Kanadští producenti a opozice vyzývají ke zrušení systému zpoplatnění uhlíku

Skupina kanadských ropných a plynárenských společností spolu s představiteli politické opozice minulý týden vyzvala ke zrušení federálního systému zpoplatnění emisí uhlíku. Tento systém je obdobou evropského systému emisních povolenek. Kritici tvrdí, že uhlíková daň poškozuje konkurenceschopnost kanadských podniků a znevýhodňuje je oproti zemím, které podobná opatření nemají, jako jsou Spojené státy. Naopak zastánci argumentují, že je klíčová pro podporu obchodních vztahů s environmentálně progresivními partnery.

Celkem 14 ředitelů ropných a plynárenských společností včetně vůdců politické opozice vyzvalo minulý týden ke zrušení systému zpoplatnění emisí uhlíku. Ten v zemi funguje od roku 2019. Podobně jako v Evropské unii v případě emisních povolenek i zde systém cílí primárně na snížení znečištění v energetice a těžkém průmyslu. Autoři dopisu argumentují tím, že národní systém staví Kanadu do konkurenční nevýhody ve srovnání s jurisdikcemi, které obdobnou regulaci nemají, jako například Spojenými státy.

Tento krok lze vnímat jako reakci na ostrý nástup amerického prezidenta Donalda Trumpa do funkce. Hrozba uvalení cel ze strany USA totiž podněcuje firmy k hledání nových trhů se zdroji energie. Tento přístup posílil v Kanadě hlasy, které tvrdí, že země upřednostňuje své klimatické cíle na úkor ekonomiky.

Jedním z výrazných zastánců tohoto názoru je konzervativní lídr Pierre Poilievre, který učinil z federálního uhlíkového systému klíčové téma politické diskuse. Poilievre se zavázal, že v případě volebního vítězství systém zruší. Volby v Kanadě se konají na konci dubna tohoto roku.

Naopak nově jmenovaný liberální premiér Mark Carney v úterý novinářům sdělil, že Kanada potřebuje průmyslový systém zpoplatnění emisí uhlíku, pokud chce zvýšit objem obchodu se svými spojenci. Británie například oznámila, že plánuje zavést uhlíkovou daň a vytvořit regulaci pro dovoz produktů ze zemí s méně přísnými klimatickými pravidly.

V roce 2022 činily kanadské emise CO₂ z fosilních paliv přibližně 582 milionů tun, což představuje asi 1,53 % celosvětových emisí. To řadí Kanadu mezi 10 největších světových producentů emisí CO₂. Na druhé straně země disponuje rozsáhlými lesy a další vegetací, které uhlík absorbují.

Opozice volá po změně přístupu, ne zrušení regulace

Poilievre nicméně netvrdí, že chce opatření na ochranu klimatu a životního prostředí zcela odstranit. Uvedl, že zruší federální pravidla a nahradí je rozšířenými federálními pobídkami, například daňovými úlevami, které by nadále motivovaly společnosti ke snižování znečištění. Rozhodování o cenách uhlíku by pak ponechal na jednotlivých provinciích.

Ve svém otevřeném dopise 14 kanadských generálních ředitelů ropných a plynárenských společností uvedlo, že federální schéma by mělo být zrušeno, aby provinční vlády mohly „nastavit vhodnější uhlíkové předpisy“.

Podle současných zákonů musí průmyslové provozy, které překročí povolenou hranici emisí buď zaplatit vládě, nebo koupit uhlíkové kredity, aby jejich dopad na životní prostředí byl kompenzován. Stejně jako evropský systém emisních povolenek i kanadský systém je navržen tak, aby se postupem času zpřísňoval.

Mnoho provincií, včetně Alberty, známé obrovskými nalezišti ropných písků, již má svůj vlastní systém zpoplatňování uhlíkových emisí. Podle současných pravidel však musí být provinční systémy minimálně stejně přísné jako ten federální.

Status quo brzdí dekarbonizační projekty

Současná nejistota vládní politiky staví velké průmyslové společnosti do značné nejistoty, což má přímý dopad na investice do dekarbonizačních projektů. Kritiku vyjádřila například skupina šesti největších kanadských producentů ropy, známá jako Pathways Alliance.

Tato skupina pracuje na projektu zachycování a ukládání uhlíku v hodnotě 16 miliard kanadských dolarů (11,47 miliardy amerických dolarů), který má výrazně snížit průmyslové emise skleníkových plynů. Projekt se však nyní zastavil a jeho budoucnost je nejistá.

"Dokud nebude jasno o budoucnosti politiky... je nepravděpodobné, že by se investice do Pathways realizovaly," uvedl Michael Bernstein, generální ředitel think-tanku Clean Prosperity.

Společnost Pathways zároveň na svých webových stránkách zdůraznila potřebu federální politiky, která „rozšíří kanadské ropné písky“, a vyzvala k odstranění „nekonkurenceschopného systému oceňování uhlíkových emisí“.