Kalifornská energetická komise vybrala společnost Invinity Energy Systems pro vývoj dlouhodobých technologií skladování elektrické energie bez užití lithiových baterií. Britská firma nabízí řešení situace pomocí baterií založených na tekutém vanadu. Komise také vybrala společnost BoxPower, které zadala projekt na vývoj softwaru a hardwaru pro 15 satelitních rozvodných sítí v Kalifornii.  Informaci uvedl web Renewable Energy World.
Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v Kalifornii v časech nízké spotřeby často <a href="https://www.latimes.com/business/la-fi-solar-batteries-renewable-energy-california-20190605-story.html">převyšuje poptávku</a>. Kalifornská energetická komise (CEC), kalifornská hlavní agentura pro energetické zákonodárství a plánování, hledá možnosti dlouhodobého skladování elektřiny.
<figure id="attachment_88533" class="wp-caption aligncenter" style="width: 840px;"><img class="wp-image-88533 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/stažený-soubor.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/stažený-soubor.jpg 840w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/stažený-soubor-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/stažený-soubor-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/stažený-soubor-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/stažený-soubor-800x450.jpg 800w" alt="Solární farma Beacon v Kalifornském Kern County vyrábí elektřinu pro Los Angeles" width="840" height="473" /><figcaption class="wp-caption-text">Solární farma Beacon v Kalifornském Kern County vyrábí elektřinu pro Los Angeles Zdroj: Los Angeles Times</figcaption></figure>
Skladovací systémy hrají významnou roli při stabilizaci energetické rozvodné sítě a plnění státních závazků dekarbonizace energetiky. Dle <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/10/08/cec-taps-lnvinity-boxpower-to-bring-energy-solutions-to-california/">oficiálního sdělení</a> potřebuje Kalifornie dlouhodobá skladovací zařízení o výkonu přibližně 1 GW pro naplnění cílů dekarbonizace.
Kalifornské úřady aktivně hledají dlouhodobá řešení skladování energie. V letošním roce byl spuštěn nový <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/10/08/cec-taps-lnvinity-boxpower-to-bring-energy-solutions-to-california/">program</a> ve výši 20 milionů dolarů (460 milionů Kč) na podporu vývoje těchto technologií.
CEC obdržela <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/10/08/cec-taps-lnvinity-boxpower-to-bring-energy-solutions-to-california/">23 návrhů</a>, ze kterých vybrala 8 pro financování. Čtyři z těchto 8 projektů jsou založeny na bateriích společnosti Invinity. Projekty v Kalifornii se skládají ze skladovacích zařízení o kapacitě 7,8 MWh, přičemž baterie budou spárovány s obnovitelnými zdroji energie a mají sloužit například ke snižování špiček ve výrobě a poskytování záložního výkonu.
<blockquote>„Kalifornie je průkopníkem technologií obnovitelných zdrojů po desítky let. Jejich elektrická rozvodná síť nyní čelí velkým problémům s požáry a nestabilitami sítě,“ sdělil <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/10/08/cec-taps-lnvinity-boxpower-to-bring-energy-solutions-to-california/">Matt Harper</a>, obchodní ředitel společnosti Invinity.
„Naše technologie vanadových baterií může pomoci řešit tyto problémy díky distribuci čisté obnovitelné energie a posilování stability rozvodné sítě,“ dodal Harper.</blockquote>
<h2>Vanadové redoxní průtočné baterie</h2>
Vanadové průtočné baterie jsou <a href="https://energypost.eu/can-vanadium-flow-batteries-beat-li-ion-for-utility-scale-storage/">nejnovější technologií</a> v oblasti skladování elektrické energie. Tyto baterie používají soli vanadu rozpuštěné v kyselině sírové jako elektrolyt uchovávající elektrickou energii. Hlavní výhodou této baterie je její chemická stálost.
Dle výrobců nebudou baterie podléhat degradaci po dobu až 20 let. Další výhodou těchto baterií je skutečnost, že vanad existuje ve 4 oxidačních stavech a umožnuje tak tvořit baterii s pouze jedním hlavním prvkem.
<figure id="attachment_88534" class="wp-caption aligncenter" style="width: 694px;"><img class="wp-image-88534 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/04_akumulace_-_vanadova_redoxni_prutocna_baterie7_-_schema_vanadove_prutocne_baterie_pro_kterou_jsou_v_elektrolyzeru_pripravovany_elektrolyty.png" sizes="(max-width: 694px) 100vw, 694px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/04_akumulace_-_vanadova_redoxni_prutocna_baterie7_-_schema_vanadove_prutocne_baterie_pro_kterou_jsou_v_elektrolyzeru_pripravovany_elektrolyty.png 694w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/04_akumulace_-_vanadova_redoxni_prutocna_baterie7_-_schema_vanadove_prutocne_baterie_pro_kterou_jsou_v_elektrolyzeru_pripravovany_elektrolyty-512x384.png 512w" alt="Technologie vanadové redoxní průtočné baterie" width="694" height="521" /><figcaption class="wp-caption-text">Technologie vanadové redoxní průtočné baterie Zdroj: obnovitelnedesetileti.cz</figcaption></figure>
Vzhledem k jejich přednostem se jejich nasazení předpokládá jak v přenosových soustavách, tak při pokroku v energetické soběstačnosti jednotlivých domů. Vývoj těchto technologií probíhá také v <a href="http://obnovitelnedesetileti.cz/chytra-energie-v-diplomce-vanadove-redoxni-prutocne-baterie">České republice</a> na Západočeské univerzitě.
Vanadové baterie jsou však velmi těžké oproti stávajícím lithiovým bateriím. Skýtají však velké množství <a href="https://energypost.eu/can-vanadium-flow-batteries-beat-li-ion-for-utility-scale-storage/">výhod</a> jako například jednoduchou škálovatelnost výkonu, či modularitu kapacity. Nejsou citlivé na nadměrné vybití, či velké vybíjecí proudy.
<figure id="attachment_88543" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="wp-image-88543 size-medium" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/word-image-6-512x218.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/word-image-6-512x218.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/word-image-6.png 690w" alt="Porovnání životnosti standardních baterií a bateriích založených na tekutém vanadu" width="512" height="218" /><figcaption class="wp-caption-text">Porovnání životnosti standardních baterií a bateriích založených na tekutém vanadu Zdroj: energypost.eu</figcaption></figure>
Vanadové baterie společnosti Invinity jsou velké nedegradující baterie, které je možné nasadit v průmyslových aplikacích, jako je využití obnovitelných zdrojů, či elektrických vozidel. Skladovací zařízení bude schopno dodávat 8–10 hodin elektřinu v době, kdy obnovitelné zdroje nebudou schopny uspokojit poptávku. Plánovaná životnost takového zařízení je 20-30 let.
<h2>Satelitní rozvodné sítě pro posílení energetiky</h2>
Společnost <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/10/08/cec-taps-lnvinity-boxpower-to-bring-energy-solutions-to-california/">BoxPower oznámila</a> získání grantu v hodnotě 1,2 milionů dolarů (27 milionů Kč) na vývoj 15 satelitních rozvodných sítí napříč Kalifornií. Projekt o délce 3 let bude zaměřen na redukci energetických nákladů a zvýšení odolnosti energetické sítě.
Zákazníci společnosti BoxPower v minulosti využívali modulární satelitní rozvodné sítě v případech přírodních katastrof, lékařských oblastech, zemědělství, či dálkových dodávek energie.
Pokročilá energetická řešení jsou potřebná i na druhé straně Atlantského oceánu. Britský premiér, <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/10/08/cec-taps-lnvinity-boxpower-to-bring-energy-solutions-to-california/">Boris Johnson</a>, se nedávno zavázal k výstavbě větrných turbín na moři. Dle jeho slov má být do roku 2030 každá domácnost napájena větrnou energií. Jeho slova jsou reakcí na záporné výkupní ceny energií v průběhu roku 2020. Invinity společně s BoxPower mají vyvinout technologie pro posílení energetických rozvodných sítí.

