Plány na masivní rozšíření bateriových úložišť v Německu představují výzvu pro provozovatele sítí
Rostoucí zájem o připojení velkých bateriových úložišť k německé přenosové soustavě může dostat provozovatele sítí do obtížné situace, uvádí šéf největšího distributora v Německu. Mnoho z nich nebude možné využít ke stabilizaci sítě, ba naopak mohou dokonce situaci v síti zhoršit.
Velké bateriové projekty s celkovým výkonem 226 GW usilují o připojení k německé přenosové soustavě, což je 130násobek výkonu provozovaných bateriových úložišť. Dalších více než 100 GW úložišť žádá o připojení do distribučních soustav. Boom v této oblasti je poháněn především rychle klesajícími cenami baterií a možností jejich využití pro zisk z výkyvů cen elektřiny.
Leonhard Birnbaum, generální ředitel společnosti E.ON, největšího provozovatele distribuční sítě v zemi, kritizuje skutečnost, že žádosti jsou často podávány bez ohledu na konkrétní situaci v síti. Aby úložiště mohla přispět ke stabilitě sítě, musela by tato zařízení být umístěna na správných místech v síti.
Žadatelé však nejsou motivováni k tomu, aby zvážili kompatibilitu svých projektů se sítí, uvedl Birnbaum. Dodal, že mnoho projektů společnosti používají jako test svých šancí na připojení.
„Potenciální provozovatelé úložišť chtějí jednoduše zjistit, jaké jsou jejich šance na připojení k síti. To pro nás zbytečně váže zdroje,“ uvedl Birnbaum.
Dá se očekávat, že ze současných žádostí získá povolení k připojení pouze zlomek. Povolovací řízení se obvykle dlouho protahují a často vedou k povolení připojení nižšího výkonu nebo k tomu, že se povolení vůbec nevydá.
Mnohé z projektů jsou navíc v rané fázi plánování, což komplikuje předpovědi, kolik z nich bude nakonec realizováno. Někteří developeři navíc podali žádosti pro několik lokalit pro stejný projekt. Vzhledem k tomu, že povolení jsou nejčastěji přidělována na základě principu "first come, first served", má pro developery smysl zajistit si připojení k síti již v rané fázi.
Neúspěšný pokus BNetzA o harmonizaci přidělování kapacit
Vzhledem k rostoucímu nedostatku kapacit pro připojení k síti zveřejnil Německý síťový regulátor (BNetzA) koncem loňského roku konzultační dokument, v němž předložil k diskusi nový model přidělování síťových kapacit pro připojení.
Podle tohoto modelu se dostupné kapacity pro připojení k síti přidělují rovnoměrně v konkrétních termínech, a to poměrným rozdělením podle výše požadované kapacity nebo rovným dílem mezi všechny žadatele. Po vyhodnocení vyjádření aktérů na trhu v únoru 2025 však BNetzA od dalšího vypracování pozičního dokumentu ustoupil, protože navrhovaný model nezískal konsenzus.
V důsledku toho zůstává na jednotlivých, více než 850 německých provozovatelích distribučních sítí, aby vypracovali a uplatňovali postup pro přidělování kapacit pro připojení k síti. Neexistuje tedy jednotný přístup provozovatelů sítí k přidělování kapacit sítí, i když model "first come, first served" je stále nejčastěji používaným postupem provozovatelů sítí.
Mohlo by vás zajímat:
Holandská matka jednoho ze čtyř provozovatelů německé přenosové soustavy ohlásila, že Tennet Germany je na prodej. Nedávno jsem četl trefnou větu M. Thatcherové: peníze těch ostatních v socialismu vždy dojdou.
Jo, vypadá to, že kapitalismus doběhl socialistické, monopolistické molochy zvyklé na zaručené zisky v podobě provozovatelů přenosových a distribučních sítí. Nejsou pořádně připravení na situaci, o které se už asi 10 roků mluví, že je jen otázkou času kdy to nastane.
ony by i připraveny byly jenže, projednat dneska nové vedení je neuvěřitelný problém, svítit chtějí všichni, ale bůůh chraň, jak bych z baráku viděl na stožáry, dále úprava PS a DS, aby bylo možné začlenit všechny ty OZE blbosti něco stojí, ale to zas lidi remcají, protože regulované služby jsou drahé...
Co sem taháte nová vedení? Kvůli bateriové akumulaci je fakt nepotřebujete. Naopak, pokud by se uchopila trochu chytře, umožnilo by to dostat skrze existující dráty mnohem více energie.
