S prof. RNDr. Vladimírem Matolínem, DrSc. – o vodíku: jeho minulosti, legislativě, současnosti i budoucnosti. 

15: S Vladimírem o budoucnosti energetiky a životního prostředí - vodíku

Světová banka zruší zákaz financování jádra, rozvojové země potřebují zdroje elektřiny

Prezident Světové banky: Pomoc s účty za energie pro všechny je příliš drahá

Světová banka: Odklon od Ruska může u produkce energie trvat roky, hrozí stagflace

Světová banka schválila půjčku pro rozvoj bateriových úložišť v Číně

Pálení plynu při těžbě ropy vede k plýtvání a emisím a přesto přetrvává

Světová banka nebude podporovat těžbu ropy a zemního plynu po roce 2019

Objem plynu spalovaného při těžbě roste spolu s množstvím těžené ropy

Světová banka poskytne Ukrajině garance na půjčky na plyn za 500 milionů dolarů

Světová banka podpoří indickou fotovoltaiku jednou miliardou euro

Světová banka svolává přes 30 zemí, aby diskutovaly o ceně uhlíkových emisí

"A v zimě stejně bude brát skoro všechnu energii ze sítě, elektřinu převážně z těch plynových zdrojů."

Samozřejmě nevím jaké budou zimy, ale 34-80% celkové energie za minulou zimu není pro mě "skoro všechnu ze sítě". Počet dnů s menší výrobou jak 1kWh za 11/12/01/02 bylo 6x. Jinak 9.9kWp dalo vždy minimálně 3kWh/den a více.

Z mých analýz vyplývá, že 20kwp a 30kWh baterie by zvedla zimní soběstačnost na 55-95%, celkově za zimu asi na 78% namísto minulých 50%.

30kWh baterie se dá pořídit už za 90kkč. Panel 1500kč/ks.

Mám sice výpočtově pasiv, ale naše spotřeba mimo topení a tuv je nadstandardní cca 420kWh/měsíc. Šetrná domácnost je na polovině. TUV a topení je maximálně +250kWh v nejhorší měsíc (měření za 6let)

Prostě moderní dům s FVE 10-20kWp se dostane na velmi zajímavé a pro mě nezanedbatelné zimní soběstačnosti. EV to trochu srazí, ale potom je celkový efekt jinde.

Emise CO2 v EU vzrostly v 1. čtvrtletí o 3,4 %, nejvyšší nárůst byl v Bulharsku a Česku

"A v zimě stejně bude brát skoro všechnu energii ze sítě, elektřinu převážně z těch plynových zdrojů."
 Samozřejmě nevím jaké budou zimy, ale 34-80% celkové energie za minulou zimu není pro mě "skoro všechnu ze sítě".  Počet dnů s menší výrobou jak 1kWh za 11/12/01/02 bylo 6x. Jinak 9.9kWp dalo vždy minimálně 3kWh/den a více.
Z mých analýz vyplývá, že 20kwp a 30kWh baterie by zvedla zimní soběstačnost na 55-95%, celkově za zimu asi na 78% namísto minulých 50%.
30kWh baterie se dá pořídit už za 90kkč. Panel 1500kč/ks. 
Mám sice výpočtově pasiv, ale naše spotřeba mimo topení a tuv je nadstandardní cca 420kWh/měsíc. Šetrná domácnost je na polovině. TUV a topení je maximálně +250kWh v nejhorší měsíc (měření za 6let)
Prostě moderní dům s FVE 10-20kWp se dostane na velmi zajímavé a pro mě nezanedbatelné zimní soběstačnosti. EV to trochu srazí, ale potom je celkový efekt jinde.

Zajímavá  diskuse  pánové ,  co se týče větrného  potenciálu  pak  ten počítá ústav  fyziky atmosféry.    V ČR  fouká dost  pro velké stroje.   Těm se totiž  vyplatí  dát  mnohem vyšší  stožár  než  starým 1MW stojům  no a tím získáte  vyšší  průměrné rychlosti větru  Takové  stroje lze  u nás  stavět  fakticky  kdekoli v  otevřené  krajině  například:  Vestas V172-7.2 MW se  stožárem   199 m , taková  VTE  má  díky tomu stožáru  o  14,8%  vyšší rychlost větru a jak víte   při  3  mocnině  rychlosti  vychází výroba  vyšší  o  52%   na instalovaný  výkon  proti   1MW  stroji  na  100 metrovém  stožáru.   A to ještě  se zvýší  o ty hodiny , kdy je  ve 100 metrové  výšce příliš  malý vítr  ke spuštění  turbíny ale  ve  200 metrech už  ne.   Situace je  zcela jiná  než byla před 20 ti lety.   Při dnešní  technice  je  ČR  větrnou  zemí.  Krom toho  podle mě  jsou  právě  hory  dobrá  místa pro  instalaci   VTE  protože  stoje na  hřebech hor  jsou tak vysoko  že  neohrožují  ptáky a  nikdo  tam nebydlí.