Rychlé zprávy

Kalifornská energetická komise podporuje vývoj technologií pro skladování energie bez užití lithiových baterií

Efektivní skladování elektřiny ve velkém měřítku je prozatím nevyřešeným technickoekonomickým problémem. V dnešní době jsou ke skladování elektrické energie ve velkém objemu využívány především přečerpávací vodní elektrárny, budoucnost by však mohla patřit bateriovým systémům.
Elektrická rozvodná síť je velmi křehký systém, který se při nesprávném využívání může zhroutit. V takovém případě hovoříme o takzvaném „blackoutu“, čili plošném výpadku elektřiny. Aby takový scénář nenastal, je třeba, aby byly jednotlivé zdroje energie řízeny a v rozvodné síti bylo ve stanovený okamžik právě tolik elektřiny, kolik jí koncoví zákazníci spotřebovávají.
Přebytečnou energii je možné skladovat pro okamžiky, kdy zdroje energie nebudou samy schopny dodávat spotřebovávaný výkon, a hrozilo by zhroucení elektrické rozvodné sítě.
<figure id="attachment_87025" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="aligncenter wp-image-87025 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/1837.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/1837-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/1837-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/1837-1024x682.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/1837-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/1837-800x533.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/1837.jpg 1600w" alt="Horní nádrž přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně" width="1600" height="1066" /><figcaption class="wp-caption-text">Horní nádrž přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně Zdroj: dlouhe-strane.cz</figcaption></figure>
Dnešní koncepce akumulace elektrické energie je založena zejména na přečerpávacích vodních elektrárnách, které jsou schopny z nulového výkonu najet na plný výkon velice rychle, a dokáží tak vykrývat i náhlé energetické špičky. Výstavbu takových systémů však nelze realizovat v libovolné lokalitě, nehledě na finanční náročnost, jakožto i zničení krajinného rázu.
Další možností, která je prozatím využívána spíše v menším měřítku, jsou bateriové systému. Ty přináší výhodu oproti přečerpávacím elektrárnám zejména v podobě možnosti modulární stavby. Nevýhodou jsou však technologické možnosti realizace, cena samotné realizace, jakož i komplikace spojené s vyřazováním baterií z provozu.
Jedno z takových bateriových úložišť právě vzniká v Austrálii jako výsledek závazku energetické <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/08/17/agl-submits-plan-for-a-grid-scale-battery-system/?fbclid=IwAR1QoeBLYTsAdnPz95CuPvYJ6PBZ2JQJEWFjZumr_YzQvmhQqPg4p7IcEvk">společnosti AGL</a> z roku 2020. Nyní společnost předložila zprávu o rozsahu bateriového úložiště na ministerstvo průmyslu a životního prostředí v Novém Jižním Walesu.
Bateriové úložiště má být postaveno vedle uhelné elektrárny Liddell. Úložiště je součástí rozsáhlých plánů společnosti vybudovat systém úložišť o celkovém výkonu 850 MW v několika lokalitách. Jedná se o výsledek usilovné činnosti podporující závazky týkající se změn klimatu a nových investic do zdrojů elektrické energie.
<figure id="attachment_87027" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="aligncenter wp-image-87027 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/liddell-power-station.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/liddell-power-station-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/liddell-power-station.jpg 700w" alt="Uhelná elektrárna Liddell" width="700" height="394" /><figcaption class="wp-caption-text">Uhelná elektrárna Liddell Zdroj: AGL</figcaption></figure>
Generální ředitel společnosti AGL, <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/08/17/agl-submits-plan-for-a-grid-scale-battery-system/?fbclid=IwAR1QoeBLYTsAdnPz95CuPvYJ6PBZ2JQJEWFjZumr_YzQvmhQqPg4p7IcEvk">Markus Brokhof, sdělil, že</a> technologie bateriových úložišť významně pokročila v posledním desetiletí a nyní je na úrovni, která umožňuje jejich zapojení a investice do dekarbonizace v Austrálii.
<blockquote>„Bateriové úložiště je významným prvkem při zajištění flexibility energetického systému a podpory integrace obnovitelných zdrojů. Technologie odstraňuje jeden z největších omezujících faktorů obnovitelných zdrojů, a sice nestabilitu dodávek elektřiny.“
„Společnost AGL dlouhá léta investovala do obnovitelných zdrojů energie. Čím více obnovitelných zdrojů máme v síti, tím více musíme podporovat rozvoj akumulačních kapacit, jako jsou například velká bateriová úložiště.“</blockquote>
<a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/08/17/agl-submits-plan-for-a-grid-scale-battery-system/?fbclid=IwAR1QoeBLYTsAdnPz95CuPvYJ6PBZ2JQJEWFjZumr_YzQvmhQqPg4p7IcEvk">AGL podporuje</a> nejen projekty Wandoan (100 MW), Maoneng (4 x 50 MW) a Dalrymple (30 MW), ale také pracuje na vývoji baterií a propojení elektrárny Torrens Island s ostatními zvažovanými lokalitami.
Brokhof dodal, že AGL pracuje v oblasti dodávek elektrické energie a zvažuje začlenění nových technologií, které zajistí flexibilitu skladovacích zařízení.
<blockquote>„Věříme, že má Austrálie příležitost stát se dodavatelem nízkoemisní energie, čehož dosáhneme splněním našich závazků, které jsme si dali v rámci prohlášení o změně klimatu. Zavázali jsme se k tvorbě energetické budoucnosti, která bude flexibilní, efektivní a cenově dostupná našim zákazníkům. Zároveň tak připravíme půdu pro éru bateriových úložišť.“</blockquote>
Podobné systémy začínají vznikat i jinde ve světě a Česká republika také pracuje na zapojení těchto systémů <a href="https://www.technickytydenik.cz/rubriky/archiv/ceska-energetika-se-zacina-menit-e-on-investoval-do-velkeho-baterioveho-uloziste_44267.html">do elektrické rozvodné sítě</a>. Firma E.ON spustila již v roce 2018 bateriové úložiště u Českých Budějovic. Nejedná se zdaleka o jediný systém bateriových úložišť. Vznikají koncepty podporující také využití <a href="https://www.reuters.com/article/us-autos-tesla-batteries-exclusive/exclusive-teslas-secret-batteries-aim-to-rework-the-math-for-electric-cars-and-the-grid-idUSKBN22Q1WC">baterií v automobilech</a> pro skladování elektřiny v rámci elektrické sítě. Tyto koncepty se však řadí mezi nízkokapacitní skladovací zařízení.

