Souvisí problémy francouzského jádra s častou regulací výkonu? Reaktor Civaux 2 to naznačuje
U francouzského jaderného reaktoru Civaux 2, ve kterém byly nedávno opětovně zjištěny trhliny v potrubí, byl v loňském roce nejvíce řízen výkon pro tento typ reaktoru. Uvádí to studie analytické společnosti Kpler zadaná agenturou Montel. Francouzský úřad pro jadernou bezpečnost (ASN) upozornil na možné riziko zvýšeného opotřebení komponent v souvislosti s řízením výkonu. Francie nyní možnou souvislost analyzuje.
Časté řízení výkonu jaderných reaktorů, které je v poslední době ve Francii stále běžnější kvůli rostoucímu podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny, vyvolává obavy z možné souvislosti se vznikem korozních trhlin v potrubí jaderných reaktorů.
Reaktor Civaux 2, u kterého byl nedávno zjištěn opětovný výskyt trhlin v potrubí v důsledku napěťové koroze, byl reaktorem o instalovaném výkonu 1,5 GW nejčastěji vystaveným regulaci výkonu. Výroba tohoto reaktoru byla vlivem řízení snížena celkem o 594 GWh.
Výrazněji byl vystaven regulaci výkonu blok Cattenom 3 s instalovaným výkonem 1,3 GW, jehož výroba byla snížena o 1 511 GWh, což bylo nejvíce ze všech reaktorů ve Francii. V reaktoru Cattenom 3 byly zjištěny napěťově korozní trhliny (SCC) v potrubí v roce 2022.
Ze 14 reaktorů, které byly v roce 2024 nejvíce vystaveny řízení výkonu, jich sedm patří do kategorií s instalovaným výkonem 1,3 GW a 1,5 GW. Tyto kategorie reaktorů jsou podle odborníků z konstrukčního hlediska náchylnější ke vzniku SCC než starší 900MW reaktory. Za příčinu se často označují odlišnosti v konstrukci bezpečnostního vstřikovacího systému.
Souvislost mezi modulací a korozí zatím nepotvrzena
Analytik společnosti Kpler Alessandro Armenia upozornil, že studie nezjistila přímou souvislost mezi modulací výkonu a výskytem SCC. Přesto se hypotéza aktivně prověřuje – zejména v souvislosti s extrémními odstávkami z roku 2022, kdy Francie zaznamenala největší meziroční pokles jaderné výroby za posledních 30 let.
Francouzský provozovatel EDF spolu s ASN v současnosti analyzují možné faktory přispívající ke vzniku SCC. Mezi zvažované faktory patří například vysoký obsah rozpuštěného kyslíku ve vodě, geometrie potrubí nebo technologické opravy provedené již během výstavby.
Rostoucí míra řízení výkonu francouzských reaktorů
Regulace výkonu napříč celou francouzskou jadernou flotilou meziročně narůstá. V roce 2024 činila celkem 27,3 TWh, což je o 18,7 % více než v roce 2023 (23 TWh) a výrazně více než v roce 2021 (18,9 TWh) či 2019 (19,5 TWh). Tento trend odráží jednak potřebu přizpůsobit se vyšší flexibilitě v síti kvůli rostoucímu podílu obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny, ale i technická omezení, která EDF postupně identifikuje.
Mohlo by vás zajímat:
Recykluji svůj dřívější příspěvek ke článku s podobným zaměřením :
Moc hezky o tom mluví Karel Noháč v tomto videu:
Dle něho regulovat výkon JE znamená ničit jaderné palivo a u nás se zatím neprovádí. Zazněl tam také zajímavý pojem „maření páry“. Prostě OZE nám neustále otvírají nové obzory.
V jiné diskusi jsem ještě zaznamenal, že za problémy francouzských JE s korozí bylo právě provádění této regulace výkonu, o které se píše v článku.
Přitom řešení je jasné, k FVE přidat baterie a tím jejich polední výkonové špičky převést na večerní a ranní špičku spotřeby. Regulace výkonu JE je totální blbina i z bezpečnostního hlediska.
