Příkladem takového postupu je článek Adama Rektora-Polánka v Deníku Referendum nebo článek Edvarda Sequense „Jaderný greenwashing nakonec zvítězil“ na Ekolistu. Připomeňme, že Edvard Sequens je dlouhodobým bojovníkem proti jaderné energetice už od devadesátých let a patří k těm, kteří nejen v rámci organizací jako Hnutí Calla, Greenpeace, Hnutí Duha a dalších intenzivně bojovali za to, aby se první dva bloky v Temelíně nedokončily a nespustily a jaderná elektrárna v Dukovanech se odstavila co nejdříve, nejpozději po třiceti letech provozu. Pokud by své názory realizoval a prosadil, tak bychom dnes neměly v provozu žádný jaderný blok. Jak by to pak vypadalo s využíváním fosilních paliv u nás a emisemi oxidu uhličitého si myslím dokáže představit každý sám. V evropském kontextu dokázala intenzivní ideologická kampaň mezinárodních organizací tohoto typu zastavit rozvoj jaderné energetiky v Evropské unii a v Německu vedla k Energiewende a odchodu od jádra. V případě Německa, kde se poslední tři z moderních reaktorů, které ještě nejméně dvacet let mohly produkovat nízkoemisní elektřinu, odstaví na konci tohoto roku, se tak dospělo k extrémní závislosti na zemním plynu. I to byl důvod, proč Německo vybudovalo plynovody Nord Stream I a II a stalo se dominantně závislé i v elektroenergetice na ruském plynu.
Rozdíl mezi různými energetickými koncepcemi ukazuje porovnání vývoje ve Francii a Německu. Francie má již několik desetiletí nízkoemisní elektroenergetiku a vzhledem k intenzivnímu využívání elektřiny při vytápění je spotřeba zemního plynu a fosilních paliv v těchto oblastech malá. Právě energetická krize, která v Evropské unii začala po intenzivním zavíráním jaderných a uhelných zdrojů už během letošní zimy a prohloubila se invazí Ruska na Ukrajinu, přiměla Francii k návratu k rozvoji jaderné energetiky a využití plného potenciálu životnosti již postavených bloků. To snad povede ke konci diskuze, jestli a kdy stávající bloky předčasně odstavit, a tím i k odpovídající péči o ně, která předejde problémům, které se u nich nyní objevily.
Naproti tomu v Německu je přes 40 % elektřiny produkováno fosilními zdroji, a i pro vytápění se ve velké míře využívají právě tyto, hlavně zemní plyn. Německo trvá na odstavení posledních jaderných bloků na konci tohoto roku. Tím přijde o 6 % produkce elektřiny, kterou budou muset vyrobit dominantně fosilní zdroje. Německo sice plánuje zrychlit výstavbu obnovitelných zdrojů. Zde však bude stále více narážet na odpor obyvatelstva proti stále většímu pokrytí území hlavně ve vnitrozemí stále většími vrtulemi. A ten hlavně v Bavorsku s růstem počtu vrtulí a jejich environmentálními dopady roste. Stejně tak je velký odpor proti stavbě nezbytných vedení velmi vysokého napětí, které mají přivést na průmyslový jih Německa elektřinu z extrémně centralizovaných velkých větrných farem na severním mořském pobřeží. Stejně tak se naráží na to, že dominantní část fotovoltaických panelů se dováží z Asie a projevuje se výpadek v dodávkách samotných panelů i surovin pro jejich výrobu i produkci potřebné elektroniky. V řadě posledních aukcí na dotace pro solární a větrné zdroje se tak nedaří naplňovat nabízený objem. Stále více se také naráží na to, že nejsou potřebné technologie pro akumulaci, bez které se efektivní využití těchto fluktuujících zdrojů neobejde.
Protijaderná kampaň zelených aktivistů, příklon evropských politiků k jejich ideologii a neuvážený odchod od domácího uhlí bez zajištění náhrady pomocí nízkoemisních zdrojů přivedly Evropskou unii, a hlavně Německo, k extrémní závislosti na ruském zemním plynu a současné energetické krizi. Pokud Evropská unie nezačne čelit jejich greenwashingu a neobnoví své kompetence v oblasti jaderné energetiky, nepodaří se zde vybudovat nízkoemisní energetiku a splnit cíle na snižování emisí skleníkových plyn.
