Češi loni dýchali i díky odklonu od uhlí čistší vzduch. Nejvíce ale stále znečišťují Spolana či Tykačovy elektrárny

Množství nebezpečných látek vypouštěných do životního prostředí loni oproti předchozímu roku až na výjimky kleslo, vyplývá z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ). Na znečištění se daleko výrazněji podílely chemičky nebo provozy vyrábějící plasty. Největšími znečišťovateli přesto zůstávají uhelné elektrárny.

Celkově emise znečišťujících látek spíše klesaly, existují však výjimky. Jde například o emise potenciálně rakovinotvorného styrenu, dioxinů předávaných v odpadech a látek poškozujících ozonovou vrstvu.

Na nejvyšších místech v žebříčcích znečišťovatelů za rok 2023 figurují hlavně provozy z Ústeckého, Moravskoslezského a Pardubického kraje. Za nejvýznamnějšího znečišťovatele lze vedle Spolany Neratovice (patří o skupiny Orlen Unipetrol) označit elektrárny Počerady a Chvaletice. Na nižší příčky žebříčků spadla huť Liberty Ostrava, která v roce 2023 omezovala výrobu.

„Nad poklesem vykázaných emisí toxických látek průmyslovými provozy můžeme letos opravdu jásat. Nicméně je nutné mít na paměti, že řadu toxických látek průmysl do registru nemusí ohlašovat. Ve světle dat ohlášených chemičkami rovněž roste důležitost omezování plastů, protože mezi největší znečišťovatele se derou hlavně výrobci surovin pro ně, jako například chemičky v Litvínově anebo v Kralupech nad Vltavou, shrnul Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady spolku Arnika.

Jde to ještě víc

Emise skleníkových plynů i nebezpečných toxických látek nejvýrazněji klesly u uhelných elektráren. „Nestalo se to ale kvůli nějaké snaze či dobré vůli jejich provozovatelů, ale hlavně kvůli tomu, že byly v loňském roce méně často v provozu. Elektřinu z uhlí totiž stále více v evropském energetickém mixu nahrazovaly obnovitelné zdroje energie, které po ruském vpádu na Ukrajinu zažívají boom. Ukazuje se tak v praxi to, co říkáme dlouhodobě: když Česko omezí výrobu a export své špinavé elektřiny z uhlí, bude to mít pozitivní vliv na klima i na kvalitu ovzduší,“ říká Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR s tím, že emise mohou klesnout ještě více, protože i v loňském roce bylo Česko pořád velkým vývozcem elektřiny.

Uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice v majetku podnikatele Pavla Tykače jsou však stále největší znečišťovatelé toxickou rtutí, protože mají rozsáhlé výjimky z emisního limitu.

„Ilustrativní je srovnání s elektrárnou Tušimice, která v roce 2020 vypouštěla stejné množství rtuti jako Počerady, ale dnes je díky plnění limitů na pětině. Politici a političky by měli odmítnout dotování uhelných elektráren, bez jejichž elektřiny se dle modelování energetiky obejdeme. Nedává smysl, aby občané museli platit někoho, kdo znečišťuje jejich životní prostředí, dodal Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA v narážce o politickou diskusi o podpoře uhelných elektráren, aby neskončily příliš rychle. 

Formaldehyd na historickém minimu

Mezi sledované nebezpečné látky patří mezi i rtuť. Osm z deseti největších zdrojů úniku rtuti do ovzduší představují uhelné elektrárny a teplárny. Na prvním místě jsou elektrárna Počerady následovaná elektrárnou Chvaletice a elektrárnami Prunéřov a Ledvice. Elektrárna Chvaletice roční objem emisí rtuti meziročně výrazně snížila, důvodem byla nižší výroba elektřiny, ne dodržování limitů.

Celkové množství dioxinů meziročně mírně narostlo (ze 107 na 111 gramů toxických ekvivalentů na rok) především v důsledku nárůstu v přerovské teplárně a u některých spaloven odpadů, konkrétně spaloven komunálních odpadů v Praze – Malešicích a v Brně. Také Třinecké železárny množství dioxinů v odpadech meziročně zvýšily. V žebříčku tak zůstaly na prvním místě. K nebezpečným praktikám spaloven odpadů patří snaha odpady s obsahem dioxinů takzvaně recyklovat do různých stavebních materiálů.

Emise styrenu ohlášené do IRZ meziročně narostly o více jak pět tun na rok na téměř 103 tuny. Oproti roku 2015 jde však o 50 tun méně. Na nárůstu emisí styrenu se nejvíce podílely dvě firmy, a to Synthos Kralupy a.s. a výrobce hudebních nástrojů C. Bechstein Europe v Hradci Králové. Oba tyto provozy svoje roční emise styrenu oproti předchozímu roku v podstatě zdvojnásobily.

Zatímco emise styrenu byly v roce 2023 na vzestupu, emise formaldehydu zaznamenaly výrazný pokles na svoje historické minimum, což přispělo k výraznému poklesu emisí rakovinotvorných látek. Například Rockwool Ostrava snížil svoje emise o více jak 4,5 tuny na rok a Dřevozpracující družstvo Lukavec o téměř pět tun. Nejvíce je však snížil provoz Saint-Gobain Adfors CZ v Litomyšli (o více jak sedm tun). Celkově bylo do registru za rok 2023 ohlášeno zhruba 8,5 tuny emisí formaldehydu, což odpovídá zhruba jejich objemu za jediný provoz za rok předchozí.

Emise škodlivin do ovzduší

Za rok 2023 ohlásily průmyslové provozy méně skleníkových plynů než za rok 2020, tedy v období covidu. Ze zdrojů skleníkových plynů v první desítce jejich emise zvýšily meziročně jen elektrárny Tušimice. Ostatní elektrárny oznámily jejich výrazný pokles. Mimo elektrárny jsou v první desítce také chemička Unipetrol patřící skupině Orlen, Třinecké železárny a papírna Mondi Štětí.  Zcela z ní vypadla huť Liberty Ostrava a. s.

Emise prachu v Česku setrvale klesají. V roce 2023 byly nižší o téměř 300 tun za rok. Po dlouhé době sesadila z prvního místa v této kategorii huť Liberty Ostrava elektrárna Počerady, a to i přesto, že svoje emise meziročně snížila. Emise prachu z Liberty Ostrava meziročně klesly o více jak polovinu. Celkový pokles emisí prachu z klasických velkých zdrojů tak dal vyniknout čedičovému lomu Basalt v Měrunicích v Českém středohoří, který se s 15 tunami polétavého prachu stal jeho osmým největším zdrojem v celé, Česku a zdatně tak sekunduje například nedaleké elektrárně Ledvice.

Provozy ze zákona hlásí úniky a přenosy některých nebezpečných látek samy. Za ohlašovací rok 2023 data poskytlo celkem 1218 provozů. O znečištění ve svém okolí se lidé dozví na webu www.znecistovatele.cz.

Převzato z internetového portálu EkoNews.cz, webu o byznyse a udržitelnosti.