Nedávné vyhlášení ministra průmyslu Karla Havlíčka konstatuje, že na základě nového výhledu „Mid-term Adequacy Forecast“ ENTSO-E MAF, vypracovaného organizací ČEPS, čeká Českou republiku do roku 2040 poměrně masivní úbytek výrobních zdrojů energie, který nepůjde nahradit obnovitelnými. Ministr tak zdůraznil nutnost postavit nové jaderné zdroje a to nejen jako náhradu Dukovan, ale další v Temelíně, které nahradí část odstavovaných uhelných bloků.
Je třeba zdůraznit, že skutečnosti prezentované ve zmíněné studii a panem ministrem nejsou žádnou novinkou a překvapením. Vycházejí z faktů, na jejichž základě se připravovala již aktualizace Státní energetické koncepce schválená v roce 2015. A i zde se konstatuje, že je nutné realizovat postupný přechod od uhelné energetiky k nízkoemisnímu mixu s využitím decentralizovaných obnovitelných zdrojů a nových jaderných bloků.
V Česku jsou však možnosti pro nové vodní zdroje už s dominantní části vyčerpány (podrobněji <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nejvyuzivanejsi-obnovitelny-zdroj-sveta-vodni-elektrarny-jako-dulezity-zdroj-u-nas-i-ve-svete/">zde</a>), energetické využití biomasy konkuruje výrobě potravin a ekologickým funkcím krajiny, jejichž důležitost vystupuje právě v nynější době nutnosti zvyšování její odolnosti proti změnám klimatu (podrobněji <a href="http://www.osel.cz/10370-jaky-je-potencial-vyuziti-biomasy-v-cesku-a-ve-svete.html">zde</a>). V oblasti větrné energie sice jistý potenciál existuje (podrobněji <a href="http://www.osel.cz/9535-vetrne-elektrarny-vcera-dnes-a-zitra.html">zde</a>), ale právě zkušenosti ze sousedního Bavorska s podobnými podmínkami ukazují, že reálně bude značně omezený. V Bavorsku dodávají větrné zdroje jen pár procent jeho potřeb elektřiny. Situaci s výstavbou nových větrných turbín na pevnině v celém Německu v posledních dvou letech označují sami němečtí odborníci za kolaps a katastrofu (viz třeba <a href="https://cleantechnica.com/2019/05/13/collapse-of-german-onshore-wind-is-jeopardizing-german-eu-renewable-targets/">zde</a>). Ani v Německu s jeho intenzivním dotováním a výstavbou nepřekročil podíl solárních zdrojů na výrobě elektřiny 10 %. U nás by dominantně mělo jít o decentralizovaný zdroj (podrobněji <a href="http://www.osel.cz/9682-potencial-vyuziti-fotovoltaickych-zdroju-ve-svete-a-cesku.html">zde</a>).
<figure id="attachment_59984" class="wp-caption aligncenter" style="width: 958px;"><img class="size-full wp-image-59984" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/02/DECK_Leibertingen_Solar_077_72.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/02/DECK_Leibertingen_Solar_077_72.jpg 958w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/02/DECK_Leibertingen_Solar_077_72-512x367.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/02/DECK_Leibertingen_Solar_077_72-768x550.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/02/DECK_Leibertingen_Solar_077_72-725x519.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/02/DECK_Leibertingen_Solar_077_72-800x573.jpg 800w" alt="" width="958" height="686" /><figcaption class="wp-caption-text">Solární elektrárna EnBW v Leibertingenu. Zdroj: EnBW</figcaption></figure>
Pokud tak Česká republika potřebuje nahradit hnědouhelné zdroje, které nyní dodávají přes 40 %, nízkoemisním mixem, nemůže se obejít bez nových jaderných bloků. To je důvod, proč aktualizace Státní energetické koncepce ČR počítá s tím, že se postaví několik bloků v Dukovanech i Temelíně a dosáhne se podíl jaderné elektřiny po roce 2040 na pokrytí spotřeby elektřiny okolo 50 %. Je třeba zdůraznit, že se předpokládala intenzivní práce na realizaci této koncepce, tedy i cesty k výstavbě nových jaderných zdrojů, již od jejího schválení. To je i důvod, proč i pan ministr konstatuje, že situace je velmi urgentní a nyní už spíše po dvanácté.
Snižování instalovaného výkonu uhelných zdrojů však probíhá již nyní a první zlom zaznamenáme už brzy po roce 2022. V té době vypadnou starší uhelné zdroje, které nesplní přísnější ekologické limity. Česká republika už nebude exportérem elektřiny. Celková její roční výroba bude sice odpovídat roční spotřebě, ale pravděpodobně už budeme mít problém s vykrýváním některých částí denních či sezonních diagramů. Do té doby se nestihne postavit téměř nic. Je tak potřeba intenzivně podpořit v rámci možností flexibilitu elektrické soustavy na straně výroby i spotřeby pro překlenutí tohoto kritického období (podrobněji <a href="http://www.osel.cz/9692-mozne-scenare-a-rizika-vyvoje-elektroenergetiky-v-cesku.html">zde</a>).
<img class="aligncenter size-full wp-image-51166" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/vedeni_21-725x482.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/vedeni_21-725x482.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/vedeni_21-725x482-512x340.jpg 512w" alt="" width="725" height="482" />
Zmiňovaná studie je však ještě urgentnější, protože předpokládá intenzivní rozvoj elektromobility a přechod k elektrifikaci, které povedou k větší spotřebě. Zároveň už vidí méně času pro nutná opatření. V ní popsané dva scénáře reflektují různé možnosti v odstavování uhelných zdrojů. O řadě uhelných elektráren totiž ještě konečné rozhodnutí nepadlo. Jde nejen o elektrárnu Počerady. Oproti popsaným scénářům lze například ještě uvažovat o prodloužení provozování Dukovan na 60 let až do roku 2045. I s tím však lze v každém případě získat pouze jistý odklad, ale nic se nemění na nutnosti co nejdříve vybudovat náhrady za fosilní zdroje.
Naléhavost výzvy pana ministra a studie ČEPS je způsobena i vývojem v okolních státech, hlavně v Německu, kde se také chystá hromadné odstavování fosilních a jaderných zdrojů. Je tak velmi pravděpodobné, že opravdu nebude možné v době, kdy v regionu nesvítí a nefouká, elektřinu odněkud dovézt a ceny tak mohou i dramaticky růst. Zároveň však v době ideální pro produkci větrné a solární energie bude mít Německo velké přebytky. K řešení naší situace tak jen velmi těžko přispějí nové fotovoltaické a větrné zdroje určené pro produkci do sítě. Vzhledem k tomu, že nelze spoléhat na pomoc ze zahraničí, je potřeba, aby vypínání zdrojů u nás bylo rozumně sfázované s realizací jejich náhrady.
<figure id="attachment_46882" class="wp-caption aligncenter" style="width: 700px;"><img class="size-full wp-image-46882" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/22jaderna-elektrarna-temelin-ma-dva-bloky-vver1000.jpeg" sizes="(max-width: 700px) 100vw, 700px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/22jaderna-elektrarna-temelin-ma-dva-bloky-vver1000.jpeg 700w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/22jaderna-elektrarna-temelin-ma-dva-bloky-vver1000-512x343.jpeg 512w" alt="Jaderná elektrárna Temelín má dva bloky VVER1000 (zdroj ČEZ)." width="700" height="469" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderná elektrárna Temelín disponuje dvěma bloky VVER 1000 (zdroj ČEZ).</figcaption></figure>
V současné velmi turbulentní době je těžké předpovídat přesný vývoj. V každém případě však budou následující léta v energetice velmi náročná. Je dobře, že si to pan ministr uvědomuje. Je to vidět i z jeho <a href="https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/karel-havlicek-temelin-dukovany-jadro.A191015_507971_ekonomika_mato">rozhovoru pro server idnes</a>. Ještě důležitější však je, aby pan ministr mohl přejít co nejdříve k realizací konkrétních kroků potřebných pro přechod k nízkoemisnímu energetickému mixu u nás. Jedním z nich je efektivní podpora obnovitelných zdrojů v decentralizované podobě, hlavně v podobě snížení byrokratických překážek. Stejně tak je třeba otevřít možnosti pro zavádění akumulace a inteligentní regulace ze strany výrobců i spotřebitelů. Dalším je příprava finančního modelu, vypsání tendru a zahájení výstavby jaderného bloku v Dukovanech. Mělo by se zároveň vyvinout úsilí o možnost dalšího prodloužení provozu současných dukovanských bloků, pokud to bude bezpečné a efektivní. Ve vytvoření dělné atmosféry a příznivých podmínek pro realizaci cesty k českému nízkoemisnímu mixu by mohla pomoci i uhelná komise (podrobněji <a href="http://www.osel.cz/10723-co-ma-resit-uhelna-komise.html">zde</a>).
Na zmíněných úkolech už ministerstvo pracuje a po jejich uskutečnění se ukáže, jak se bude v praxi dařit v jednotlivých směrech. Zároveň bude možné sledovat vývoj u našich sousedů a jeho dopady. Pokud se bude dařit v oblasti obnovitelných zdrojů tak, jak předpokládají jejich příznivci, nebude potřeba realizovat tolik dalších jaderných bloků a bude stačit menší úsilí v jaderné oblasti. Naopak, pokud se v oblasti obnovitelných zdrojů bude dařit méně, bude možné větší část nízkoemisního mixu realizovat pomocí jaderné energie. Pokud však nyní neotevřeme prostor všem nízkoemisním zdrojům, aby se mohly ukázat jejich možnosti v našich současných podmínkách, budeme opět stát s prázdnýma rukama. Ale to už bude hodně po dvanácté.

<div id="category-description">

Tato rubrika slouží k představení vlastního názoru čtenářů na aktuální energetická témata z České republiky, ale i zahraničí.

