15. říjen 2025
Německý boom bateriových úložišť: Představme si největší projekty

Německý trh se stacionárními bateriovými úložišti (Battery Energy Storage Systems – BESS) vstupuje do nové fáze rychlé expanze. Tento článek představuje největší projekty, které již dosáhly rozhodnutí o finální investici (Final Investment Decision – FiD).
Z veřejně potvrzených projektů lze sestavit žebříček pěti největších BESS v Německu podle kapacity. Tyto projekty reprezentují nejen různé přístupy k technologii, ale i různé typy investorů
Pět největších německých BESS projektů (s FiD):
1) Gigabattery Jänschwalde 1000 – 1 000 MW / 4 000 MWh
Největší evropské bateriové úložiště buduje skupina LEAG v lokalitě Jänschwalde jako součást širší transformace bývalé uhelné pánve v Lužici. Projekt o instalovaném výkonu 1 000 MW a kapacitě 4 000 MWh posouvá hranice toho, co je v evropském kontextu považováno za standard. Uvedení do provozu se očekává v letech 2027/2028.
2) Förderstedt – 300 MW / 714 MWh
Developer ECO STOR GmbH realizuje v Förderstedtu projekt, který je z technologického hlediska pozoruhodný díky self-integraci baterií založených na řešeních BYD. Kapacita 714 MWh jej řadí mezi největší čistě developersky řízené projekty v Německu. Plánovaný termín uvedení do provozu je rok 2028.
3) Grundremmingen – 400 MW / 700 MWh
RWE buduje v areálu bývalé jaderné elektrárny Grundremmingen jeden z největších projektů akumulace v rámci svého portfolia. Úložiště o výkonu 400 MW a kapacitě 700 MWh bude sloužit jako klíčový flexibilní zdroj v jižním Německu. Přestože výrobce technologie nebyl zveřejněn, lze předpokládat podobný model integrace jako u ostatních projektů RWE, tedy využití článků CATL. Uvedení do provozu je plánováno na rok 2028.
4) Röhrsdorf – 100 MW / 400 MWh
Projekt Röhrsdorf realizovaný společností LichtBlick je jedním z prvních úložišť této velikosti v lokalitě Saska. Bateriový systém o výkonu 100 MW a kapacitě 400 MWh má být zprovozněn v roce 2027 a přispěje ke stabilizaci sítě v Sasku.
5) Alfeld – 137,5 MW / 282 MWh
Developer Kyon Energy připravuje v Alfeldu projekt, který na rozdíl od předchozích sází na technologii Saft (TotalEnergies). S kapacitou 282 MWh je nejmenším z pětice největších, avšak důležitým milníkem pro Kyon, který tímto projektem vstupuje mezi hlavní hráče německého akumulačního trhu. Uvedení do provozu se plánuje v roce 2026.
Německo jednoznačně směřuje k tomu, stát se nejvýznamnějším evropským trhem pro stacionární akumulaci. Projekty o výkonech 300–1 000 MW, které ještě před několika lety působily jako hypotetické vize, dnes reálně procházejí investičními procesy a budou uvedeny do provozu před rokem 2029.
Pro střední Evropu je to jasný signál, že akumulace se stává nedílnou součástí energetických systémů a že v budoucnu bude nutné řešit nejen nové výkonové kapacity, ale i integraci velkých úložišť do tarifních, regulačních a investičních rámců. V rámci ČR se také chystá celá řada bateriových úložišť a některá jsou již v provozu.
Mohlo by vás zajímat
8. prosinec 2025
8. prosinec 2025
12. prosinec 2025
11. leden 2026
14. leden 2026
15. leden 2026
15. leden 2026
Komentáře (18)
A špičkové plynovky nebudou mít co žrát
Obávám se že budou žrát plyn a dotace.
no vzhledem k tomu, že zatížení německé sítě je nějakých 50 GW, furt mají co dělat..
Co se týká akumulace elektrické energie. V Číně spuštění 1. zdroj na CO2. O akumulací by jsme se výhledově nemuseli obávat. První bude utlumení spalování fosilu a následně jádro od těch největších po ty SMR. Ano je to běh na dlouhou trať, ale maratón to být nemusí.
Co je "zdroj na CO2"? Nemyslíte tím náhodou že CO2 je pracovní médium? Pokud ano, tak to zdaleka není první případ, to se používá už dávno.
Zmíněný boom bateriových úložišť přispěje Německu přírůstkem ukládací schopnosti okolo 7 minut. Potřebují ještě vybudovat cca 16x tolik, aby vystačili alespoň na 2h večerní špičky.
Na reportáž o výrobním soustrojí využívajícím místo páry CO2 nebude muset brzy cestovat nikdo až do Číny.
V areálu zrušené uhelné elektrárny Mělník, kde ČEZ buduje paroplynový zdroj, bude ÚJV Řež zkoušet úplně jiný princip. Vysokoteplotní skladování energie ve formě beztlakového zásobníku s roztavenými solemi (nabíjení) a následná výroba elektřiny pomocí turbosoustrojí, kde se jako médium využívá superkritický CO2, který se vyznačuje vysokou hustotou a nízkou viskozitou. Nevýhodou je sice nutnost vysokého tlaku (nad 7,3MPa), ale použitý princip (tavenina solí / CO2) poskytuje vysoký rozsah teplot a tedy vyšší účinnost, než mají parní turbíny. Oproti nim je CO2 turbína „miniaturní“.
