STEAG spustil prvních 15 MW baterií pro regulaci frekvence v Německu
První z plánovaných šesti 15MW bateriových systémů, které bude pro účely regulace frekvence v německé elektrizační soustavě provozovat společnost STEAG, byl uveden do provozu. Bateriové systémy budou instalovány u existujících elektráren STEAGu. Celkové investiční náklady projektu, který je unikátní také tím, že nebude podpořen dotacemi, dosáhnou 100 milionů euro.
STEAG uvedl na konci června do provozu první z šesti plánovaných bateriových systémů, které instaluje u svých elektráren. Bateriový systém u 750MW černouhelné elektrárny Lünen má stejně jako zbylých pět plánovaných systémů instalovaný výkon 15 MW.
Nyní systém u elektrárny Lünen podstoupí rozsáhlé testy, aby od provozovatele přenosové soustavy obdržel potřebná povolení pro poskytování primární regulace frekvence. Po skončení zkušebního provozu zahájí systém koncem léta komerční provoz.
„Projekt, který zde realizujeme, je jeden z největších projektů bateriového úložiště na světě. Všichni, kdo se projektu účastní, jsou spokojeni s dosavadním vývojem projektu, s dobrou spoluprací mezi partnery a s dosažením tohoto důležitého milníku,“ řekl manažer projektu Christian Karalis.
Celková kapacita 140 MWh
15MW bateriové úložiště, které se rozkládá na ploše zhruba jednoho hektaru, bude podle STEAGu splňovat současná kritéria pro poskytování primární regulace frekvence bateriovými systémy, včetně požadavku na minimální dodávku výkonu po dobu 30 minut.
Celková kapacita plánovaných šesti systémů o celkovém instalovaném výkonu 90 MW bude zhruba 140 MWh. STEAG uvedl, že práce na zbylých pěti systémech pokračují podle plánu a že všechny zahájí provoz do konce roku 2017.
„Zařízení pro akumulaci elektřiny a s tím spojené vytvoření flexibility jsou základními prvky pro implementaci německé energetické strategie. STAEG se tedy rozhodl investovat do vysokokapacitních baterií za účelem rozvoje regulace elektrizační soustavy, a to bez jakýchkoliv grantů nebo dotací,“ řekl v listopadu k investičnímu rozhodnutí Joachim Rumstadt z vedení společnosti.
STEAG již úspěšně jednu vysokokapacitní baterii s výkonem 1 MW provozuje. Tento systém byl uveden do provozu za podpory Ministerstva hospodářství a energetiky v únoru 2014. Tehdy se jednalo o jeden z prvních projektů velkých lithium-ion bateriových systémů poskytujících podpůrné služby pro zajištění stability v soustavě.
Zdroj úvodní fotografie: www.steag-energyservices.com
Mohlo by vás zajímat:
Bylo by to sice fantastické a moc bych si přál, aby to byla pravda, protože to by byl opravdu ten rozhodující skok, který byl zlomem. Ale je ta kapacita opravdu 140 GWh, nemá být správně 140 MWh? Kdyby to byla pravda, tak ty baterie dokáží těch 90 MW produkovat přes dva měsíce. To už by dokázaly zálohovat libovolné bezvětří a zataženo.
Jasně, máte pravdu, chyba z nepozornosti. Děkuji za opravu.
Tak čistě teoreticky. Dejme tomu, že se to bude hodinu nabíjet a hodinu vybíjet. Tak to máme 90MW x 12 hodin x 365 dní a jsme na hodnotě 394,2 GW za rok. Mimochodem, kapacita 90 MW, to odpovídá cca 100 poměrně velkých průmyslových podniků.
Máte chybu v jednotkách. Je to 394,2 GWh.
Jasně, díky za upozornění.
To máte sice pravdu, ale v tomto případě to neřeší problém vykrývání změn v produkci zdrojů závislých na počasí. A to je to, co jsem měl na mysli, když jsem psal, že by bylo fantastické, kdyby byla pravda ta kapacita 140 GWh. To by pak byl opravdu klíčový zlom.
Baterky byly pořízeny pro frekvenční regulaci. Tak budou regulovat krátkodobé výkyvy, hlavně ve spotřebě.
Na 140 GWh si budete muset pár let počkat.