V této sekci jsou uváděny názory čtenářů, nejsou proto vlastní tvorbou redakce webu oEnergetice.cz.

Pokud máte zájem přidat vlastní názor, stačí napsat krátký email na info@oenergetice.cz s požadavkem na publikaci Vašeho příspěvku a příspěvek bude zveřejněn.

<a id="category-description-link" href="mailto:info@oenergetice.cz">Chci přidat vlastní názor</a>

</div>

Názory

Komentář k nedávnému vyhlášení ministra průmyslu Karla Havlíčka

Černobyl – film, realita a současnost - část 2.

Černobyl – film, realita a současnost - část 1.

Pan Josef Patočka napsal v Deníku Referendum článek, který je inspirován seriálem Černobyl. Trochu paradoxem je, že i podle režiséra dané série není jeho dílo tolik o jaderné energetice, ale spíše o nutnosti neskrývat fakta, nezatajovat je, otevřeně diskutovat o všech hlediscích a to z různých pohledů. A právě toto poselství je určeno nejvíce právě takovým lidem, jako jsou v redakci Deníku Referendum.
Šéfredaktorem Deníku Referendum je Jakub Patočka, který je otcem autora <a href="http://denikreferendum.cz/clanek/29700-cernobyl-pribeh-jehoz-pravdu-ani-dana-drabova-pod-koberec-nezamete">zmíněného článku</a>. Ten zaujímá ostře protijaderný postoj a i v řadě jiných oblastí pak striktně svůj osobní postoj vnucuje jako dogma tomuto deníku. Protože se v něm objevují velmi jednostranné články s řadou zatajení faktů v oblasti energetiky, pokusil jsem se zde kdysi publikovat trochu jiný pohled a předkládat ty chybějící skutečnosti. Právě na příkaz pana šéfredaktora mi však bylo sděleno, že nic, co by plně neodpovídalo těm nejdogmatičtějším pohledům organizace Greenpeace, zde nikdy publikováno nebude. Tento postoj, že se zavřou oči před tím, co se jim nelíbí, a zcenzuruje se vše, co neodpovídá jejich ideologickým dogmatům, je přesně to, co se v seriálu Černobyl kritizuje a co bylo i jednou z příčin této havárie.
Nepovažuji za příliš účelné se k panu Patočkovi vyjadřovat, ale v článku mě jmenoval a osobně napadl. Proto bych si přece jen dovolil na článek reagovat. Seriál Černobyl je podle mě velice dobré a zdařilé dílo. Problematice jaderných havárií a událostí v Černobylu a Fukušimě se věnuji řadu let. Takže mi je jasné, že ne všechno je tam přesně tak, jak se událo nebo mohlo stát. Film musí obsahovat zjednodušení, aby byl pro diváka srozumitelný a koukatelný. I když se tedy popáleniny z nemoci z ozáření objevují až po řadě hodin, ve filmu vznikají okamžitě. Řada dějů musí být zkrácena, zjednodušena, hodně podrobností musí být vynecháno. Skutky řady lidí musí být shrnuty do jedné osobnosti, se kterou se pak divák může sblížit. Na druhé straně jedním z nejsilnějších momentů filmu je podle mě doba devadesáti sekund, na kterou jsou vyslány skupinky vojáků, kteří jsou označováni jako bioroboti, na střechu, kde odklízejí úlomky grafitu z aktivní zóny reaktoru. Ta trvá přesně zmíněných devadesát sekund.
<figure id="attachment_72405" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1200px;"><img class="size-full wp-image-72405" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/2.jpg 1200w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/2-512x239.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/2-768x358.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/2-1024x477.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/2-725x338.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/2-800x373.jpg 800w" alt="Podobná situace zobrazená v seriálu Černobyl (zdroj HBO)." width="1200" height="559" /><figcaption class="wp-caption-text">Podobná situace zobrazená v seriálu Černobyl (zdroj HBO).</figcaption></figure>
Dalším zdrojem nepřesností jsou rozporné informace, které se dají dohledat nejen na internetu. Příkladem jsou tři zaměstnanci elektrárny, označování běžně jako potápěči, kteří se brodily v suterénu radioaktivní vodou. Jejich úkolem bylo otevřít ventily a umožnit odtok vody, která se nahromadila pod reaktorem. V případě, že by se sem protavilo korium vzniklé roztavením aktivní zóny, hrozil další parní výbuch a další zvýšení emisí radioaktivních látek. Na konci pátého dílu se vysvětluje, že se dlouho mělo za to, že tito skuteční hrdinové brzy po havárii zemřeli. O takovém jejich konci je i velké množství zdrojů na internetu. Přesto ve skutečnosti žili dlouho po těchto událostech a dva by měli být naživu i v současnosti. I já jsem se ve své <a href="https://www.youtube.com/watch?v=Gyt2rd3Gl4A">přednášce o havárii v Černobylu</a> a o současné situaci v těchto místech, kterou jsem měl před třemi lety pro Pátečníky, přiklonil k nesprávné verzi.
Osobně si myslím, že dané nepřesnosti nijak nesnižují kvalitu série. Každému opravdu velmi doporučuji se na toto filmové zobrazení havárie v Černobylu podívat. Podle mě jsou hlavně v pátém dílu velmi dobře a srozumitelně vysvětleny technické i společenské příčiny havárie. I zde lze vytknout některé nepřesnosti, ale ty lze v případě zájmu korigovat prostudováním dalších informačních zdrojů. Je velmi zajímavé si přečíst, co <a href="https://slate.com/culture/2019/06/chernobyl-finale-hbo-miniseries-craig-mazin-interview.amp?__twitter_impression=true">říká o poselství filmové série její autor</a>. Jeho další názory lze najít i v jiných vystoupení. Za hlavní sdělení považuje poukázání na neblahý vliv toho, že budeme z různých důvodů zavírat oči před skutečnostmi, protože se nám nehodí. A dokonce je zatajovat, cenzurovat a diskuzi o nich potlačovat. Že to není otázka jen bývalého Sovětského svazu, dokumentuje právě autor na tom, že ve stejném roce jako Černobyl došlo i k havárii raketoplánu Challenger. A i zde se na havárii se smrtelnými následky značně podílelo i zavírání očí před indiciemi upozorňujícími na možné problémy.
Toto sdělení televizní série i samotné černobylské havárie ovšem pánové Patočkové absolutně nechápou a nepřijímají. Oni zavírání očí před skutečnostmi, které se jim nehodí do jejich ideologického pohledu, považují za něco přirozeného. Cenzuru informací a zákaz jejich publikace či prezentace tam, kde toho mohou dosáhnout, za něco užitečného a velmi pozitivního.
Jaderné technologie mají svá negativa a rizika, stejně jako ostatní energetické zdroje. Je důležité, aby se o nich vědělo a analyzovaly se. I proto je velmi užitečné, že se natočil seriál o Černobylu a vyvolal takový zájem. I kvůli tomu mám přednášky a články o těchto tématech a otevřeně o nich diskutuji. Naopak Jakub a Josef Patočkové rizika a problematické aspekty jiných zdrojů nejen nechtějí diskutovat, ale dokonce diskuzi v místech, kde toho dokáží dosáhnout, zakazují a informace cenzurují.
Názory na vhodnou energetickou koncepci a možnosti, které máme pro přechod k nízkoemisní energetice, se mohou lišit. Mohu mít chybné informace a mohu se mýlit já. Jako jsem mýlil v případě třech „potápěčů“ v Černobylu. Mohou se mýlit jiní. Ovšem mělo by být přirozené fakta o problémech předkládat, srovnávat je a diskutovat. Aby každý mohl nad nimi přemýšlet a utvořit si svůj názor.
<figure id="attachment_72409" class="wp-caption aligncenter" style="width: 800px;"><img class="size-full wp-image-72409" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/3.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/3.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/3-512x337.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/3-768x505.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/3-725x477.jpg 725w" alt="Ani velká část solární energie nedodávají malé decentralizované zdroje. Německá fotovoltaická elektrárna Krughütte s výkonem 29,1 MW (zdroj Parabel GmbH)." width="800" height="526" /><figcaption class="wp-caption-text">Ani velkou část solární energie nedodávají malé decentralizované zdroje. Německá fotovoltaická elektrárna Krughütte s výkonem 29,1 MW (zdroj Parabel GmbH).</figcaption></figure>
Josef a Jakub Patočkové propagují německou cestu náhrady jaderných a uhelných zdrojů zdroji plynovými, vodními, biomasou, fotovoltaikou a větrnými turbínami. Podívejme se, s jakými riziky, o kterých se v Deníku Referendum psát nesmí, jsou spojeny tyto zdroje.
Německo intenzivně pracuje na realizaci plynovodu Nord Stream 2, velkou část elektřiny z jádra u něj nahradí plyn. Tuto náhradu propagují zelení aktivisté i u nás. V současné době si připomínáme třicáté výročí takzvané Ufa katastrofy, nebo také výbuchu plynového jezera smrti. K tomu došlo v Sovětském svazu tři roky po Černobylu. Asi 50 km od největšího baškirského města Ufa se trhlinou v plynovodu rozlila obrovská kaluž plynu do širokého okolí. Jeho potrubí mělo původně sloužit pro přepravu ropy a nevydrželo tlak, který je potřeba pro přepravu zkapalněného plynu. Nešťastnou náhodou se na trati transsibiřské magistrály, jejíž násep byl zhruba kilometr od potrubí, potkaly v nevhodnou dobu dva dlouhé osobní vlaky, které se skládaly z 38 vagónů a zajišťovaly dopravu mezi Novosibirskem a letoviskem Adler. Bylo v nich 1284 cestujících včetně 383 dětí. Při míjení začaly brzdit a došlo k zapálení plynového jezera. Síla exploze byla srovnatelná s největšími bombami. Celkově zahynulo 575 lidí a více než 800 bylo zraněno. Šlo o nejhorší železniční katastrofu v Evropě od konce první světové války. Velká řada dalších havárie plynovodů nebo explozí plynů, i když ne s tak katastrofálními následky, by se dala vyjmenovat. Relativně běžné jsou i výbuchy nebo jiné havárie spojené s produkcí bioplynu (viz například <a href="https://www.bozpinfo.cz/josra/bezpecnost-bioplynovych-stanic">zde</a>).
<figure id="attachment_72410" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1200px;"><img class="size-full wp-image-72410" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/4.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/4.jpg 1200w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/4-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/4-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/4-1024x576.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/4-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/4-800x450.jpg 800w" alt="Větrná farma blízko Dardesheimu ve východním Německu (zdroj PtrQs/wikipedia)." width="1200" height="675" /><figcaption class="wp-caption-text">Větrná farma blízko Dardesheimu ve východním Německu (zdroj PtrQs/wikipedia).</figcaption></figure>
I havárie přehrad s velkými počty obětí nejsou tak výjimečnou událostí a počet obětí může přesahovat tisíc. A nemusí jít o tu největší katastrofu, která je spojena s protržením kaskády přehrad v Číně. Při protržení přehrady Fujinuma, které iniciovala stejná přírodní katastrofa jako havárii ve Fukušimě, tak například zahynulo více lidí než při havárii elektrárny.
České zelené aktivistické organizace propagují jako nejdůležitější zdroj náhrady uhlí a jádra biomasu. Ovšem zvýšení produkce bioplynu a masivní náhrada uhlí biomasou při výrobě elektřiny vedou k intenzifikaci zemědělství a dovozu dřevní hmoty ve velkém na obrovské vzdálenosti. Ovšem z environmentálního hlediska by se měla krajina před intenzivním zemědělstvím a <a href="https://oenergetice.cz/nazory/dovezena-drevni-hmota-nahrazuje-uhli-nejen-dansku-schyluje-se-k-dalsimu-zelenemu-prusvihu/">les před masivní těžbou</a> spíše chránit.
Přechod k intenzivnímu využití větrné elektřiny nevede v Německu k decentralizaci výroby elektřiny, ale naopak k její ještě větší centralizaci a přepravě na daleko větší vzdálenosti. Nejen na prosazení potřebných vedení vysokého napětí je potřeba ekvivalentní centrální moc. Na pevnině už začíná být hustota a velikost větrných turbín v příhodných místech tak velká, že začíná lidem velmi vadit a <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecke-aukce-vetrne-elektrarny-drhnou-chybi-projekty-ceny-se-stale-drzi-vysoko-u-maxima">velmi těžko se prosazuje</a>. Stejně tak hlavní nárůst výkonu solárních panelů je v Německu nyní ve velkých farmách pokrývajících velké plochy i zemědělských půd.
I přes obrovské úsilí a náklady, které do své Energiewende Německo vložilo, ve snižování emisí dramaticky selhává oproti zemím, které si vybraly cestu mixu jádra a obnovitelných zdrojů. I v dobách nejhorších z hlediska emisí pro Francii a nejlepších pro Německo má Francie násobně menší emise CO2 na jednotku vyrobené elektřiny.
<figure id="attachment_72411" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1125px;"><img class="size-full wp-image-72411" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/Co2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/Co2.jpg 1125w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/Co2-512x320.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/Co2-768x480.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/Co2-1024x640.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/Co2-725x453.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/Co2-800x500.jpg 800w" alt="Zobrazení emisí oxidu uhličitého na jednotku vyrobené elektřiny pro dané evropské státy v roce 2018. Každý bod reprezentuje jednu hodinu v místě daném množstvím elektřiny dodaným v dané hodině (osa x) a emisí CO2 na jednotku vyrobené elektřiny (osa y)." width="1125" height="703" /><figcaption class="wp-caption-text">Zobrazení emisí oxidu uhličitého na jednotku vyrobené elektřiny pro dané evropské státy v roce 2018. Každý bod reprezentuje jednu hodinu v místě daném množstvím elektřiny dodaným v dané hodině (osa x) a emisí CO2 na jednotku vyrobené elektřiny (osa y).</figcaption></figure>
To je jen pár z faktů, které se nesmí na stránkách Deníku Referendum objevit. Jak jsem psal, každý ze zdrojů energie má svá pozitiva a negativa. A má svá rizika. Jedině, když o nich budeme vědět, budeme je analyzovat a diskutovat, tak můžeme tato rizika zmírnit. To je důvod, proč by se neměla fakta cenzurovat a neměly by se před nimi zavírat oči. Také proto je třeba diskutuji v už zmíněné <a href="https://www.youtube.com/watch?v=Gyt2rd3Gl4A">přednášce o Černobylu</a> a <a href="https://www.youtube.com/watch?v=_vMzfEBy3cI">přednášce o Fukušimě</a> pro Pátečníky.
Pan Josef Patočka mi ve svém článku vyčítá, že píši o úspěchu Číny v oblasti jaderné energetiky: „Český jaderný fyzik Vladimír Wagner publikoval nedávno na serveru oEnergetice.cz téměř oslavný článek s titulkem „<a href="https://oenergetice.cz/nazory/konecne-se-alespon-cine-buduji-jaderne-reaktory-bez-zpozdeni/">Konečně se alespoň v Číně budují jaderné reaktory bez zpoždění</a>“. Přestože si k tomu vybral příhodně zrovna třicáté výročí masakru protestujících na náměstí Nebeského míru, otázku, proč je to právě jedna z nejnesvobodnějších zemí na světě, kde se jeho zamilované technologii daří nejlépe, si nepoložil.“ To, že vidím, že Čína je úspěšná v řadě oblastí, nejen při budování jaderných zdrojů, opravdu neznamená, že bych souhlasil s nedemokratickými postupy jejího vedení. Pokud nebudu vidět vlivem ideologického prizmatu úspěchy svého ideologického soupeře a nedokážu se z nich poučit, tak se mohu dostat do opravdu velkých problémů. Do ještě větších se dostanu, pokud si budu zastírat problémy u sebe a nedokážu se z nich poučit. A přesně takovým svým myšlením a pohledem připomínají pánové Patočkové sovětské aparátčíky, které ve svém díle popisuje autor série Černobyl. Pokud by mohli zavádět cenzuru a jednostranný pohled podle svých představ nejen v Deníku Referendum, zákonitě by to vedlo k tragickým koncům. Přesně na to se snaží Craig Mazin upozornit.
Úvodní fotografie: Dekontaminace střechy a odstraňování zbytků grafitu z aktivní zóny v reálu (zdroj Igor Kostin, <a href="http://www.chernobylgallery.com/">http://www.chernobylgallery.com</a>)