Zařazení jaderných zdrojů do taxonomie udržitelných zdrojů je jen prvním malým krokem na této cestě. Obecně nejsem úplně přesvědčen o účelnosti takového typu taxonomie, zvláště, když je ve větší míře vytvářena na ideologických a politických základech, než na základě technologických a vědeckých poznatků. Dost často navíc umožňuje nejednoznačnou či nepříliš srozumitelnou interpretaci požadavků na schválené zdroje. To vede k značnému nárůstu byrokracie i podhoubí pro korupci. Pochopitelně bude vše záviset na konkrétní realizaci a uplatnění této taxonomie, a také, kde všude bude vyžadována. Když už však byla tato taxonomie zavedena, a má se týkat hlavně financování, tak je pro jadernou energetiku klíčové zařazení do ní. Velké investice jsou totiž nejvíce závislé na financování a dosažitelné ceně peněz.
Je potěšující, že i tak protijaderní europoslanci jako je Luděk Niedermayer nakonec námitku proti zařazení jaderné energie do taxonomie nepodpořili. Naopak, jako extrémně protijaderná strana se ukázali vládní Piráti. Všichni jejích europoslanci, jako jediní z těch českých, pro námitku hlasovali. Snažili se to zamluvit tím, že dominantně to bylo dáno odporem proti dovozu plynu z Ruska. Ovšem už nevysvětlili, jak tedy po potopení jaderné energetiky budou tu nízkoemisní energii produkovat. Právě jaderné bloky by mohly z významné části zemní plyn nahradit. Piráti dobře ví, že plyn lze dovážet i odjinud než z Ruska. Zároveň ví, proč došlo ke spojení plynu a jádra, a jak křehká a problematická je dohoda v Evropském parlamentu o těchto otázkách. A také vědí, že strany Zelených, v jejichž klubu jsou, námitku cílily dominantně právě proti jaderné energetice. Pirátští europoslanci nevysvětlili, jak by řešili situaci se ztížením a prodražením cesty k financování pro jadernou energetiku, když by se taxonomie nepřijala. Zvláště v případě Česka, které předpokládá výstavbu nových jaderných bloků i financování údržby a vylepšování těch existujících, a bez jaderné energetiky se při cestě k nízkým emisím neobejde.
Mám dojem, že nejen pirátští poslanci nedokáží domýšlet dopad svých činů. Předchozí části prezentují fakta jasně dokazatelná čísly třeba právě při srovnání energetiky Francie a Německa. Nyní si dovolím jeden osobní názor. Nejsem politolog, takže nedokáži posoudit, jak blízký je realitě. Myslím si však, že v případě, kdyby byl německý energetický mix podobný tomu francouzskému a Německo i celá Evropská unie by právě i vlivem ideologické protijaderné kampaně zelených organizací a obecně zelené ideologie nebyla tak silně závislá na ruském plynu i dalších fosilních surovinách, neodvážil by se Putin a Rusko rozpoutat tuto válku na Ukrajině. Putin předpokládal na Ukrajině rychlé vítězství, ne takto dlouho válku. Zároveň předpokládal, že Německo kvůli jeho silné závislosti na ruských fosilních palivech nutných pro realizaci Energiewende bude silně odrazovat od podpory Ukrajiny a zaručí zdrženlivý postoj u celé Evropské unie.
Podívejme se, jak vypadá ideologizace a greenwashing v podání Edvarda Sequense v jeho příspěvku. Pan Sequens uznává, že jaderné zdroje jsou nízkoemisní, zdůrazňuje však, že mohou být ještě jiné environmentální dopady, které je třeba vzít v úvahu. Ovšem různé environmentální dopady mají nejen jaderné, ale také obnovitelné zdroje. A některé z nich mají environmentální dopady docela dramatické. Uhelná produkce, a částečně i jaderná, se v některých evropských státech nahrazuje masivním spalováním biomasy. V řadě případů jde o velké elektrárny spalující dřevo dovezené přes oceán. Environmentální dopady masivního využívání spalování biomasy jsou dramatické. Spalování biomasy konkuruje produkci potravin i environmentální funkci krajiny. A řadu environmentálních dopadů mají i další obnovitelné zdroje. Podívejme se, jaké konkrétní problematické stránky zmiňuje Edvard Sequens u jaderné energetiky.
