spotřebě elektrické energie.
Kalifornské obnovitelné zdroje si minulý týden připsaly dva rekordy. <a href="https://www.platts.com/latest-news/electric-power/houston/cal-iso-sets-wind-renewables-records-21748983">Dle dat</a> kalifornského provozovatele soustavy (CAISO) byla minulý pátek naměřena rekordní výroba z větrných elektráren ve výši 4 787 MW. O den později přibližně ve tři hodiny odpoledne pak došlo k doposud nejvyššímu podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě ve výši 67,2 %. Za celou rekordní sobotu vyrobily <a href="http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/vodni-elektrarny-princip-a-rozdeleni/">vodní elektrárny</a> 19,2 %, <a href="http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/">solární elektrárny</a> 17,1 % a <a href="http://oenergetice.cz/typy-elektraren/vetrne-elektrarny-princip-cinnosti-zakladni-rozdeleni/">větrné elektrárny</a> 16,3 % z celkové výroby.
Současně došlo i ke snížení výroby v kalifornských tepelných elektrárnách (uhelné, plynové, jaderné), které se s podílem ve výši 11 % dostaly na sedmileté minimum.
<blockquote>
„Byl slunný a větrný den, což mělo za následek více vyrobené energie,“ uvedl Steven Greenlee, tiskový mluvčí CAISO.
</blockquote>
<h2>Rostoucí podíly OZE i přebytky výroby</h2>
Výroba z obnovitelných zdrojů rok od roku roste. Ve srovnání s daty z května minulého roku došlo letos k nárůstu výroby z vodních zdrojů o 31 % na průměrných 115,5 GWh/den a ze solárních zdrojů o 27 % na 43,6 GWh/den. Tepelné elektrárny naopak v ročním srovnání ztratily 16 % a jsou na průměru 121,4 GWh/den.
Náhlá špička výkonu přinesla také snížení ceny elektřiny na burze. V obou dnech byla cena ve špičce (Peak) nižší než v základním zatížení (Base) a během soboty se ve špičce dostala přes magickou hranici 0 USD/MWh do záporných hodnot.
Rostoucí výroba OZE přináší ovšem i starosti provozovateli soustavy, který je nucen výrobu z bezpečnostních důvodů omezovat. Podrobnosti jsme přinesli již v dřívějším <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/prebytky-vyroby-kalifornii-rostou-provozovatel-soustavy-omezuje-stale-vice-vyroby-oze/">článku</a>. Jak jsou na tom s výrobou evropské státy, zjistíte na našem <a href="http://oenergetice.cz/energostat/">Energostatu</a>.
Zdroj úvodní fotografie californiavalleysolarranch.com