Pondělní valná hromada ČEZ opět přinese střet argumentů mezi představenstvem společnosti a minoritními akcionáři, především těmi sdruženými kolem kritika současného vedení firmy Michala Šnobra. Není tak vyloučeno, že se jednání podobně jako v minulých letech protáhne na mnoho hodin. Tématem bude mimo jiné plánovaná stavba nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. K velkým překvapením podle nich ale pravděpodobně nedojde. Vesměs předpokládají, že budou přijaty návrhy představenstva firmy.
Valná hromada ČEZ se navzdory opatřením proti koronaviru bude konat prezenčně. Představenstvo firmy ale podle <a href="https://www.cez.cz/webpublic/file/edee/ospol/fileexport-s/pro-investory/investor-relations/vh2020_slm1/cj/vh2020_00a_pozvanka-cz.pdf" target="_blank" rel="noopener">pozvánky</a> připravilo některá opatření, jejichž podstata spočívá ve snaze co nejvíce zefektivnit a zrychlit průběh valné hromady, a tím omezit přítomnost zúčastněných osob na místě jejího konání na nezbytně nutnou dobu. Loňské jednání akcionářů společnosti bylo dosud nejdelší, trvalo více než 20 hodin. Majoritním vlastníkem firmy je stát prostřednictvím ministerstva financí – vlastní 70 procent akcií. Hlasování na valné hromadě ČEZ tak vesměs končí podle přání resortu.
Akcionáři budou mimo jiné tradičně schvalovat výši vyplacené dividendy. Vedení společnosti v dubnu uvedlo, že navrhuje dividendu 34 korun za akcii před zdaněním. Z předloňského zisku vyplatil loni ČEZ akcionářům dividendu 24 korun, nejnižší za 12 let. „Schválení dividendy předpokládáme v plné výši, opak by byl velkým překvapením,“ řekl ČTK analytik Patria Finance Martin Cakl. „Investoři počítají s výplatou dividendy v navrhované výši. ČEZ si štědrou dividendovou politiku může dovolit vzhledem k poměrně optimistickému výhledu hospodaření,“ doplnil analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
<figure id="attachement_17121" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/08_jas_2119-800x531.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/08_jas_2119-800x531.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Valná hromada bude rozhodovat také o případných změnách v dozorčí radě ČEZ. Z informací na <a href="https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/majetek-statu/podle-nominacniho-zakona" target="_blank" rel="noopener">webu</a> ministerstva financí vyplývá, že do ní nově míří bývalý šéf amerického koncernu GE pro Evropu Peter Stračár a Vladimír Černý, starosta Rouchovan, v jejichž katastru částečně leží dukovanská elektrárna. Mimo to projednají akcionáři také několik bodů specifických pro tuto valnou hromadu. Jde mimo jiné o přesun technologických celků Elektrárna Mělník II a Elektrárna Mělník III do dceřiné společnosti Energotrans.
Valná hromada se bude zabývat také plánovanou stavbou nového dukovanského bloku. Žádné usnesení ale v tomto bodě přijímat nebude, bod má pouze informativní charakter. Na žádost minoritních akcionářů kolem Šnobra by akcionáři měli probrat i návrh na změnu koncepce podnikatelské činnosti firmy. „Vzhledem k účasti aktivistických minoritních akcionářů lze opět očekávat živější, a tím pádem delší valnou hromadu než na jakou jsme byli zvyklí v minulosti. Z mého pohledu bude zajímavé sledovat debatu týkající se připravované výstavby nového jaderného zdroje,“ uvedl analytik Fio banky Jan Raška.
Šnobr ČTK řekl, že minoritní akcionáře, které sdružuje, budou kromě jaderných plánů zajímat mimo jiné také detaily prodeje hnědouhelné elektrárny Počerady nebo plánovaný projekt těžby lithia u Cínovce. Odmítl, že by minoritní akcionáři svým jednáním valnou hromadu uměle prodlužovali. „Já to vidím obráceně. My to vnímáme tak, že obstruuje představenstvo ČEZ. Při lepší organizaci a schopnosti odpovídat na otázky konkrétně a plnohodnotně hned napoprvé by valná hromada byla podstatně kratší,“ dodal.