O čem je seriál Černobyl?

V Číně zahájili testy za studena prvního referenčního bloku HPR1000 (Hualong One). Budování tohoto reaktoru probíhá v předstihu před plánem a i u ostatních bloků tohoto typu jde zatím výstavba velmi dobře. Zdá se, že by se HPR1000 mohl stát vlajkovou lodí Číny v oblasti reaktorů III. generace.
Pokročilý tlakovodní reaktor je vyústěním cesty k jednotné čínské koncepci. Primární chlazení zajišťují tři chladící smyčky s hlavními cirkulačními čerpadly a parogenerátory. Aktivní zónu tvoří 177 palivových souborů, odstávky pro výměnu paliva jsou v intervalu 18 až 24 měsíců. Tepelný výkon je okolo 3100 MWt, hrubý elektrický okolo 1160 MWe a čistý pak 1090 MWe. Účinnost je tak zhruba 36 %. Reaktor s dvojitým kontejnmentem, důrazem na pasivní prvky a předpokládanou životností překračující 60 let splňuje všechny nároky na zařízení III+ generace.
Jde o národní projekt sjednocující koncepce dvou hlavních čínských firem CGN (China General Nuclear Power Corporation) a CNNC (China National Nuclear Corporation). Výsledný blok HPR1000 (CGN) a Hualong One (CNNC) se mírně liší. Firma CGN buduje dvojici své varianty tohoto bloku jako Fang-čcheng-kang (Fangchenggang) 3 a 4. Ty mají být také referenčními bloky pro elektrárnu Bradwell B. Fang-čcheng-kang 3 se začal budovat v prosinci 2015. Firma CNNC využila svou variantu pro konstrukci bloků Fu-čching (Fuqing) 5 a 6. Výstavba prvního z nich byla zahájena v květnu 2015.
<figure id="attachment_72096" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><img class="size-full wp-image-72096" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-1.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-1.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-1-512x300.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-1-768x450.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-1-725x425.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-1-800x469.jpg 800w" alt="Schéma reaktoru Hualong One: 1 – kontejnment, 2 – reaktorová budova, 3 – reaktor, 4 – parogenerátory, 5 – cirkulační čerpadla, 6 – Kontrolovaná budova, 7 - Jaderná pomocná budova, 8 – Sklad paliva, 9 – Strojovna s turbínou, 10 – turbína (zdroj GNS)." width="1024" height="600" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma reaktoru Hualong One: 1 – kontejnment, 2 – reaktorová budova, 3 – reaktor, 4 – parogenerátory, 5 – cirkulační čerpadla, 6 – Kontrolovaná budova, 7 – Jaderná pomocná budova, 8 – Sklad paliva, 9 – Strojovna s turbínou, 10 – turbína (zdroj GNS).</figcaption></figure>
Původní úvahy z roku 2016 byly, že se palivo do reaktoru Fu-čching 5 zaveze v lednu 2020. Ovšem současný předstih budování slibuje, že by to mohlo být už v tomto roce. Testy za studena totiž začaly o 50 dní dříve, než se plánovalo. To by znamenalo dokončení reaktoru za 4,5 roku. Pokud se bude stejně úspěšně vyvíjet situace na bloku Fu-čching 6, a zatím to tak vypadá, bude to pro první referenční bloky reaktoru III. generace docela výjimečná situace.
Firma CGN měla s výstavbou bloků Fang-čcheng-kang 3 a 4 na počátku problémy a zdržení při betonáži. Ta byla totiž zadána firmě, která je v dané oblasti nováčkem. Toto zdržení se sice postupně zkracuje, ale pořád ještě reprezentuje zhruba půl roku. Na druhé straně však Čína, která plánuje zintenzivnit budování jaderných zdrojů doma i v zahraničí, potřebuje zapojit do tohoto odvětví nové kapacity. Bude zajímavé sledovat, jak rychle po blocích Fu-čching se spustí ty v Fang-čcheng-kang. V každém případě však i ony pravděpodobně budou mít dobu výstavby blízkou pěti letům. Pokud se taková délka stavby bude dosahovat standardně, je to přesně to, co by měly reaktory III. generace přinést.
Že by taková rychlost měla být dosažitelná i v zahraničí, ukazuje průběh výstavby dvou reaktorů typu Hualong One v pákistánské elektrárně Karáčí. Tam probíhá stavba bloků 2 a 3 této elektrárny velmi dobře, u druhého bloku začala v srpnu 2015 a třetího v květnu 2016. U spouštění prvních bloků v zahraničí se dá čekat větší časová náročnost. Pokud by se podařilo druhý blok dokončit už v příštím roce, byl by to velmi velký úspěch. Stavba dalšího reaktoru Hualong One se v Pákistánu připravuje v elektrárně Chašma (Chashma).
V samotné Číně se připravuje zahájení budování reaktorů HPR1000 (Hualong One) na několika místech. Již v tomto roce nebo na přelomu let 2019 a 2020 by měla být zahájena betonáž hned čtyř nových bloků. Jedná se o Čang-čou (Zhangzhou) 1, Čchang-ťiang (Changjiang) 3 a 4, které bude budovat CNNC, i Huizhou/Taipigling 1 realizovaný firmou CGN. V plánu a přípravě je pak řada bloků tohoto typu, například Fang-čcheng-kang 5 a 6, Čang-čou 2,3 a 4 i Nindge (Ning-te) 5 a 6. Po úspěšném dokončení referenčních bloků by se zahajování výstavby nových mohlo zrychlit.
<figure id="attachment_72097" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1385px;"><img class="size-full wp-image-72097" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-2.jpg 1385w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-2-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-2-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-2-1024x576.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-2-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-2-800x450.jpg 800w" alt="Stavba bloků Fu-čching 5 a 6 (zdroj Fuqing Nuclear Power Plant/CNNC)." width="1385" height="779" /><figcaption class="wp-caption-text">Stavba bloků Fu-čching 5 a 6 (zdroj Fuqing Nuclear Power Plant/CNNC).</figcaption></figure>
Důležitým krokem k expanzi Číny do Evropy je nedávné spuštění druhého reaktoru EPR v elektrárně Tchaj-šan (Thaishan). Štěpná řetězová reakce se zde rozběhla 28. května 2019. Dva bloky EPR zde byly dokončeny ve spolupráci francouzské firmy EDF a čínské CGN. Jsou to první dva reaktory tohoto typu, které se dostaly do provozu. Doplňme, že dva další dokončované bloky by se mohly rozběhnout do konce roku nebo na přelomu let 2019 a 2020. Palivo do aktivní zóny reaktoru Olkiluoto 3 by mělo být umístěno v červnu, pokud se podaří instalovat včas asfaltové tlumiče vibrací. V říjnu 2019 by mohl začít vyrábět elektřinu, ale spíše to bude až na rozhraní let 2019 a 2020. Do bloku Flamanville by mohlo být zavezeno palivo do konce roku 2019.
Spolupráce firem EDF a CGN realizuje i další dvojici bloků EPR v elektrárně Hinkley Point C. Po dokončení projektu v Číně se bude možné soustředit na projekty ve Velké Británii. Zde by tyto firmy chtěly ještě realizovat dva bloky EPR v elektrárně Sizewell C a také dva bloky Hualong One v elektrárně Bradwell B. Na přípravě obou těchto projektů se intenzivně pracuje a jejich úspěšná realizace by mohla otevřít cestu reaktoru Hualong One na evropský energetický trh.
Licenční řízení ve Velké Británii se na konci roku 2018 posunulo z druhé fáze do třetí. V první fázi a druhé fázi byly posuzovány základní bezpečnostní vlastnosti a dopady na životní prostředí. Nebyly nalezeny žádné problémy v těchto oblastech. Návrh tak postoupil do třetí fáze generického hodnocení konstrukce (GDA). Ve třetí fázi hodnocení bude návrh posuzován pečlivěji a opět se bude moci k jednotlivým krokům hodnocení vyjádřit veřejnost. Dokončení celého řízení GDA se předpokládá v roce 2021. Pracuje se také na licenci EUR (European Utility Requirements) pro tento reaktor.
Hualong One v překladu znamená Čínský drak 1. Zdá se, že nový čínský reaktor má název případný a mohl by se v čínském i světovém kontextu stát rychlým drakem, který pomůže rozběhnout renesanci jaderné energetiky. Čína je jedním z největších emitentů oxidu uhličitého. Úspěch Čínského draka 1 v Číně i v dalších intenzivně se rozvíjejících zemích by mohl být spolu s rozvojem dalších nízkoemisních zdrojů klíčem k razantnímu snižování využívání fosilních zdrojů. A také k celkovému zlepšení ekologické situace, dostupnosti elektřiny i životní úrovně v nich.
<hr />
Poznámka: Nedávno jsme měli s Honzou Horáčkem z Ústavu fyziky plazmatu povídání o budoucnosti využití jaderné energie v Science Café. Nejdříve Honza o fúzi a pak já o štěpných reaktorech. Záznam je zde: <a href="https://slideslive.com/38916074/co-prinese-nova-era-jaderne-energie">https://slideslive.com/38916074/co-prinese-nova-era-jaderne-energie</a> .
Psáno pro servery oEnergetice a Osel
Úvodní fotografie: Elektrárna Tchaj-šan má nyní v provozu dva bloky EPR (zdroj CGN)

