Vrchní soud v Hirošimě v <a href="https://world-nuclear-news.org/Articles/Second-injunction-keeps-Ikata-reactor-offline">pátek uložil dočasný zákaz provozu 3. bloku japonské jaderné elektrárny Ikata 3.</a> Elektrárna, která je momentálně v plánované odstávce, tak zatím nemůže být znovu zprovozněna. Jedná se v pořadí o druhý soudní příkaz, který od roku 2016 takto znemožnil povoz elektrárny. Provozovatel elektrárny, společnost Shikoku Electric Power, se proti rozhodnutí plánuje odvolat.
Ikata 3 je tlakovodní reaktor s instalovaným elektrickým výkonem 846 MWe, v současnosti se jedná o jediný provozovaný reaktor v elektrárně Ikata. Provoz bloků 1 a 2 byl ukončen v roce 2016 a 2018.
Jako všechny ostatní japonské reaktory byl i třetí blok v dlouhé odstávce po havárii v JE Fukushima Daiichi. V dubnu 2016 obdržela elektrárna povolení od japonského Úřadu pro jadernou regulaci (NRA) k obnovení provozu reaktoru. 7 září 2016 byl oznámen návrat do komerčního provozu. Od prosinci se reaktor nachází v plánované odstávce, provoz v něm měl být obnoven 27. dubna. Obnovení provozu v tomto datu nyní není příliš pravděpodobné.
Žalobu proti provozu elektrárny podali tři obyvatelé nedaleké prefektury Jamaguči u tamního okresního soudu. Podle nich jsou předpisy NRA nedostatečné a vznesli své obavy o bezpečnost elektrárny při případné erupci vulkánu Aso, který je od elektrárny vzdálen přibližně 130 kilometrů.
15. března minulého roku ale okresní soud rozhodl, že předpisy NRA jsou adekvátní a provoz elektrárny mohl pokračovat. Proti tomuto rozhodnutí se žalobci odvolali k vrchnímu soudu v Hirošimě.
A právě tento soud nyní rozhodl ve prospěch tří obyvatel. Předsedající soudce Kazutake Mori odůvodnil rozhodnutí soudu tím, že nelze vyloučit přítomnost aktivního zlomu, neboť provozovatel elektrárny neprovedl úplný průzkum oblasti. Dopady případné erupce nedaleké sopky byly podle soudu podceněny.
<blockquote>„Až doposud naše společnost s přihlédnutím k nejnovějším vědeckým poznatkům pečlivě trvala na tom, že elektrárna Ikata 3 je dostatečně zabezpečena proti erupci vulkánů či proti zemětřesení.“ – Z prohlášení společnosti</blockquote>
<h2>Elektrárna obdobné žalobě již čelila</h2>
V jiném případě Vrchní soud v Hirošimě v prosinci 2017 zrušil rozhodnutí okresního soudu a nařídil pozastavení provozu v elektrárně.
<a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/restartu-japonske-ikata-3-jiz-nic-nebrani">V září 2018 ale ten samý soud přijal odvolání společnosti Shikoku</a> a provoz zakazující soudní příkaz zrušil. Toto rozhodnutí umožnilo společnosti zahájit proces opětovného spuštění reaktoru.
Zdroj úvodního obrázku: <a class="owner-name truncate" title="Go to IAEA Imagebank's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/iaea_imagebank/">IAEA Imagebank</a>