Akumulace energie

AGL plánuje vybudovat v Austrálii rozsáhlý bateriový systém

Podíl energie z obnovitelných zdrojů na evropském energetickém mixu se stále zvyšuje. Poslanci Evropského parlamentu proto zvažují způsoby, jak podpořit rozvoj její akumulace. Jako nejslibnější řešení se jeví vodík, či domácí baterie. 
Poslanci Evropského parlamentu (EP) z výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) <a href="https://www.europarl.europa.eu/news/en/press-room/20200627IPR82201/meps-want-to-boost-energy-storage-in-the-eu-to-help-spur-decarbonisation">v pondělí 29. června 2020</a> přijali <a href="https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/BRIE/2019/637962/EPRS_BRI(2019)637962_EN.pdf">zprávu, ve které předložili strategii pro akumulaci energie.</a>  Shodli se, že skladování energie má mít zásadní význam pro dosažení cílů Pařížské dohody o změně klimatu.
<blockquote>„Ukládání energie bude pro přechod na dekarbonizovanou ekonomiku založenou na obnovitelných zdrojích energie nezbytné. Elektřina vyrobená z větrné či solární energie nebude vždy dostupná v požadované míře, proto budeme potřebovat energii skladovat. Vedle osvědčených technologií pro akumulaci energie, jako například přečerpávacích vodních elektráren, bude řada technologií hrát v budoucnu klíčovou roli, například nové bateriové technologie, akumulátory tepla nebo zelený vodík. Těmto technologiím musí být umožněn přístup na trh, aby byly zajištěny nepřetržité dodávky energie pro evropské občany,“ prohlásila Claudia Gamon, rakouská poslankyně EP a členka výboru ITRE.</blockquote>
<h2>Slibná budoucnost zeleného vodíku</h2>
<a href="https://www.europarl.europa.eu/committees/cs/itre/home/highlights">Výbor ITRE</a> vybízí Evropskou komisi a členské státy Evropské unie k odstranění regulatorních bariér, které zpomalují vývoj projektů zaměřených na ukládání energie. Tyto překážky zahrnují například dvojí zdanění či mezery v evropských síťových předpisech. Rovněž by mělo dojít k přepracování pokynů týkajících se transevropské energetické infrastruktury takovým způsobem, aby se zlepšila kritéria způsobilosti pro subjekty, které se chtějí na vývoji technologií pro skladování energie podílet.
Poslanci EP také zdůrazňují potenciál <a href="https://oenergetice.cz/technologie/bnef-cisty-vodik-by-mohl-snizit-globalni-emise-sklenikovych-plynu-34/">„zeleného vodíku“</a>. Komisi proto vyzývají k podpoře výzkumu a vývoje vodíkového hospodářství. Podpůrná opatření jsou zapotřebí zejména s <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/studie-hydrogen-europe-reakce-vodikoveho-sektoru-koronavirus/">ohledem na snížení ceny vodíku a umožnění jeho komercializace</a>.
Výbor zároveň podporuje úsilí Komise zavést evropské normy pro baterie a snížit závislost na jejich výrobě v zemích mimo Evropu. Silná závislost EU na dovozu surovin, jejichž těžba zatěžuje životní prostředí, by měla být snížena s pomocí zdokonalených systémů pro recyklaci a získávání surovin udržitelných způsobem, ideálně z EU.
Kromě výše zmiňovaných technologií, poslanci EP diskutovali o dalších možnostech pro ukládání energie. Nadějnou alternativu představují mechanické a tepelné akumulátory, domácí baterie, <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/nissan-a-enel-chteji-udelat-z-elektromobilu-mobilni-baterie/">inovativní technologie vehicle-to-grid</a> nebo systémy inteligentních domácností.
Zpráva byla ve výboru ITRE přijata 53 poslanci, 3 byli proti. 15 poslanců se zdrželo hlasování. O zprávě o komplexním evropském přístupu ke skladování energie bude celý Parlament hlasovat na plenárním zasedání v Bruselu, které se bude konat od 8. do 10. července 2020.