Jenže to je otázka obchodní, organizační a komunikační. Ani jeden drát VN nebo VVN v tom není.
Je to o automatizaci a optimalizaci průchodnosti sítě. Chce to dost chytrý a odolný SW schopný reagovat na požadavky i na výpadky a poruchy. Pořád se tomu ještě říká Smart Grid. Výzvu pro provozovatele sítí to představuje tam, kde na to nejsou připravení.
Pro p. Hajiče a Veselého:
Do velkých bateriových úložišť (o kterých je článek) musíte přes poledne nárazově nějak dostat vysokou polední přebytky výroby FVE (samozřejmě v součtu s VtE).
K tomu opravdu (prakticky vůbec) nepomůže nějaká chytrá regulace. I optimalizace má své hranice. Po "existujících drátech" opravdu nepřenesete více, než odpovídá fyzikálním zákonům. Samozřejmě jsou možnosti, jako posílení vedení (na vyšší napětí), ale to už není zdaleka zadarmo.
Mimochodem i FVE na RD při jejich průměrné instalované kapacitě i se svou akumulací začínají být svými poledními přetoky v síti větším problémem při přenosu, než maximální odběry už od jejich zastoupení od cca 18%. Přitom průměrné zastoupení FVE na RD za minulý rok už je 8%. Z toho je zřejmé, že místně už to začíná být i u nás problém. Zvláště za situace, kdy brzo bude FVE na novém RD povinná a budou oblasti (okruhy trafostanic) i se 100% FVE. Síť bude muset být dimenzována na několikanásobný proud, než doposud, kdy se to dimenzovalo dle spotřeby. Pokud budeme chtít tu FV elektřinu využít (neomezovat přetoky). Třeba pro velké spotřebitele a akumulaci ve velkých bateriových úložištích.
Je to spočteno po hodinovém kroku za celý rok dle průměrné FVE na RD s průměrnou akumulací a odběrových diagramů TDD (od výroby a dodávky z akumulátorů FVE je odečtena okamžitá spotřeba).
@Bob. Kdo a jakými prostředky se redispčink (RD) u nás provozuje? Do jaké míry je automatizovaný a jak sofistikovaný SW je používaný? Máte konkrétní znalosti dovatelů Smart Grids (firma, počet instalací, realizace)? Kdo navrhuje, kde se BSS mají stavět a jaký je algoritmus na nalezení vhodných uzlových bodů?
Co jsem se tak díval, tak se nedá skoro nic dohledat. Těch našich 10MW v BSS nás taky asi moc nevytrhne. Pláčete dobře, ale je otázka, jestli by v ČEPS a hlavně distributoři neměli začít taky něco dělat.
To Petr Hariprasad Hajič 17. březen 2025, 11:33
"Pláčete na špatném hrobě"
Já jsem soukromá osoba (bývalý energetik) a protože podobné výpočty k dimenzování FVE jsem dřív dělával, tak jsem si soukromě provedl tento výpočet za pomoci dostupných údajů a excelu.
Na Vaše otázky Vám nejsem schopný odpovědět, to se musíte ptát jinde, případně zapojit mr. Google.
Redispečink RD (ohledně přetoků FVE) začínají dělat distributoři a prodejci elektřiny. Aktuálně třeba ČEZ prodej, ale i jiní. Za odměnu jim můžete svěřit řízení své FVE.
To je ale jen "poloviční řešení". Takové chytré řízení sice zabrání zahlcení a přetížení sítě poledními přetoky FVE, ale za cenu toho, že nadbytečná výroba, kterou síť nebude schopna přenést od drobných (i velkých) výrobců OZE ke spotřebitelům bude omezena a tedy tato energie přijde vniveč. Pochopitelně v době, kdy nesvítí a nefouká, nebo ve špičce pak bude ta nevyrobená elektřina chybět.
Energeticky lepší řešení je právě to masivní několikanásobné posílení sítě (kvůli nárazové výrobě) a stavba bateriových úložišť, včetně těch velkých, PVE, případně elektro lyzérů. Ovšem to je hodně drahé a nečekejte z toho levnou elektřinu.
najlacnejsie (z pohladu pripravenosti pripojenia) a asi aj schvalovania, je realizovat vystavbu BESS priamo v arealoch VTE/FVE fariem - ako integrovana sucast/jeden zdroj ...a velmi by to pomohlo celej sustave ... ale tam uz nevychadza spekulativny biznis model drahej regulacnej sluzby
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se