Akcie

Analytici očekávají při valné hromadě ČEZ opět střet argumentů

Energetické společnosti ČEZ stoupl v prvním čtvrtletí čistý zisk meziročně o 43 procent na 14,2 miliardy korun. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) vzrostl o 22 procent na 25,9 miliardy korun. Výrazné zvýšení zisku bylo způsobeno hlavně růstem cen elektřiny na velkoobchodních trzích v Německu a dodatečnými zisky z obchodování s komoditami. ČEZ o tom dnes informoval v tiskové zprávě.
Pandemie nového koronaviru má na ČEZ pouze omezený dopad a ovlivní její hospodaření až ve druhém a třetím čtvrtletí. &#8222;Předpokládáme, že pandemie covid-19 ovlivní Skupinu ČEZ pouze dočasně a v omezené míře,&#8220; uvedl generální ředitel společnosti Daniel Beneš. Člen představenstva ČEZ a ředitel divize finance Martin Novák očekává, že negativní dopad pandemie na provozní zisk Skupiny ČEZ bude přibližně tři až čtyři miliardy korun. &#8222;Celoroční zisk předpokládáme nyní pouze o jednu až dvě miliardy korun nižší, než jsme předpokládali před vypuknutím pandemie ve světě,&#8220; dodal Novák.
Provozní výnosy Skupiny ČEZ v prvním čtvrtletí meziročně vzrostly o 5,2 miliardy korun na 57 miliard Kč. &#8222;Těžili jsme ze střednědobého zajištění našich tržeb z výroby na velkoobchodních trzích, zajišťovací kontrakty v Německu nám navíc přinesly 1,4 mld. Kč vlivem zvýšení rozdílu mezi českými a německými tržními cenami elektřiny,&#8220; vysvětlil Beneš.
Elektrárny Skupiny ČEZ vyrobily v prvním čtvrtletí 16,6 terawatthodin elektřiny, o čtyři procenta méně než před rokem. Výroba elektřiny z tradičních zdrojů meziročně klesla o pět procent. Produkce elektřiny ve zdrojích z oblasti nové energetiky stoupla o osm procent, a to zejména díky lepším povětrnostním podmínkám v Německu i Rumunsku.
K zisku Skupiny ČEZ v prvním kvartále významně přispělo také obchodování s komoditami. &#8222;Obchodní tým využil rozkolísání trhů s komoditami a do zisku Skupiny ČEZ za první čtvrtletí přispěl částkou přes dvě miliardy Kč,&#8220; uvedl místopředseda představenstva Pavel Cyrani.
ČEZ je největší česká energetická firma. Majoritním akcionářem firmy je stát, který drží přes ministerstvo financí 70 procent akcií. Společnost má 32.200 zaměstnanců.
Čistý zisk ČEZ v roce 2019 meziročně stoupl o 38 procent na 14,5 miliardy korun. Vedení společnosti v půlce dubna navrhlo vyplatit z loňského zisku dividendu 34 korun za akcii před zdaněním.