Poslanci Evropského parlamentu vidí budoucnost ve skladování energie

Asociace SolarPower Europe a finská univerzita LUT vydaly <a style="font-weight: bold;" href="https://www.solarpowereurope.org/wp-content/uploads/2020/04/LUT-100-Renewable-Europe-150420-3.pdf?cf_id=10749">studii</a> představující mj. scénář založený ze 100 % na obnovitelných zdrojích energie, který vede k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. V takovém případě by se elektřina, v umírněném scénáři, na energetickém mixu EU podílela z 85 %, přičemž více než 60 % elektřiny by bylo vyráběno solárními panely. 
Asociace<a href="https://www.solarpowereurope.org/about/"> SolarPower Europe</a>, jejímž cílem je podle jejích slov zajištění, aby bylo co nejvíce energie v roce 2030 vyráběno ze solární energie, <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/solar-seen-claiming-60-of-eu-power-mix-by-2050/">vydala společně</a> s finskou technickou univerzitou LUT studii, která modeluje možnost dosažení klimatické neutrality v EU do roku 2050 s využíváním <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/staty-eu-pozaduji-komisi-vytvoreni-modelu-pocitajiciho-energii-obnovitelnych-zdroju">výhradně obnovitelných zdrojů</a>.
<blockquote>„Z technické perspektivy je 100% obnovitelný energetický systém v Evropě absolutně možný. Zároveň se jedná o cenově nejdostupnější a nejbezpečnější možnost, jak dosáhnout klimatické neutrality v Evropě do roku 2050.“ 
Dr. Christian Breyer, profesor solární ekonomie na LUT univerzitě </blockquote>
<h2>Předpoklady studie</h2>
Studie pracuje se třemi scénáři. První zaostávající scénář (angl. laggard) reprezentuje minimální ambice, nepočítá například s ukončením využívání fosilních paliv ani s dosažením cílů Pařížské dohody.
Druhý umírněný scénář (angl. moderate) reprezentuje střední ambice. Existující elektrárny na fosilní paliva jsou do roku 2050 postupně uzavřeny a neplánují se žádné nové jaderné elektrárny, přičemž existující jaderné elektrárny jsou v provozu do konce jejich životnosti. Nejsou stavěny nové <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-emise-co2-vyroby-elektriny-klesly-roce-2019-nejvice-za-30-let">uhelné elektrárny</a>, nové plynové elektrárny pouze za předpokladu přechodu na nefosilní palivo během své životnosti.
Poslední vedoucí scénář (angl. leadership) reprezentuje velké ambice. Existující elektrárny na fosilní paliva a jaderné elektrárny jsou postupně uzavřeny do roku 2040 a s novými se neuvažuje. Nové plynové elektrárny jsou povoleny pouze, pokud do roku 2040 přejdou na nefosilní palivo. Klimatické neutrality je dosaženo o dekádu dříve, tedy v roce 2040.
<figure id="attachment_83111" class="wp-caption aligncenter" style="width: 780px;"><img class="size-full wp-image-83111" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_3.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_3.png 780w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_3-512x463.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_3-768x694.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_3-725x655.png 725w" alt="" width="780" height="705" /><figcaption class="wp-caption-text">Přehled scénářů použitých ve studii. Zdroj: SolarPower Europe</figcaption></figure>
<h2>Vodík je klíčový k dosažení 100% obnovitelného systému</h2>
Podle výsledků studie v umírněném scénáři by se elektřina na energetickém mixu EU podílela z 85 %. Nejvíce elektřiny by se vyrábělo z <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/evropsky-solarni-sektor-chce-snazsi-povolovani-projektu-rychlejsi-zotaveni">fotovoltaických panelů</a> (61 %), dále ve větrných elektrárnách (33 %), ve vodních elektrárnách (4 %) a z ostatních obnovitelných zdrojů elektřiny (1 %).
Solární a větrná energie by tedy v tomto scénáři byly hlavními dvěma pilíři energetického přechodu EU s instalovaným výkonem alespoň 7,7 TW a 1,7 TW do roku 2050. Po roce 2030 by byla hlavním zdrojem elektřiny díky své všestrannosti a konkurenceschopnosti solární energie.
<figure id="attachment_83113" class="wp-caption aligncenter" style="width: 895px;"><img class="size-full wp-image-83113" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_4.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_4.png 895w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_4-512x227.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_4-768x340.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_4-725x321.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_4-800x354.png 800w" alt="" width="895" height="396" /><figcaption class="wp-caption-text">Podíly zdrojů energie na výrobě elekřiny v roce 2050 v různých scénářích. Zdroj: SolarPower Europe</figcaption></figure>
Elektrolyzéry vyrábějící <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/platts-vodik-se-nyni-japonsku-vyrabi-za-49-eur-mwh-nizozemsku-za-polovinu">vodík</a> z obnovitelné elektřiny jsou „klíčovou technologií“ k dosažení 100% obnovitelné energie a dekarbonizace teplárenství a dopravy, a tedy celé energetiky.
<h2>Bez velkého podílu baterií to nepůjde</h2>
Zastánci scénáře se 100 % obnovitelné energie přiznávají, že v některých členských státech EU tento scénář vyvolává obavy. Zástupce SolarPower Europe ovšem argumentuje, že v dnešní době již existují technologie, které umí překonat přerušovanou výrobu OZE a předejít výpadkům dodávek.
<blockquote>„Důležité bude přesvědčit lidi, že v určitou chvíli nezhasnou všechna světla. Baterie, elektrolyzéry a export energie systému poskytnou potřebnou flexibilitu.“ 
Michael schmela, ředitel tržního zpravodajství v SolarPower Europe</blockquote>
Podle zprávy <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/nejvetsi-evropska-baterie-bude-jiz-konci-tohoto-roku-ukladat-energii-u-britskeho-pobrezi">baterie</a> pokryjí až 70 % skladovací kapacity pro elektřinu. Baterie budou důležité zejména při poskytování potřebné elektřiny přes noc. Během zimy budou naopak pro skladování významné zásobníky tepla a pro výrobu elektřiny větrné a vodní elektrárny.
<figure id="attachment_83112" class="wp-caption aligncenter" style="width: 928px;"><img class="size-full wp-image-83112" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_5.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_5.png 928w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_5-512x340.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_5-768x510.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_5-725x481.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_5-800x531.png 800w" alt="" width="928" height="616" /><figcaption class="wp-caption-text">Podíl různých způsobů uskladňování energie v různých letech a různých scénářích. Zdroj: SolarPower Europe</figcaption></figure>

Evropská Unie

Studie: V roce 2050 bude možné získávat z OZE 100 % energie

Německý gigant Siemens a americká AES vytvoří novou společnosti Fluence. Fluence se zaměří na trh skladování elektřiny a zkombinuje přednosti obou společností. Vytvořením důvěryhodného a technologicky vyspělého partnera pro zákazníky by se měla zaplnit mezera na trhu.
Německý gigant <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/siemens-spoji-pri-vyvoji-baterii-sily-se-spolecnosti-eos-energy-storage/">Siemens AG</a> v úterý ve své <a href="https://www.siemens.com/press/en/pressrelease/?press=/en/pressrelease/2017/energymanagement/pr2017070363emen.htm&amp;content[]=EM&amp;content[]=Corp">tiskové zprávě</a> informoval o vzniku nové společnosti Fluence. Fluence vznikla spojením Siemensu a americké společnosti <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/baterie-s-celkovou-kapacitou-1gwh-pro-aes-zajisti-lg-chem/">AES corporation</a> formou společného podniku s rovným 50:50 podílem pro obě společnosti. Nová společnost se má zaměřit na rychle se rozvíjející trh se skladováním elektřiny.
<h2>Mezera na trhu</h2>
Poptávka po velkých projektech na skladování elektřiny roste spolu s klesající cenou technologicky vyspělých baterií a s rostoucím vlivem obnovitelných zdrojů, zejména solárních a větrných elektráren. Hlavním business plánem Fluence má být prodej <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/zakladni-typy-baterii-a-spravne-nabijeni/">lithium-ion</a> bateriové technologie, kterou v současné době nabízejí obě společnosti Siemens a AES.
<blockquote>
„Jak trh se skladováním elektřiny roste, tak zákazníci čelí problému nalezení důvěryhodného technologického partnera s odpovídajícím portfoliem produktů a s dobrými znalostmi elektroenergetiky. Fluence zaplní tuto velkou mezeru na trhu. Se světovým pokrytím zkušené mezinárodní prodejní síly a s vedoucí technologií Siestorage od Siemensu bude Fluence výborně vybavena, aby obsloužila tento velice zajímavý trh.“ řekl k vytvoření Fluence Ralf Christian, CEO Siemens Energy Management divize.
</blockquote>
Fluence bude provozována nezávisle na svých zakladatelích a centrálu bude mít v hlavním městě USA Washington, D.C. Fluence slučuje technologii a znalosti Siemens bateriové divize energy storage solutions a AES divize energy management. Společnost bude mít pobočky v německém Elrangen a v dalších vybraných světových městech.
<h2>Giganti na trhu skladování elektřiny</h2>
Obě společnosti Siemens a AES jsou předními hráči na trhu skladování elektřiny. Obě společnosti dohromady získaly zakázky na 48 projektů o celkové velikosti 463 MW pro bateriové úložiště napříč 13 státy, což tvoří zhruba 17 % celkového světového instalovaného výkonu těchto řešení.
Fluence se zaměří na zákazníky a projekty všech velikostí a náročnosti. Obě společnosti mají velké očekávání od trhu, který měl instalovaný výkon 3 GW na konci roku 2016 a u kterého je předpokládáno dosažení hodnoty 28 GW do roku 2022.
Úvodní fotografie: aes.com

