Severská země bude potřebovat více nových poskytovatelů regulačních služeb k balancování sítě. jaderné a uhelné zdroje, stávající tradiční poskytovatelé, jsou a budou odstavovány, proto se nabízí i řešení na straně spotřeby. Do regulace švédské soustavy se nyní plánuje zapojit jeden z tamních největších obchodních řetězců, jelikož může krátkodobě omezovat svůj odběr, a působit tak jako virtuální výrobna.
Ve Švédsku sice výrobu elektřiny dominantně zajišťují vodní a jaderné zdroje, nicméně nyní Švédsko zkoumá jak v případě dalšího poklesu stabilních zdrojů zajistit rovnováhu v síti. Poslední uhelný zdroj byl v severské zemi <a href="https://electrek.co/2020/04/22/sweden-third-european-country-to-closes-its-last-coal-power-plant/">odstaven letos</a> – jednalo se o Vartaverketský blok s kombinovanou výrobou u Stockholmu, který dodával 250 MW v teple a 145 MW elektrického výkonu.
S myšlenkou <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2020-09-25/shopping-mall-to-turn-virtual-power-plant-in-sweden-s-green-push">vstoupit na energetický trh</a> přišel jeden z největších obchodních řetězců Vala, který vlastní více než 200 různě velkých prodejen a data o spotřebě jednotlivých poboček za posledních 40 let. Díky této kombinaci patří mezi významné odběratele elektřiny s odběrem rozprostřeným po celé zemi.
Pokud by tedy nadále docházelo k poklesu regulačního výkonu na straně výroby, je Vala zainteresována se intenzivněji angažovat na regulaci na straně spotřeby (<a href="https://oenergetice.cz/elektrina/demand-side-response-dsr" target="_blank" rel="noopener">DSR</a>). Krátkodobě může totiž omezovat svůj odběr a působit jako virtuální výrobna – ať už se bude jednat o nabíjecí místa pro elektromobily u obchodních center, nebo omezení jiných dalších nekritických odběrů v jednotlivých lokalitách.
Švédský provozovatel přenosové soustavy <a href="https://www.svk.se/en/">Svenska Kraftnat AB</a> uvedl, že jenom letos zaplatí velkým spotřebitelům za flexibilní odběry 2 mld. švédských korun (zhruba 5 mld. Kč). Tuto službu ještě donedávna zajišťovali de facto výhradně velcí producenti elektřiny. Jiný vývoj nelze očekávat ani v dalších zemích, kde roste podíl OZE – bude klesat cena silové elektřiny, ale budou růst náklady a objem poskytovaných regulačních služeb a potřeba dostatečné kapacity přenosové a distribuční sítě pro plné využití instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích.

Energetika v zahraničí

Švédské síti by mohla poskytovat podpůrné služby obchodní centra

Provozovatel české přenosové soustavy ČEPS, a. s. se jako první evropský provozovatel přenosové soustavy (PPS) připojil k mezinárodní platformě TERRE pro výměnu regulační energie z takzvaných záloh pro náhradu. Na projektu TERRE se kromě ČEPS podílí sedm evropských provozovatelů přenosových soustav, dalších šest působí v roli pozorovatele.
Mezinárodní platforma TERRE (Trans European Replacement Reserves Exchange) byla spuštěna v pondělí 6. ledna a <a href="https://www.ceps.cz/cs/tiskove-zpravy/novinka/ceps-se-jako-prvni-pripojila-k-platforme-terre" target="_blank" rel="noopener">ČEPS je prvním evropským PPS, který se k ní připojil</a>. Uvedená mezinárodní platforma má podle ČEPS sloužit k ekonomicky optimálnímu zajištění regulační energie s dostupností služeb do 30 minut v evropském kontextu.
<blockquote>„Spuštění platformy TERRE představuje završení několikaletého úsilí od stanovování obchodních pravidel přes vývoj IT řešení až po testování systému s účastníky trhu v Evropě,“ řekl Zbyněk Boldiš, člen představenstva ČEPS zodpovědný za energetický obchod, regulaci a dispečink.</blockquote>
Kromě ČEPS se na projektu TERRE podílí osm evropských PPS, mezi které patří RTE (Francie), National Grid (Velká Británie), Terna (Itálie), PSE (Polsko), REN (Portugalsko), Red Eléctrica de Espaňa (Španělsko) a Swissgrid (Švýcarsko). Dalších šest provozovatelů působí společně s Evropskou sítí provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) v roli pozorovatele.
<figure id="attachment_79878" class="wp-caption aligncenter" style="width: 924px;"><img class="size-full wp-image-79878" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/TERRE.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/TERRE.jpg 924w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/TERRE-512x496.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/TERRE-768x744.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/TERRE-725x702.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/TERRE-800x775.jpg 800w" alt="Členové (oranžová barva) a pozorovatelé (šedá barva) projektu TERRE. Zdroje: ENTSO-E" width="924" height="895" /><figcaption class="wp-caption-text">Členové (oranžová barva) a pozorovatelé (šedá barva) projektu TERRE. Zdroje: ENTSO-E</figcaption></figure>
Ačkoliv je k platformě TERRE nyní připojena pouze ČEPS, další provozovatelé přenosových soustav mají brzy následovat.
<blockquote>„Zkušenosti s provozováním této platformy pomohou při následném vybudování zbývajících evropských platforem pro výměnu regulační energie MARI a PICASSO, na kterých se bude zajišťovat regulační energie s rychlejší dostupností,“ dodal Zbyněk Boldiš.</blockquote>
MARI je implementačním projektem evropské platformy pro výměnu regulační energie z ručně ovládaného procesu obnovení frekvence a výkonové rovnováhy (mFRP; dříve minutové zálohy). PICASSO je obdobným projektem zaměřeným na výměnu regulační energie z automaticky ovládaného procesu obnovení frekvence a výkonové rovnováhy (aFRP; dříve sekundární regulace).