Jaderné elektrárny

Další soudní příkaz opět zamezil provozu v japonské elektrárně Ikata

<a href="http://www.world-nuclear-news.org/Articles/RPV-and-core-catcher-shipped-to-Kudankulam-4">Dvě zásadní komponenty primárního okruhu byly dodány na staveniště čtvrtého bloku indické jaderné elektrárny Kudankulam</a>. Zásilka byla přepravena pomocí nákladní lodě z přístavu v ruském Petrohradě. Náklad o rozměrech 9000 metrů krychlových je již v pořadí třináctým doručeným na staveniště nového bloku JE Kudankulam, který překonal trasu dlouhou 15 000 km, uvedl Rosatom.
Třetí a čtvrtý blok indické elektrárny reaktorového designu VVER-1000/V-412 (AES-92) jsou součástí druhé fáze výstavby JE Kudankulam v indickém svazovém státě Tamilnádu (Tamil Nadu). První dva reaktorové bloky, designu totožného designu VVER-1000/V-412, jsou v provozu od roku 2014 a 2017. V plánu je již třetí fáze výstavby taktéž s reaktory AES-92.
<figure id="attachment_40224" class="wp-caption alignnone" style="width: 500px;"><figcaption class="wp-caption-text">
<figure id="attachment_55939" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-55939" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Kudankulam-NPP-1024x578.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Kudankulam-NPP.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Kudankulam-NPP-512x289.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Kudankulam-NPP-768x434.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Kudankulam-NPP-725x409.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Kudankulam-NPP-800x452.jpg 800w" alt="" width="525" height="296" /><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba prvních dvou bloků JE Kudankulam. Fotografie z roku 2009; Zdroj: IAEA</figcaption></figure>
</figcaption></figure>
<blockquote>„Navzdory očekávaným problémům zvýšeného zatížení přístavu v důsledku blížícího se konce roku jsme splnili naše závazky vůči zákazníkovi a dodali potřebné vybavení,“ sdělil první zástupce společnosti Rosatom pro indické projekty, Alexander Kvasha.</blockquote>
<h2>Lapač taveniny</h2>
Dceřiná společnost ruského Rosatomu a generální dodavatel projektu JE Kudankulam, firma Atomstrojexport, oznámila začátkem prosince, že lapač taveniny byl instalován na blok č. 3.
<figure id="attachment_55939" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><figcaption class="wp-caption-text">
<figure id="attachment_40224" class="wp-caption alignnone" style="width: 500px;"><img class="size-full wp-image-40224" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/11_kudankulam.jpg" alt="" width="500" height="492" /><figcaption class="wp-caption-text">Provozované bloky indické JE Kudankulam 1 a 2; Zdroj: Atomstroyexport</figcaption></figure>
</figcaption></figure>
Lapač taveniny – označován také jako zařízení pro lokalizaci roztavené aktivní zóny reaktoru, nebo lapač aktivní zóny – je navržen tak, aby při závažné havárii spojené s tavením paliva v reaktoru zachytil vzniklou taveninu a zabránil jejímu úniku mimo budovu kontejnmentu.
Zdroj úvodního obrázku: ASE (umístění lapače taveniny na 3. bloku JE Kudankulam)

