Trumpova jaderná ofenziva: Rychlejší licence, méně regulací, větší ambice

Prezident Donald Trump podepsal čtyři nařízení, jejichž cílem je zásadně reformovat jadernou politiku Spojených států amerických. Klíčovým opatřením je zkrácení doby udělování licencí pro jaderné elektrárny z deseti let na 18 měsíců. Tato změna má podpořit rychlejší rozvoj jaderné energetiky, která je podle administrativy klíčová pro uspokojení rostoucí poptávky po elektřině ze strany umělé inteligence a datových center, informuje agentura Reuters.

Reforma se zaměřuje na přehodnocení fungování Komise pro jadernou regulaci (NRC), kterou Bílý dům označuje za příliš konzervativní a přehnaně averzní vůči riziku. Cílem je zjednodušit administrativní procesy, omezit regulační zátěž a posílit spolupráci mezi ministerstvy energetiky a obrany. Trumpova administrativa rovněž plánuje prověřit personální složení NRC a zvýšit její propojení s klíčovými vládními institucemi, aby bylo možné efektivněji prosazovat výstavbu jaderných zařízení.

Jedním z cílů je umožnit výstavbu jaderných elektráren na federálních pozemcích, zejména ve vojenských areálech. Pentagon by měl podle Bílého domu sehrát aktivní roli při zadávání zakázek na reaktory a jejich instalaci. Do roku 2030 chce vláda usnadnit výstavbu deseti velkých reaktorů a do roku 2050 až čtyřnásobně zvýšit instalovaný výkon jaderných elektráren v USA. Tento ambiciózní plán má posílit energetickou bezpečnost a zároveň přispět ke snižování emisí CO₂.

Opatření rovněž zahrnují snahu o znovuoživení domácí produkce a obohacování uranu, které jsou nezbytné pro zajištění energetické soběstačnosti. Tím chce vláda omezit závislost na zahraničních dodavatelích a posílit strategickou bezpečnost v oblasti energetiky.

Zprávu zaregistrovaly i finanční trhy, přičemž akcie společnosti Oklo, která vyvíjí malé modulární reaktory zaznamenaly nárůst o 23 %. Společnost NuScale, rovněž zaměřená na technologii SMR, si polepšila o 19,4 %. Výrazně posílila také Centrus Energy, výrobce jaderného paliva, jejíž akcie vzrostly o 21,6 %, a Cameco, největší veřejně obchodovaná uranová firma na světě, s růstem o 11,1 %. Naproti tomu zisky tradičních jaderných společností, jako jsou Constellation Energy a Dominion Energy, byly skromnější – jejich akcie vzrostly o 2,1 %, respektive 1,1 %.

Trumpova administrativa vyhlásila energetickou nouzi kvůli nedostatečným dodávkám elektřiny, zejména s ohledem na rostoucí potřeby datových center a systémů umělé inteligence. Zatímco prezident dříve upřednostňoval fosilní paliva, současné kroky naznačují posun i směrem k jaderné energii. Ta získává podporu jak u republikánů, kteří v ní vidí nástroj energetické nezávislosti, tak u některých demokratů, kteří oceňují její nízké emise skleníkových plynů. Obavy však přetrvávají, zejména pokud jde o bezpečnost a nakládání s radioaktivním odpadem.

Náklady a rizika zůstávají bariérou

V posledních desetiletích došlo k výraznému zpřísnění regulace jaderné energetiky, a to především v reakci na historické havárie, jako byly incidenty v Černobylu (1986) a na Three Mile Island (1979). Dnes se pozornost zaměřuje na nové technologie, zejména malé modulární reaktory (SMR), které by mohly být levnější a postavené rychleji než tradiční elektrárny.

Tyto pokročilé reaktory však přinášejí nové bezpečnostní výzvy. Někteří odborníci varují, že příliš rychlé nasazení bez dostatečného dohledu by mohlo vést k opakování minulých chyb.

Jaderný průmysl v USA čelí dlouhodobým výzvám, včetně vysokých nákladů, cel a nestabilní vládní podpory. Nejistota ohledně daňových pobídek a regulačního rámce ztěžuje plánování a financování miliardových projektů. Kritici varují, že snahy Trumpovy administrativy o omezení pravomocí Komise pro jaderný dohled (NRC) mohou oslabit důvěru veřejnosti i mezinárodní reputaci americké jaderné technologie. Podle expertů by snížení nezávislosti NRC mohlo vést k vážné havárii, která by jadernou energetiku zdiskreditovala na desítky let.

„Tím, že Trumpova administrativa fatálně ohrožuje nezávislost a integritu Komise pro jaderný dohled (NRC) a podporuje cesty k nasazení jaderné energie, které zcela obcházejí tento regulační orgán, prakticky zaručuje, že tato země zažije vážnou nehodu nebo jiný radiologický únik,“ uvedl pro Financial Times Edwin Lyman, jaderný expert z Unie znepokojených vědců, organizace pro ochranu životního prostředí.

„Taková katastrofa zničí důvěru veřejnosti v jadernou energii a způsobí, že ostatní národy budou americkou jadernou technologii po celá desetiletí odmítat,“ dodal Lyman.

Zástupci jaderného průmyslu naopak opatření vítají. Podle generálních ředitelů firem jako Constellation Energy či Valar Atomics jde o průlomovou změnu, která umožní rychlejší rozvoj nových technologií. Startupy jako Oklo vnímají nová nařízení jako příležitost ke zjednodušení a zefektivnění regulačních procesů. Přesto však někteří odborníci varují, že přílišné uvolnění regulace může oslabit důraz na bezpečnost, který je v jaderném sektoru zásadní.

Přes rostoucí politickou podporu narážejí nové jaderné projekty na vysoké náklady a tvrdou konkurenci levného zemního plynu. Například společnost NuScale zrušila svůj projekt SMR kvůli finančním potížím, a výstavba reaktoru Vogtle byla zpožděna a výrazně překročila rozpočet. Navíc Úřad pro úvěrové programy, který má sloužit k financování riskantnějších projektů, byl oslaben dřívějšími škrty. Není tedy jasné, zda současné vládní kroky skutečně povedou k oživení jaderného sektoru v USA.

Plán administrativy vybudovat deset velkých reaktorů navzdory zmiňovaným rizikům považuje část odborníků za ne příliš realistický, zvláště s ohledem na to, že za posledních dvacet let se podařilo dokončit pouze dva – a navíc s výrazným překročením plánovaného rozpočtu.