Konečně se alespoň v Číně budují jaderné reaktory bez zpoždění

V poslední době jsou díky stávkám za klima stále více slyšet se svými požadavky mladí aktivisté. V souvislosti s tímto hnutím se také objevují názory, že nejen politici, na které se primárně Greta Thurnbergová a její následovníci obracejí, ale i vědci svým vyčkáváním a nečinností selhávají. Podívejme se na opodstatněnost těchto výtek podrobněji.
Příkladem takové kritiky může být <a href="https://www.reflex.cz/clanek/placena-zona-archiv-hlavni-clanky/95168/sestnactileta-aktivistka-greta-thunberg.html">nedávný článek</a> Veroniky Bednářové v Reflexu: „Šestnáctiletá aktivistka Greta Thurnbergová“. Ten se zaměřuje nejen na osobnost Grety Thurnbergové, ale hlavně na dopady hnutí, které bylo jejím prostřednictvím iniciováno. Kromě velkého obdivu k samotné Gretě autorka vyslovuje na závěr názor, že tím, kdo na rozdíl od Grety a jejích následovníků selhává, je „vědecká komunita, akademici, univerzitní profesoři, specialisté na ekologii a globální problémy, kteří místo toho, aby zahltili politické reprezentace svých zemí konkrétními lokálními fakty a jasnými požadavky, jen opatrně souhlasně kývají hlavami, víceméně mlčí a vyčkávají, jaká konkrétní řešení tedy z dívky a dalších celosvětově stávkujících středoškoláků vypadnou. Šestnáctileté dítě jim přitom svým prostým heslem „Dělejte něco“ připravilo ideální půdu k širší veřejné diskuzi a nastavilo zrcadlo dosavadnímu ekologickému snažení.“
<figure id="attachment_71575" class="wp-caption aligncenter" style="width: 648px;"><img class="size-full wp-image-71575" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/1-1.jpg" sizes="(max-width: 648px) 100vw, 648px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/1-1.jpg 648w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/1-1-512x425.jpg 512w" alt="Iniciátorkou stávek za klima se stala Greta Thurnbergová (zdroj její facebook)." width="648" height="538" /><figcaption class="wp-caption-text">Iniciátorkou stávek za klima se stala Greta Thurnbergová (zdroj její facebook).</figcaption></figure>
Stejně jako Veronika Bednářová i další autoři však v tomto případě neberou v úvahu jednu důležitou skutečnost. Emotivní a spektakulární akce aktivistů prezentujících jednoduchá hesla mají nesrovnatelně větší ohlas a dopad, než racionální doporučení vědců postavená na vědeckých faktech, která většinou nemohou být jednoduchá a jednoznačná. Velmi často je posuzovaná problematika komplikovaná, naše znalosti jsou neúplné a s řadou neurčitostí a také možných řešení může být vícero. Každé z nich má své kladné i záporné stránky a rizika. A to platí v míře vrchovaté i pro problematiku klimatických změn, jejich antropogenního ovlivnění a možnostech snížení jejich dopadů pomocí omezení emisí nebo zvýšení odolnosti vůči nim. Vědecká vyjádření a doporučení jsou tak méně slyšitelná, méně jednoznačná a ne tak jednoduchá, jako často ideologicky postavená a velmi zjednodušená vyhlášení aktivistů. Zvláště, když jsou podána extrémně razantně a naléhavě.
To, že i hesla a zdůvodnění, na kterém svou kampaň staví Greta Thurnbergová a hnutí stávky za klima, jsou hodně vzdálená od reality, kterou popisují vědci klimatického panelu IPCC, <a href="https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ladislavn-metelka-nepravdive-zduvodneni-studentske-stavky-za-klima">zdůrazňuje třeba i klimatolog Ladislav Metelka</a>. Intenzivní kampaň vedená třeba s dobrými úmysly, ale bez toho, aby se opírala o reálná vědecká fakta, může vést k úplně opačným výsledkům. Ukazuje to i výsledek kampaně environmentálních organizací. Jejich kampaň za snížení emisí je dominantně postavena na protijaderném aktivismu. Za podporu využití jaderné energie k výrobě elektřiny u nás udělily řadu anticen Ropák a na klimatické konferenci v Paříži udělily tyto aktivistické skupiny anticenu Pinokio francouzské firmě EDF právě za využívání jaderné energie.
Ovšem výsledek srovnání emisí oxidu uhličitého ve Francii, která navzdory výzvám environmentálních organizací využívá kombinaci jaderných a obnovitelných zdrojů, a Německa, kde se environmentálním organizacím podařilo prosadit svoji vizi energetické koncepce, je více než jasný. Lze to velmi pěkně dokumentovat na grafu emisí oxidu uhličitého na jednotku vyrobené elektřiny. V něm je zobrazen výsledek emisí z elektroenergetiky za celý minulý rok 2018. Každý bod reprezentuje jednu hodinu produkce elektřiny v dané zemi. Jeho poloha v ose x ukazuje počet MWh vyrobený v dané hodině, tedy i průměrný výkon v dané hodině. Na ose y pak je ukázáno množství oxidu uhličitého emitovaného na jednotku vyrobené elektřiny.
<figure id="attachment_71576" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1372px;"><img class="size-full wp-image-71576" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/2v.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/2v.jpg 1372w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/2v-512x328.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/2v-768x492.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/2v-1024x656.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/2v-725x464.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/2v-120x77.jpg 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/2v-800x513.jpg 800w" alt="Zobrazení emisí oxidu uhličitého na jednotku vyrobené elektřiny pro dané evropské státy v roce 2018. Každý bod reprezentuje jednu hodinu v místě daném množstvím elektřiny dodaným v dané hodině (osa x) a emisí CO2 na jednotku vyrobené elektřiny (osa y)." width="1372" height="879" /><figcaption class="wp-caption-text">Zobrazení emisí oxidu uhličitého na jednotku vyrobené elektřiny pro dané evropské státy v roce 2018. Každý bod reprezentuje jednu hodinu v místě daném množstvím elektřiny dodaným v dané hodině (osa x) a emisí CO2 na jednotku vyrobené elektřiny (osa y).</figcaption></figure>
Z grafu je jasně vidět, že Francie má vždy mnohonásobně nižší emise než Německo. Produkce oxidu uhličitého těchto zemí je jasně oddělená. I v době, kdy na tom byla Francie s emisemi nejhůře, produkovala jich násobně méně než Německo v době, kdy na tom bylo s emisemi nejlépe, tedy když hodně foukalo a svítilo slunce. Je také třeba připomenout, že Německo stále produkuje přes 10 % elektřiny z jaderných bloků. Francie má už nyní minimum uhelných elektráren a chce je úplně odstavit v roce 2022, do roku 2050 pak chce být uhlíkově neutrální. Německo doufá, že uhelné bloky zavře do roku 2038. Ovšem i poté bude velmi intenzivně využívat fosilní zdroje v podobě elektráren na zemní plyn. Ten sice při spalování produkuje dvakrát méně oxidu uhličitého než uhlí, ale v případě započtení emisí skleníkových plynů při jeho těžbě a dopravě, není z tohoto hlediska příliš velkou výhrou. Energetická koncepce prosazená environmentálními organizacemi tak z hlediska omezování emisí skleníkových plynů úplně selhala. To nedávno jasně <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/merkelova-nemecko-se-muze-stat-uhlikove-neutralnim-pri-vyuziti-technologie-ukladani-uhliku/">přiznala i Angela Merkelová</a>, když vyhlásila, že uhlíkové neutrality bude v roce 2050 možné v Německu dosáhnout jen v případě, když se podaří zavést technologie záchytu a ukládání oxidu uhličitého (technologie CCS). Je dobré připomenout, že tyto technologie nejsou zatím dostupné a z hlediska ekologického i ekonomického jsou značně problematické. Podobně jako Francie je na tom v emisích díky mixu jádra a obnovitelných zdrojů i Švédsko. Naopak Itálie a Polsko jsou bez jádra a podobně jako Německo s vysokými emisemi skleníkových plynů.
<figure id="attachment_71577" class="wp-caption aligncenter" style="width: 800px;"><img class="size-full wp-image-71577" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/3-1.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/3-1.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/3-1-512x377.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/3-1-768x565.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/3-1-725x534.jpg 725w" alt="V Německu budou uhelné elektrárny v provozu ještě hodně dlouho, hnědouhelná elektrárna Neurath (zdroj RWE)." width="800" height="589" /><figcaption class="wp-caption-text">V Německu budou uhelné elektrárny v provozu ještě hodně dlouho, hnědouhelná elektrárna Neurath (zdroj RWE).</figcaption></figure>