Reaktorová nádoba a lapač taveniny pro JE Kudankulam 4 byly dodány na staveniště

Bezpečné skladování použitého jaderného paliva, ale také například vodíku či zachyceného CO2. K pokroku ve výzkumu v těchto oblastech by nyní mohla přispět <a href="https://news.uoguelph.ca/2019/12/u-of-g-researchers-perfect-nanoscience-tool-for-studies-of-nuclear-waste-storage/" target="_blank" rel="noopener">nová metoda studování materiálů na nano úrovni</a>. Představili ji vědci z Guelphské univerzity ležící v kanadské provincii Ontario, pro kterou je právě jaderná energetika hlavním zdrojem elektrické energie.
Jednou z hlavních výzev, které jaderná energetika globálně čelí, je vypořádání se s použitým jaderným palivem. V současné době se jako nejschůdnější řešení jeví jeho uložení v trvalých úložištích, ve kterých by po dobu desítek tisíc let jeho radioaktivita postupně klesla na hodnoty srovnatelné s přirozenou radioaktivitou uranu.
Bezpečné uložení po takto dlouho dobu nicméně klade extrémní nároky na kvalitu použitých materiálů, které musí zajistit bezpečné uchování použitého paliva a zamezit případným únikům radioaktivních prvků do životního prostředí.
<blockquote>„Jaderná energetika poskytuje čistý zdroj elektrické energie. Nicméně jde zde potřeba se vypořádat s jaderným odpadem z reaktorů, které produkují elektřinu,“ uvedl Khashayar Ghandi, vedoucí studie.</blockquote>
Tým vědců z kanadské Guelphské univerzity pod vedením chemika Khashayara Ghandiho nyní představil novou metodu výzkumu, která jako vůbec první využívá antihmotu ke studiu procesů spojených s dlouhodobým ukládáním radioaktivních odpadů.
Výzkum má podle vědců přispět k návrhu bezpečných podzemních úložišť, která by poskytla možnost pro trvalé uložení radioaktivních odpadů nejen z Ontaria. Bezpečné přepracování či uložení použitého paliva je klíčové pro budoucnost jaderné energetiky, která pokrývá <a href="https://www.powerstream.ca/regulatory-affairs/ontario-electricity-supply-mix.html" target="_blank" rel="noopener">téměř 60 % výroby elektrické energie v provincii</a>.
Pro dlouhodobé uložení použitého paliva se počítá s využitím hlubinných úložišť v geologicky stabilních oblastech, kde stovky metrů skály a hlíny zajistí dostatečné odstínění kontejnerů s odpadem.
<div id="text">
Tým kanadských vědců a studentů se ve spolupráci se svými francouzskými protějšky zaměřil na výzkum chemických vlastností a elektronové struktury materiálů na nano úrovni. Ultra tenké vrstvy hlíny podrobili na urychlovači částic bombardování miony,  nestabilními částicemi se záporným elementárním elektrickým nábojem.
Na základě prvních výsledků měření z urychlovače by tato metoda měla podle vědců poskytnout nové možnosti pro studium vlivu radiace a materiály, které by měly být využity při budování trvalého úložiště.
<blockquote>„Tento systém může být nyní využit spolu s dalšími měřeními pro určení a pomoc při návrhu nejlepšího materiálu pro kontejnery a bariéry pro nakládání s jaderným odpadem,“ dodává Ghandi.</blockquote>
Podle Ghandiho však výzkum ukázal zajímavé vlastnosti jílovité hlíny, která by tak mohla být využita i v jiných průmyslových odvětvích. Jíly mohou být například využity jako katalyzátory pro chemickou přeměnu látek, z čehož by mohly těžit například petrochemické společnosti vyrábějící rozličné produkty z ropy. Jíly by dále mohly být využity pro zachycování skleníkových plynů jako CO2 a jejich následnou přeměnu na jiné sloučeniny. Stejně tak by podle něj mohly v kombinaci s jinými materiály posloužit při výrobě a skladování vodíku.
</div>

Kanadští vědci představili novou metodu výzkumu materiálů pro ukládání jaderného odpadu

Americká jaderná regulační komise (NRC) schválila žádost energetické společnosti Florida Power &amp; Light (FPL) o <a href="https://www.nrc.gov/reading-rm/doc-collections/news/2019/19-062.pdf">druhé prodloužení provozní licence pro bloky 3 a 4 v jaderné elektrárně Turkey Point.</a> Jedná se o první případ, kdy NRC udělilo provozní licenci opravňující prodloužit provoz reaktoru až na 80 let. Blok číslo 3 tak momentálně vlastní provozní licenci do 19. června 2052, čtvrtému bloku licence vyprší 10. dubna 2053.
Jaderná elektrárna Turkey Point se nachází v americkém státě Florida necelých 39 kilometrů na jih od Miami. Skládá se ze dvou tlakovodních reaktorů typu WH 3LP (DRYAMB) vybudovaných společností Westinghouse. Oba bloky mají instalovaný výkon 829 MWe, <a href="https://pris.iaea.org/PRIS/CountryStatistics/ReactorDetails.aspx?current=613">3. blok</a> vstoupil do komerčního provozu 14. prosince 1972, <a href="https://pris.iaea.org/PRIS/CountryStatistics/ReactorDetails.aspx?current=614">4. blok</a> jej následoval 7. září 1973. Od zprovoznění do roku 2018 reaktory dohromady vyrobily přibližně 431 TWh elektrické energie.
Reaktory byly původně licencovány na 40 let provozu, v červnu 2002 byla oběma reaktorům poprvé prodloužena provozní licence na dalších 20 let. 30. ledna 2018 FPL podalo NRC žádost o druhé prodloužení provozní licence. NRC o schválení žádosti a udělení licence informoval ve čtvrtek.
<blockquote>„Důvody pro rozhodnutí NRC jsou dokumentovány v závěrečné <a href="https://www.nrc.gov/docs/ML1919/ML19191A057.pdf">Zprávě o hodnocení bezpečnosti</a> z července 2019 a konečném <a href="https://www.nrc.gov/docs/ML1929/ML19290H346.pdf">Dodatkovém prohlášení o dopadech na životní prostředí</a> z října 2019. Poradní výbor NRC rovněž hodnotil bezpečnostní aspekty obnovení licencí.“ – z prohlášení NRC</blockquote>
<h2>JE Turkey Point pravděpodobně nebude ojedinělým případem</h2>
Komerční jaderné reaktory v USA mohou od Americké jaderné regulační komise (NRC) obdržet licenci pro provoz až do 40 let. Předpisy NRC umožňují prodlužovat platnost licencí vždy o maximálně 20 let, neexistují však žádná omezení pro opakované obnovování licencí.
V současné době probíhá proces pro druhé prodloužení licence u jaderných elektráren Surry 1, 2 a  <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/usa-verejnost-se-vyjadri-k-druhemu-prodlouzeni-licence-peach-bottom/">Peach Bottom</a> 1, 2. Podle amerického Ministerstva energetiky je u přibližně 20 reaktorů plánováno prodloužení provozu na 80 let.
Druhé obnovování licence na dalších 20 let se mimo jiné soustředí na řízení stárnutí zařízení během tohoto období. Zvláštní důraz se klade například na vliv prodlouženého provozu a vystavení vysokým hladinám radiace na součásti reaktoru, betonové části kontejnmentu, potrubí a elektrické rozvody.
<div class="attribution-info">Zdroj úvodního obrázku: <a class="owner-name truncate" title="Go to NPCA Photos's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/npca/" data-track="attributionNameClick">NPCA Photos</a></div>