ěkný článek je v něm mnoho pravdy. Ale přece jen mě tak něco chybí když mluvíme o OZE třeba o FV panelech pak FVE na střeše je asi nejekologičtější zdroj energie který známe. Pokud se využívají rozumně / ne na tom stavět energetiku / tak jsou to velmi dobré zdroje a cenově na tom nejdou hůře než nové JE. Co se akumulace týče pak autor má samozřejmě pravdu , ale jen z poloviny s tím jak bude přibývat elektromobilů bude přibývat i akumulace v síti a to nezávisle na OZE takže při rozumné energetické politice - kterou zatím nemáme lze do sítě levně zaintegrovat poměrně velké množství FVE aniž by to znamenalo nutnost budování nějaké velké akumulace. Samozřejmě většina výroby el. energie v našich podmínkách není ekonomicky realizovatelná jinak než pomocí jaderných el. a odpadním teplem z nich je třeba vytápět města. V každém případě ani jaderné elektrárny nejsou všespásné a nezajistí samy o sobě úplný přechod od fosilních paliv, protože je není možné ekonomicky využít pro nárazovou spotřebu v době velkých mrazů a tak stejně jako OZE potřebují množství záložních dnes typicky fosilních zdrojů plný přechod na el. energii není kvůli nárazové spotřebě v zimě při současném stavu izolace budov a otopných soustav vůbec možný. Bohužel OZE a JE nejsou v sítí komplementární.
Nepapouškujete nám tady jen zelenou propagandu?
"... FVE na střeše je asi nejekologičtější zdroj energie který známe. Pokud se využívají rozumně / ne na tom stavět energetiku / tak jsou to velmi dobré zdroje a cenově na tom nejdou hůře než nové JE. ..." - to je zjevný nesmysl!
Dál to asi nemá cenu komentovat:
"...s tím jak bude přibývat elektromobilů bude přibývat i akumulace v síti a to nezávisle na OZE ..."
8-O
Pane Wagnere, místo ideologických řečí a polemik raději sledujte současnou realitu. Teď je zde na Oenergetice výborné srovnání okamžitých cen na burse
a podívejte se i na
agora-energiewende.de/service/agorameter/chart/power_generation/13.07.2022/16.07.2022/today/
Vidíte vysoké ceny v jaderné Francii, nízké okamžité ceny v Německu a Švédsku (protože fouká a v Německu je důležité že i dost svítí slunce).
Včera jste si mohl přečíst jak švédské JE omezují výrobu, protože Švédsko má hodně elektřiny z OZE a neustále svůj podíl zvyšuje. Ale nezlikvidovalo nesmyslně ihned JE, jako Němci. A je vidět, že v létě (vlastně po celý půl rok) JE už brzy budou zcela vytlačeny z trhu kvůli rostoucím OZE. Horko a nízké ceny jádru nesvědčí.
Vidíte, že
1) rostoucí podíl OZE, úžasný technický pokrok, je vidět v nízkých cenách elektřiny
2) jakékoliv politické (ideologické) zásahy a nejvíce válka, silně zvyšují ceny elektřiny
Co "zvítězí", technický pokrok nebo politika a ideologie?
Letos máme za sebou zatím přes 4700 hodin a z toho celkem přibližně 100 hodin, kdy byla v Německu cena elektřiny nižší, než jsou variabilní výrobní náklady jaderných elektráren. Takže jak jste přišel na to, že "JE už brzy budou zcela vytlačeny z trhu kvůli rostoucím OZE"? Zdá se že horko spíš nesvědčí vám.
Z toho energostatu je jasně vidět, že nejvyšší ceny elektřiny jsou v Itálii, což kupodivu nezmiňujete, asi proto že se nedají svést na jádro, a také je vidět, že vysoké ceny jsou i v zemích s Itálií sousedících (Švýcarsko, Francie), které mají dobré propojení na Itálii, takže Itálie zvyšuje ceny elektřiny i tam.
Je vidět že Emil nečte (resp čte ale nekomentuje) fakta, která se mu nelíbí. Jedná se o včerejší článek, anoncovaný zde na webu v rubrice Monitoring: "Švédský paradox. Omezují výrobu levné elektřiny, přitom Evropu drtí ceny energií"
O něm jsem psal, cituji z něj tu realitu:
"První ze dvou reaktorů elektrárny Forsmark severně od Stockholmu v pátek ráno pracoval na 69 procent, druhý pak na 89 procent kapacity, uvedl provozovatel elektrárny, firma Vattenfall. Místní ceny elektřiny dnes v aukci na regionální burze Nord Pool klesly nejníže od listopadu 2020.
