Frost & Sullivan: Do roku 2030 se výrobní kapacita na čistý vodík zvýší na 5,7 milionů tun

Konzultační společnost Frost & Sullivan odhaduje, že světová roční výroba bezemisního vodíku dosáhne 5,7 milionů tun do roku 2030. V současné době přitom podle společnosti dosahuje zhruba 40 tisíc tun, a tudíž ji čeká prudký nárůst.

Za „zelený“ se dle metodiky CertifHy považuje vodík vyprodukovaný elektrolýzou vody při využití elektrické energie z obnovitelných zdrojů, zejména z větrných a solárních elektráren. Jeho výroba tím pádem nevykazuje žádné emise CO2. Právě využití zeleného vodíku, který je také často označován jako čistý či bezemisní, představuje klíč k dekarbonizaci sektorů, pro něž bude tato transformace obzvláště problematická.

V současné době světová produkce zeleného vodíku odpovídá méně než 1 %. V následujících 20 letech se však očekává exponenciální nárůst v jeho produkci. Podle analýzy společnosti by v následujícím desetiletí měla výroba růst v průměru o 57 % ročně. To s sebou přináší nutnost výstavby příslušné infrastruktury pro výrobu a přepravu zeleného vodíku.

Hnací silou pro zvyšující se podíl zeleného vodíku na celosvětové produkci vodíku jsou především stále vyšší obavy z klimatických změn, znečištění ovzduší a z nich vyplývající potřeba ozelenit sektory, jako ten průmyslový, obchodní, dopravní a energetický.

„Celková dekarbonizace sektorů jako doprava či energetika nemůže být dosažena pouhou elektrifikací,“ uvedl Swagath Navin Manohar, průmyslový analytik Frost & Sullivan.

„V posledních pěti letech vzrostl zájem o využití zeleného vodíku jako nízkoemisního či bezemisního energetického nosiče. Mnoho vlád včetně britské, německé, japonské a singapurské si již začalo uvědomovat skutečnost, že ekonomika na bázi zeleného vodíku by mohla být odpovědí na rostoucí znepokojení spojené s emisemi, energetickou bezpečností, a klimatickými změnami […] K tomu, aby se zelené vodíkové hospodářství stalo skutečností, je zapotřebí technologických a ekonomických průlomů, které povedou ke snížení nákladů spojených s výrobou, zatímco směrodatný regulatorní rámec je nutný ke stimulaci investic a podpoře výzkumu a vývoje v tomto sektoru,“ dodal.

Metodika CertifHy vedle bezemisního vodíku definuje i nízkoemisní „modrý“ vodík a „šedý“ vodík vyrobený při využití fosilních paliv. Emisní stopa CO2 modrého vodíku produkovaného ze zemního plynu při využití technologií pro záchyt CO2 (CCS) nesmí překročit 36,4g CO2eq/MJ. Veškerý vyrobený vodík s emisní stopou překračující tuto hodnotu je považován za šedý.