Společnosti

ČEZ zvýšil v prvním kvartále zisk, epidemie se ho zatím nedotkla

Výroba elektřiny z černého a hnědého uhlí v ČR za prvních 11 měsíců letošního roku poklesla podle údajů z Transparency ENTSO-E o 9,4 %. K významnému poklesu přispěly nejvíce černouhelné zdroje, které snížily výrobu o 44 %. Největší černouhelné elektrárně v ČR výroba meziročně poklesla o 62 % a letos klesne na přibližně pětinu toho, co vyrobila v roce 2016.
Statistiky o výrobě elektřiny za letošní rok budou s největší pravděpodobností plné změn. Nejenže se díky příznivým tržním podmínkám podstatně zvyšuje <a href="https://oenergetice.cz/plyn/paroplynova-elektrarna-poceradech-mezirocne-zdvojnasobi-vyrobu-elektriny-plyn-zacina-konkurovat-cernemu-uhli/">výroba elektráren spalujících zemní plyn,</a> ale ke změnám dochází i u uhelných elektráren.
{„type“:“BAR“,“country“:“CZE“,“from“:“2018-01-01″,“to“:“2018-11-30″,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_generated_electricity_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2018-01-01″,“end_date“:“2018-11-30″,“lang“:“CZ“}
Výroba z hnědého uhlí podle předběžných dat ukazuje na pokles o zhruba 5 %. U černého uhlí je pokles ještě výraznější, kdy celková výroba poklesla z loňských 3,2 TWh na 1,8 TWh (pokles o cca 44 %).
Na objemu výroby se nepochybně projevuje především vysoká cena emisní povolenky. Vzhledem k tomu, že uhelné elektrárny emitují přibližně 1 tunu CO2 na vyrobenou MWh elektřiny, se výroba elektřiny z uhlí podstatně prodražuje a marže provozovatelů klesají. Jejich uplatnění na trhu je proto čím dál složitější.
{„type“:“BAR“,“country“:“CZE“,“from“:“2019-01-01″,“to“:“2019-11-30″,“caption“:“Výroba v letošním roce „,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_generated_electricity_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2019-01-01″,“end_date“:“2019-11-30″,“lang“:“CZ“}
Z výše uvedených grafů je patrné, že černé uhlí ztrácí podíl na výrobě. V letošním roce se za prvních jedenáct měsíců z černého uhlí vyrobilo méně elektřiny, než vyrobily v ČR solární elektrárny a je pravděpodobné, že tento stav zůstane nezměněn i po sečtení dat za celý rok.
Na poklesu výroby elektřiny z černého uhlí se nejvíce podílela černouhelná elektrárna Skupiny ČEZ Dětmarovice. Ta vyrobila oproti loňskému roku o 62 % méně elektřiny a za letošek vyrobí pouze zhruba pětinu toho, co vyrobila v roce 2016. Od tohoto roku výroba každoročně významně klesá.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1575926360.json“}
Za prvních 11 měsíců letošního roku ovšem pouze mírně poklesla výroba z hnědého uhlí, které je stále hlavním palivem pro výrobu elektřiny v ČR – výroba z něj poklesla o 5,7 %.
Obecně v Evropě v letošním roce výroba elektřiny z uhlí klesá. Primárně ji nahrazují plynové elektrárny, jejichž provoz je při současných cenách elektřiny, emisní povolenky a zemního plynu příznivější z pohledu hrubých marží. Podle <a href="https://www.carbonbrief.org/analysis-global-coal-power-set-for-record-fall-in-2019">serveru Carbon-Brief</a> poklesla výroba elektřiny z uhlí v EU v první polovině letošního roku o 19 %, v druhé polovině by tempo mělo ještě zrychlit na celkový meziroční pokles o 23 %.

Uhlí

Výroba elektřiny z uhlí v ČR klesá o téměř 10 %, u černouhelných Dětmarovic o více než polovinu

Tržby skupiny ČEZ ESCO, která patří do energetické skupiny ČEZ, vzrostly za první tři čtvrtletí letošního roku meziročně o 21 procent na čtyři miliardy korun. ČTK to řekl generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák. Výši zisku neuvedl. ČEZ ESCO působí v Česku a na Slovensku. Kromě těchto zemí ČEZ působí v segmentu komplexních energetických služeb (ESCO) také v Německu, Polsku, Rumunsku a severní Itálii.
Podle Čermáka byl růst tržeb ČEZ ESCO v prvních devíti měsících letošního roku způsoben růstem zájmu o moderní energetické služby, který byl podpořen některými akvizicemi na konci loňského roku. &#8222;Nejen veřejný sektor, ale i firmy začínají čím dál více řešit otázky ekologie a ochrany klimatu. Intenzivně spolupracujeme například se Škodou Auto na tématech rozvoje elektromobility nebo výroby zelené elektřiny ze střešních fotovoltaických elektráren, protože největší česká automobilka chce už brzy pokrývat svoji spotřebu energií jen z obnovitelných zdrojů,&#8220; uvedl Čermák.
Mezi největší letošní nové projekty patří podle firmy například energetické úspory pro Akademii výtvarných umění v Praze a několik objektů pražského magistrátu, oprava obřího kotle pro ostravský podnik Tameh Czech nebo instalace kogeneračních jednotek v Jablonci nad Nisou, Horním Slavkově a dalších městech.
Sektor ESCO (Energy Service Company) se zaměřuje na komplexní energetické potřeby firem, obcí a institucí, zajišťuje dodávky komodit, energetické audity a energetické poradenství, externí dodávky tepla a elektřiny nebo výstavbu kogeneračních jednotek a instalaci fotovoltaických elektráren. Je také dodavatelem služeb souvisejících s veřejnou a firemní elektromobilitou.
ESCO službám se v ČEZ věnují dva týmy spadající pod divizi obchod a strategie: ČEZ ESCO působící v Česku a na Slovensku a ESCO International působící v dalších zemích. Tržby ESCO International stouply za první tři čtvrtletí letošního roku o 41 procent na více než devět miliard korun. Tržby celé skupiny ČEZ za stejné období meziročně vzrostly o 12 procent na 148,1 miliardy Kč.
ČEZ ESCO má necelých 2000 zaměstnanců a patří do něj firmy AirPlus, AZ Klima, Bytkomfort, ČEZ Distribúčne služby, ČEZ Energetické služby, ČEZ Energo, ČEZ LDS, ČEZ Solární, ČEZ Slovensko, E-Dome, Easy Power, Energocentrum Vítkovice, Enesa, Hormen, Kart a KLF-Distribúcia.
Celkové tržby ČEZ v ESCO službách stouply loni meziročně o 120 procent na 16 miliard korun. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš dříve uvedl, že letos očekává ČEZ tržby v segmentu přes 20 miliard korun. Tržby celé skupiny ČEZ loni činily 184,5 miliardy korun, meziročně stouply reálně o téměř 11 miliard korun.

