Domů
Energetika v zahraničí
Trhliny v potrubí znovu straší EDF: Francouzské jádro čeká další vlna kontrol
Francouzská jaderná elektrárna Civaux provozovaná společností EDF
Zdroj: E48616 / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0 (licence)

Trhliny v potrubí znovu straší EDF: Francouzské jádro čeká další vlna kontrol

Francouzská energetická skupina EDF čelí opětovnému výskytu napěťových trhlin v potrubních systémech svých jaderných elektráren. A to včetně komponent, které byly v minulosti již opraveny. Reaktor Civaux 2 byl v rámci pravidelné odstávky podroben detailní kontrole, během níž se objevily známky možného opakovaného defektu. Problémy se již dříve projevily výrazným poklesem jaderné výroby ve Francii, což mělo významný dopad na velkoobchodní ceny elektřiny v Evropě.

Provozovatel francouzské jaderné flotily, společnost EDF, se znovu potýká s problémy způsobenými napěťovou korozí (stress corrosion cracking – SCC) v potrubních systémech, které slouží k chlazení jaderných reaktorů.

Tentokrát se náznaky trhlin objevily u reaktoru Civaux 2, a to navzdory tomu, že tento blok prošel opravou právě kvůli SCC již v roce 2022. Obnovený výskyt defektu vyvolal otázky ohledně dlouhodobé technické způsobilosti použitých technologií i rozsahu preventivních opatření.

Co je stress corrosion cracking (SCC)?
Napěťová korozní trhlina (SCC) je typ defektu materiálu, který vzniká kombinací mechanického napětí a chemických reakcí korozivního prostředí. U jaderných elektráren může SCC narušit integritu kritických částí chlazení reaktoru. V případě EDF jsou nejvíce ohrožené komponenty spojené s cirkulací chladicí vody, které pracují v extrémních podmínkách.

EDF proto zahájila komplexní nedestruktivní testy v rámci plánované odstávky Civaux 2 a rozšířila monitorování několika dalších jaderných bloků, aby zajistila bezpečný provoz a předešla neplánovaným odstávkám.

Přestože společnost zatím neposkytla konkrétní informace o rozsahu nalezeného poškození, podle expertů se jedná o klíčový indikátor možného šíření korozního jevu i v jiných blocích.

Riziko pro ceny elektřiny v Evropě

V roce 2022 došlo kvůli rozsáhlým problémům s SCC k výraznému propadu jaderné výroby EDF, který byl největší za posledních 34 let. Tento propad způsobil, že EDF musela odstavit značné množství reaktorů, což vedlo k rekordním finančním ztrátám společnosti, zvýšené závislosti Francie na importu elektřiny a výraznému růstu cen elektřiny na velkoobchodních trzích v Evropě.

EDF v roce 2024 spustila ambiciózní program kontrol a oprav, s cílem dokončit všechny zásahy do konce roku 2025. Nejnovější vývoj však ukazuje, že bude s největší pravděpodobností nutné přehodnotit metodiku a frekvenci kontrol i u dříve revidovaných bloků.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(11)
Radomír
16. červen 2025, 09:32

Já to čtu jako dobrou zprávu. To že se kontrolují všechny sváry a trubky je v naprostém pořádku a svědčí o bezpečném provozu JE. To že k mikroprasklinám dochází častěji je příčinou spíše časté regulace výkonu kvůli občasným zdrojům něž stářím. Krátit provoz JE nemá smysl. Je to stejné jako by jste chtěli vyřadit automobil z provozu z důvodu viditelné koroze brzdových trubek. Je ale pravdou že při častých regulacích výkonu JE je třeba daleko častější a náročnější servis.

Milan Vaněček
16. červen 2025, 09:38

Je důležité, že Francouzi nepodceňují bezpecnost jaderných elektráren a že je pravidelně kontrolují. Ale fyziku nikdo neošidí, jsou prostě degradační mechanizmy, které fungují i když se píár snaží je bagatelizovat.

Jsem zvědav, co teď Emil Novák napíše zase o těch "levných, řiditelných, spolehlivých 24/7/365" jaderných elektrárnách, jak bude vše bagatelizovat. Anebo ne?

