Domů
Akumulace energie
BNEF: Cena výroby vodíků a elektřiny z něj významně poklesne, a to až na cenu srovnatelnou se zemním plynem

BNEF: Cena výroby vodíků a elektřiny z něj významně poklesne, a to až na cenu srovnatelnou se zemním plynem

Cena výroby vodíku se má do roku 2030 snížit až o 80 % na ceny kolem 1,5 USD/kg. Do roku 2050 by se poté měly ceny podle nedávné studie think-tanku Bloomberg New Energy Finance (BNEF) propadnout až na 80 centů za kg.

Vodík se jako možné palivo pro využití v energetice zatím příliš neprosadil. Doposud jej brzdí nedostatečně vyvinutá technologie a především vyšší náklady jeho výroby, což se ale podle názoru BNEF může velice rychle změnit. BNEF totiž predikuje, že do roku 2050 se má cena na výrobu vodíku vyrovnat ceně za zemní plyn.

Vodík je za pomoci obnovitelných zdrojů nejčastěji vyráběn elektrolýzou vody, při které se díky průchodu elektřiny z vody uvolňuje vodík. Snižující se ceny elektřiny, která může být zpětně vyrobena z vodíku, lze podle BNEF do roku 2030 odhadnout na 24 dolarů za MWh a do roku 2050 na 15 dolarů za MWh.

Vodík má přitom jednu významnou výhodu – jeho spalováním nevznikají emise oxidu uhličitého, kterým se dnes lidstvo snaží všemi možnými způsoby zabránit. I proto je vodík považován za palivo, které má slibnou budoucnost s ohledem na snahu snižovat emise skleníkových plynů.

„Jakmile se dostatečně rozšíří technologie, vodík může být vyráběn díky elektřině z větrných a solárních elektráren za cenu srovnatelnou se zemním plynem ve většině Evropy a Asie,“ uvedl Kobad Bhavnagri, ředitel sekce pro speciální projekty.

Studie jako nejvýhodnější kombinaci zmiňuje propojení velkokapacitních elektrolyzérů s elektrárnami kombinujícími solární a větrné zdroje. Ty mají při své kombinaci stabilnější výkon, než když jsou tyto zdroje využívány samostatně.

Hlavní výzva dle studie ale nadále spočívá v nedostatečně rozvinuté legislativě a s tím i minimální podporou ze strany států. Tvůrci studie podporu označují za klíčovou – bez ní totiž k většímu rozvoji technologie nedojde.

Přitom již dnes existují a jsou používány technologie, které využívají elektrickou energii k výrobě vodíku (případně metanu). Takovou technologií je například Power2Gas, která k elektrolýze využívá přebytečnou elektrickou energii, například z obnovitelných zdrojů. Vodík může být dále skladován nebo v omezeném množství vtláčen do přepravní a distribuční soustavy pro zemní plyn.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(12)
Mirous
22. srpen 2019, 15:26

Tak samozřejmě, s podporou a dotacemi může být jedna věc stejně drahá jako ta druhá věc. Jinak je to samozřejmě kravina. Naštěstí se kvůli těmto hloupým přešlapům a teoriím něco zlomí už mnohem dříve než v roce 2050...

energetik
22. srpen 2019, 16:13

Protože je v našem blbákově stále větší problém s připojením a dodávkou energie do veřejné sítě a jejím prodejem za adekvátní tržní cenu, tak si myslím že to tu bude ještě daleko dříve než v roce 2050.

Já už to mimochodem zkoušel také, stačí kabely od solárních kabelů hodit do sudu z vodou. Vodíku a kyslíku můžu mít habadej, ale lepší je metan nebo ještě lépe etanol (líh by státní darmožrouti a budižkničemové zdanili, ten nedoporučuji ve velkém vyrábět) a to už není tak jednoduché z vodíku a přebytečné energie vyrobit.

Bizon
22. srpen 2019, 17:28

Náhodou chemická část P2G technologie je zvládnutá docela dobře a je relativně efektivní(80%)! Začíná to vždycky kabelama ve vodě, ten vodík se pak s oxidem uhličitým dá zreagovat přímo na metan (Sabatier, bio) nebo na methanol. Z těch pak jde Fischer-Tropschovou syntézou udělat už skoro cokoliv, známý je německý syntetický benzín a nafta za II. sv. války.

Největší problém je právě ta výroba vodíku elektrolýzou. Efektivita reálné elektrolýzy se pohybuje kolem 50%, což je shit. Většina vodíku vyrobeného elektrolýzou je vedlejší produkt výroby chlóru a hydroxidu sodného. Ale 90% světového vodíku se vyrobí ze zemního plynu, protože je to znatelně levnější, a možná se při tom i vyplýtvá méně energie.

Celá studie zavání idealistickou ideologickou sračkou. Brečí že není legistlativa, ale reálné fyzikální překážky ignoruje. Elektrika na vodík a zpátky na elektriku má efektivitu 25%, totální katastrofa... Vodík zní dobře teoreticky, ale má desítky nepříjemných detailů které dodnes nejsou dořešené aby to bylo praktické a efektivní.