Tržby ČEZ ESCO za tři čtvrtletí meziročně vzrostly o pětinu

Desítky studentů v Praze protestovaly dnes proti uhelné elektrárně Počerady při další studentské stávce za klima. Kritizovali, že firma ČEZ nechce elektrárnu uzavřít, ale chystá její prodej společnosti Se.ven Energy, která bude elektrárnu dál provozovat. Dopoledne se na Malostranském náměstí sešlo kolem 50 demonstrantů. Poté vyrazili za skandování &#8222;Zastavme smrad z Počerad&#8220; na průvod Prahou, k němuž se přidali další lidé. Podle redaktorky ČTK na místě se průvodu zúčastnilo do stovky lidí. Protesty se konaly i v dalších městech.
Stávka české odnože ekologického hnutí Fridays for Future se konala již pošesté. Předchozích stávek se v Praze účastnily až stovky lidí. Na dnešní pražské akci byli převážně mladí lidé, vesměs středoškolští studenti, ale přidalo se i několik starších lidí nebo rodiny s dětmi. Nesli transparenty, na kterých bylo napsáno třeba &#8222;Chci dýchat čistý vzduch&#8220;.
Elektrárna Počerady je podle údajů neziskové organizace Arnika z posledních několika let největším producentem skleníkových plynů v Česku. Programový ředitel ekologického Hnutí Duha Jiří Koželuh na dnešním protestu řekl, že prodejem Počerad stát jako většinový vlastník ČEZ postupuje na úkor zdraví občanů.
Kromě Prahy se protest proti prodeji elektrárny konal také třeba před zákaznickým centrem ČEZ v Ústí nad Labem. &#8222;V průběhu stávky za klima vznesli studenti jeden z prvních konkrétních požadavků: neprodlené uzavření uhelné elektrárny Počerady,&#8220; sdělil za organizátory akce Marek Jankovský.
<blockquote>&#8222;Povinností vedení firmy je dodržovat platné zákony a v rámci nich maximálně pečovat o svěřený majetek. Ani vedení firmy nemůže svévolně zavřít elektrárnu bez zákonných důvodů,&#8220; sdělil ČTK v reakci na protest mluvčí skupiny ČEZ Ladislav Kříž.</blockquote>
&#8222;Elektrárna Počerady splňuje v současné době všechny emisní limity a již několik let se připravuje na nové emisní limity platné od roku 2021. Pokud se tedy uvádí, že Elektrárna Počerady vypouští nejvíce emisí, je to z tohoto prostého důvodu &#8211; je největší, a ne proto, že by nedodržovala emisní limity,&#8220; doplnil.