„Vlastníci kapacitu z důvodů situace na trhu upravili směrem dolů,“ uvedla mluvčí společnosti Anna Wallrudová. „Bude tomu tak až do odvolání,“ dodala.
Omezení je sice dočasné, upozorňuje však na kontrast se situací jinde v Evropě. Vlna veder omezuje produkci ve Francii a německé uhelné elektrárny mají nedostatečné zásoby paliva kvůli nízkým hladinám řek.
Elektřina ve Skandinávii zlevnila díky solidnímu větru, který zvyšuje produkci větrných elektráren, a také díky tomu, že tamní obyvatelé odjíždějí na letní dovolenou. Cena elektřiny je tam nyní 9,35 eura (230 Kč) za megawatthodinu, zatímco ceny ve Francii jsou čtyřicetkrát vyšší."
TAK TO JE REALITA. Já jsem na to upozorňoval už před lety a opakuji to neustále: Toto nastane všude v EU, někde teď, jinde za pár let, jinde třeba za 10 či 20 let. Ale určitě dříve, než bude u nás postaven nový reaktor v Dukovanech,
resp. dříve než bude splacen, bude po většinu roku likvidován konkurencí obnovitelných zdrojů energie. (jen se nedívejme na Německo, tam od ledna bude srovnávání s jadernou energetikou bezpředmětné).
To je realita.
Každý si může přečíst o čem kdo psal. Zdaleka to nebylo jen o údajném "švédském paradoxu", jak se každý může přesvědčit. Ve skutečnosti je to však jen bouře ve sklenici vody, ze které se tu snaží Vaněček úplně scestně vyvozovat nějaké dlouhodobé trendy. Přitom pohledem na ten samý energostat, na který Vaněček odkazuje, je vidět, že od středy, kdy byly ceny ve Švédsku ještě vysoko nad 100 €/MWh, došlo ve Švédsku ke snížení výkonu jaderných elektráren v pátečním minimu o pouhých 9 %, aktuálně je to méně než 6 %. Poprvé od listopadu klesly ceny na pár dní k nule a Vaněček v extázi věští konec jaderné energetiky, že ale měli čtyři dny zpátky ceny přes 400 €/MWh už ignoruje. V Evropě se momentálně děje pravý opak toho na co Vaněček upozorňoval už před lety.
Emil vidí "bouři ve sklenici vody" (opravdu silný argument). Já zase vidím, že každý další rok bude mít Švédsko více VtE a FVE. Každý další rok, 2023, 2024, 2025, .....
Argument není bouře ve sklenici vody, argument je snížení výkonu o 6-9 % na pár dní, ze kterého Vaněček vytváří trendy. Ty FVE ve Švédsku jsou snad (špatný) vtip, a o tom jak VtE ve Švédsku "vytlačují" jádro nejlépe vypovídá tento výstižný obrázek:
twitter. com/kallemets/status/1488546961041014787/photo/1
Nehledě na to, že se ty VtE staví především na severu ale největší poptávka po elektřině je naopak na jihu, proto také mají Švédové čtyři obchodní zóny a průměrný rozdíl mezi severními zónami a tou jižní ve spotových cenách je letos 88,33 €/MWh. To svědčí o tom, že se Švédům nedaří elektřinu z VtE na severu dostat v potřebném objemu na jih, kde je potřeba.
Emilovo počtářské eskamotérství je opravdu úžasné. Z reality: "První ze dvou reaktorů elektrárny Forsmark severně od Stockholmu v pátek ráno pracoval na 69 procent, druhý pak na 89 procent kapacity"
vykouzlí,
cituji: "snížení výkonu o 6-9 % na pár dní,"
To je opravdu již nejvyšší škola manipulace. (ještě by to mohlo být "lepší", kdyby ten pokles výkonu o 31% zprůměroval třeba za poslední měsíc či rok).
Já vím, jsou to prvé vlašťovky, ty ještě jaro nedělají, ale za nějaký čas to jaro přijde naplno, Emile.
