Kazaši řekli 'ano' jádru: Referendum otevřelo cestu k první jaderné elektrárně

Kazachstán uspořádal 6. října referendum o výstavbě své první jaderné elektrárny a podle výsledků voliči podpořili návrh prezidenta Kassyma-Jomarta Tokajeva. Elektrárna má být postavena v oblasti vesnice Ulken na břehu jezera Balchaš v jihovýchodním Kazachstánu. Plán však vyvolal i veřejnou kritiku kvůli obavám o možná rizika, odkazu sovětských jaderných testů, a také kvůli znepokojení nad možnou účastí Ruska na projektu, informuje server Euractiv.

V referendu konaném 6. října 2024 podpořilo výstavbu první jaderné elektrárny v Kazachstánu téměř 71 % kazašských voličů při účasti 64 % obyvatel země. Elektrárna by měla stát 10 až 12 miliard dolarů, přičemž vláda očekává, že financování zajistí dodavatelé.

Vláda považuje jadernou energii za klíčovou pro zajištění energetické bezpečnosti a postupné nahrazení uhelných elektráren, na kterých je země dosud závislá. Někteří obyvatelé oblasti, kde má být elektrárna postavena, očekávají vznik pracovních míst, zatímco jiní mají obavy o životní prostředí.

I přes významné zásoby zemního plynu spoléhá Kazachstán převážně na uhelné elektrárny, energetická infrastruktura je zastaralá a země dováží elektřinu z Ruska. Kritici proto navrhují plynové elektrárny jako méně znečišťující alternativu k uhelným elektrárnám, která by s sebou nesla menší rizika.

Vláda naopak argumentuje ve prospěch jádra. Kazachstán patří k předním světovým producentům uranu, a přestože dosud nevyužívá jadernou energii pro komerční účely, má s jadernými technologiemi určité zkušenosti. Země provozuje tři výzkumné reaktory a v blízkosti města Aktau fungoval do roku 1999 sodíkem chlazený rychlý reaktor BN-350 ruské konstrukce.

Kazašská jaderná elektrárna (KNPP), dceřiná společnost státního fondu Samruk-Kazyna, byla založena v roce 2014 a má za úkol nejen provoz budoucí elektrárny, ale také přípravu předprojektových prací, včetně studie proveditelnosti dokončené v roce 2018. Jako nejvhodnější lokalita pro výstavbu byla identifikována oblast u vesnice Ulken na břehu jezera Balchaš, i když oficiální místo ještě nebylo oznámeno.

Plánovaná první jaderná elektrárna by měla využívat velký reaktor, ale zvažuje se i nasazení malých modulárních reaktorů k postupnému nahrazování uhelných elektráren. Plán na výstavbu čelí kritice nejen kvůli možným rizikům,  ale i kvůli historickým zkušenostem spojeným se sovětskými jadernými testy a možnému zapojení Ruska do výstavby elektrárny.

Historická zkušenost

Kazachstán má bolestnou zkušenost s využíváním jaderných materiálů, protože sloužil jako testovací oblast pro sovětský jaderný program. V letech 1949 až 1989 proběhlo více než 460 jaderných testů v lokalitě Semipalatinsk, která byla uzavřena v roce 1991.

Tyto testy způsobily velké škody na zdraví místních obyvatel a zdevastovaly životní prostředí, čímž části severovýchodní oblasti Semei zůstaly neobyvatelné. Přesto vláda argumentuje, že jaderná energie je potřebná k doplnění obnovitelných zdrojů energie, a využívá toho, že Kazachstán je jedním z největších producentů uranu na světě.

Zdroj: Total Media Qazaqstan: Semipalatinský jaderný polygon

Nedůvěra k jaderným technologiím přetrvává nejen kvůli sovětským jaderným zkouškám. Kazachstán byl součástí Sovětského svazu v době černobylské katastrofy v roce 1986, což mnoha Kazachům, kteří se podíleli na odstraňování následků, způsobilo dlouhodobé zdravotní problémy. Situaci zhoršují i nedávné události v ukrajinské Záporožské elektrárně, které zvýšily obavy veřejnosti z možné spolupráce s Ruskem na výstavbě.

Obavy z Ruska

Prezident Tokajev uvedl, že by pro výstavbu preferoval mezinárodní konsorcium. Kromě ruského Rosatomu se jako potenciální partneři zmiňují čínská národní jaderná korporace, francouzská EDF a jihokorejská Hydro & Nuclear Power, která  by měla postavit dva jaderné bloky v Dukovanech v České republice. Žádná z těchto společností dosud nebyla potvrzena jako vedoucí projektu.

„Z mého osobního pohledu by mělo v Kazachstánu spolupracovat mezinárodní konsorcium skládající se z globálních společností s nejpokročilejšími technologiemi,“ řekl prezident Tokajev po odevzdání svého hlasu v referendu.

Podrobnosti nebyly specifikovány, ale prohlášení bylo vnímáno jako snaha zmírnit obavy z případné účasti Moskvy na projektu. Není však jasné, zda by zmínění potenciální dodavatelé byli ochotni spolupracovat v nadnárodním konsorciu zahrnujícím Rusko.

Kazachstán, který sousedí na severu a západě s Ruskem a na východě s Čínou, se nachází v citlivé geopolitické situaci, kdy musí vyvažovat své vztahy v rámci Střední Asie i za jejími hranicemi. Prezident Tokajev usiluje o multilaterální spolupráci se Západem, zvláště v době, kdy Západ uvaluje sankce na Rusko kvůli jeho konfliktu na Ukrajině, a kdy zároveň roste napětí mezi Západem a Čínou.

Průběh referenda

V období před referendem bylo údajně zatčeno téměř 30 aktivistů a vláda bránila protestním akcím, ačkoli mezinárodní pozorovatelé během hlasování nezaznamenali žádné vážné nesrovnalosti.

Největší kazašské město Almaty zaznamenalo nejnižší účast obyvatel. Ta dosáhla 25 %, což je přičítáno bojkotu odpůrců projektu. Určitá část obyvatelstva pochybuje o smyslu referenda a kloní se spíš k názoru, že rozhodnutí již bylo učiněno, píše agentura Reuters.

„Došel jsem k závěru, že rozhodnutí o výstavbě jaderné elektrárny a její výstavbě s (ruskou státní jadernou firmou) Rosatom již padlo v (Tokajevově kanceláři) a lidé z Kazachstánu jsou zváni do volebních místností jako ‚notáři‘, aby toto rozhodnutí potvrdili svými hlasy,“ napsal populární bloger Vadim Boreiko.