Přenos elektřiny

ČEPS se připojila k mezinárodní platformě TERRE pro zajištění regulační energie

Podle údajů spolkového svazu energetiky a hospodářství (BDEW) nebylo v prvním čtvrtletí roku 2019 v Německu celkem 3,23 TWh elektřiny z větrných elektráren dodáno do elektrizační soustavy kvůli nutné regulaci soustavy. Celkem přitom za první čtvrtletí vyrobily větrné elektrárny přibližně 41 TWh elektrické energie.
Nedostatečný rozvoj přenosové soustavy začíná Německo dobíhat stále více. Výroba větrných elektráren sice neustále roste, s tím ale rostou i náklady na redispečink a udržování vyrovnané bilance soustavy.
V letošním roce se totiž zdá, že objem elektřiny z obnovitelných zdrojů, který kvůli přetížené soustavě nemohl být dodán do soustavy, bude rekordní. A s tím budou pravděpodobně i rekordní náklady na redispečink, které jsou z velké části vypláceny provozovatelům nuceně odstavených větrných elektráren.
<figure id="attachment_74975" class="wp-caption alignleft" style="width: 1600px;"><img class="size-full wp-image-74975" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/karsten-wurth-karsten-wuerth-w_a40DuyPAc-unsplash.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/karsten-wurth-karsten-wuerth-w_a40DuyPAc-unsplash.jpg 1600w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/karsten-wurth-karsten-wuerth-w_a40DuyPAc-unsplash-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/karsten-wurth-karsten-wuerth-w_a40DuyPAc-unsplash-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/karsten-wurth-karsten-wuerth-w_a40DuyPAc-unsplash-1024x683.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/karsten-wurth-karsten-wuerth-w_a40DuyPAc-unsplash-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/karsten-wurth-karsten-wuerth-w_a40DuyPAc-unsplash-800x534.jpg 800w" alt="Větrné elektrárny na poli, ilustrační foto." width="1600" height="1067" /><figcaption class="wp-caption-text">Větrné elektrárny na poli, ilustrační foto.</figcaption></figure>
Jen v prvním čtvrtletí roku 2019 muselo být takto odregulováno celkem 3,23 TWh elektřiny z větrných elektráren – za celý loňský rok přitom byla tato hodnota „pouze“ 5,4 TWh. Na celkové výrobě větrných elektráren v prvních třech měsících to dělá necelých 8 % výroby.
Nucené odstavení větrných elektráren se ovšem nedotýká jejich provozovatelů. Ti jsou za regulaci jejich výkonu kompenzování. V minulém roce přitom tvořily náklady na tyto kompenzace hlavní položku v celkových nákladech na stabilizaci přenosové soustavy. V loňském roce sice množství nedodané elektřiny do sítě mírně kleslo, přesto se náklady na vyplacené kompenzace zvýšily na 635 mil. EUR (pozn. celkové náklady na stabilizaci sítě <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/stabilizace-prenosove-soustavy-prisla-nemecko-druhy-rok-sobe-15-miliardy-euro/">byly 1,5 mld. EUR</a>).
Důvod pro regulaci výroby větrných elektráren je přitom již dlouhou dobu jasný – hlavním problémem je totiž přenos elektřiny z místa výroby do místa spotřeby. Přes významnou snahu se Německu stále nedaří rozvíjet <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/rozvoj-nemecke-prenosove-soustavy-stale-vazne-za-posledni-3-roky-pribylo-403-km-noveho-vedeni/">přenosovou soustavu dostatečně rychle</a>.
{„country“:“GER“,“type“:“AREA“,“from“:“2019-01-01″,“to“:“2019-03-31″,“sources“:“wind_onshore;wind_offshore“,“caption“:“Výroba větrných elektráren v Německu „,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2019-01-01″,“end_date“:“2019-03-31″}
Německu přitom nelze vytknout, že by pro výstavbu vedení nepodnikalo dostatečné kroky. Na národní úrovni existuje několik zákonů, které mají výstavbu klíčové infrastruktury urychlit.
Stejně tak na úrovní evropské legislativy existují <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/projekty-spolecneho-zajmu-v-oblasti-elektricke-energie-1-cast/">projekty společného zájmu,</a> které mají s výstavbou infrastruktury pomoci. Nicméně úspěch se zatím nedostavil. Hlavním důvodem totiž v Německu není pomalé povolovací řízení, jako je tomu v České republice, ale nesouhlas místních občanů v lokalitě, kde k výstavbě vedení dochází.