Právě z tohoto důvodu je velmi důležité, aby se studentští aktivisté o téma zajímali a věděli, za co se reálně zasazují. Vzhledem k důležitosti této tématiky je potřeba ji na seriózní a dostatečné odborné úrovni, i když odpovídajícím způsobem populární formou, prezentovat široké veřejnosti. Právě proto jsme s řadou kolegů připravili dostatečně komplexní, ale zároveň srozumitelný přehled problematiky spojené s možnými klimatickými změnami, jejich dopady a dostupnými opatřeními ke zvýšení odolnosti Česka vůči nim. Pod vedením Václava Cílka a Alexandra Ače jsme napsali knihu <a href="https://www.kosmas.cz/knihy/241338/vek-nerovnovahy/">Věk nerovnováhy (klimatická změna, bezpečnost a cesty k národní resilienci)</a>. Vzhledem k velice pestrému složení autorského kolektivu je možné jasně vidět, že v řadě otázek není ani ve vědecké komunitě jednotný názor a často se i z principu objevuje více možných cest. Kniha je dobrým začátkem pro získání přehledu základních poznatků a zahájení studia a uvažování o této složité problematice. Zajistí čtenáři jistou imunitu proti primitivním zjednodušeným heslům, která se objevují v aktivistických kampaních a internetových diskuzích. Kniha vyšla v nakladatelství Academia a na pulty knihkupectví se dostává nyní. I když byla dokončena již na přelomu let 2016 a 2017, její vydání se zdrželo. To však vadí minimálně, protože právě v současné době stávek za klima je toto shrnutí problematiky klimatické změny velmi aktuální a potřebné.
<figure id="attachment_71578" class="wp-caption aligncenter" style="width: 250px;">
<figure id="attachment_71595" style="width: 869px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/vek-nerovnovahy.jpg"><img class="wp-image-71595 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/vek-nerovnovahy-e1558347371204.jpg" alt="" width="869" height="396" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/vek-nerovnovahy-e1558347371204.jpg 869w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/vek-nerovnovahy-e1558347371204-512x233.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/vek-nerovnovahy-e1558347371204-768x350.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/vek-nerovnovahy-e1558347371204-725x330.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/vek-nerovnovahy-e1558347371204-800x365.jpg 800w" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Václav Cílek, Alexandr Ač a kol.: Věk nerovnováhy (klimatická změna, bezpečnost a cesty k národní resilienci)</figcaption></figure></figure>
I tato kniha dokumentuje, že se odborníci snaží předkládat své návrhy a diskutovat problematiku s politiky i veřejností. A to ne až po zahájení stávek za klima. Sám se dost zaměřuji na oblast energetiky, která je pro řešení snížení emisí opravdu důležitá. Je třeba zdůraznit, že odborníci se svými doporučeními se například v rámci druhé Pačesovi komise podíleli i na přípravě současně platné aktualizace státní energetické koncepce. Právě v jejím rámci, ale s širším kolektivem autorů, jsme pro širší veřejnost připravili přehled české energetiky „<a href="https://www.kosmas.cz/knihy/191560/perspektivy-ceske-energetiky/">Perspektivy české energetiky</a>“ z roku 2014 a navazující monografii „<a href="https://www.kosmas.cz/knihy/248548/ceska-energetika-na-krizovatce/">Česká energetika na křižovatce</a>“ z roku 2018.
Nejen zkušenosti v Německu ukazují, že bez jaderné energetiky se i při extrémním finančním a dalším úsilí snižování emisí příliš nedaří. U nás nemáme větrné mořské pobřeží, takže opravdu nemůžeme nízkoemisní energetiku dosáhnout bez jaderných elektráren. Jaderné zdroje energie, stejně jako všechny ostatní zdroje, mají své výhody, negativa i rizika. Asi největším rizikem je v tomto případě havárie a její dopady. O tom jsme se přesvědčili v Černobylu v roce 1986 a ve Fukušimě v roce 2011. Podrobný rozbor fukušimské havárie vyvolané jedním z největších zemětřesní a cunami je v knížce z roku 2015 s názvem „<a href="https://www.kosmas.cz/knihy/208683/fukusima-i-pote/">Fukušima I poté</a>“. Racionální analýza a diskuze tohoto rizika jsou velmi důležité, protože právě ono bylo jedním z hlavním důvodů, na kterém protijaderní aktivisté postavili svojí v Německu úspěšnou protijadernou kampaň.
<figure id="attachment_71579" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1385px;"><img class="size-full wp-image-71579" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/5.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/5.png 1385w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/5-512x166.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/5-768x248.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/5-1024x331.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/5-725x235.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/5-800x259.png 800w" alt="Knihy rozebírající pro odbornou i širší veřejnost různé aspekty energetiky: „Perspektivy české energetiky“, „Česká energetika na křižovatce“ a „Fukušima I poté“." width="1385" height="448" /><figcaption class="wp-caption-text">Knihy rozebírající pro odbornou i širší veřejnost různé aspekty energetiky: „Perspektivy české energetiky“, „Česká energetika na křižovatce“ a „Fukušima I poté“.</figcaption></figure>
Environmentální organizace zhodnotily, že rizika emisí oxidu uhličitého a klimatických změn jsou mnohem nižší než u jaderné energetiky. Německo teď ukazuje, k čemu takové rozhodnutí vede. Zároveň je vidět, kam vede nutnost výstavby velkého počtu větrných turbín a velkých rozloh fotovoltaických panelů. Lze také zhodnotit dopady zvýšené centralizace, kdy je nutné postavit dlouhá vedení, která zajistí dopravu velkých výkonů z velkých větrných parků na severu do průmyslových podniků a velkých měst na jihu Německa. Ukazuje se, že získání akceptace těchto negativních dopadů německé energetické koncepce u obyvatelstva nemusí být jednoduché. I to vede k tomu, že se výstavba obnovitelných zdrojů v Německu v posledních letech znatelně zpomaluje a tím i rychlost náhrady odstavovaných jaderných zdrojů a snižování emisí (viz třeba <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecke-oze-maji-i-negativni-rekordy-vystavba-vetrnych-elektraren-letos-nejslabsi-od-roku-2000/">zde</a> a <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecke-aukce-vetrne-elektrarny-drhnou-chybi-projekty-ceny-se-stale-drzi-vysoko-u-maxima/">zde</a>).
To, že cesty k nízkým emisím mohou být různé a každá z nich má své klady i zápory jsem se snažil organizátorům stávky za klima u nás vysvětlit diskuzním pořadu v cyklu Enviro Meetup v Paralelní Polis (lze si jej přehrát <a href="https://www.facebook.com/vejdiven/videos/2521468224548536/">zde</a>). Své dojmy z této debaty jsem popsal v <a href="https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vladimirn-wagner-diskuze-s-organizatory-stavky-pro-klima">článku</a>, který byl i součástí rozsáhlejší <a href="https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/debata-ke-studentske-klimaticke-stavce">debata</a> k problematice stávky za klima, která proběhla na environmentálním serveru Ekolist. Pokračování debaty Enviro Meetup by mělo proběhnout ve <a href="https://www.ff.cuni.cz/udalost/enviro-meetup-stavka-za-klima-studenti-vedci-vol-ii/">čtvrtek 23. května</a>. Rozsáhlejší diskuzí vědců s veřejností byl i panel klimatické změny v rámci <a href="https://www.sisyfos.cz/clanek/1303-program-2019">pochodu za vědu</a>, který proběhl 4. května. I jeho nahrávka by se měla časem objevit na internetu.
V předchozích řádcích jsem se pokusil dokumentovat na několika akcích a počinech, kterých jsem se osobně účastnila a které ukazují, že se čeští vědci snaží s politiky a veřejností o problémech okolo klimatických změn diskutovat a nabízet možná řešení. A podobných akcí, které pořádají k dalším oblastem spojeným s tímto tématem jiní odborníci, je celá řada. Jde o komplikovaný problém, v jehož poznání máme řadu nejistot. Pro jeho řešení se nabízí řada různých cest, které každá má svá pozitiva i negativa. Proto se i pohledy různých vědců mohou lišit. Je tak důležité, aby i politici a veřejnost o různých možnostech přemýšleli a snažili se utvořit si svůj znalý postoj k danému problému. K tomu by jim měla pomocí již zmíněná publikace nakladatelství Academie „<a href="https://www.kosmas.cz/knihy/241338/vek-nerovnovahy/">Věk nerovnováhy (klimatická změna, bezpečnost a cesty k národní resilienci)</a>“, která právě vychází.
<hr />
Psáno pro Ekolist, Osla, Neviditelného psa a oEnergetice.