Emil
16. červen 2025, 09:58

Tradiční zoufalou snahu "píára" Vaněčka zobecňovat izolovaný problém tohoto typu reaktoru, který nikde jinde než ve Francii nestojí, na jaderné elektrárny na celém světě, které tímto problémem netrpí, nemá smysl reagovat.

Milan Vaněček
16. červen 2025, 10:22

Emil nezklamal. Já sice vím, že fyzikální zákony platí všude, ale Emil se nás snaží přesvědčit, že ne.

Ještě technická poznámka, reaktor Civaux 2 (1,5 GWe) je komerčně provozován od roku 2002. Hned vedle něj je nepatrně starší stejný reaktor Civaux 1. Jako u nás v Temelíně.

Emil
16. červen 2025, 10:31

Ne, Vaněčku, Emil se nikoho nesnaží přesvědčovat že fyzikální zákony neplatí všude, opět jsme u toho vašeho problému s chápáním psaného textu. Tento konkrétní problém u tohoto konkrétního reaktoru je způsoben nevhodnou geometrií konkrétního potrubí, které je díky ní ke korozi pod napětím náchylné. Stejná fyzika u jiné geometrie potrubí u starších francouzských reaktorů, ani u libovolných reaktorů jiného typu, jako jsou např. ty zmiňované v Temelíně, tyto problémy nezpůsobuje.

Milan Vaněček
16. červen 2025, 11:34

Proč lžete, vždyť všichni zde na webu víme, že podobné problémy se objevily v roce 2022 téměř u poloviny francouzských jadernýc elektráren. I ten článek, který teď diskutujeme se o tom zmiňuje....

Emil
16. červen 2025, 11:46

Lžete tu jedině vy, Vaněčku. Právě u těch "starších francouzských reaktorů", konkrétně typů CP0, CP1. CP2, o kterých jsem psal, a které tvoří většinu francouzské flotily, se ten problém neprojevil, projevil se u těch novejších (P4, N4).

Milan Vaněček
16. červen 2025, 13:14

Emile, každý vidí kdo tady lže. Těch reaktorů co se na nich závažný problém projevil a byly odstaveny, byla zhruba polovina, to je okolo 25, obrovské číslo, je mi jedno zda to byly ty starší či novější.

To opravdu není náhoda, žádný "ojedinělý reaktor", ještě že Francouzi to berou vážně, ne jako Vy, píáre.

Emil
16. červen 2025, 13:30

"Každý vidí kdo tady lže" kromě vás, Vaněčku. Zdaleka ne u všech reaktorů, které byly odstaveny, se totiž ten problém skutečně projevil. Odstavit je bylo nutné kvůli kontrole, zpočátku nebyly k dispozici nedestruktivní kontroly těch inkriminovaných potrubí, takže se musely vyříznout, v laboratoři otestovat, a i když se problém skutečně neobjevil, stejně bylo nutné vyrobit nové potrubí a to navařit na původní místo. Navíc některé reaktory z té "zhruba poloviny" nebyly v tu dobu odstaveny kvůli napěťové korozi ale kvůli běžným odstávkám nebo prodlouženým desetiletým kontrolám.

Že je vám "jedno zda to byly ty starší či novější" nic nemění na tom, že to bylo jak jsem psal a že tím kdo tu lže jste vy sám, ač se z toho křivě snažíte obviňovat mě.

O žádné "náhodě" ani "ojedinělém reaktoru" jsem vůbec nic nepsal, opět lžete, "píáre".

Emil
16. červen 2025, 13:31

Odpověď na Vaněčkovo křivé obviňování ze lži čeká na schválení.

Milan Vaněček
16. červen 2025, 14:49

Tak resumé je, že z asi 57 francouzských reaktorů, jich zhruba polovina byla v 2022 odstavena, a "Zdaleka ne u všech reaktorů, které byly odstaveny, se totiž ten problém skutečně projevil".

Takže u kolika se projevil: 10 či 15 ?

No a teď se zase problém objevil v Civaux 2.

Takže nic "ojedinělého", ale prostě fyzika - únava materiálu v radiačně a tepelně silně zatíženém prostředí. Obecná fyzika, platná všude.

Ale přiznejme si, Francouzi se k tomu postavili čelem, nezametají to pod koberec ani to nebagatelizují.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se