Švédská vláda schválila výstavbu trvalého úložiště jaderného dopadu

Švédská vláda povolila vybudovat trvalé úložiště vyhořelého jaderného paliva ve Forsmarku a enkapsulační závod. Švédsko se tak po Finsku stalo teprve druhou zemí na světě, která dosáhla tohoto milníku.

Švédská vláda ve čtvrtek povolila vybudování trvalého úložiště, označovaného Clink, ve Forsmarku v obci Östhammar a meziskladu a enkapsulačního závodu Clab v Oskarshamnu. Toto rozhodnutí následovalo po ověření, že žádosti splňují požadavky zákona o životním prostředí a zákona o jaderných činnostech.

Nakládání s radioaktivním odpadem má ve švédsku na starosti společnost Svensk Kärnbränslehantering AB (SKB), obdoba českého SÚRAO, která zkoumá a vyvíjí technologii pro trvalé úložiště již více než 40 let ve spolupráci s odborníky z univerzit, výzkumných ústavů a vysokých škol ve Švédsku i v zahraničí.

"Vláda podporuje odborné posouzení Švédského úřadu pro radiační bezpečnost, že technologie pro konečné úložiště je nejlepší možná a že metoda se třemi bariérovými funkcemi je bezpečná a splňuje požadavky legislativy, a to i ve velmi dlouhém časovém horizontu," uvedla švédská vláda.

Metoda tří bariér

Použitá metoda KBS-3 spočívá v kombinaci tří bariér - měděných kanystrů, bentonitového jílu kolem nich a samotné horniny - které chrání obyvatelstvo a životní prostředí před radioaktivním zářením. Vláda podporuje odborné posouzení Švédského úřadu pro radiační bezpečnost, že se jedná o nejlepší možnou technologii trvalého uložení a že metoda trojité bariéry je bezpečná a splňuje požadavky právních předpisů, a to i ve velmi dlouhém časovém horizontu.

Zdroj: SKB

"Konečné uložení bylo důkladně prozkoumáno a připravuje se již dlouhou dobu. Výzkum probíhá již od 70. let minulého století. Soudy a Švédský úřad pro radiační bezpečnost žádost přezkoumávaly v letech 2011 až 2018, kdy byla záležitost předána vládě. Díky rozsáhlému výzkumu, přípravě a bezpečné technologii mohla vláda nyní toto rozhodnutí přijmout. Proces pokračuje a metoda se zdokonaluje dalším výzkumem a vývojem," uvedla švédská ministryně pro klima a životní prostředí Annika Strandhällová.

Další kroky v procesu

V souladu se švédským zákonem o životním prostředí nyní vláda předává případ pozemkovému a environmentálnímu soudu při okresním soudu v Nacce, který vydá povolení a stanoví podrobné podmínky provozu. Rozhodnutím vlády získala SKB povolení podle zákona o jaderných činnostech.

Rozhodnutí je podmíněno tím, že Švédský úřad pro radiační bezpečnost provede pokračující postupné přezkoumání, jehož součástí bude i budoucí výzkum a vývoj technologie. Teprve po získání všech licencí může být zahájena výstavba úložiště, která potrvá přibližně 10 let.

Trvalé úložiště Clink má pojmout až 6 000 kapslí s celkem 12 000 tunami radioaktivního odpadu v hloubce přibližně 500 metrů. Projekt si vyžádá investici přibližně 19 miliard švédských korun (44 miliardy českých korun), a to především do stavebnictví, skalních prací a instalací. Skladovací kapacity meziskladu Clab má dosáhnout 11 000 tun.

Vizualizace konečného úložiště vyhořelého jaderného paliva ve Forsmarku. Celková délka tunelového systému je více než 60 kilometrů. Pod zemí se úložiště rozkládá na ploše tří až čtyř kilometrů čtverečních. Je umístěno v hloubce 500 metrů. Zdroj: SKB

Švédsko je teprve druhou zemí, kde vláda povolila výstavbu trvalého úložiště

Žádná země dosud nevybudovala konečné úložiště vyhořelého jaderného paliva. Nejdále v tomto procesu pokročily Finsko, Švédsko a Francie. Finsko se může stát první zemí, která trvalé úložiště vybuduje. Země hodlá použít stejnou metodu jako Švédsko. Výstavba zkušebního zařízení Onkalo v Olkiluoto v obci Eurajoki začala před několika lety.

V roce 2012 byla podána žádost o povolení rozšířit Onkalo tak, aby se v budoucnu stalo trvalým úložištěm vyhořelého jaderného paliva. Na základě kladného doporučení finského úřadu pro radiační bezpečnost STUK finská vláda v roce 2015 žádost společnosti Posiva schválila.

"Švédsko a Finsko jsou prvními zeměmi na světě, které převzaly odpovědnost za jaderný odpad. Půjde o bezpečné úložiště vyhořelého paliva, které zajistí bezpečnost pro životní prostředí i pro lidi. Kromě toho zajistí dlouhodobé podmínky pro dodávky elektřiny a pracovní místa ve Švédsku," tvrdí Strandhällová.

Přístupem Francie je přepracování vyhořelého jaderného paliva. Pro vyhořelé jaderné palivo i vysoce radioaktivní zbytky po přepracování je však také zapotřebí trvalé úložiště. Vládní agentura pro nakládání s radioaktivním odpadem Andra doufá, že bude moci požádat o povolení k jeho vybudování v jílovém ložisku v okrese Meuse.