WindEurope: Německo plave proti proudu, musí upravit aukce pro mořské větrné parky

Dobrý den,

Citace Josef Sedlák 24. srpen 2025, 09:12: <i>Z hlediska Česka vidím jako krátkozraké být mimo takové „energetické dálnice“, protože HVDC přenosy evidentně budou páteřními přenosy energetiky 21.století. Je to jasné z jejich technicko – ekonomických vlastností a nesporných fyzikálních výhod i pro stabilitu sítí.</i>

Se zbytkem Vašeho příspěvku v celku souhlasím, ale s tímto co jsem citoval ne. Česká přenosová síť a její konvenční rozvoj je dostačující pro potřeby ČR a ekonomicky únosný. HVDC pro ČR nedává smysl.

HVDC by dávalo smysl jako dálkové propojení z Německých hranic do Rakouska (a na Slovensko a dál do Rakouska přes Maďarsko) pro exporty německých větrných přebytků ze severu dál do jižní Evropy, hlavně Rakouska a Itálie. Ale teď se zeptám: proč by Česká Republika měla platit, budovat a provozovat Němcům a Rakušanům dálkové vedení, které ČR nepotřebuje? Proč by si měla dělat věcné břemeno (a uvalovat toto břemeno na dotčené vlastníky pozemků) pro potřeby Německo-Rakouského-Italského přenosu? Já vím, energetickou chartu (kde se mimo jiné státy zavazovaly k tomu, že svou energetiku si budou řešit jako vyváženou) EU zrušila a roku 2015 nahradila novu, kde klade důraz na mezinárodní přenosy a obchody. Ale i tak, jedna věc je mezinárodní přenos a obchod, druhá věc je zneužívání sousedů...

S pozdravem,

Nedobrý den,

Citace Petr Karásek 22. srpen 2025, 21:51: <i>Ten růst má mnoho příčin jednou z nich je třeba to ,že EU stahuje CO2 povolenky určitou rychlostí a když se jeden rok snižuje moc rychle jak loni, tak jejich cena klesá a tím klesá i motivace ke snižování a zase naopak.</i>

Ehm, promiňte, cože? Říkáte že pokud EU stahuje povolenky moc rychle, tak jejich cena klesá? Neboli že čím méně je povolenek, tím menší mají hodnotu? Rozumím Vám dobře?

Za prvé loni, pokud mě paměť neklame, cena povolenek na začátku roku 2024 rostla. A to značně. Takže EU rozhodla uvolnit mimořádnou emisi povolenek a zpomalila stahování povolenek v roce 2024 a 2025 právě s cílem snížit cenu/růst ceny povolenky. Celkově v meziročním porovnání se dá říci, že cena setrvale roste od roku 2018, byť v průběhu roku cena dramaticky kolísá. Koukněte na grafy vývoje cen povolenek v rozmezí alespoň dvou let.

K ceně odpustek v ETS2. Burzovní makléři odhadují, že cena odpustek v systému ETS2 velmi rychle vystřelí přes 200 Euro/tunu. Na nějakých 45 Euro/tunu co slibují mluvící hlavy máme rovnou zapomenout, to nebude ani úvodní cena. Jako úvodní cenu (respektive cenu dosaženou v prvních dnech od spuštění) odhadují přes 100 Euro/tunu. Můžeme vést učené debaty jestli mají ti burziáni pravdu nebo ne, ale je dobré si uvědomit, že ceny se určují na těch burzách a tihle vykukové jsou ti specialisti co na těch burzách hrají dnes a denně. Tak si myslím, že těm burzám budou rozumět a jejich odhady možná nebudou úplně přesné, ale asi nebudou úplně mimo realitu.

K poměru ceny plynu a elektřiny tu již někdo reagoval a pokoušel se Vás vyvést z dalšího Vašeho omylu.

Heil Gréta!
K Zemi Hleď!
Kdo je John Galt?
Nikdy se nehádej s blbcem, protože za chvíli zjistíš, že se hádají blbci dva.

PROJEKTOVÝ MANAŽER PRO OBLAST SYSTÉMŮ KONTROLY A ŘÍZENÍ

Elektrárny využívající sílu větru, které od tohoto měsíce získají stavební povolení, budou po spuštění do provozu povinně odvádět poplatky obcím, v jejichž katastru stojí. Ty by tak mohly získat statisíce korun ročně z každé instalované vrtule..

Z větrných elektráren půjdou do obecních pokladen povinné odvody, jedna vrtule může vynést až půl milionu

Řada nových zákazníků si při instalaci domácí fotovoltaiky pořizuje rovnou i tzv. chytré řízení. Ještě vyšší energetická ochrana domácností před blackoutem,  a ještě lepší návratnost peněz, zdůrazňují jeho hlavní přínosy energetické firmy.

Chytrá krabička vytěží fotovoltaiku na maximum. Ušetří tisíce, chrání před výpadky

Více než polovina českých domácností má stále staré, původní smlouvy na dobu neurčitou, které v sobě skrývají velmi nevýhodné tarify.

Češi přeplácejí za energie miliardy korun ročně. Hlavně kvůli starým smlouvám

Češi přeplácejí za elektřinu. Není to vyhozených jen pár korun, ročně jsou to tisíce

Češi přeplácejí za elektřinu miliardy korun ročně. Týká se to zejména spotřebitelů, kteří mají u svých dodavatelů staré smlouvy na dobu neurčitou. Těch je v Česku více než polovina. Takové smlouvy často nereagují adekvátně na změny cen na trhu. 