Spíš pár desetiletí :-)
Obávám se, že za hodinu se fakt nenabijí - jde o lithium ion baterie a fyziku neokecáte. Ale to v zásadě nevadí, s nadprodukcí slunce a větru budou mít dost času na úplné nabití, když na to přijde. Navíc pokud ta cena 100 mio EUR je za celých 90 MWe, tak to není ani tak drahé. Reálná využitelnost pro opravdu účinnou regulaci výkyvů v důsledku OZE je spíše otázkou, ale beru to jako první krok, takže za mě dobré!
Nabíjecí rychlost 1,5 C dávají Li-ion celkem v pohodě. Ale máte pravdu v tom, že to takhle provozovat nikdo nebude. Vybíjení do mrtva a rychlé nabíjení bateriím dlouhodobě nesvědčí a pro zmíněnou aplikaci hlavně ani není nutné.
Ta aplikace je regulace elektrizační soustavy daná hlavně kolísáním spotřeby.
Investiční náklady 100 mil. euro jsou za celý projekt, tedy uvedených 90 MW bateriových systémů.
Je to cca 700 EUR/kWh. Baterie samotné stojí dnes už pod 200 USD/kWh. A tohle jsou v podstatě drahá zařízení první generace. Při pokračování v instalacích lze očekávat dosti prudký pokles nákladů. Do roku 2020 se očekává pokles ceny o 40% . Čistě z důvodů rozběhnutí standardizované průmyslové produkce.
No zajímavá otázka je, kde na to půjde sehnat odpovídající produkci lithia, zvláště pokud se rozběhne i elektromobilita.
Zajímavé je také porovnání s přečerpávacími vodními elektrárnami. Dlouhé stráně v ČR mají kapacitu zhruba 3,5 GWh, tedy více než 20x větší a plný výkon mohou při maximálním naplnění nádrže dávat necelých 6 hodin. Z hlediska měrných investic byla tato kapacita zhruba 10x levnější, ale samozřejmě to nejde úplně porovnávat, nicméně i v roce 2020 zřejmě budou baterie pro velkou energetiku stále nákladnější, než klasické řešení, které je také nejspíš pořád účinnější (účinnost skladování v přečerpávací vodní elektrárně je zhruba 76 %). Nicméně baterie jsou rychlejší (rychlejší přehazování módu z ukládání na zdroj) a nevyžadují kopec, což je v severním Německu samozřejmě zásadní výhoda.
P.S. Abych nebyl napaden, tak raději dodávám, že přečerpávací vodní elektrárny se samozřejmě vůbec nehodí pro primární regulaci, protože neustále vodní rázy při přepínání mezi čerpáním a výrobou by dramaticky zkracovaly životnost zařízení nehledě na řadu dalších věcí. Ale z hlediska řešení kolísavé výroby větrníků je stále klasické řešení přinejmenším plně konkurenceschopné.
Lithia je třeba v současných bateriích od Tesly cca 150 g/kWh. Takže na těch 140 MWh v bateriích se použilo odhadem 21 tun lithia. To není nijak závratné množství, když jen pod Cínovcem jsou odhadem tun statisíce.
A to nepředjímám další technický pokrok směrem k nižší spotřebě lithia a nahrazení lithia běžnými prvky, experimentuje se se se sodíkem a hořčíkem.
Jen pro upřesnění doplňuji, že uvedený pokles ceny o 40 % se týká všeho ostatního, jen ne baterií jako takových. Jde o ostatní položky s bateriovými systémy související (invertory, kontejnery, kabeláž, inženýring, náklady na výstavbu atd.), kdy tyto náklady jsou souhrnně označovány jako "Balance-of-System" (BOS) costs.
No, a Steag si urval 4,5% trhu s frekvenční regulací v Německu (potřebují cca 2000 MW). Je důležité jestě dodat, že baterie jsou schopny reagovat rychleji a přesněji než klasické zdroje a že jsou schopny poskytovat zároveň více služeb. Třeba těm uhelným elektrárnám hned vedle umožní black start, budou jejich záložním zdrojem, ....
To má taky svojí hodnotu.
To bude povyku, až se v Krušných horách začne kvůli podobným legráckám těžit lithium. To zelení zešílí. :-)
Němečtí asi ne, ty mají jiné starosti. Kupříkladu dneska se jim nelíbí, že policie zastřelila toho údajně "17letého" útočník za vlaku. Měla ho zlikvidovat jinak.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se