Elektrárny v ČR

Desítky studentů v Praze protestovaly proti elektrárně Počerady

Německo za loňský rok zvýšilo počet veřejných dobíjecích stanic pro elektromobily o polovinu – nyní je na veřejných místech možné využít 20 650 dobíjecích stanic. V České republice je dle posledních informacích zhruba 400 dobíjecích míst.
Elektrifikace dopravy, která je v Německu velkým tématem především z důvodu vysokého objemu emisí v dopravě, má otevřené dveře k dalšímu rozvoji. Počet veřejných dobíjecích stanic pro elektromobily totiž meziročně významně vzrostl.
Díky významnému rozvoji dobíjecí infrastruktury tak postupně mizí jeden z hlavních důvodů, kvůli kterému běžní spotřebitelé váhají s nákupem elektromobilu. Tím je ve velkém množství případů nedostatečná infrastruktura pro nabíjení – uživatelé elektromobilu tak jsou vázaní pouze na krátký dojezd a nutnost dobíjení v domácnostech.
<figure id="attachment_24636" class="wp-caption alignleft" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-24636" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/BMW_i8_Concept.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/BMW_i8_Concept.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/BMW_i8_Concept-512x341.jpg 512w" alt="BMW_i8_Concept" width="725" height="483" /><figcaption class="wp-caption-text">BMW_i8_Concept</figcaption></figure>
Řada společností tak zřejmě vycítila příležitost a rozhodla se do infrastruktury dobíjecích stanic investovat. Ze statistik německého Spolkového svazu energetiky a vodohospodářství (BDEW) nicméně dále vyplývá, že celkem 85 % veškerého nabíjení elektromobilů v Německu připadá na soukromé dobíječky, tedy především dobíjení v domácnostech nebo v zaměstnání.
I proto BDEW považuje za prioritu, aby byla upravena legislativa, která umožní všem vlastníkům a nájemcům, za předpokladu splnění některých finančních požadavků, dobíjení u svých domovů.
Ze všech dobíjecích stanic je 12 % rychlodobíjecích a celé tři čtvrtiny jsou provozovány společnostmi, které současně podnikají i v jiných odvětvích energetiky.
BDEW současně upozorňuje, že elektroenergetická soustava Německa zvládne i podstatně více elektromobilů – podle odhadů až 13 milionů, což je množství odpovídající cca 30 % osobních aut registrovaných v Německu.
<figure id="attachment_42302" class="wp-caption alignleft" style="width: 800px;"><img class="size-full wp-image-42302" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/18LEAF_12.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/18LEAF_12.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/18LEAF_12-120x77.jpg 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/18LEAF_12-512x335.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/18LEAF_12-768x502.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/18LEAF_12-725x474.jpg 725w" alt="" width="800" height="523" /><figcaption class="wp-caption-text">Nový Nissan Leaf. (Zdroj: Nissan)</figcaption></figure>
Srovnání mezi Českou republikou a Německem pro ČR není nijak příznivé. Pokud by řidič zvyklý na německý standard přejel německo-české hranice, musí počítat s výrazně řidší dobíjecí infrastrukturou.
V České republice je totiž aktuálně provozováno pouze cca 400 veřejných dobíjecích stanic od různých provozovatelů. Skupina ČEZ podle posledních informací provozuje cca 160 dobíjecích stanic, přitom stovka z nich je rychlodobíjecích.
V ČR postupně rostou i prodeje elektromobilů, nicméně stále se pohybují spíše ve vyšších stovkách kusů ročně. Prodej nových elektromobilů na českém trhu v prvním pololetí stoupl o pětinu na 324 aut s čistě elektrickým pohonem. Prvenství drží Nissan s prodejem 87 aut, následují BMW a Volkswagen, které prodaly shodně 66 vozů. Na dalších místech skončily Hyundai (40) a Tesla (36).

Elektromobilita

Německo meziročně zvýšilo počet dobíjecích stanic o polovinu, v ČR jsou pouze stovky

Energetická společnost ČEZ zvýšila v prvním pololetí čistý zisk meziročně o 45 procent na 11,2 miliardy korun. Důvodem jsou především vyšší prodejní ceny elektřiny a zisk z obchodování s komoditami. Tržby se zvýšily o 13,8 miliardy na 100 miliard korun. Firma o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Analytici podobné pololetní výsledky očekávali.
Provozní zisk před odpisy (EBITDA) vzrostl v pololetí o 19 procent na 32,1 miliardy Kč. Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy pak dosáhl 12 miliard Kč. ČEZ potvrdil, že za celý letošní rok očekává provozní zisk EBITDA zhruba 57 až 59 miliard korun a čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy ve výši 17 až 19 miliard.
ČEZ je největší česká energetická firma. Majoritním akcionářem firmy je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.

