Novela Lex plyn by se měla jmenovat spíše Lex energetická bezpečnost. Odšpuntuje totiž rozvoj velkých obnovitelných zdrojů. Přináší konec opakovaného posuzování krajinného rázu po EIA, jasnější pravidla v územním plánování (obce musí zákazy řádně zdůvodnit), přísnější režim rezervací výkonu (dodatek do 15 měsíců, jinak propad zálohy) a roli centrálního stavebního úřadu.V podcastu přidáváme i tipy pro developery a samosprávy: jak si pohlídat dokumentaci, jednat s distributory a nastavit férové přínosy pro mí

Krajinný ráz už není stopka: Jak Lex plyn urychlí výstavbu OZE?

Itálie by mohla do roku 2050 získávat až pětinu elektřiny z jádra

Francouzský prezident vyzval k vyhlášení „regulatorní přestávky“ v EU

EEA: EU pravděpodobně splní dva ze tří energeticko-klimatických cílů do roku 2020

Bulharsko žádá od Evropské komise pomoc s transformací tamní energetiky

Nizozemsko chce splnit cíl OZE pomocí statistického převodu energie od Dánska

Příprava klimaticko-energetických plánů nebyla pouze byrokratickým cvičením

Britský provozovatel přenosové soustavy: Uhlíkově neutrální energetika je možná, ale málo pravděpodobná

No jo, ale podle chemika AV Dědečka je spotřeba energie asi 400 TWh a to by vyšlo na asi 5x plocha republiky na biomasu (turkyň).

Dodávky biometanu do sítí rostou, stále však jde ale o zlomek potenciálu

@Vítězslav Novák 15. září 2025, 16:16
Když tedy vrací ten úder, pak musí počítat i s následky svého rozhodnutí.

Soud EU zrušil povolení státní podpory stavby maďarské elektrárny Paks II

Zatím nám teda padá ta přenosová část. Čekal bych, že se kluci z čepsu trochu vytáhnou... alespoň bz mohli opravit ty transformátory na hranicích, které jsou prý mimo provoz, říkal Míl. 
Tu část na obnovu distribučních sítí bychom museli dělat tak jako tak. Řekl bych, že to bude asi největší položka.
Tak snad se trochu vytáhnou kucí z distribuce...

ČEPS chce v příštích deseti letech investovat do energetických sítí 80 mld. Kč

Maďarsko vrací úder.  Na probíhající 69. generální konferenci MAAE prohlásil maďarský ministr zahraničních věcí a vnějších ekonomických vztahů, že Maďarsko bez ohledu na opakované pokusy znemožnit výstavbu Paks II ji urychlují. Zmínil se také, že na staveništi spolupracuje Rosatom s německými a francouzskými firmami.

@Bob 15. září 2025, 15:28
Těžko mohu vycházet ze stejné situace a tedy čísel, když jsou ty FVE rozdílné. 
Tedy i provozovatel je někdo jiný a má jiné chování, jiné spotřebiče, možná jinou orientaci panelů, možná zastínění atd.
Pokud chcete dále debatovat, tak se leskavě později zdržte komentářů o zbytečné diskuzi a slámě:-)

Stát dá až 15 miliard Kč na posílení přenosových a distribučních sítí v Česku

Stavební projektant

Dispečer/ka distribuční soustavy - junior

Dispečer/dispečerka energetického dispečinku

 Místo aby v developerských projektech své JRD Group kladl důraz na zisk jako hlavní měřítko, jeho zakladatel Jan Řežáb už od počátku hledá zelená řešení, aniž by je nutně promítal do ceny. Roky také investuje do přeměny odpadu na energii a své 

Budujeme druhou Teslu, říká filantrop a developer Jan Řežáb

Zemní plyn na příděl, regulační stupně, prázdné zásobníky? Na tyto strašidelné scénáře můžete s klidem zapomenout. Zemního plynu bude v nadcházející topné sezoně dostatek. Podzemní zásobníky v České republice jsou už z více než 90 procent plné. 

Jsme připraveni na zimu? Zásobníky plynu v Česku jsou na 90 %. Za jakou cenu?

 Pražská energetika (PRE) od listopadu zlevní dodávky energií více než půl milionu odběratelů, kteří nemají fixaci cen. Cena elektřiny se oproti současnosti sníží až o deset procent, plyn zlevní o osm procent. Ceny energií postupně snižují i dal

PRE od listopadu zlevní dodávky elektřiny a plynu

Ze severu Evropy fučí. Němci vyrábějí rekordní množství levné elektřiny. Budou z toho profitovat i Češi?

Státní provozovatel přenosové soustavy ČEPS plánuje v příštích deseti letech investovat do rozvoje energetických sítí přes 80 miliard korun. Zaměřit se chce na zdvojování stávajícího vedení, výstavbu rozvoden a obnovu staršího vedení. Investice 

Itálie by mohla do roku 2050 získávat až pětinu elektřiny z jádra