Elektřina

Siemens a AES vytvoří společný podnik pro sektor skladování elektřiny

Ve Spojeném království <a href="https://www.carbontrust.com/news/2017/06/britains-energy-conundrum/">vznikla iniciativa Energy Systems Innovation Platform (ESIP)</a>, jejíž úkolem je najít řešení problémů, které v současné době brání snazšímu přechodu na nízkouhlíkovou energetiku. V první fázi se iniciativa zaměří na možnosti integrace systémů skladování energie takovým způsobem, aby byly přínosné pro fungování energetického systému jako celku.
Iniciativa, za kterou stojí britský Carbon Trust, spojuje významné energetické společnosti, Centrica, DONG Energy, SSE, Scottish Power, Statoil a Wood Group. Ty dohromady představují téměř 50 % trhu s dodávkami elektrické energie a drží významné výrobní kapacity v obnovitelných i konvenčních zdrojích. ESIP rovněž obdržel počáteční podporu od skotské vlády a britského Úřadu pro vědu a inovace.
V prvním kroku se iniciativa zaměří na výzkum případových studií využití zařízení pro skladování energie, která pomáhají integrovat větrnou energii do soustavy. Platforma se rovněž zaměří na řešení regulatorních a jiných překážek bránících investicím do skladování energie, které by podle zprávy Carbon Trust z roku 2016 mohly do roku 2030 ušetřit ve Spojeném království až 2,4 miliardy liber ročně.
Cílem je vyvážit obchodní zájmy energetických společností s vládními cíli, aby byla zajištěna bezpečnost dodávek prostřednictvím dekarbonizovaného energetického systému za co možná nejnižší cenu.
<blockquote>
&#8222;Potenciální výhody pro systém jsou tak velké, že každá ze zúčastněných stran může mít nákladově efektivní obchodní případ, a přesto bude existovat přínos i pro konečného zákazníka,&#8220; <a href="https://www.platts.com/latest-news/electric-power/london/uks-carbon-trust-launches-energy-storage-platform-26752282">uvedl pro Platts</a> Nils Lehmann, projektový manažer.
</blockquote>
<h2>Systémy pro skladování energie mohou přinášet negativní důsledky</h2>
Prozatím jsou nákladově efektivní obchodní modely pro skladování energie velmi omezené, poznamenal Lehmann s tím, že dokonce mohou způsobit nechtěné negativní důsledky pro systém jako celek. Tak tomu je například u majitelů solárních panelů, kteří využívají akumulátory v domácnosti zejména proto, aby maximalizovali vlastní spotřebu.
<blockquote>
&#8222;Pro spotřebitele v domácnostech není konkurenční velkoobchodní cena, ale cena, kterou by jinak platili za elektřinu ze sítě. To zahrnuje i zdanění, ale obchodní případ, který je závislý na vyloučení daňových poplatků, není z hlediska systémů užitečný&#8220; uvedl Lehmann.
</blockquote>
Tyto systémové náklady jsou rozloženy na zbylé uživatele a připadnou tak na ty, kteří si sami nemohou systémy na skladování energie a výrobu energie dovolit. To je podle Lehmanna nespravedlivé a je pravděpodobné, že tato situace vyústí v regulatorní zásah.
<figure id="attachment_29039" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/battery_storage-1.jpg"><img class="wp-image-29039 size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/battery_storage-1-1024x576.jpg" alt="" width="1024" height="576" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Baterie pro domácnosti od společnosti Sonnen. Zdroj: Sonnen</figcaption></figure>
Pokud však systémy pro skladování budou prospěšné pro systému jako celek, existuje důvod, aby vláda pomohla koncovým zákazníkům nebo průmyslu tyto systémy využívat a odstranila rizika.
Studie společnosti Carbon Trust ukazuje, že u domácích solárních a skladovacích zařízení je nejvhodnějším řešením jejich agregace, prostřednictvím níž mohou poskytovat flexibilní služby síti. Ty jsou prospěšné pro fungování celé elektrizační soustavy a analýza Carbon Trust navíc ukazuje, že tento model může představovat vyšší finanční benefity i pro koncového zákazníka v porovnání s využitím skladovacích systémů pouze k maximalizaci vlastní spotřeby.
Úvodní fotografie: Bateriové úložiště: Zdroj: younicos.com

Britský Carbon Trust spojil významné společnosti v iniciativě pro integraci skladovacích zařízení

