Britský provozovatel přenosové soustavy: Uhlíkově neutrální energetika je možná, ale málo pravděpodobná

Britský provozovatel přenosové soustavy National Grid ESO publikoval studii, ve které zkoumá ve 4 scénářích možnosti vývoje britské energetiky. Do roku 2050 je i v rámci dvou nejvíce optimistických scénářů dosaženo pouze 80% redukce emisí CO2. Kompletní uhlíkové neutrality dosáhnout lze, ale pouze za cenu výrazně většího úspěchu ve všech sledovaných segmentech.

Nedávné výroky a nastavování stále ambicioznějších klimaticko-energetických cílů, ať už od nové předsedkyně Evropské komise, či od finského předsednictví v Radě EU, hovoří o kompletní uhlíkové neutralitě v roce 2050.

Samotné Spojené království by na základě zákona z roku 2008 mělo v roce 2050 dosáhnout redukce 80 % emisí CO2. V červnu 2019 se dokonce britský cíl zvýšil na 100% redukci v roce 2050. Studii National Grid ESO tak lze chápat jako komplementární diskuzní materiál a pohled na ambiciózní politické cíle s otázkou, jak by tato budoucnost mohla (měla) být zajištěna.

4 scénáře

Britský operátor generuje 4 scénáře, které se vzájemně odlišují očekávanou mírou decentralizace energetiky a rychlostí dekarbonizace. Mezi druhotné indikátory, na jejichž rozdílných hodnotách a mírách naplnění jsou scénáře vystavěny, patří právní podpora, ekonomický růst, zapojenost zákazníků, technologický pokrok a energetická účinnost. Strategické scénáře vznikaly na základě vstupů a konzultací s více než 600 odborníky z průmyslu a energetiky.

Dopady scénářů

Dva nejvíce optimistické scénáře, ve kterých se kombinuje jak politická podpora, ekonomický růst i příhodný technologický vývoj (Community renewables a Two Degrees) dosahují pouze 80% redukce emisí CO2. Původní britský cíl z roku 2008 tak lze naplnit, nicméně cíl z června 2019 v podobě uhlíkové neutrality dle studie v rámci zkoumaných 4 scénářu splnit nelze.

Mezi zajímavá očekávání, která jsou shodná napříč scénáři, lze uvést následující body:

• Všechny scénáře počítají se zvýšeným špičkovým zatížením, včetně ztrát, v intervalu přibližně 68 GW – 83 GW (60 GW v roce 2018)
• Do roku 2030 by měla většina domácností dosáhnout na certifikát energetické náročnosti „C“
• Přes 35 milionů elektromobilů by následně pomáhalo stabilizovat a integrovat zvyšující se podíl elektřiny z fotovoltaiky (až ve výši 20 % celkové výroby z fotovoltaiky)
• V dopravě má spotřeba elektřiny dosáhnout intervalu mezi 65 TWh – 95 TWh ročně
• V rámci dvou scénářů je dokonce kalkulováno s nulovou spotřebou ropy v dopravě

Jak dosáhnout „Net Zero“?

Aby byl naplněn nový cíl, je autory sestaven i speciální pátý scénář (Net Zero), který kombinuje příznivé prvky z vývoje všech ostatních scénářů. Nicméně pro jeho dosažení je dle autorů třeba konat okamžitě a dosáhnout výrazného úspěchu ve všech oblastech.

Dle autorů je například nezbytné na vytápění používat o třetinu méně energie a transformovat plynové distribuční sítě na způsobilé přenášet vodík. Na spalování vodíku je také třeba připravit i veškeré spotřebiče.

Sektor elektroenergetiky by dokonce musel generovat negativní emise (např. kombinací využívání biomasy a zachycování a skladování uhlíku).

„Poptávka po elektřině by měla narůst až na 491 TWh … V rámci Net Zero by v roce 2050 mělo špičkové zatížení dosahovat 115 GW, což je dvojnásobkem současného stavu,“ uvádí studie.

Vzhledem k extrémně daleké budoucnosti, kterou se studie snaží predikovat, je třeba studii chápat spíše jako zajímavý myšlenkový experiment. Nicméně slovy autorů je cílem studie zejména „stimulovat debatu a poskytnout informace pro budoucí debatu.“