V Belgii spouští "největší baterii na kontinentu"

Zajimalo by me porovnaní nákladů JE (80let provoz) a stejne vykone bateriove uloziste take na stejnou dobu. Myslím, že bychom se nedoplatili. Teda za ty baterky.

A mohu se tedy zeptat na základě čeho si to tedy myslíte, když to porovnání nemáte?

To ano , ale tato baterie nevyrobí ani 1Wh el. energie. Je to jen akumulace. Když vezmeme výstavbu JE pak výstavba 2 bloků JE bude u nás trvat 12 let dají 16TWh el. energie FVE pro tu samou výrobu cca výkon 18GW - to je 18 let výstavby při udržení tempa o 1/3 vyššího než v letošním roce. Takže ano výstavba JE je pomalá , ale FVE není rychlejší.

Cituji: "pak výstavba 2 bloků JE bude u nás trvat 12 let"

To není pravda, možná tak jednoho, když to dobře půjde.

I kdyby trvala 20 let (doufám, že doba dokončení bud spíše blízká plánu), tak stále vyrobí více energie než jakákoli baterka. Potažmo, více energie vyrobí i dynamo na kličku k ruční svítilně.

V plné výbavě bude mít výkon 200MW a kapacitu na 4h tohoto výkonu. Pokud byste počítal jako náhradu jednoho menšího bloku (cca 600MW), tak potřebujete 3 tyto baterky. Ale stále máte, pokud je něčím rychle a levně nabijete, stále jen kapacitu na 4h. Tedy ani celou letní noc.

Baterie mají nyní v systému své místo. Ale stále to není náhrada zdrojů. Je to jen pro vyrovnávání dynamiky OZE. Tu energii pro uskladnění musí někdo někde skutečně vyrobit. ;)

Zjevně jste nepochopil základní funkci a důvod existence baterií. Baterie slouží k uskladnění elektrické energie, když je jí nadbytek (obrovské přebytky z FVE a VTE, které navíc v budoucnu budou několikanásobně větší). V době nedostatku elektrické energie tyto baterie uvolní do sítě uskladněnou energii. Tento princip sledujeme roky už u RD. Nyní tyto velké projekty začnou fungovat i v rámci sítí. Jen díky bateriím mohou RD fungovat více jak polovinu roku zcela bez dodávek ze sítě. Chápu nevraživost k bateriím ze strany fanoušků JE a fosilních elektráren. Baterie budou zcela zásadní změnou v energetice. Urychlí skokově konec fosilních zdrojů a zásadně omezí i zdroje jaderné.

No tu funkci asi nechápete vy No když by bylo třeba pokrýt cca 3-4 měsíce . Jinak musíte mít zdroje 2x tj. na půl roku když svítí a na půl roku když nesvítí. A pak něco na stabilizaci sítě proti blackoutům. Fungovat to může ale za trojnásobnou cenu.

To vůbec nemění nic na tom, že p. Novotný napsal nesmysl.

Ale díky za vysvětlení rozdílu na příkladu s dynamem na kličku.

Třeba tu bude někdo, kdo neví, že BESS energii nevyrábí, ale uchovává.

Já dodám, že JE i BESS dělají to, k čemu jsou určeny.

Možná vám uniklo, že se ty bloky budou stavět téměř současně, a že harmonogram výstavby je podstatně kratší než 12 let, takže jak jste přišel na to, že to není pravda?

Počkám si na p. Novotného co si on přesně představuje pod pojmem "doba výstavby".

Ale když už jste zase tady.

Možná unikla vám moje několikátá prosba o zaslání odkazu na aktuálně platnou Státní energetickou koncepci.

Díky

Tak to vám ušetřím čekání, doba výstavby je doba kdy se ten blok skutečně staví, obvykle je ohraničená prvním betonováním jaderného ostrova a zahájením výroby elektřiny.

Ne, neušetřil, stále čekám na odkaz aktuální SEK.

A v jakém legislativním dokumentu je tato vaše definice specifikována, můžete poslat odkaz?

Děkuji

Tak klidně čekejte dál. Člověk který sám jemu položené otázky buď ignoruje, jako v tomto vlánkně, nebo odpovídá ve stylu, cituji: "žádejte si co chcete a kde chcete", se někdy nedočká vůbec...

Ano, máte pravdu, že služně položenou otázku na SEK dlouhodobě ignorujete.

Je to jasným důkazem, že tu tvrdíte něco, co nemůžete dokázat.

A klidně si napište svoji klasiku, že jsem si to "zase vymyslel":-D

Ano, vymyslel jste si to, žádnou otázku na SEK jste nepoložil, pouze jste prosil o odkaz, ačkoliv jeho nalezení je otázka 5 sekund (za předpokladu základních znalostí práce s internetovým prohlížečem). Vzhledem k tomu, že sám otázky na vás ignorujete, jak je vidět i v tomto vlákně, nebo podobné žádosti odbýváte stylem "žádejte si co chcete a kde chcete", vy jste ten poslední, co tu může něco vykřikovat o "jasných důkazech, že tu tvrdíte něco, co nemůžete dokázat".

A jelikož bychom se od vašeho nepravdivého tvrzení opět dostali do nekonečné smyčky pindání o ničem úplně mimo původní téma, jak máte ve zvyku, dále v tomto vlákně reagovat nebudu.

Nemáte fakta.

Ani SEK, která potvrzuje vaše tvrzení, ani legislativní definici doby výstavby JE, tak jen trapně mlžíte a vykrucujete se z odpovědi.

Ale to tu raději budete zbytečně pindat a poučovat, místo toho, abyste poslal odkaz, který vy jistě najdete za 3 sekundy.