Skeptik
2. září 2019, 17:17

Hm ... fyzikální podmínky Sabatierovy reakce - 50 až 200 bar (čili docela výkonný kompresor) a přes 500 K (čili docela mocný ohřev). To bude energeticky docela hladové.

Udává se, že celková účinnost od elektriky zpět k elektrice přes palivový článek je s bídou 35 % a kdoví, jak se v tomhle čísle uvažuje ta komprese a ohřev plynů.

Ostatně i ten oxid uhličitý se musí někde nasbírat, vyčistit a přivést. Takže ...

Zlatá přečerpávačka s 85 % účinností.

energetik
22. srpen 2019, 17:48

Kde tedy koupit nějakou vhodnou "bednu" do sklepa nebo garáže rodinného domu (případně i kontejner by se na zahradu vlezl) do které pustím vodík nebo elektřinu (které můžu mít od jara do podzimu na rozdávání) a bude z toho ukapávat například metanol? Účinnost 25% by byla vynikající to bych ještě hodně metanolu mohl i prodat/darovat.

Ideálně když to bude mít trvalý příkon kolem 1-3kW, to bych mohl živit elektřinou přes léto nepřetržitě. Na ty 3 zimní měsíce by snad něco nakapalo.

Bizon
22. srpen 2019, 18:09

Jaj, bohužel to jsou technologie které fungujou dobře jen naveliko v průmyslových kolonách=/ Taky by se mi moc líbila taková kompaktní jednotka v kontejneru, ale zatím nevím že by něco takového existovalo=(

O podobné relativně kompaktní věci jsem nedávno četl, je to součást AIP pohonu ponorky, ale dělá opačný proces, vyrábí vodík z nafty...

Emil
22. srpen 2019, 18:28

Vy jste opravdu originál každým coulem. Do sklepa bednu s vodíkem a do nočního stolku jódové tablety. Sichr je sichr...

energetik
22. srpen 2019, 21:25

Ale ne vodík jsem skladoval venku v sudu pod vodou v bazénu, podle toho jak moc sud vyplaval jsem poznal jak moc je plný a kyslík zvlášť v druhém sudu. Samotný čistý vodík nehoří. Byl to jen takový pokus, nemám palivový článek abych ten vodík nějak zužitkoval.

Josef
22. srpen 2019, 23:08

V roce 1990 žilo relativně moderním životem cca 3,8 mld lidí. dnes za 30 let je to asi 6,8 mld. a za dalších 30 let to bude 9mld. Z tohoto pohledu jsou tyto technologie perspektivní, kdyby šlo lidstvo jen cestou ropy bez alternativ , pak by spotřeba ropy vzrostla až na 170 mil barelů denně. Což by nevyhnutelně vedlo na vyčerpání levně těžitelných zásob. Ropa by zdražila a protože svět by byl na ní závislý došlo aby k ekonomické stagnaci trvající dlouhou dobu. Samozřejmě že se tyto technologie budou v praxi uplatňovat až potom , co USA nebudou schopni dále zvyšovat svojí těžbu ropy z břidlic a cena ropy se díky tomu zvýší je velice pravděpodobné že vrchol jejich těžby nastane během 3 let.

Jiří Švarc
23. srpen 2019, 00:34

Takže dle článku je aktuální cena vodíku zhruba 2-3x cena potřebné elektřiny a v roce 2050 už se bude rovnat jenom ceně potřebné elektřiny. Zajímavé :)

Jaroslav Paďouk
24. srpen 2019, 13:54

Na mě dělal článek dojem, že vodík by sloužil jako akumulátor energie, zejména ze solárů nebo větru, kde jsou obrovské výkyvy a okamžitá tržní cena ele se dostane i do záporu - pak by cena vodíku opravdu mohla jít takto dolů a to i zpětně vyrobené ele.

Vašek
26. srpen 2019, 11:40

Má to jeden háček. Vodní pára je mnohonásobně horší skleníkový plyn než CO2 (vodní pára má dominantní význam na skleníkovém efektu, cca 60%). Jen je ve všech materiálech IPCC napsaná poznámka " *vliv vodní páry je zanedbán". Elektrolýza vody nemá budoucnost, jde o opačný jev než spalování vodíku, a tak je na něj reálně potřeba víc energie, než kolik získáme jeho spalováním. V případě elektrolýzy je vodík jen neefektivní baterie (nejvíc 80% účinnost oproti 99% účinnosti nabijení Li-Ion baterií)

Tím se zase dostáváme k ostatním zdrojům vodíku, které ale produkují enormní přírustek skleníkových plynů (pokud bereme ohled na "skleníkovost").

Jediný rozdíl je, že vodní pára se na emisích neměří, není z ní eko-daň a zelení ji neprohlásili za veřejného nepřítele všeho lidu.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se