Čistý zisk ČEZ vzrostl v pololetí o 45 pct. na 11,2 miliardy Kč

Budovy Akademie výtvarných umění (AVU) v Praze čeká modernizace. Renovována bude mimo jiné vzduchotechnika, v plánu je například také výměna osvětlení. Úspora za energie má během desetiletého projektu činit minimálně 31,6 milionu korun. ČTK to dnes řekl mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Dodavatelem je firma ENESA, dceřiná společnost ČEZ ESCO. Hotovo má být do konce letošního roku.
Projekt podle Gazdíka jako první v Česku kombinuje metodu takzvaných energetických úspor se zárukou (EPC) s dotacemi podle nových pravidel Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Žadatelé, kteří úspory ve svých budovách realizují metodou EPC mají podle něj nárok na pětiprocentní dotaci navíc k základní dotaci.
Při využití EPC dodavatel za dosažení úspor smluvně ručí, jinak rozdíl sám doplácí. Zákazník nemusí na modernizaci dávat peníze ze svého rozpočtu, náklady na instalaci úsporných opatření se postupně uhradí z dosažených úspor energie. Loni projekty EPC od firmy ENESA uspořily podle ČEZ českým obcím a veřejným institucím 215 milionů korun.
<blockquote>&#8222;Jen z úspor bychom výměnu oken nebo izolaci střechy nezaplatili, s tím nám pomůže dotace, která je díky spojení s EPC vyšší. Navíc díky EPC se nám náklady na modernizaci energetického hospodářství budov vrátí ve smluvně zaručených a transparentních úsporách,&#8220; uvedl rektor AVU Tomáš Vaněk.</blockquote>
<figure id="attachement_74044" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/avu-praha-enesa-800x547.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/avu-praha-enesa-800x547.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Projekt mimo jiné počítá s tím, že 920 žárovek a zářivek bude nahrazeno LED osvětlením. Stovky oken pak budou repasovány nebo nahrazeny replikami. Původní rámy atypických ateliérových oken zůstanou, budou pouze osazeny novými izolačními dvojskly. Rekonstrukce se dotkne i bočních dveří na zahradu a dvoukřídlých dvojitých dveří do ateliéru, kde byla dokončena například socha koně svatého Václava z Václavského náměstí.
<blockquote>&#8222;Každá historická budova vyžaduje individuální a ohleduplný přístup. Podobně tomu bylo například v Národním divadle nebo v Rudolfinu, kde EPC úspěšně funguje už pátým rokem,&#8220; doplnil generální ředitel ENESA Václav Taubr.</blockquote>
Akademie výtvarných umění v Praze využívá celkem pět budov, postavených na přelomu 19. a 20. století. Jedná se o registrované kulturní památky, na nichž se architektonicky podíleli mimo jiné i Jan Kotěra a Josef Gočár. ČEZ uvedl, že modernizace se uskuteční mimořádně šetrně právě s ohledem na historický i umělecký význam těchto objektů.