Aktualizovaná Státní energetická koncepce (SEK) dosud nebyla schválena. Příprava a projednávání dokumentu se protahují, vláda měla původně SEK schvalovat již v roce 2024, ale narazila na kritiku a neprošla. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček avizoval, že se o schválení SEK pokusí ještě v tomto volebním období, tedy do podzimu 2025, ale ke schválení nedošlo.

Dokud nebyla schválena "aktualizovaná Státní energetická koncepce", stále platí ta předchozí "aktualizovaná Státní energetická koncepce".

To ovšem mé tvrzení nijak nemění.

Ale když už jste tady.

Možná, že jste přehlédl moji prosbu o zaslání odkazu na aktuálně platnou Státní energetickou koncepci z naší minulé diskuze.

Díky

Točivé stroje nejsou zase taková výhra. Polovodičové měniče reagují mnohem rychleji (v řádu desítek mililisekund) na výkyvy a v spojení s BESS to umí oběma směry (+- výkon), umí regulovat i napětí a (současně) i frekvenci. Točivé stroje jsou proti tomu dost pozadu.

Desítky milisekund je právě naopak z hlediska stability sítě pomalé proti točivým strojům, které díky setrvačnosti reagují za nula milisekund, a ta jejich reakce není závislá na elektronice, je to jejich přirozená vlastnost.

Točivé stroje „reagují za nula milisekund“ na fázové posuny síťového napětí především v důsledku jejich fyzikálně dané výkonové charakteristiky zátěžný úhel / výkon. Tím, že tu setrvačnost mají, mají také k dispozici energii, ze které jsou schopny ten skokem změněný výkonový nárok okamžitě hradit (při skokovém posunu síťové sinusovky).

K fázovým rozdílům mezi těmi sinusovkami může docházet prakticky skokem a skokem na ně reagují základní fyzikální principy synchronního alternátoru. Setrvačnost soustrojí se uplatňuje tedy již v rozmezí milisekund až max 5s i tehdy, kdyby na změny v síti nezareagovaly regulátory alternátoru a turbosoustrojí. Vlivy posunu fáze (zdroj / síť) zafungují bezprostředně (výkon nahoru i dolů pro vzrůst či pokles zátěžného úhlu), na trvající rozdíly (tedy na změnu frekvence) pak teprve reaguje regulace turbosoustrojí (trvale vyšším či nižším výkonem souvisejícím s trvalou změnou zátěžného úhlu).

Představa, že na udržování stability elektrických sítí lze srovnávat polovodičové měniče (s reakční dobou desítek milisekund) s rotačními zdroji jen vypovídá, že nemáte elementární představu, na jakých fyzikálních základech funguje spolupráce energetického zdroje a sítě. Aby energetický zdroj dodával relativně stabilní výkon do sítě, musí být jím generovaná sinusovka napětí synchronní se sítí a musí mít stabilní posun vůči síti (předbíhat síť). Tak, jako můžeme naměřit konstantní střídavé napětí (400V AC) mezi fázemi (230V AC), které jsou vzájemně posunuty o elektrických 120° (tedy 20ms / 3 = 6,66ms), musí být obdobný konstantní posun mezi sinusovkou zdroje a sítě, aby byl vzájemným rozdílem těchto napětí protlačován do sítě konstantní AC proud (a tedy i výkon). Posunu sinusovek (zdroje a sítě) se říká zátěžný úhel a u synchronního alternátoru bývá okolo 30°elektrických (360°=20ms; 20ms/12=1,666ms). Protože výkon dodávaný alternátorem do sítě fyzikálně souvisí se zátěžným úhlem podle funkce sinus, dodává alternátor maximální možný výkon při zátěžném úhlu 90° (20ms/4 = 5ms). Při zátěžném úhlu 90°tedy dodává alternátor do sítě 2x větší výkon, než při 30°. Mez 90°lze ale využít jen dynamicky, jinak hrozí rozpad spolupráce alternátor / zdroj, protože nad 90°fázového posunu výkon naopak klesá (sinus). Na základě fyzikálních principů tedy alternátor se sítí spolupracuje v jednotkách milisekund (mezi 0ms až 5ms). Souvislost mezi napětím zdroje a napětím sítě (s jejich nutný fázovým posunem) a s výkonem dodávaným do sítě fyzikálně platí i pro napětí generovaná pomocí měničů. Soufázovost, se kterou souvisí dodávaný výkon, musí být také v jednotkách milisekund. Jestliže je měnič schopen až s reakční dobou desítek milisekund měnit fázový posun jím generovaného napětí vůči napětí sítě, je to z hlediska dynamické stability sítě, jak vidno, prakticky k ničemu.

Tady se nehraje úplně na estetiku, ale důležitější jsou bezpečnostní odstupové vzdálenosti.

Kde je v bezpečnostních odstupových vzdálenostech uvedeno, že musí by měly být kontejnery uskočeny od trafaček?

Mě vadí pohled na chladící věže Temelína. Hlavně směrem od zámku Hluboká, která v perspektivě od ní vypadá při pohledu na vy obrovské dinosaury jako dětská skládačka. Je to opravdu neestetický hnus. Úplně to Hlubokou deklasovalo.

Jak to souvisí s mým příspěvkem?

Pokud se vám v Hluboké nelíbí, tak se přestěhujte.

Mimochodem je to pouze váš subjektivní pocit. Např. průměrné ceny nemovitostí jen lehce zaostávají za Českými Budějovicemi. Turistická návštěvnost Hluboké opravdu s Temelínem netrpí.