Jaderné elektrárně Turkey Point byl jako první americké JE umožněn 80letý provoz

Firma ČEZ má v plánu předložit v březnu 2020 Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) žádost o povolení k umístění nového jaderného zdroje Jaderné elektrárny Dukovany. Územní řízení pro tuto stavbu by následně mohlo začít v červnu 2021, řekl ČTK na včerejším semináři k Dukovanům ve Valči Petr Závodský, ředitel útvaru výstavby jaderných elektráren ve skupině ČEZ.
Podle nedávného vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) by stavba nového bloku Dukovan měla začít v roce 2029, dokončen by měl být v roce 2036.
Vedení kraje stavbu nového bloku Dukovan dlouhodobě podporuje. &#8222;Pro Kraj Vysočina a celý region Třebíčska je to velmi významný signál,&#8220; řekl včera hejtman Jiří Běhounek (za ČSSD).
Předsedkyně SÚJB Dana Drábová včera řekla, že žádost o povolení pro umístění nového bloku Dukovan její úřad očekává mezi březnem a červnem příštího roku. &#8222;Z atomového zákona máme rozhodnout do 12 měsíců, nicméně to bude hodně záležet na tom, v jaké kvalitě ta dokumentace bude dodána,&#8220; uvedla.
Nový jaderný zdroj má být postaven v sousedství elektrárny, většina potřebné plochy je podle Závodského firmy ČEZ. &#8222;Zbývá vykoupit několik málo pozemků,&#8220; uvedl.
Dukovanská elektrárna s instalovaným výkonem 2040 megawattů (MW), pokrývá pětinu spotřeby elektřiny v Česku. V provozu je přes 30 let. Její čtyři bloky byly zprovozněny v letech 1985 až 1987. ČEZ je plánuje nahradit jedním až dvěma bloky s celkovým instalovaným výkonem až 2400 megawattů.
Firma ČEZ získala v letech 2016 a 2017 od SÚJB poprvé povolení k dalšímu provozu dukovanských bloků na dobu neurčitou, předchozí povolení byla desetiletá. Elektrárna ale musí plnit nastavené podmínky. Drábová dnes uvedla, že mezi lety 2025 až 2027, kdy za sebou budou mít bloky Dukovan 40 let provozu, se uskuteční periodické hodnocení jejich bezpečnosti.
Elektrárna Dukovany loni vyrobila 14,25 TWh elektřiny, letos se podle jejího ředitele Miloše Štěpanovského dá očekávat podobný výkon. Proti plánu byla delší hlavně odstávka druhého bloku způsobená závadou v jednom z parogenerátorů, protáhla se skoro o tři měsíce.
Ředitel elektrárny uvedl, že neplatí dřívější vize zkracování plánovaných odstávek bloků spojených s výměnou části paliva na 20 dní. Bloky podle něj budou v nejbližších odstavované na 40 i více než 50 dní. &#8222;Dnes je pro nás prioritou kontrolovat,&#8220; řekl. Během odstávek se také provádějí akce spojené s modernizací zařízení.
Poslední letošní odstávka v Dukovanech začne 25. prosince. Bude se týkat čtvrtého bloku, plánovaná je na 41 dní.