Norské vodní zdroje skrývají zajímavý potenciál pro možnost skladování přebytků energie z těžko predikovatelných evropských obnovitelných zdrojů. Řada evropských zemí se proto chce s Norskem propojovat podmořskými kabely a vzájemně obchodovat s elektrickou energií. Tento koncept působí na první pohled jako technicky i ekonomicky velmi zajímavý. Reálné možnosti, výhody a případná úskalí tohoto energetického modelu rozebírá následující článek. V druhé části článku pak bude popsán konkrétní model možné obchodní výměny (Evropa &#8211; Norsko), tak aby bylo dosaženo optimální výroby z OZE na úrovni základního zatížení (baseload).
Norská energetika má ve srovnání s jinými evropskými zeměmi jednu zásadní výhodu. Jde o množství vodních elektráren, které jsou schopny pokrývat naprostou většinu norské spotřeby elektřiny a část i případně exportovat do okolních zemí. Díky tomu je norská produkce elektřiny hodnocena jako jedna z nejekologičtějších na světě a obecně produkuje jen minimum skleníkových plynů (především z plynových zdrojů). Výrobu elektrické energie a rovněž významné zdroje v energetickém mixu Norska zobrazuje následující graf.
<figure id="attachment_34871" style="width: 686px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-34871 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Rocni-produkce-elektricke-energie-v-Norsku-v-letech-1997-az-2013.-Zdroj-Statistisk-sentralbyra.png" alt="Roční produkce elektrické energie v Norsku v letech 1997 až 2013. Zdroj Statistisk sentralbyra" width="686" height="368" /><figcaption class="wp-caption-text">Roční produkce elektrické energie v Norsku v letech 1997 až 2013. Zdroj: <a href="https://www.ssb.no/en/energi-og-industri/statistikker/elektrisitetaar/aar/2015-03-25?fane=tabell#content">Statistisk sentralbyra</a></figcaption></figure>
<h2>Elektroenergetika v Norsku</h2>
Jak je z grafu výše patrné, elektroenergetika Norska je vystavěna na vodní energii. Ta tvoří ročně obvykle více než 95 % vyprodukované norské elektřiny.  Většina vodních zdrojů je ovšem v režimu klasických akumulačních vodních elektráren. <a href="http://oenergetice.cz/typy-elektraren/precerpavaci-vodni-elektrarna-princip-usporadani-2/">Přečerpávací vodní elektrárny</a> tvoří v Norsku jen nepatrnou část produkce (0,8 TWh z celkových 128,7 TWh z vody – v roce 2013). V roce 2013 pak vypadal v Norsku instalovaný výkon (a roční <a href="http://oenergetice.cz/statistiky/">produkce energie</a>) nejvýznamnějších zdrojů následovně &#8211; voda 31 GW (128,7 TWh), plyn 1,6 GW (3,4 TWh), vítr 0,8 GW (1,9 TWh).
Import a export elektřiny je limitován propojením Norska s ostatními zeměmi pomocí přeshraničních vedení a podmořskými kabely. Maximum exportu elektrického výkonu z Norska byl v roce 2013 okolo 3 GW, což je významné množství, neboť průměrná spotřeba v daném období byla přibližně 11 GW a výroba okolo 15 GW. Export tak tvořil přibližně pětinu celkové výroby elektřiny a čtvrtinu spotřeby v tomto období. Norsko je navíc již dnes zvyklé využívat svoji výrobu z vodních zdrojů k <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/zpusoby-rizeni-vykonovych-toku-v-prenosovych-soustavach/">vyrovnávání stavů v síti</a> a rovněž i prodeji do zahraničí při výhodných podmínkách na energetickém trhu.
<figure id="attachment_34870" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-medium wp-image-34870" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Rocni-hodnoty-importu-a-exportu-elektriny-v-Norsku-mezi-lety-1997-az-2013.-Zdroj-Statnett-512x290.png" alt="Roční hodnoty importu a exportu elektřiny v Norsku mezi lety 1997 až 2013. Zdroj: Statnett" width="512" height="290" /><figcaption class="wp-caption-text">Roční hodnoty importu a exportu elektřiny v Norsku mezi lety 1997 až 2013. Zdroj: <a href="http://www.statnett.no/">Statnett</a></figcaption></figure>
<h2>Partnerství po kabelu</h2>
Podmořské <a href="http://oenergetice.cz/?s=kabel">kabely</a> propojují Norsko s ostatními zeměmi již řadu let. První kabelové podmořské mezinárodní spojení s Norskem proběhlo již v roce 1977 (<a href="http://new.abb.com/systems/hvdc/references/skagerrak">Skaggerak</a>) pomocí <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/hvdc-stejnosmerny-prenos-elektricke-energie/">HVDC propojení</a>. Výhody kabelových podmořských propojení v dnešní době silně převažují nad extrémně vysokou cenou výstavby. Důvodem je například i to, že výstavba klasických nadzemních vedení se setkává s protesty a problémy při výkupu pozemků. Dnes je tak <a href="http://oenergetice.cz/nemecko/vystavba-prenosoveho-vedeni-v-nemecku-nezrychluje-pribyva-po-kilometrech/">paradoxně často rychlejší</a> vybudovat podmořský kabel než klasické vedení. V současnosti provozované podmořské kabely spojující Norsko s jinými zeměmi zobrazuje následující tabulka a obrázek.
<figure id="attachment_35116" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-35116 size-medium" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/Podmorske-kabely-propojujici-Norsko-s-dalsimi-zememi.-Zdroj-Energy-Matters-725x159-512x112.png" alt="Podmořské kabely propojující Norsko s dalšími zeměmi. Zdroj: Energy Matters" width="512" height="112" /><figcaption class="wp-caption-text">Podmořské kabely propojující Norsko s dalšími zeměmi. Zdroj: <a href="http://euanmearns.com/">Energy Matters</a></figcaption></figure>
<figure id="attachment_34867" style="width: 661px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-34867 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Podmorske-kabely-propojujici-Norsko-a-dalsi-zeme.-Zdroj-Energy-Matters.png" alt="Podmořské kabely propojující Norsko a další země. Zdroj: Energy Matters" width="661" height="427" /><figcaption class="wp-caption-text">Vyobrazení podmořských kabelů propojujících Norsko s dalšími zeměmi (Legenda: červená &#8211; existující, oranžová &#8211; ve výstavbě, zelená &#8211; v plánu).  Převzato z: <a href="http://euanmearns.com/">Energy Matters</a></figcaption></figure>
V roce 2013 byla podepsána Norsko – <a href="http://jointdeclaration.org/motivation/norsk-norges-indirekte-lagring/" target="_blank">Německá deklarace</a>, jejímž cílem je propojit Norsko a Německo <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/eib-zvazuje-financovani-hvdc-vedeni-nordlink-nemeckem-norskem/">podmořským kabelem Nordlink</a>. Dle deklarace totiž 50 % evropské kapacity vhodné pro skladování většího množství energie leží v současnosti v Norsku a jde o nákladově efektivní řešení.
<h2>Skladování energie ve vodě</h2>
I přes výrazné množství vodních zdrojů nenabízí Norsko možnost <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/technologicky-plan-v-oblasti-akumulace-energie/">skladovat energii</a> přímo – formou čerpání energie v přečerpávacích vodních elektrárnách. To je zásadní potíž, se kterou je nutné počítat. Je ovšem možné využívat nepřímý způsob skladování. V případě levné produkce z jiných zdrojů <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/">OZE</a> v Evropě (např. vítr na severu Německa, nebo FVE) se využívá tato energie i pro spotřebitele v Norsku (nevyužívají se norské vodní zdroje) a naopak v době nedostatku v Evropě se akumulovaná vodní energie v norských přehradách využije i pro zákazníky v jiných zemích.
Výhodou je možnost „skladovat“ takto proměnlivou výrobu z OZE. Tento způsob je navíc i ekonomicky zajímavý pro Nory, neboť budou spotřebiteli levné (přebytkové) energie z OZE a naopak prodejci energie v dražších obdobích (při nedostatku).
<h3>Problémy nepřímé akumulace</h3>
Zřejmým problémem takového řešení jsou omezení daná maximálním a minimálním povoleným množstvím vody v nádržích. <a href="http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/vodni-elektrarny-princip-a-rozdeleni/">U přehrad</a> je navíc nutné udržovat minimální <a href="http://oenergetice.cz/ekonomicke-analyzy/investice-do-decentralnich-zdroju-energie-3-dil-mala-vodni-elektrarna/">průtoky vody</a> pro potřeby ryb a dalších vodních živočichů. Jako problém působí i fakt, že během ročních období se stav přehrad výrazně mění a celý systém je navíc závislý na proměnném počasí (například množství srážek).
Další problémy přináší omezené možnosti exportu/importu dané maximálním možným přenášeným výkonem v kabelech. <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/evropske-prenosove-distribucni-site-musi-vice-spolupracovat-tvrdi-provozovatele/">Přenosová síť</a> rovněž není stavěná na rychlé změny ve směrech toků. Během následujících deseti let plánuje norský provozovatel přenosové soustavy (<a href="http://www.statnett.no/">Statnett</a>) investice okolo 7 mld. €, aby bylo možné odstranit nejvýraznější překážky pro další rozvoj.
V druhé části článku bude dále na konkrétním modelu rozebrána možnost využití Norska (a nových podmořských vedení) ke stabilizaci výroby energie z hůře predikovatelných obnovitelných zdrojů v zemích Evropy. Jedním z cílů mezinárodních propojení  elektrických vedení je vytvoření stabilního a efektivního energetického systému. Model se pokusí rozebrat možnost vytvoření stabilního základního zatížení (baseload) za pomocí norských akumulačních vodních zdrojů a proměnné výroby z evropských OZE.