Vyslovují se vědci k problému s vývojem klimatu dostatečně?

Nedávno se poprvé testovala produkce elektřiny z nového radioizotopového zdroje založeného na radionuklidu 241Am. Blížíme se tak k funkčnímu modelu. Lidstvu by se opět měla vrátit schopnost zajistit provoz sond a automatů za Jupiterem a v podmínkách lunární noci či marťanské písečné bouře a zimy.
Společným úsilím vědců z Národní jaderné laboratoře NNL (National Nuclear Laboratory) a University v Leicesteru se podařil významný krok k funkčnímu modelu radionuklidového zdroje elektřiny pro vesmírné aplikace.
<h2>Dosavadní radionuklidové zdroje jsou založené na plutoniu 238Pu</h2>
V doposud využívaných radionuklidových generátorech se používá izotop plutonia 238Pu. Využívaly se u sond k Jupiteru a Saturnu, jako byly například Galileo nebo Cassini, i marsovském vozítku Curiosity. Toto plutonium se produkuje ozařováním neptunia 237Np ve speciálních reaktorech. Izotop neptunia 237Np je ve velkém množství ve vyhořelém jaderném palivu. Je tam izotopově čistý. Dalšími dlouhodobými izotopy neptunia jsou 236Np a 235Np s poločasy rozpadu 150 tisíc let a 396 dní, všechny ostatní izotopy mají poločas rozpadu nejvýše v řádu jednotek dní a rychle se přemění. Izotopy uranu 235 a 236 se však rozpadají samovolným štěpením a rozpadem alfa, které nevedou na neptunium 235 a 236. Po chemické separaci neptunia tak lze získat velké zásoby poměrně velmi izotopicky čistého neptunia 237.
K ozařování neptunia 237Np a produkci plutonia 238Pu se využívaly reaktory s vysokým tokem neutronů vybudované pro výrobu zbraňového plutonia. Ty byly v osmdesátých a devadesátých letech všechny uzavřeny. Od té doby se zásoby plutonia 238Pu dramaticky zmenšily. V posledních letech se sice NASA snaží o obnovu výroby s využitím výzkumných reaktorů. Zde se však dá vyprodukovat jen velmi malé nedostačující množství. Podrobně je problematika s nedostatkem plutonia 238 popsána <a href="http://ojs.ujf.cas.cz/~wagner/popclan/sondy/Plutonium_Astropis.htm">zde</a> a <a href="http://ojs.ujf.cas.cz/~wagner/popclan/sondy/Plutonium_Vesmir_final.htm">zde</a>. O cestě za jadernými zdroji pak podrobněji <a href="http://www.osel.cz/9897-zacnou-se-ve-vesmiru-konecne-vyuzivat-jaderne-reaktory.html">zde</a>.
<h2>Radionuklidové zdroje využívající americium 241Am</h2>
To je důvod, proč se evropská vesmírná agentura ESA rozhodla pro možnost využití americia 241Am. To lze získat z vyhořelého jaderného paliva. Pokud z něj separujeme plutonium a necháme ho delší dobu „uležet“, hromadí se v něm čisté americium 241Am. Jediné plutonium 241Pu se totiž přeměňuje přeměnou beta na americium. Všechny ostatní izotopy plutonia se přeměňují jinými typy rozpadu a nemohou vést k produkci americia. Chemicky pak lze vydělit čisté americium 241Am. Takto separované zásoby starého plutonia jsou ve velkém množství v britském přepracovacím závodu Sellafield. To byl i důvod, proč vývoj evropského radionuklidového zdroje probíhá ve Velké Británii. Oba izotopy mají své výhody a nevýhody. Hlavní výhodou plutonia 238Pu je, že poločas rozpadu je sice dostatečně dlouhý pro většinu plánovaných misí, ovšem je zhruba pětkrát kratší než americia 241Am. Pro stejnou aktivitu a tedy i tepelný výkon stačí pětkrát menší množství radionuklidu. Další výhodou je, že plutonium 238Pu nemá téměř žádnou aktivitu gama a nemusí se řešit problém se stíněním záření gama. Hlavní výhodou americia 241Am je pak jednodušší získání z vyhořelého jaderného paliva bez nutnosti ozařování ve speciálním reaktoru. Podrobnější rozbor vlastností obou radionuklidů a jejich srovnání je <a href="http://www.osel.cz/10261-evropa-na-ceste-k-radionuklidovym-zdrojum-pro-vesmir.html">zde</a>.
<figure id="attachment_70954" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1207px;"><img class="size-full wp-image-70954" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/2.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/2.png 1207w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/2-512x292.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/2-768x438.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/2-1024x584.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/2-725x413.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/2-800x456.png 800w" alt="Způsob produkce americia 241Am z vyhořelého jaderného paliva." width="1207" height="688" /><figcaption class="wp-caption-text">Způsob produkce americia 241Am z vyhořelého jaderného paliva.</figcaption></figure>
<h2>Dosažené úspěchy a první testovací prototypy</h2>
V laboratořích NNL se podařilo vyřešit chemickou separaci americia ze starého plutonia a vyrobení tablet, které se hodí pro využití v radionuklidovém zdroji. Připravují se tři typy zdrojů. Malý tepelný zdroj o výkonu 3 Wt, malý termoelektrický zdroj s výkonem 5 – 20 We a nakonec větší elektrický generátor využívající Stirlingův motor s výkonem 100 We. V současné době se testuje prototyp termoelektrického generátoru s výkonem 10 W, který dokáže rozsvítit žárovku. Omezení je zatím dáno hlavně množstvím vyprodukovaného americia a také nutnosti dokončit vývoj a přípravu jednotlivých komponent.
Splnění dalšího postupového cíle ukazuje, že je vše na dobré cestě, aby už brzy měla Evropa potřebné jaderné zdroje pro své vesmírné výboje. Je to velmi důležité pro návrat na Měsíc, kdy je třeba zajistit teplo a elektřinu i během čtrnáctidenní měsíční noci, pro intenzivnější aktivity na Marsu a hlavně pro studium vnějších částí Sluneční soustavy. Pro zájemce je starší podrobnější článek o jaderných zdrojích pro vesmír <a href="http://www.osel.cz/7031-je-mozna-hvezdna-budoucnost-lidstva.html">zde</a> a nedávná populární přednáška prezentovaná na hvězdárně v Brně je nahrána <a href="https://www.youtube.com/watch?v=MG1as-qFQYk">zde</a>.
Psáno pro servery oEnergetice, Osel a kosmonautix.
Úvodní obrázek: Sonda New Horizons mohla prozkoumat zatím nejvzdálenější podrobně studovaný objekt ve Sluneční soustavě Ultima Thule pouze díky využití radionuklidových zdrojů elektřiny (zdroj NASA).