ČEZ do března požádá o povolení k umístění nového zdroje Dukovan

Japonská společnost Tohoku Electric Power získala od příslušného regulátora první povolení k obnově provozu reaktoru v elektrárně Onagawa. Ta se nachází nejblíže epicentra zemětřesení z roku 2011, které spolu s následnou vlnou cunami způsobilo v elektrárně Fukušima nejhorší jaderné neštěstí od výbuchu elektrárny v Černobylu, uvedla agentura Reuters.
Povolení vydal japonský Úřad pro jadernou regulaci, nyní začalo období pro veřejnou konzultaci. Před definitivním obnovením provozu musí firma získat také souhlas místních samospráv.
Elektrárna byla po zemětřesení rovněž zaplavena vlnou cunami, její chladící systém však zůstal neporušen, což zachránilo reaktor před podobným neštěstím, jako ve fukušimské elektrárně Daiichi firmy Tokyo Electric Power. Onagawa má stejný varný reaktor BWR, který se roztavil ve Fukušimě.
Tohoku Electric očekává, že za vylepšení bezpečnosti elektrárny Onagawa utratí 340 miliard JPY (72,2 miliardy Kč). Částka zahrnuje i zeď dlouhou 800 metrů ve výšce až 29 metrů nad mořem jako ochranu před cunami.
Obnovení provozu reaktoru ušetří energetické firmě 35 miliard JPY ročně na nákladech na palivo.
Kvůli katastrofě ve Fukušimě bylo odstaveno z provozu všech 54 reaktorů v zemi, které poskytovaly zemi téměř třetinu elektrické energie. Poté musely všechny požádat o licenci podle nových standardů, protože katastrofa upozornila na provozní a regulační nedostatky.
Povolení je povzbuzením pro obnovující se japonskou jadernou energetiku. Loňská analýza agentury Reuters však ukázala, že jádro stále zaostává za cílem vlády, podle kterého by jaderné elektrárny měly do roku 2030 dodávat nejméně pětinu elektřiny v zemi. Provoz v zemi obnovilo zatím devět reaktorů, všechny to jsou tzv. tlakovodní reaktory umístěné daleko od Tokia. U starší technologie BWR nadále přežívá stigma Fukušimy.

Japonsko povolilo restart reaktoru u epicentra zemětřesení z roku 2011

Jaderná elektrárna Temelín odpojila neplánovaně první blok. Příčinou je chvění turbíny, pravděpodobně kvůli kolísání venkovních teplot. Reaktor je na 30 procentech výkonu. Kdy blok znovu připojí k přenosové soustavě, nelze předjímat. ČTK to dnes řekl temelínský mluvčí Marek Sviták.
Zvýšené chvění některých částí parní turbíny prvního bloku zaznamenali energetici o víkendu. Turbogenerátor je teď odstaven. &#8222;Kdy blok znovu připojíme, nejde v této chvíli předjímat. Konkrétní termín se bude odvíjet od výsledku kontrol,&#8220; řekl mluvčí.
<figure id="attachement_15899" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/Petr-Šmolík-JE-Temelín-Panoramio-800x537.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/Petr-Šmolík-JE-Temelín-Panoramio-800x537.jpg" alt="JE Temelín" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Ještě dnes provedou odborníci na turbíně první část kontrol. Další kontroly přijdou poté, co turbína vychladne a odstaví se reaktor. Od jejich výsledků se bude odvíjet termín připojení bloku k přenosové soustavě. Za zvýšené chvění turbíny mohou podle Svitáka velmi pravděpodobně změny venkovních teplot. &#8222;Práce nijak nesouvisí s primárním, tedy jaderným okruhem,&#8220; uvedl mluvčí.
Temelín je největším výrobcem elektřiny v zemi, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,66 terawatthodiny (TWh) elektřiny.