Norsko jako baterie Evropy? - 1. část

Podle nové zprávy evropského think-tanku BIPE mají jednotlivé členské země EU výrazné mezery v zavádění chytrých budov. V současnosti tak není ani jedna ze zemí plně připravena na nástup moderních technologií a jejich implementaci do praxe, tak aby se mohly chytré budovy co nejvíce rozšířit. Mezi zeměmi navíc zůstávají výrazné rozdíly i v přístupu k jednotlivým technologiím a jejich postupu zavádění.
Žádný z členských států EU není plně připraven na přechod směrem k chytrým budovám. S tímto závěrem přišla <a href="http://bpie.eu/publication/is-europe-ready-for-the-smart-buildings-revolution/">nová studie</a> think-tanku BPIE (<a href="http://bpie.eu/">Buildings Performance Institute Europe</a>). BIPE se kromě samotných budov zabývá obecně budoucností evropské energetiky a naplňování vytyčených cílů.
<figure id="attachment_34630" style="width: 508px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-medium wp-image-34630" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Infografika-BPIE.-Zdroj-BPIE-508x512.png" alt="Infografika BPIE. Zdroj: BPIE" width="508" height="512" /><figcaption class="wp-caption-text">Infografika BPIE. Zdroj: BPIE</figcaption></figure>
BPIE definuje chytrou budovu jako budovu s flexibilním připojením a průběžnou interakcí s energetickým systémem. Taková domácnost je schopna nejen spotřebovávat energii, ale v případě potřeby energii i efektivně vyrábět, nebo <a href="http://oenergetice.cz/clanky/skladovani-energie/">skladovat</a>. Autoři ve studii zmiňují, že pokud má Evropa naplnit své klimatické závazky z Paříže (<a href="http://oenergetice.cz/clanky/cop21/">COP 21</a>), pak bude muset oblasti chytrých budov věnovat mnohem více pozornosti než v současnosti.
<figure id="attachment_34629" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-medium wp-image-34629" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Charakteristika-prostredi-pro-chytre-budovy.-Zdroj-BPIE-512x499.png" alt="Charakteristika prostředí pro chytré budovy. Zdroj: BPIE" width="512" height="499" /><figcaption class="wp-caption-text">Charakteristika prostředí pro chytré budovy. Zdroj: BPIE</figcaption></figure>
<h2>Výpočet indikátoru pro chytré budovy</h2>
Cílem studie bylo vyhodnotit připravenost jednotlivých zemí EU na přechod k chytrým budovám. Pro tento účel byl vytvořen indikátor SBEI (Smart Building Environment Indicator), dle kterého byly následně posuzovány jednotlivé země. Složky indikátoru zahrnuly oblasti kvality budov, spotřeby energií, <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/">OZE</a>, <a href="http://oenergetice.cz/?s=czt">CZT</a>, <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/elektromobilita/">elektromobility</a> a různé <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/trh-s-elektrinou/">tržní nástroje</a> (<a href="http://oenergetice.cz/technologie/demand-side-response-dsr/">demand response</a>, dynamické ceny, využití <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/nove-inteligentni-elektromery-ve-velke-britanii-slavi-uspech/">inteligentních elektroměrů</a>).
<figure id="attachment_34631" style="width: 368px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-medium wp-image-34631" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Vypocet-indikatoru-SBEI.-Zdroj-BPIE-368x512.png" alt="Výpočet indikátoru SBEI. Zdroj: BPIE" width="368" height="512" /><figcaption class="wp-caption-text">Výpočet indikátoru SBEI. Zdroj: BPIE</figcaption></figure>
<h2>Výsledky nepotěšily</h2>
Výsledky ukázaly, že žádná z evropských zemí není dle dané metodiky plně připravena a mezi jednotlivými zeměmi navíc existují výrazné rozdíly. Pouze 4 země (Švédsko, Finsko, Dánsko a Nizozemsko) bylo možno označit jako lídry. Většina zemí ovšem stále nemá jasné politiky v oblasti budov, které by pokrývaly například demand response, chytré měření, nebo skladování energie. Přesto, že evropská legislativa zavádí povinnost vybavovat domácnosti chytrým měřením, nástup této technologie je v EU velmi pomalý. Podle studie tak například pouze Švédsko, Finsko a Itálie mají dostatečně rozšířené využívání chytrých elektroměrů.
<figure id="attachment_34632" style="width: 424px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-medium wp-image-34632" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Vysledky-jednotlivych-kategorii-pro-zeme-EU.-Zdroj-BPIE-424x512.png" alt="Výsledky jednotlivých kategorií pro země EU. Zdroj: BPIE" width="424" height="512" /><figcaption class="wp-caption-text">Výsledky jednotlivých kategorií pro země EU. Zdroj: BPIE</figcaption></figure>
<figure id="attachment_34633" style="width: 443px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-medium wp-image-34633" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Vysledky-vypoctu-SBEI-indikatoru-mericiho-prostredi-pro-chytre-budovy.-Zdroj-BPIE-443x512.png" alt="Výsledky výpočtu SBEI - indikátoru měřícího prostředí pro chytré budovy. Zdroj: BPIE" width="443" height="512" /><figcaption class="wp-caption-text">Výsledky výpočtu SBEI &#8211; indikátoru měřícího prostředí pro chytré budovy. Zdroj: BPIE</figcaption></figure>
Zdroj úvodního obrázku: Vincent Callebaut &#8211; Tao Zhu Garden, Taipei