Rychlé zprávy

Budovy Akademie výtvarných umění čeká modernizace, provede ji ČEZ

Investory nových jaderných zdrojů v Česku mají být dceřiné firmy energetické společnosti ČEZ &#8211; EDU II pro jadernou elektrárnu Dukovany a ETE II pro jadernou elektrárnu Temelín. Navrhovaný investorský model stavby bude v pondělí schvalovat vláda. Materiál, který má ČTK k dispozici, počítá s tím, že investice by měla být placena skupinou ČEZ &#8211; a to jak externím financováním, tak vlastními zdroji. Jako podpora státu budou podle něj uzavřeny smlouvy mezi státem a ČEZ, které umožní zajistit získání úvěru pro stavbu zdroje za výhodných podmínek obdobných tomu, jako by si půjčoval stát.
<blockquote>&#8222;Stát bude zároveň garantovat stabilitu legislativního a regulatorního prostředí a případné kompenzace při jeho změně,&#8220; stojí v podkladech pro vládu.</blockquote>
Podle dřívějších informací má nový jaderný blok v Česku stát nižší stovky miliard korun, prioritu má stavba nového bloku v Dukovanech.
<blockquote>&#8222;Obě dceřiné společnosti &#8211; ať už EDU II nebo ETE II byly už před třemi roky založeny právě s tímto cílem, to je, aby měly na starost výstavbu nových jaderných zdrojů,&#8220; řekl dnes ČTK mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.</blockquote>
Podstatnější podle něj ale bude dojednání smluv o financování mezi ČEZ a státem. &#8222;Před týdnem se uskutečnilo první jednání. Uvidíme, jak budou jednání pokračovat. Věříme, že by rámcová smlouva měla být hotova na podzim,&#8220; dodal.
Podle minoritního akcionáře a kritika současného vedení ČEZ Michala Šnobra jde o garanci úvěrů ze strany státu až ve druhé řadě. Za hlavní označil možnost, že ČEZ bude moci za určitých podmínek předat dceřinou firmu, která bude mít stavbu na starosti, státu (takzvaná put opce). Podle jeho vyjádření na <a target="_blank" href="https://twitter.com/michalsnobr/status/1145986993635115008">twitteru</a> se tak může stát například, pokud by projekt cenově nevycházel.
Nejasnosti o způsobu financování možnou stavbu nového jaderného zdroje v ČR během několika předcházejících let brzdily. O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a severoamerický Westinghouse. Proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR se dlouhodobě staví ekologové. Z jaderných zdrojů se loni vyrobila asi třetina elektřiny v ČR.
Náměstek ministra průmyslu pro energetiku René Neděla dnes ČTK řekl, že o preferované variantě bylo rozhodnuto na březnovém jednání vládního Stálého výboru pro jadernou energetiku. Připomněl, že zvolenou variantu zmiňoval v posledních měsících premiér Andrej Babiš (ANO) i ministr Karel Havlíček (za ANO). &#8222;Tato varianta nepočítá se žádným přímým financováním ze strany státu,&#8220; dodal.
Návrh nepočítá s poskytnutím státní záruky návratnosti projektu, tak jak je známa z Velké Británie v případě elektrárny Hinkley Point. Takzvaný Contract for Difference tam umožňuje postavit jadernou elektrárnu za pomoci garantovaných cen elektřiny. Beze změny má zůstat také akcionářská struktura ČEZ, ve kterém vlastní 70 procent stát prostřednictvím ministerstva financí a zbytek jsou minoritní akcionáři.
Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl už dříve ČTK řekl, že smlouva mezi státem a ČEZ řešící první etapu přípravy stavby bloku včetně tendru by měla být připravena k podpisu do konce letošního roku. Kolem Míla se má nyní ustavit nový expertní tým, jehož členy má být pět energetických odborníků &#8211; bývalý ředitel ČEZ Jan Vacík, Vojtěch Michalec, Jaromír Novák, Vladivoj Řezník a Jana Siegerová.
Edvard Sequens z ekologického sdružení Calla uvedl, že náklady na činnost týmu vládního zmocněnce do roku 2022 vzrostou na 23,2 milionu korun, náklady na externí právní, ekonomicko-finanční a další expertní poradenské služby pak až na 140,5 milionu korun.

Investory nových jaderných zdrojů v ČR mají být dceřiné firmy ČEZ

Jaderná elektrárna Dukovany znovu odstaví druhý blok, který je po plánované odstávce v provozu od neděle. Důvodem je možná závada na jednom ze šesti parogenerátorů, kterou odhalily standardně prováděné zkoušky. Blok zůstane odpojený několik dní, uvedl dnes v tiskové zprávě mluvčí elektrárny Jiří Bezděk.
<blockquote>&#8222;Blok se pomalu odstavuje. Ve 12:00 se vydal pokyn k postupnému odstavení a vychlazení bloku. Odpojení proběhne ještě dnes odpoledne,&#8220; řekl ČTK Bezděk.</blockquote>
Po ukončení odstávky se dělají desítky zkoušek a měření, jejichž cílem je ještě před uvedením bloku na plný výkon otestovat a odzkoušet všechna zařízení při testovacích parametrech.
<blockquote>&#8222;Některé parametry lze ověřit až po dosažení reálných provozních parametrů při postupném spuštění bloku. Při nich technici zjistili odchylku od očekávaných provozních parametrů u jednoho z parogenerátorů,&#8220; uvedl Bezděk.</blockquote>
<figure id="attachement_10650" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/8567098529_2b426d3222_k-800x534.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/8567098529_2b426d3222_k-800x534.jpg" alt="Jaderný reaktor Dukovany" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Stav zařízení bude podle něho nutné zkontrolovat a případně odstranit závady. Harmonogram prací ČEZ zatím neoznámil.
Plánovaná odstávka druhého bloku začala 17. května. Energetici při ní vyměnili pětinu paliva a zmodernizovali část zařízení. Blok připojili k přenosové soustavě v neděli, štěpnou reakci spustili energetici již v pátek 21. června.
Dukovanská elektrárna pokrývá pětinu spotřeby elektřiny v ČR. Letos od začátku roku vyrobila 7,15 terawatthodiny (TWh) elektřiny. Elektrárna je v provozu od roku 1985, loni dodala 14,25 TWh elektřiny. ČEZ prověřuje možnosti provozu nynějších bloků přibližně do roku 2045.