Méně jádra, více uhlí a plynu: České spotové ceny elektřiny v srpnu prudce vzrostly

Průměrná cena elektřiny na českém denním trhu vzrostla v srpnu na 138,21 EUR/MWh, nejvýše v letošním roce. Proti červenci zdražila o více než čtvrtinu a meziročně téměř o 80 %, přestože celková domácí spotřeba elektřiny meziročně mírně klesla.

Hlavní změnou v srpnovém elektroenergetickém mixu nebyl další růst fotovoltaiky, ale výrazný propad výroby jaderných elektráren. Jejich nižší dostupnost nahradily především hnědouhelné a plynové zdroje, které mohly reagovat na mimořádně vysoké spotové ceny.

Výroba elektřiny klesla, její struktura se výrazně změnila

Celková výroba elektřiny v České republice dosáhla v srpnu 5,49 TWh, což bylo meziročně o 206 GWh méně. Ve srovnání s červencem, kdy výroba přesáhla 5,90 TWh, klesla dokonce o přibližně 416 GWh.

Nejvýraznější změnu zaznamenaly jaderné elektrárny, jejichž výroba meziročně propadla z 2,86 TWh na 2,13 TWh. Pokles o více než 737 GWh představoval téměř 26 % loňské srpnové výroby jádra a proti červenci šlo o snížení o 628 GWh.

Výpadek jádra nahradily zejména hnědouhelné elektrárny, které v srpnu vyrobily 1,65 TWh elektřiny. Jejich produkce tak byla meziročně vyšší o zhruba 351 GWh a proti červenci vzrostla o 216 GWh. Růst zaznamenaly rovněž plynové zdroje, jejichž výroba se proti loňskému srpnu více než zdvojnásobila na 326 GWh.

Soláry další rekord nepřidaly

Solární elektrárny dodaly do sítě 642 GWh, což bylo meziročně pouze o necelých 18 GWh více. Proti červencovému rekordu ve výši 705 GWh jejich výroba klesla přibližně o 63 GWh.

Fotovoltaika tak v srpnu zůstala významným zdrojem, ale nepřinesla další rekordní příspěvek, který by dokázal vyvažovat výpadek jaderné výroby. Větrné elektrárny sice meziročně zvýšily výrobu z 26 GWh na téměř 49 GWh, jejich absolutní význam v českém mixu však zůstal omezený.

Vodní elektrárny vyrobily 84 GWh, meziročně o přibližně 18 GWh méně. Nižší výroba vodních zdrojů zapadá do širšího evropského obrazu letního sucha, které zhoršovalo hydrologickou situaci od Balkánu až po Skandinávii.

Plyn zdražil a zvýšil náklady marginálních zdrojů

Srpen přinesl další výrazné zdražení elektřiny na denním trhu. Průměrná cena ve výši 138,21 EUR/MWh byla proti červenci vyšší o 28,28 EUR/MWh. Ve srovnání se srpnem 2025, kdy činila 77,04 EUR/MWh, vzrostla o více než 61 EUR/MWh.

Významným cenovým faktorem byl zemní plyn. Krátkodobý evropský kontrakt TTF na konci srpna překročil hranici 70 EUR/MWh v reakci na geopolitické riziko spojené s omezením provozu Hormuzského průlivu.

Situaci zhoršovala i nižší naplněnost zásobníků plynu. České zásobníky včetně zásobníků SPP byly například na konci srpna naplněny z necelých 71 %, zatímco o rok dříve činila jejich naplněnost téměř 87 %.

Pro Česko je problémem regionální nedostatek flexibility

Letní vedra omezovala v Evropě dostupnost vodních a části jaderných zdrojů, zároveň zvyšovala spotřebu na chlazení a zatěžovala přenosové soustavy. V Norsku například klesla celková naplněnost vodních nádrží na 63,9 %, zatímco medián pro dané období činí 79,5 %.

Český trh tak nebyl ovlivněn pouze domácím výpadkem jádra, ale také regionální cenovou situací. Srpnový vývoj znovu ukazuje význam akumulace, řízení spotřeby, přeshraničních kapacit a nových řiditelných zdrojů, které mají postupně převzít část role uhelných elektráren.