Pane Vaněčku, tak se napřed zkuste alespoň trochu zamyslet, a pak teprve něco pište. Takže si trochu rozeberme realitu. Jestliže má Švédsko pět jaderných reaktorů s celkovým dostupným výkonem 6880 MWe, tak pokles u dvou z nich v novináři prezentovaném největším příspěvku k regulaci větrných elektráren (Forsmark 1 na 69 % a Forsmark 2 na 89 % kapacity) vede k poklesu jaderného výkonu o 6 %. Pokud započítáme, že některé bloky mohou být v plánované odstávce, dostaneme i 9 %. Takže je jasné, že Emil správně mluvil o celkové potřebě snížení v jaderném sektoru během těch pár dní, kdy bylo potřeba reagovat na ideální podmínky ve větru.
Pokles produkce v jaderném sektoru na pár dní (spíše hodin) nepřesahující 10 % opravdu nemá na ekonomiku jaderné energetiky vliv. U větrných a solárních zdrojů jsou výkyvy v produkci vlivem různého počasí dramaticky větší. Zároveň daná epizoda ukazuje, že lze jaderné bloky velice dobře využívat k regulaci (na rozdíl od tvrzení vás a některých dalších bojovníků proti využívání jádra).
Švédsko má tak díky kombinaci jádra a OZE nízkoemisní energetiku (emise jsou více než o řád nižší než v Německu) a také zajištěnu levnou elektřinu (opět na rozdíl od Německa, které navíc svou drahotu vyváží i k sousedům, i nám). Celou dobu tvrdíte, jak jsou ti Němci perfektní, jak mají tu Energiewende promyšlenou a jak to u nich jde ideálně. Teď vidíme (a v budoucnu to bude více a více) ŕealitu.
Omlouvám se za překlep, těch reaktorů ve Švédsku je šest.
Pane Wagnere, já píši o "první vlašťovce, která ještě jaro nedělá", o jedné elekrárně, o které jsou ta citovaná data. Samozřejmě, zatím se to ještě na celé švédské energetické soustavě nepozná, ale za 10 let těch větrných elektráren bude mít Švédsko mnohem, mnohem více.
A já jsem jen poukázal na vzniklou realitu (2022), která bude za 10 let mnohem výraznější
a za 20 let zcela viditelná v celé švédské či EU energetice.
V německé ne, tam dali na ideologii a na bezpečnost (proti efektu Japonsko 2011) a budou od 2023 bez jádra.
A že ten efekt nastane (vytlačení JE z trhu elektránami VtE a FVE, o tom píši již tak 5 let....). Já se toho nedočkám, Vy jste mladší, po roce 2040 uvidíte, že jsem měl pravdu.
Jaká první vlaštovka? Že se čas od času objevují záporné nebo nulové ceny elektřiny není žádná novinka, je to jev který trvá už řadu let a v minulých letech byl daleko výraznější než letos, kdy se objevuje oproti předchozím rokům jen sporadicky. Naopak jsou nový normálem ceny v řádu stovek €/MWh, takže trend je úplně opačný. Pár procent hodin v roce se zápornými cenami žádný zdroj základního zatížení nemůže ohrozit, naopak na něm může ještě víc vydělat, protože svou dávno prodanou elektřinu za kladné ceny nevyrobí a místo ní si nechá zaplatit za to, že "nakoupí" tu co nikdo nechce ani zadarmo.
Pane Vaněčku, do té bilance si započítejte i to, že přebytky elektřiny budou stále víc spotřebovávány do P2G a P2L a podobných způsobů uložení energie. A jak se ukazuje, takové Porsche hodně prošlapává syntetický benzín. Opravdu nemám pocit, že by Evropu v létě, natož v zimě čekala éra "plonkového" elektrického proudu, který není kam dát nebo jak spotřebovat. ;-)
"Je třeba zdůraznit, že tato voda z krajiny nezmizí, ale odpaří se a jinde o to více zaprší." - tak ako to ze sa ceska krajina potyka s coraz vacsim suchom? krajina straca schopnost vodu zadrziavat pokial ste si to nevsimli, to ze naprsi a hned sa to vypari je dost nanic, odporucam odkrutit si par suchych rokov na zahrade, aby ste vedeli, ze "maly vodny cyklus" nas nezachrani
autorova konstrukce jak by vypadaly emise pokud by nebyla spuštěna JETE a JEDU ukončena po 30ti letech provozu je zavádějící, protože výkon JETE šel bohužel na export a ke snížení emisí nedošlo. A co se týká emisí tak naše emise při výrobě elektřiny jsou vyšší než v Německu....
