Frost & Sullivan: Do roku 2030 se výrobní kapacita na čistý vodík zvýší na 5,7 milionů tun
Konzultační společnost Frost & Sullivan odhaduje, že světová roční výroba bezemisního vodíku dosáhne 5,7 milionů tun do roku 2030. V současné době přitom podle společnosti dosahuje zhruba 40 tisíc tun, a tudíž ji čeká prudký nárůst.
Za „zelený“ se dle metodiky CertifHy považuje vodík vyprodukovaný elektrolýzou vody při využití elektrické energie z obnovitelných zdrojů, zejména z větrných a solárních elektráren. Jeho výroba tím pádem nevykazuje žádné emise CO2. Právě využití zeleného vodíku, který je také často označován jako čistý či bezemisní, představuje klíč k dekarbonizaci sektorů, pro něž bude tato transformace obzvláště problematická.
V současné době světová produkce zeleného vodíku odpovídá méně než 1 %. V následujících 20 letech se však očekává exponenciální nárůst v jeho produkci. Podle analýzy společnosti by v následujícím desetiletí měla výroba růst v průměru o 57 % ročně. To s sebou přináší nutnost výstavby příslušné infrastruktury pro výrobu a přepravu zeleného vodíku.
Hnací silou pro zvyšující se podíl zeleného vodíku na celosvětové produkci vodíku jsou především stále vyšší obavy z klimatických změn, znečištění ovzduší a z nich vyplývající potřeba ozelenit sektory, jako ten průmyslový, obchodní, dopravní a energetický.
„Celková dekarbonizace sektorů jako doprava či energetika nemůže být dosažena pouhou elektrifikací,“ uvedl Swagath Navin Manohar, průmyslový analytik Frost & Sullivan.
„V posledních pěti letech vzrostl zájem o využití zeleného vodíku jako nízkoemisního či bezemisního energetického nosiče. Mnoho vlád včetně britské, německé, japonské a singapurské si již začalo uvědomovat skutečnost, že ekonomika na bázi zeleného vodíku by mohla být odpovědí na rostoucí znepokojení spojené s emisemi, energetickou bezpečností, a klimatickými změnami […] K tomu, aby se zelené vodíkové hospodářství stalo skutečností, je zapotřebí technologických a ekonomických průlomů, které povedou ke snížení nákladů spojených s výrobou, zatímco směrodatný regulatorní rámec je nutný ke stimulaci investic a podpoře výzkumu a vývoje v tomto sektoru,“ dodal.
Metodika CertifHy vedle bezemisního vodíku definuje i nízkoemisní „modrý“ vodík a „šedý“ vodík vyrobený při využití fosilních paliv. Emisní stopa CO2 modrého vodíku produkovaného ze zemního plynu při využití technologií pro záchyt CO2 (CCS) nesmí překročit 36,4g CO2eq/MJ. Veškerý vyrobený vodík s emisní stopou překračující tuto hodnotu je považován za šedý.
Mohlo by vás zajímat:
Díky výrobě zeleného vodíku padne poslední argument proti OZE. Ten se totiž bude vyrábět při nadvýrobě z OZE, když takzvaně moc fouká. V takovém případě je cena energie velmi nízká, což bude mít i příznivý ekonomický efekt. V Austrálii bude z výroby zeleného vodíku samostatný obor hospodářství. Mají tam s jeho výrobou velké plány.
No nevím.
Ekonomika je to těžká. Výroba je cca 40% účinnost přeměny energie. Stlačení taky tak a baterie asi taky tak.
Tedy:0,4x0,4x0,4 což je asi tak 6 % energetické účinnosti transformace EE ze sítě OZE do EE ve spotřebiči. NO Tě pic.
Nikdo ten vodík nechce, ale my jej všem vnutíme.
Ocel ukováme vodíkem, auta budou kráčet na vodík a hlavně pososáme dotace!
Tak si to soudruzi představují.
A zaplatí to spotřebitel na greendealu...
To je přibližně 350 TWh potřebných z OZE. To bude za 10 let tolik "zbytečné" zelené energie navíc?
Věda nezná pojmy čistý, špinavý, modrý, zelený či šedý vodík.
To je indoktrinace a propaganda.
Souhlas, ještě bych doplnil, greendeal je obří krádež spotřebitelů, která je uvede do energetické chudoby. Okrádají ti nejbohatší komouši.
Ovládají vše.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se