Temelín odpojil neplánovaně 1. blok. Příčinou je chvění turbíny

Část poplatků, které platí kontrolované provozy na odbornou činnost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), se zřejmě zvýší. Vyplývá to z <a target="_blank" href="https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBBQAF6BB">návrhu</a> na změnu nařízení vlády, který v pondělí projedná vláda. Podle něj se mají zvýšit některé sazby takzvaného udržovacího poplatku, které držitelé povolení k provozu platí státu za každý kalendářní měsíc. Důvodem je klesající podíl těchto poplatků na celkových výdajích úřadu. Poplatky se neměnily od roku 2011.
Důvodová zpráva materiálu mimo jiné uvádí, že výdaje SÚJB na výkon jeho funkcí vzrostly z 307,5 milionu korun v roce 2015 na 370,5 milionu Kč v loňském roce, tj. průměrně meziročně téměř o sedm procent. Proti tomu příjmy státního rozpočtu vyplývající z udržovacích poplatků spíše stagnují &#8211; v roce 2015 činily 173,2 milionu korun, v roce 2018 pak 171,4 milionu korun s největším kladným výkyvem v roce 2016, kdy činily 175,1 milionu korun, píše se v dokumentu, který vládě předkládá premiér Andrej Babiš (ANO) a předsedkyně SÚJB Dana Drábová.
<blockquote>&#8222;Podíl příjmů státního rozpočtu z udržovacích poplatků na skutečných celkových výdajích SÚJB činil v roce 2015 54,7 procenta a dále každoročně klesal až na 43,4 procenta v roce 2018, v letošním roce je to již pouze asi 37,8 procenta,&#8220; dodává zpráva.</blockquote>
Možnosti vnitřních úspor výdajů úřadu jsou podle ní minimální.
Drábová v nedávném rozhovoru s ČTK uvedla, že SÚJB hospodaří s ročním rozpočtem asi 400 milionů korun a má přes 200 zaměstnanců. Dozor nad jadernou bezpečností tvoří zhruba třetinu práce úřadu, zbytek tvoří mimo jiné kontroly dalších zařízení, které ionizující záření využívají, uvedla. Doplnila, že jich je na 10.000, například jde o všechny nemocnice, které mají rentgen.
Takzvaný udržovací poplatek se má zvýšit například energetickým jaderným zařízením se jmenovitým výkonem vyšším než 50 megawattů, tj. pro jaderné elektrárny, a to z 2,100.000 Kč na 2,896.000 Kč měsíčně. Úložiště radioaktivního odpadu, s výjimkou úložiště obsahujícího výlučně přírodní radionuklidy, nově zaplatí 241.000 Kč místo dosavadních 175.000 Kč měsíčně.
Měsíční poplatek obohacovacího závodu, závodu na výrobu jaderného paliva nebo závodu na přepracování vyhořelého paliva zůstane 934.000 Kč. Nezmění se ani sazby takzvaného poplatku za žádost, který se platí při vydání povolení k umístění zařízení, které je úřadem kontrolováno.
Předkladatelé materiálu tvrdí, že na konečné spotřebitele navrhovaná změna vliv mít nebude. &#8222;Úvaha, že zvýšení udržovacích poplatků bude mít vliv na konečnou cenu energií pro konečného spotřebitele, která se při přípravě návrhu objevila, je neracionální z několika důvodů. Především plátce pravděpodobně neprodává energii přímo konečnému spotřebiteli, ale regulované distribuci, přičemž někteří plátci ani nejsou producenty elektrické energie,&#8220; píše se v podkladech pro vládu.