Technologie

Evropský radionuklidový zdroj pro vesmírné aplikace už dodává elektřinu

Korejský jaderný program - historie, současnost a potenciál pro ČR

V Německu jsou aktivity kolem studentských stávek za klima těmi nejrozsáhlejšími. Proto je zajímavé se podívat na nedávno zveřejněné konkrétní požadavky studentů.
Organizátoři středoškolských stávek vyhlásili tři základní požadavky. Prvním je okamžité odstavení čtvrtiny výkonu uhelných bloků, druhým úplné odstoupení od využívání uhlí v roce 2030 a třetím přechod na 100 % podíl obnovitelných zdrojů v energetice do roku 2035. Připomeňme si základní parametry německé energetiky v současné době. Pokud jde o výrobu elektřiny, tak v minulém roce vyrobily obnovitelné zdroje zhruba 40 % německé elektřiny, jaderné stále 13,4 %, uhelné pak skoro 39 % a plynové 7,5 %. Je třeba zdůraznit, že během téměř 20 let trvání Energiewende se podařilo navýšením výroby v obnovitelných zdrojů zhruba vyrovnat celkovou výrobu jaderných reaktorů na počátku tisíciletí, tedy to, co do tří let úplně zmizí. Nahrazovat fosilní zdroje obnovitelnými teď bude mnohem náročnější a nákladnější. A není to jen kvůli tomu, že pořád nebylo vybudováno vedení velmi vysokého napětí ze severu na jih. Zatím je sice Německo významným exportérem elektřiny, ale to je dáno právě i přebytkem fosilního výkonu potřebného k regulaci sítě s rostoucím podílem fluktuujících obnovitelných zdrojů.
Právě dostupný výkon začne být kritickým bodem v případě masivního uzavírání fosilních zdrojů. Instalovaný výkon zdrojů na černé uhlí je 23,7 GW, na hnědé uhlí pak 21,2 GW a na plyn 29,4 GW. Instalovaný výkon ve vodních zdrojích je 4,8 GW, zdrojích na biomasu 7,7 GW. Výkon fungujících jaderných bloků hlavně v Bavorsku je stále ještě 9,5 GW (zdroj Fraunhofer ISE).
Podívejme se na dopady splnění jednotlivých požadavků středoškolských studentů. Nejdříve na požadavek uzavření čtvrtiny uhelného výkonu. Celkový instalovaný výkon uhelných bloků je zhruba 45 GW, čtvrtina z toho je okolo 11 GW. Vzhledem k tomu, že v nejbližší době přijde Německo i o veškerý jaderný výkon, půjde celkově o ztrátu přes 20 GW výkonu. Německu tak v uhlí zůstane zhruba 34 GW, v plynu má 29 GW a v biomase s vodou 13 GW. V zimních měsících jsou v Německu běžné špičky, kdy je potřeba zajistit přes 80 GW výkonu a přitom fotovoltaika a vítr dodávají minimum. Zbývající fosilní zdroje a obnovitelné, které běží nezávisle na počasí, zajistí při splnění tohoto prvního požadavku studentů pouze 76 GW výkonu. Navíc je třeba počítat i se suchými roky, kdy vodní zdroje nejsou schopné běžet na plnou kapacitu. Jistá část výkonu bývá také odstavena kvůli údržbě, poruchám nebo jiným problémům. I z jednoduché kalkulace je tak vidět, že by při splnění byť jen prvního požadavku studentů Německo nedokázalo samo zajistit v řadě období dostatečné dodávky elektřiny pro svůj průmysl a obyvatelstvo. Je absolutně nereálné, že by se v následujících dvou až tří letech postavilo dostatek plynového výkonu, který by daný výpadek výkonu dokázal nahradit.
Podívejme se nyní na druhý požadavek. Není úplně jasné, zda je požadován i úplný odchod od využívání uhlí při vytápění. To by bylo ještě náročnější, než odchod pouze v oblasti výroby elektřiny. I ten však je jen těžko představitelný. Pokud by se měly do roku 2030 v Německu zavřít kromě jaderných i všechny uhelné bloky, znamenalo by to výpadek výkonu okolo 54,4 GW. Z dnešního výkonu nezávislého na změnách počasí by zůstalo 29 GW v plynu a 13 GW v obnovitelných zdrojích, tedy dohromady pouhých 42 GW. Pokud by nastala zimní inverze a potřeba by překračovala 80 GW, chyběla by celá polovina potřebného výkonu. Je třeba ještě připomenout, že zelení aktivisté požadují do roku 2030 přechod k elektromobilitě, což by znamenalo hlavně v zimních měsících, kdy je potřeba v automobilech i topit, další docela velké zvýšení potřebného výkonu. Je hypoteticky myslitelné, že by se během deseti let postavil výkon plynových bloků o celkovém výkonu několik desítek GW. Ale i vzhledem k tomu, že tyto projekty nejsou většinou zatím ani v přípravě, je realizace takové náhrady v takto krátké době jen velmi těžko představitelná a bude určitě extrémně nákladná.
Třetím požadavkem je úplný přechod k obnovitelným zdrojům energie do roku 2035. Zase není úplně jasné, zda jde i o teplo a dopravu, ale je vysoce pravděpodobné, že mají na mysli i tyto oblasti. I v elektroenergetice si však troufám tvrdit, že je to z fyzikálních a technologických důvodů nemyslitelné. A to ani hypoteticky. Během patnácti let opravdu nelze dosáhnout tak radikálního průlomu v ukládání energie, který by naplnění tohoto požadavku vyžadovalo.
<figure id="attachment_70311" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><img class="size-full wp-image-70311" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/obrázek-2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/obrázek-2.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/obrázek-2-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/obrázek-2-768x511.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/obrázek-2-725x482.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/obrázek-2-800x532.jpg 800w" alt="Supermoderní hnědouhelné bloky Neurath F a G, každý o výkonu 1060 MWe staly téměř 70 miliard Kč a zahájily provoz v roce 2012 (zdroj Wiki, TeleperM)." width="1024" height="681" /><figcaption class="wp-caption-text">Supermoderní hnědouhelné bloky Neurath F a G, každý o výkonu 1060 MWe staly téměř 70 miliard Kč a zahájily provoz v roce 2012 (zdroj Wiki, TeleperM).</figcaption></figure>
Je jasné, že splnění zmíněných tří požadavků je pro Německo nemyslitelné. Na druhé straně ovšem bude velmi vysoký ideologický a politický tlak se k němu přiblížit. Zatím Německo se svým přebytkem instalovaného výkonu pomáhalo s udržením sítě v regionu a elektřinu spíše exportovalo. To se však v každém případě změní. I Německo přechází do stavu, kdy spoléhá na import elektřiny. V následujících letech však kromě Francie snad v Evropě nebude stát, který by v době zimní inverze, kdy nebude svítit ani foukat, mohl vyvážet elektřinu. Pokud nechceme mít fatální problémy, tak nesmíme dopustit, abychom ztratili schopnost si i v takové době zajistit potřebný výkon.
Zmíněné požadavky vyhlášené německými organizátory středoškolské stávky za klima potvrzují mé obavy (vyjádřené <a href="http://neviditelnypes.lidovky.cz/energetika-na-koho-se-obracet-pri-stavce-za-klima-fu5-/p_ekonomika.aspx?c=A190310_204528_p_ekonomika_wag">zde</a>, <a href="http://neviditelnypes.lidovky.cz/esej-jak-dale-po-stavce-za-klima-dmj-/p_veda.aspx?c=A190319_230807_p_veda_wag">zde</a> a <a href="http://neviditelnypes.lidovky.cz/klima-proc-zacali-zeleni-aktiviste-lamat-gretu-thurnbergovou-p61-/p_klima.aspx?c=A190321_155332_p_klima_wag">zde</a>), že jde o další čistě ideologickou propagandistickou akci, které o reálné řešení ekologických problémů nejde. Studenti sice politiky vyzývají, aby poslouchali vědce, ale pak vyhlašují cíle, které s vědeckými poznatky a technickou realitou nemají nic společného. Pokud by němečtí středoškoláci organizující stávky za klima chtěli opravdu přispět k rychlému a radikálnímu snížení emisí oxidu uhličitého ve své zemi, demonstrovali by za to, aby se předčasně neodstavily jaderné bloky do roku 2022 a využil se veškerý potenciál jejich životnosti. A pokud je to ještě technicky možné, aby se znovu zprovoznily alespoň některé již odstavené. Tím by se vytvořil prostor pro uzavření těch starší uhelných bloků a racionálně postavenému scénáři postupného přechodu od fosilních paliv.
Německo však na nátlak zelených aktivistů napřed odstaví jaderné bloky, které již svou uhlíkovou stopu realizovaly a ještě mohly několik desítek let bezpečně dodávat elektřinu. Místo nich postaví nové uhelné bloky, často i supermoderní nadkritické. Ty by teď měly být rychle odstaveny a nahrazeny plynovými bloky, které by se pak do roku 2035 také měly rychle odstavit. S touto značně bizarní energetickou koncepcí jsou spojeny extrémní náklady, které již nyní způsobují, že cena elektřiny v Německu je nejvyšší v Evropě. Navíc by měla být v následujících letech dominantně dána cenou plynových bloků. Plyn má také emise oxidu uhličitého, zhruba polovina až třetinu oproti uhlí. Pokud se však splní další požadavek středoškolských studentů, kterým je osmkrát větší cena za emise, než je současná cena emisních povolenek, bude cena silové elektřiny daná plynovými bloky dramaticky větší. Mám pochybnosti, zda takový iracionální ideologický experiment vydrží i bohatá německá ekonomika a společnost. A je třeba připomenout, že cenu elektřiny i u nás vytváří německý trh.
Úvodní fotografie: Demonstrace středoškoláků jsou v Německu zdaleka nejhojnějšími (Foto FfF Deutschland, flickr.com).
Psáno pro oEnergetice, Neviditelného psa, Osla a iUhlí.

