5. listopad 2024
Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně od roku 2013 zdvojnásobila produkci

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně na Šumpersku od roku 2013 zdvojnásobila roční produkci elektrické energie až na 740 gigawatthodin. Podíl na tom má i její důležitá role při vykrývání rostoucí výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, která klade vyšší nároky na stabilizaci tuzemské elektrárenské soustavy. Roční produkce elektrárny Dlouhé stráně by nyní dokázala pokrýt spotřebu přibližně 200.000 domácností. ČTK to řekl vedoucí provozu přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně Ludvík Štrobl.
Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně byla zprovozněna v roce 1996 a od té doby slouží jako obrovský akumulátor. V energetické soustavě má funkci jak při využití přebytku energie, která se pak používá pro přečerpání vody z dolní do horní nádrže, tak v období jejího nedostatku, kdy elektřinu naopak pomocí mohutných turbín vyrábí a prodává za vyšší cenu.
"Produkce přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně se začala zvyšovat od roku 2013. Můžeme to připsat i většímu využití obnovitelné energie v podobě solárních či větrných elektráren," uvedl Štrobl.
Za uplynulých třicet let se podle Štrobla změnil charakter provozu elektrárny. V prvních letech byla přebytečná elektrická energie po většinu roku využívána k nočnímu čerpání vody do horní nádrže Dlouhých strání a přes den elektrárna kvůli vyšší poptávce průmyslu produkovala elektřinu. Nyní v letních měsících její mohutná čerpadla pumpují vodu do horní nádrže i přes den, kdy jsou v provozu solární a větrné elektrárny.
"Do horní nádrže můžeme uložit zhruba 3700 megawatthodin elektrické energie v podobě vody," řekl Štrobl.
Roční produkce přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně je nyní zhruba dvojnásobná, než byla v prvních letech provozu. Výroba podle Štrobla může být ale teoreticky při větší frekvenci napouštění a vypouštění ještě vyšší. Horní nádrž, která pojme 2,72 milionu metrů krychlových vody, lze přes dvě turbíny vypustit za necelých šest hodin a její opětovné napuštění zabere 7,5 hodiny.
Loni Skupina ČEZ dokončila dvouletou modernizaci elektrárny Dlouhé stráně za 840 milionů korun. Technici se zaměřili hlavně na obnovu důležitých částí turbosoustrojí, které slouží 30 let. Modernizace podle Štrobla zvýšila bezpečnost a prodloužila životnost přečerpávací elektrárny. V posledních dvou letech investice směřovaly také do požární bezpečnosti i kamerového systému, který sleduje provoz technologií a dění v areálu.
Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně sehrála důležitou roli při předloňských záplavách, kdy pomohla regulovat průtok v řece Desné. Unikátní energetické zařízení do horského regionu přitahuje turisty, ročně si útroby elektrárny a nádrž na vrcholu hory v nadmořské výšce 1350 metrů prohlédne zhruba 100.000 lidí. Díky pravidelným investicím do údržby a obnovy technologických zařízení může přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně podle Štrobla fungovat ještě dlouhé desítky let.
Byl pro vás tento článek užitečný?
Podpořte web a jeho autory symbolickou částkou
Mohlo by vás zajímat
17. prosinec 2025
15. leden 2026
25. únor 2026
17. červen 2026
16. červenec 2026
15. červenec 2026
17. červenec 2026
Komentáře (17)
740 GWh / 365 = 2 MWh denně = 0,55 cyklu (kapacita 3,7 MWh)
To máte trochu špatné počty.
Jo, už to vidím, jsem id.ot, Přepisoval jsem 3700 MWh na 3,7 a už jsem zapomněl opravit jednotky, to samé u toho dělení. Plus jsem zapomněl na ten nejnovější přírůstek po modernizaci. Ach jo. Tak tedy:
740 GWh / 365 = 2 GWh denně = 0,52 cyklu z kapacity 3,9 GWh.
Omlouvám se za chyby.
Dlouhé stráně jsou určeny pro "start ze tmy". Na dálkový pokyn startuje diesel generátor a ten nabudí generátor jedné turbíny a ta přes zvláštní vedení uvede do chodu blok velké parní elektrárny.
Z toho plyne, že kapacita PVE nikdy nemůže být využita naplno. V horní nádrži musí být stále dost vody (energie) pro nastartování bloku velké parní elektrárny.
Na základě těchto uvedených výhod, netřeba otálet z další dostavbou již vytipovaných dalších. Kdo dřív dává dvakrát dává. Kapacita OZ zdaleka neřekla poslední slovo, ale naopak. A jak je zmíněno pomáhájí i při velké vodě, které s jistotou opětovně přijdou.
Stavět další je ekonomicky nebezpečné , protože přečerpávací el. bude dražší než bateriové uložiště. Já bych do stavby nové neivestoval ani korunu.
Je třeba započítat i snížení škod při velké vodě. To by bylo i vypočítatelné s posledních povodních. Přínos by byl i v období sucha.
PVE pracují s málem vody a velkým spádem. To se suchem a s povodněmi nepomůže ani co by se za nehet vešlo.
Stavět další je ekonomicky nebezpečné , protože přečerpávací el. bude dražší než bateriové uložiště. Já bych do stavby nové neivestoval ani korunu.
Jak je vidět v nedávném článku, dá se pořídit PVE za méně, než polovinu investičních nákladů BESS a s mnohonásobně delší životností.
Opravdu? Ona se staví nebo bude stavět nějaká nová přečerpávačka? A skutečně bude stát polovinu toho než srovnatelné baterky?
Tak na tu novou přehradu (nebo budou nové obě, horní a spodní nádrž?) se těším.
"zdvojnásobila roční produkci elektrické energie až na 740 GWh"
Jedná pouze o dočasné uložení, žádnou produkci nové.
Proč není v článku zmíněn tak zásadní fakt, kolik elektřiny nejdříve spotřebuje?
U článků o BESS tu slýchávám, že nic neprodukují, ale "pouze" ukládají.
Navíc mají AKU lepší účinnost než Dlouhé stráně.
To si může každý lehce spočítat, neboť účinnost pve je 70 procent. V tom mají bess výhodu s účinností 90 procent. Ovšem důležité jsou peníze, a pokud spotřebovávám levný zdroj, tak na účinnosti zdaleka tolik nezáleží.
Záleží na provedení. Vyšší investicí (např. hladším potrubím o větší světlosti, tvarem protékaného profilu) dosáhnete nižších tlakových ztrát. Kdysi jsem to věděl, teď mne už možná klame paměť: Dalešice mají účinnost cyklu 72%, Dlouhé stráně 84%.
Jak asi vychází ekonomika dneska po změnách v oblasti SVR?
Zatím byla zvyklá na tučné poplatky za služby SVR. Ale se vstupem baterek na trh SVR šly ceny těchto služeb docela silně dolů. Dlouhé stráně asi stále jedou podle starých kontraktů s vysokými cenami. Ale dřív nebo později bude i ona muset muset soutěžit na trhu s ostatními zdroji, které mají (asi) lepší ekonomiku.
Ekonomiky bych se nebál, on si ji stát zajístí podle svého.
Asi bude třeba být dost kreativní. Protože ty ceny se soutěží. A jsou podstatné, mimo jiné i na základě nich pak ERÚ stanovuje regulované ceny.
Jelikož je ČEPS státní firma, tak ty soutěže musí mít nějaká pravidla. A napadnout cinknutý tendr u nějakého soudu u nás nebo i na evropské úrovni asi není nic nerealizovatelného.