Poplatky placené úřadu pro jadernou bezpečnost se mají zvýšit

Energetici v jaderné elektrárně Temelín poprvé využili dron. Létal kolem jedné z pomocných budov téměř 14 hodin, pomocí fotoaparátu, infrakamery a laserového skeneru mapoval stav střechy a pláště budovy. Bylo to první průmyslové použití dronu v českých jaderných elektrárnách. V Temelíně je bezletová zóna, bylo třeba získat i povolení od Úřadu pro civilní letectví. ČTK to dnes v tiskové zprávě oznámil temelínský mluvčí Marek Sviták.
ČEZ ročně do modernizace a bezpečnosti investuje průměrně miliardu korun. Dron prozkoumal pomocnou budovu s rozlohou 34.000 metrů čtverečních, tedy velkou asi jako tři českobudějovická náměstí Přemysla Otakara II. Hledal i milimetrové odchylky.
<blockquote>&#8222;Jde o premiérové použití dronu u nás pro tyto účely. Zatím čekáme, jaké budou výsledky, do budoucna by to mohla být cesta pro kontroly stavebních objektů. Velkou výhodou toho způsobu kontroly je zmapování celého povrchu a to i těžko přístupných míst v relativně krátkém čase,&#8220; uvedl ředitel elektrárny Jan Kruml.</blockquote>
Pomocí laseru sledoval dron povrch pláště budovy, termokamera pořídila i snímky stavu pod fasádou. Výsledky budou důležité i pro údržbu.
<figure id="attachement_2267" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/temelín.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/temelín.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<blockquote>&#8222;Elektrárně předáme 3D modely, ze kterých vyplyne, v jakém stavu plášť a střecha budovy jsou,&#8220; řekl jednatel firmy Vertical Images Petr Lněnička, která dron dodala.</blockquote>
Firma musela získat všechna povolení včetně toho od Úřadu pro civilní letectví. To ještě předala výrobci dronu, který zařízení odemkl. &#8222;Moderní drony mají takzvaný geofencing, který dron nepustí do bezletových zón,&#8220; dodal Lněnička.
Temelín je největším výrobcem elektřiny v zemi, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,66 terawatthodiny (TWh) elektřiny. Od začátku letošního roku vyrobil 11,3 TWh elektřiny.

Elektrárny v ČR

Temelín využil poprvé v jaderné elektrárně ke kontrole dron

Podmínkou k povolení dalšího provozu bloků jihočeské jaderné elektrárny Temelín musí být přeshraniční zkoumání dopadů na životní prostředí. Vyplývá to podle agentury APA z odborného posudku, který si u linecké Univerzity Johannese Keplera objednalo hornorakouské ministerstvo životního prostředí. Provozovatel elektrárny, společnost ČEZ, reagovala, že elektrárna dané povolení nepotřebuje.
<blockquote>„V rámci obnovy povolení pro stávající zařízení se nejedná o žádnou stavbu. Žádná unijní ani česká legislativa pro tento typ projektu povinnost projít EIA (posouzením vlivu záměru na životní prostředí) neukládá,“ řekl dnes ČTK mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.</blockquote>
V Temelíně vyprší platnost povolení k provozu v říjnu příštího roku u prvního a v roce 2022 u druhého bloku. Plánuje se však prodloužení jejich provozu až do roku 2060, upozornil hornorakouský ministr životního prostředí Rudi Anschober (Zelení).
<figure id="attachement_13234" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/Overview_of_Dukovany_Nuclear_Power_Plant_in_Dukovany_Třebíč_District-800x533.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/Overview_of_Dukovany_Nuclear_Power_Plant_in_Dukovany_Třebíč_District-800x533.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Profesorka Erika Wagnerová z linecké univerzity se ve své expertize odvolává na letní verdikt Soudního dvora Evropské unie v případu belgických jaderných elektráren Doel 1 a Doel 2. Tribunál sice konstatoval, že reaktory mohou zatím zůstat v provozu, ale zdůraznil, že k tomu je nutné provést přeshraniční zkoumání dopadů na životní prostředí. Podle Wagnerové je tedy požadavek takového přezkumu „právně na velmi pevném podkladu“ i v případě Temelína.
Anschober chce nyní se závěry odborného posudku seznámit vládu ve Vídni a vyzvat ji, aby podnikla právní kroky proti chystanému povolení k dalšímu provozu reaktorů bez zkoumání dopadů na životní prostředí. Evropskou komisi pak chce Anschober vyzvat, aby zajistila dodržování směrnice o posudcích k vlivu na životní prostředí u všech 18 jaderných elektráren, jejichž životnost už byla prodloužena i bez zkoumání dopadů na životní prostředí.
Temelín je největším výrobcem elektřiny v Česku, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,66 terawatthodiny (TWh) elektřiny.