Dnes jsou naše emise přibližně 820*0,4 + 12*0,4 + 490*0,08 + 130*0,12 = 387,6 gCO2/kWh (data za loňský rok), když vynecháme jádro, je to 820*0,58 + 490*0,13 + 130*0,19 = 564 gCO2/kWh, tj. o 45 % vyšší měrné emise.
Němci, jedou téměř bez jádra....
Němci jedou téměř bez jádra, a tak s astronomickými náklady dosáhli toho, že mají emise skoro stejné jako my, přitom se stejnými náklady mohli dosáhnout emisí jaké má Švédsko nebo Francie.
Ano, mohli. Ale zato mají jistotu že se vyhnuli efektu "Japonsko 2011", kdy najednou přišlo Japonsko o cca 30% kapacity výroby elektrické energie.
A na současné Francii vidíme, jak je důležité a nákladné bojovat s tím, aby u nich nenastal podobný efekt.
Takže se Němci "moudře" vyhnuli potenciální ztrátě 30 % "kapacity výroby elektrické energie" v případě, že území Německa zasáhne ničivá vlna tsunami tím, že místo toho postavili zdroje, které pravidelně ztrácejí i přes 90 % "kapacity výroby elektrické energie", a tak jsou ze značné části zálohovány ruským uhlím a plynem, o které možná přišli úplně. To je zhruba stejně moudré rozhodnutí jako se vyhnout možné srážce se srnkou "pro jistotu" nárazem do stromu...
U Francie by to bylo přes 70%, to by bylo vážné. Chybou Němců je že odstavili zdroje dříve než za ně postavili rovnocennou náhradu. To je to "vítězství ideologie", o kterém píši. To Švédi neudělali (i když to jistou dobu chtěli). A tak na Švédsku je nyní možno studovat jak bude EU vypadat v budoucnosti.
U Švédska či Švýcarska bych se efektu "Japonsko 2011" neobával, to není o tsunami jak sám dobře víte.
Kdyby území Francie zasáhla tsunami jako Japonsko, tak by to skutečně bylo vážné. Ale myslím že Francouzi s klidným svědomím "risknou", že se to nestane.
To, že Fukušima 1 skončila katastofou a nedaleko (11 km, též zalita tsunami) ležící Fukušima 2 žádnou katastrofu nezpůsobila, není "vina či zásluha tsunami". Reaktor bezprostředně vydrží zemětřesení i tsunami.
Chyba byla v TEPCO (taky proto 4 vrcholní manažeři byli odsouzeni) a obsluze Fukušimi 1.
Francii nehrozí tsunami, ale (však víte co, nebudu se zde stále opakovat). To je to beznadějné, že se někteří stále nechtějí poučit a zastírají možné (ale málo pravděpodobné) problémy. Jenom zdvojování či ztrojování možností chlazení reaktoru nestačí....
Už se do toho Emile nezamotávejte.... Je to čistá fyzika.
Výrok soudu nic o tom, že chyba byla v "obsluze Fukušimi 1" neříká. Soud posuzoval chování manažerů společnosti TEPCO, kteří měli od roku 2008 v ruce zprávu, která říkala, že tsunami o výšce až 15,7 metru by mohla zasáhnout elektrárnu, přesto však rozhodnutí o stavbě hráze odkládali. Soud rozhodl, že vedoucí pracovníci neplnili své povinnosti a pokud by byly provedeny práce na odolnosti proti tsunami, aby se zabránilo zaplavení hlavních struktur, mohlo by TEPCO zabránit katastrofě, při níž došlo ke ztrátě energie a byly ochromeny funkce chlazení reaktoru, což podle rozsudku způsobilo roztavení reaktoru.
Tady vůbec nejde o nějaké "zdvojování či ztrojování možností chlazení reaktoru" a žádné "možné (ale málo pravděpodobné) problémy" tu nikdo nezastírá. Kdybychom se měli zříkat všeho co má "možné ale málo pravděpodobné problémy", tak bychom nemohli stavět vůbec žádné zdroje.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se