Jak jsou reálné požadavky německých organizátorů stávky pro klima?

Mezinárodní energetické fórum, které proběhlo v Poslanecké sněmovně, bylo zaměřeno na jadernou energetiku. Vystoupili na něm premiér Andrej Babiš, ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková a několik klíčových osob, které budou určovat uskutečnění výstavby nových jaderných zdrojů. Jednání obsahovalo podle mě řadu pozitivních aspektů.
Mezinárodní energetické fórum proběhlo 21. února 2019 v Poslanecké sněmovně a zaměřeno bylo hlavně na výstavbu nových jaderných zdrojů. Obsazeno bylo opravdu reprezentativně. Na úvod vystoupili kromě představitelů organizující sněmovny premiér Andrej Babiš a ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková. Velmi vypovídající byla vystoupení Jaroslava Míla, Dany Drábové a Daniela Beneše. Připomeňme, že Jaroslav Míl je poměrně čerstvý pověřenec pro výstavbu nových jaderných zdrojů, Dana Drábová předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a Daniel Beneš ředitelem firmy ČEZ.
Doporučuji opravdu každému, kdo se o energetiku zajímá, si celou konferenci poslechnout (možno třeba <a href="https://www.seznamzpravy.cz/clanek/primy-prenos-tady-se-rozhoduje-o-budoucnosti-jadra-v-cesku-66574" target="_blank" rel="noopener">zde</a>). Poprvé od zrušení temelínského tendru byla přednesena jasnější a ucelenější vize postupu při výstavbě nových jaderných zdrojů v České republice. Osobně považuji za velmi důležitý a pro mě povzbudivý velice seriózní přístup všech řečníků. Co konkrétně se vyjasnilo a co považuji za klíčové pozitivní prvky?
Jak je jasné z vystoupení Andreje Babiše, prioritou se stala výstavba v Dukovanech. Důvod je poměrně jasný. Zrušení tendru, které nejen premiér považuje za chybu, posunulo případné dokončení stavby nebezpečně blízko konci životnosti současných dukovanských bloků. Příprava v Temelíně bude pokračovat. Jde nejen o záložní řešení, ale naše státní energetická koncepce předpokládá postavení většího počtu jaderných reaktorů. Je třeba nahradit nejen dosluhující jaderný výkon, ale také odstavované elektrárny uhelné. 
Velice důležité je, že političtí představitelé zdůrazňovali nutnost postavit rozhodnutí o způsobu výstavby na co nejširší podpoře a shodě vládních i opozičních stran, různých sdružení a odborníků. To je přesně nutnost, kterou jsem zde mnohokrát zdůrazňoval. Je totiž důležité stavbu zahájit, ale mnohem důležitější je ji úspěšně dokončit. K tomu je dlouhodobá a široká podpora a shoda všech zainteresovaných subjektů klíčová.
<figure id="attachment_46883" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-46883" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/23jaderna-elektrarna-dukovany-s-vyrovnavaci-nadrzi-mohelno.jpeg" alt="Jaderná elektrárna Dukovany s vyrovnávací nádrží Mohelno (zdroj ČEZ)." width="1024" height="691" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderná elektrárna Dukovany s vyrovnávací nádrží Mohelno (zdroj ČEZ).</figcaption></figure>
Investorem výstavby bude společnost ČEZ prostřednictvím dceřiné společnosti Dukovany 2. ČEZ uzavře se státem smlouvu o rozdělení rizik. Na základě této smlouvy ponese ČEZ rizika způsobená špatným řízením projektu, chybami v přípravě či organizaci. Stát na sebe vezme rizika související s výkonem státní správy, regulací a politickými rozhodnutími. V průběhu projektu bude možnost jej za definovaných podmínek převést z firmy ČEZ na stát. Tato smlouva by měla zajistit nízkou míru rizika a levnou cenu peněz pro tuto investici. Půjde tak o strategickou stavbu zajišťující bezpečnou a levnou elektřinu pro české obyvatelstvo a průmysl. Z tohoto hlediska pak cena elektřiny z ní bude blíže plánované u projektu maďarské elektrárny Pakš II než u Hinkley Point C.
Důležitý je rozvážný přístup a deklarace, že se bude postupovat tak, aby byl projekt ve všech fázích co nejpečlivěji připraven, bez riskantního předbíhání kroků a s realisticky podloženými termíny. Základní etapy byly popsány ve velmi seriózním vystoupení Jaroslava Míla. Smlouvu mezi státem a firmou ČEZ by rád dohodl do května tohoto roku. Projekt pak bude postupovat po etapách. Během první by mělo být vydáno územní rozhodnutí a povolení o umístění jaderného zdroje od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Už v letech 2020 až 2021 by mělo být vypsáno výběrové řízení na dodavatele. Do roku 2024 by se měly vyhodnotit nabídky a doporučit vítěz tendru. V další etapě do roku 2029 by měla být podepsána smlouva s dodavatelem a vydáno stavební povolení. Po dokončení příprav na stavbu by měl nastat její rozjezd v roce 2030.
Nutnou podmínkou je i vyrovnaná dohoda s Evropskou unií a také minoritními akcionáři a schválení postupu financování těmito subjekty. Je sice jasné, že klíčové by mělo být naplnění potřeb české společnosti, občanů a průmyslu, přesto by však měly být respektovány oprávněné zájmy minoritních akcionářů. Problémem může být, že někteří z nich jsou spekulativního charakteru a nesledují příliš zájem dlouhodobé perspektivy a rozvoje energetické firmy. Stejně tak je třeba naplnit pravidla Evropské unie.
Velmi přínosné bylo zdůraznění role jaderného dozoru excelentním vystoupením Dany Drábové. Nezávislost a úroveň jaderné bezpečnosti v Česku má i ve světě velmi dobrou pověst. Je potřeba, aby si své kvality udržela i v budoucnu. S růstem úkolů bude třeba posílit i zázemí tohoto úřadu a je dobře, že si to stát jasně uvědomuje.
Samotná konference byla sice o jádru, ale většina řečníků zdůrazňovala, že klíčová je celková koncepce energetiky a harmonický mix. V tomto směru je tak nutné vyřešit i podporu a zapojení obnovitelných zdrojů, které v něm mají nezastupitelnou úlohu. Je dobře, že si klíčoví hráči uvědomují, že nás určitě nespasí jeden zdroj, ale je potřeba zajistit harmonický mix energetických zdrojů odpovídající našim geografickým i dalším podmínkám.
Zároveň řečníci zdůrazňovali, že první bloky budou náhradou dosluhujících Dukovan, ale je třeba počítat i s dalšími, které postupně vystřídají část odstavovaných uhelných elektráren. První stavěné bloky budou s největší pravděpodobností velké bloky III+, ovšem další by mohly být i malé modulární reaktory, které by se daly využít nejen pro výrobu elektřiny, ale i v teplárenství. Na začátku třicátých let už by měly být k dispozici.
Je pravdou, že zatím jde o slovní deklarace a teprve následující měsíce ukáží, jak se bude deklarované realizovat. Zatím nebylo pochopitelně možné říci, jak bude přesně vypadat smlouva mezi státem a firmou ČEZ, podoba výběrového řízení, model reaktoru i cena elektřiny z něj, ke které se dospěje. Pan Daniel Beneš i Jaroslav Mill explicitně mluví o tom, že model bude zaměřen na naplnění strategických potřeb státu. Způsobem financování se cena z Hinkley Point C, která je okolo 100 EUR/MWh, sníží o 50 EUR/MWh na cenu Pakš, která je 50 EUR/MWh. Podrobněji jsem vliv vybraného modelu na cenu elektřiny ze zdroje popsal v <a href="https://oenergetice.cz/nazory/se-srovnanim-cen-elektriny-ruznych-energetickych-zdroju/" target="_blank" rel="noopener">tomto článku</a>.
Odpoledne se na fóru představily jednotliví potenciální dodavatelé, kteří představily své nabídky. Byly to ruský Rosatom (Rusko), CGN (Čína), EDF a Framatom (Francie), Atmea (Francie a Japonsko), Westinghouse (USA a Kanada) a KEPCO (Jižní Korea). Podrobněji jsou jednotlivé reaktory popsány třeba v tomto článku (<a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/nove-jaderne-reaktory-iii-generace-provozu-cast-1/" target="_blank" rel="noopener">zde</a> a <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/nove-jaderne-reaktory-iii-generace-provozu-cast-2/" target="_blank" rel="noopener">zde</a>).
Teprve budoucnost ukáže, jak konkrétně politická reprezentace i manažeři vyslovené plány realizují, zda se výstavba rozběhne a jak bude provedena. Alespoň podle mého názoru by Mezinárodní energetické fórum, které proběhlo v Poslanecké sněmovně, mohlo být zařazeno nejméně mezi pozitivní signály ve správném směru.