U parních turbín se pokládal 1 studený start za ekvinalent 1-2 tisíce provozních hodin. Za stabilní chod se pokládala změna do 5°C nebo plynulá změna 0,5°C za minutu. To jsou jen takové informativní odhady, ale mluví o řádu povolených změn zatížení pro méně znalé.Tepemná únava je potvora.
Bohužel kvůli politikům se musí jaderné elektrárny provozovat v proměnlivých režimech i když se ví, že se tím zkracuje jejich životnost.
A kdo ty politiky voli? Kdo jim dal mandát?
Všichni svorně tvrdí, že moderní JE se dají dobře regulovat a že to nemá na jejich životnost žádný vliv. Nebo je to jinak?
Nevím, nevím jestli lze současné JE ve Francii postavené v 70. letech minulého století považovat za moderní, když už jim životnost prakticky končí.
Přitom by stačilo pozorně si přečíst článek. Píše se v něm, že jde o specifický problém reaktorů N4 a že, cituji: "Za příčinu se často označují odlišnosti v konstrukci bezpečnostního vstřikovacího systému." Nelze ho tedy zobecňovat ani na "moderní JE" třetí generace - jde o reaktory druhé generace, ani na ostatní reaktory druhé generace. U starší reaktorů typu CP0, CP1, CP2 se tento problém neprojevil a do regulace se zapojují zrovna tak jako reaktory N4. Navíc jde zatím je o nepotvrzenou hypotézu, že ten problém souvisí s regulací výkonu.
Proč snižují soudruzi z francie výkon v NPP? Největší hloupost co je mohla napadnout.
Ať urychleně postaví fabriku na zpracování lithia a vzácných zemin a přebytky z OZE utápějí v nich. U nás s nemeckou levnou ee dtto. Bohužel stavíme pouze mařiče...
Evropa hloupne.
Zdroj, který se nedá regulovat je stejně tak nevýhodný jako zdroj, který je nestabilní. Síť je potřeba regulovat průběžně a zdroje jsou od toho, aby se daly regulovat. No, bez baterií to zřejmě nepůjde ani u JE, ale to bude chtít opravdu velká úložiště v řádu GWh.
1) Žádné zdroje, které se nedají regulovat, v síti nejsou.
2) V síti jsou různé zdroje, ty řiditelné s nízkými marginálními náklady pokrývají základní zatížení a nic regulovat nemusí, ty s vysokými marginálními náklady jsou zase určené k té regulaci.
3) Bez baterií to u JE jde úplně normálně, úložiště potřeba nejsou. Ověřeno prakticky desetiletími provozu.
ad1) ano, vše jde regulovat, OZE, fosil i JE
ad2) jestli je nějaký zdroj zdrojem s nízkými marginálními náklady je zcela obecné a hlavně relativní tvrzení. Vždyť víme že v určitou dobu mohou zdroje s velmi nízkými (prakticky nulovými) marginálními náklady lehce vytlačit ty s Emilovými "nízkými marginálními náklady".
Víme o které zdroje se jedná, že ano?
ad3)Samozřejmě z francouzské reality víme, že jaderné elektrárny potřebují naprosto nutně ve Francii k sobě elektrárny vodní, přečerpací (ať již Francouzské či Švýcarské)
Ne, Vaněčku, není to obecné ani relativní tvrzení, ty zdroje o kterých mluvíme mají všechny srovnatelné marginální náklady, protože povolenky platit nemusí a palivo buď nepoužívají, nebo má typicky zanedbatelnou hodnotu, odstávka je stejně naplánovaná dlouho dopředu a elektrárna na palivu nic neušetří, když sníží výkon. Naopak u některých starších typů může mít větší náklady to snižování výkonu, takže marginální náklady mohou být i záporné.
A pokud jde o "řiditelné zdroje s nízkými marginálními náklady", o kterých byla ve skutečnosti řeč, než jste si původní tvrzení začal překrucovat jak máte ve zvyku, tak ty mají typicky elektřinu prodanou dlouho dopředu a nic je tím pádem nevytlačuje, natož "lehce".
"že jaderné elektrárny potřebují naprosto nutně ve Francii k sobě elektrárny vodní, přečerpací" je další Vaněčkův výmysl.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se