Evropské země mají v zavádění chytrých budov výrazné mezery, tvrdí studie

Společnost EDF spustila se společností STORNETIC společný inovativní projekt zaměřený na řešení ukládání energie ve smart grids. Projekt bude spuštěn v pilotním režimu v soustavě EDF určené pro obdobné testy poblíž Paříže.
Hlavním účelem projektu je vyhodnotit možnosti využití <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/rotacni-zalozni-zdroje-elektricke-energie-motorgenerator-setrvacnik/">technologie setrvačníku</a> ke skladování elektřiny v chytrých elektrických soustavách. Dodání kompletních systémů od společnosti STORNETIC by mělo proběhnout v červnu roku 2017.
Zatímco většina společností se v současné době orientuje na skladování elektřiny do baterií, EDF vsadilo v tomto případě na koncept skladování elektřiny v podobě mechanické energie do setrvačníků. Ten odstraňuje některé nevýhody baterií, jako je například jejich postupná snižující se kapacita.
<figure id="attachment_30552" style="width: 800px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-30552" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/durastor-stornetic.jpg" alt="Skladovací systém STORNETIC" width="800" height="549" /><figcaption class="wp-caption-text">Jednoduché rozšiřování skladovací kapacity systému STONRETIC</figcaption></figure>
Řešení společnosti STORNETIC je jednoduše škálovatelné, obdobně jako některé <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/steag-zprovoznil-prvnich-15-mw-baterii-pro-regulaci-frekvence-v-nemecku/">bateriové produkty pro skladování energie na úrovní sítí</a>. Podle oficiálních stránek dodavatele je možné postavit moduly s kapacitou od kWh až po několik MWh.
<blockquote>
&#8222;Věříme, že skladování energie bude hrát klíčovou roli v nadcházející transformaci elektroenergetického sektoru. Díky společnému projektu se společností STORNETIC můžeme v reálných podmínkách vyhodnotit funkčnost jejich technologií v různých aplikacích od vyrovnávání výkonu OZE až po regulaci frekvence.&#8220; 
Etienne Brière, Ředitel pro OZE a skladování energie v EDF
</blockquote>

Mimo to nabízí technologie setrvačníku využití celé skladovací kapacity po celou dobu životnosti. Ta je odhadována na více než jeden milion cyklů. Technologie je založena výhradně na mechanickém principu bez použití chemických reakcí a je vyrobena z materiálů, které jsou plně recyklovatelné.
Obdobný projekt na bázi setrvačníků je připravován i v Irsku, kde má <a href="https://www.theguardian.com/environment/2015/apr/08/new-energy-storage-plant-could-revolutionise-renewable-sector">sloužit pro zálohu výroby z větrných elektráren</a>.

Uncategorized

EDF začala pracovat na projektu smart grids se setrvačníky

Díky novým dotacím se mnozí investoři v Česku připravují na pořízení hybridních fotovoltaických elektráren včetně baterií (tzv. HFVE). Základním rozhodnutím je pro investory zejména volba kvalitního střídače a baterie pro skladování energie. Vyplatí se raději investovat do lithiových baterií nebo do moderní technologie průtočných baterii?
Na tuto otázku Vám poskytne fundovanou odpověď Philipp Kai Kairies, šéf vývoje vědeckého výzkumu renomovaného institutu RWTH Aachen v Německu. Tento expert vůbec poprvé vystoupí v Česku dne 25. října 2016 během konference Smart Energy Forum v Praze.
<h2>Největší testovací centrum baterií na světě</h2>
Německo je v současnosti lídrem v instalaci rezidenčních HFVE. Není proto náhoda, že institut RWTH Aachen jako jediné pracoviště svého druhu na světě testuje již několik let různé typy bateriových technologií v rámci projektu M5BAT. Poslední 2 roky tento institut testuje více než 20 různých typů domácích baterií.
<img class="aligncenter size-full wp-image-28906" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/sef.png" alt="sef" width="709" height="482" />
Pokud se jedná o skladování energie z malých domácích HFVE, pak RWTH Aachen v současnosti testuje v reálných podmínkách jednotlivá napětí, proudy, teplotu a další parametry bateriových systémů. Výsledky těchto testů (včetně účinnosti bateriových systémů, stárnutí baterii, atd.) institut RWTH Aachen představuje na odborných konferencích za účelem budoucího rozvoje těchto systémů.
<h2>Bezplatný vstup na největší výstavu domácích bateriových a FV systémů</h2>
V rámci konference Smart Energy Forum se letos poprvé koná dne 25.10. v Praze doprovodná výstava rezidenčních bateriových systémů. Veřejnost má na výstavu BEZPLATNÝ VSTUP (nutnost online registrace).
Návštěvníci výstavy si mohou prohlédnout ostrý test baterie HE3DA napájené solárním panelem. Celkem 18 vystavujících firem na výstavě představí 4 nové technologie a 16 různých akumulátorů energie pro domácnosti. Kromě tradičních lithiových ( Li- Ion a LiFePO4) budou mít na výstavě premiéru Sodium Nickel baterie a také první průtoková baterie na bázi ZBM2.
Kromě bateriových systémů na výstavě budou prezentovány vysoce výkonné solární panely, inovativní hybridní fotovoltaické střídače a regulátory spotřeby energie.
Vůbec poprvé zde bude představena nová generace fotovoltaických střídačů HD-Wave od izraelské společnosti SolarEdge. Tento střídač letos získal hlavní cenu na prestižním veletrhu Intersolar 2016 v Mnichově.
<ul>
<li>Na výstavu se můžete <a href="https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSe5Cts2xnSvmVoD4quajCIjq49wEjGYx6Ji0Owac_4snFj0Qg/viewform">přihlásit online</a> (vstup zdarma)</li>
<li>Na konferenci se můžete <a href="http://www.smartenergyforum.cz/registrace/">přihlásit online</a> (zpoplatněný vstup)</li>
</ul>