Super, ne? Obrovský růstový potenciál.
Více technologií výroby a akumulace elektřiny má v Německu velký potenciál. Třeba jaderná energetika, kde se uvažuje o SMR, případně i o reaktorech 4. generace. Když už si klasické velké reaktory 3,5 generace "zakázali". A také termojaderná.
Pokud se jedná o baterie akumulátorů k vyrovnávání výkonů jiných zdrojů, tak tam je potenciál také velký. Jen ten vývoj tohoto řešení trvá "tak trochu dlouho". To je totiž technologie používaná už kolem roku 1890. Viz třeba pražské elektrárny na Žižkově 1889 (dynama + akumulátory), nebo ta ve Vinohradské vodárně 1897 (dynama ve vodárně + externí BESS v Národním domě).
Odkazy:
Baterie se historicky nepoužívaly, protože k nim chyběly dostatečně dobré měniče a řízení. Dnes je jiná doba.
A rozdíl mezi nimi je v tom, že se reálně budují, je pro ně k dispozici veliká a stále rostoucí produkční kapacita, ceny jsoou dobře známé a dobře zdokumentované jsou i cenové trendy, postavit to není nijak těžké, ...
U SMR a fúze potenciál jistě je, jenže u toho není pořád jisté jestli to bude k něčemu, nebo tzv. vaporware, krásný sen a skutek utek. Tyhle technologie se nejdříve budou muset někde osvědčit, aspoň jako prototypy.
Baterie akumulátorů se v energetice a sítích používaly už od počátku. Odkazy které jsem dal Vám jako důkaz nestačí? A vy nevíte co je to dynamo?
Ostatně ty první elektrárny byly stavěny pro místní sítě a osvětlení obloukovými lampami a pohon tramvají (případ elektrárny ve vinohradské vodárně) a tam je potřeba proud stejnosměrný. U tramvají a částečně i lokomotiv se stejnosměrný používá doposud.
Měniče a řízení k akumulátorům existovaly také od počátku. Používaly se (a někde možná doposud používají) pro převod proudu stejnosměrného na střídavý motorgenerátory.
Co se týká výkonového usměrňování elektřiny, tam se historicky používaly (až do 70. let 20. století,) usměrňovače rtuťové, patentované r. 1902.
Všechno to tu p. Veselý už dávno bylo.
Na to, že je představa energetiky založená jen na OZE a akumulátorech (případně zeleném vodíku jako akumulaci) jen vaporware přicházejí i Němci.
Citát: "Šéfové parlamentních klubů CDU a CSU přijali v Paříži dokument, který volá po rovnosti mezi obnovitelnými zdroji a jadernou energií. Opuštění „ideologických preferencí“ a návrat k tzv. technologické neutralitě..."
Akumulace (včetně baterií) samozřejmě vždy měla v energetice své místo, ale nebyl, není a ani nebude to žádný gamechanger, který nás "zachrání" a umožní bezbřehý rozkvět OZE (v našem případě především FVE, které se bez akumulace neobejdou).
Bude záležet na ceně ve srovnání s těmi baterkami. Máte nějaké porovnání ?
Pokud potřebujete vysoký výkon na krátkou dobu je baterie levnější než plyn elektrárna a to výrazně. Baterie ukousnou část trhu plynovým a uhelným el.
K tem sedmi minutam jste pocital hydro, bio a dovoz? :)
dovoz je dobrý pokud je váš soused Francie, a špatný když není
Bral jsem jen pro základní představu rámcový německý odběr 50GW. Skutečné odběry jsou klidně i 70GW. Bio, hydro mají třeba nyní do 10GW (viz současný Energostat), takže nemají rozhodující vliv. Větší význam bude mít postupný nárůst spotřeby s ohledem na elektromobilitu, elektrifikaci vytápění, průmyslu, atd. Zálohovací doba ze zmíněné kapacity tak bude časem spíše klesat. Směřujeme spíše do doby, že dovážet bude chtít každý, takže na významný podíl dovozů nelze příliš spoléhat.
„Růstový“ potenciál bude tedy ještě vyšší, ale samozřejmě spojený s extrémními finančními, materiálovými a výrobními nároky. Na Energy-Charts zatím Fraunhofer institut pro Německo plánuje dosáhnout 100GWh ve velkých úložištích až v roce 2030.
kapacita v jednotkách GWh, a síť se zátížením skoro 80GW s takovouhle soudruzi tu energetiku založenou čistě na občasných zdrojích nevybudují, zatím to nestačí ani na přechod části horkých záloh na studené
Vzhledem k objemu OZE v německé energetice je to jako plivnutí do lesa. Čeká je dlouhá a drahá ale nutná cesta než bude možné alespoň převést polední špičky výroby z FVE do večerní a ranní špičky spotřeby.
Tam kde někdo končí, druhý začíná.







Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.