Německo bude v rámci nových limitů NOx žádat o výjimky pro své hnědouhelné elektrárny

Myslím že tyto limity mají potenciál vyřešit část problému s nízkou cenou proudu na burze, pokud povedou k poklesu dostupného výkonu hnědouhelných elektráren, ten bude muset být nahrazen nákladnějšími zdroji. To by mohlo začít táhnout cenu proudu vzhůru a podpořit tak výstavbu nových elektráren, jestli černouhelných, plynových (klasických parních, nebo se spalovací turbínou), nebo jiných, to je otázka.

Problém ale bude pokud takto, nuceným uzavíráním, vzniknou regiony, které nebudou mít dostatek výkonu ani jej nebude možné dodat z jiné části sítě. Již odstavování JE k tomu v Německu může místy vést, ale jak by vypadala situace když by se v jim k Atomausstiegu přidal ještě Kohleausstieg a nebyla k dispozici náhrada, je myslím každému jasné. Pokud to chtějí udělat a do toho se přidává ještě nařízení EU (není to náhodou poprvé co jde EU proti SRN?), mohly by se ocitnout ve vážných problémech.

Ovšem ještě větší problém by to mohl být pro státy, které se spoléhají z mnohem větší části na uhlí než ČR nebo SRN. Pokud by mělo být nahrazováno uhlí něčím jiným a budeme-li uvažovat že pro nějaký masivní přechod na jádro nebude v EU vůle a asi ani finanční prostředky, pak bude bezpodmínečně nutné vybudovat terminály pro LNG a závody pro čištění plynu tak, aby byl snadno jeden zdroj zaměnitelný za jiný. jediná možnost jak by se mohla situace nachýlit směrem k JE, je pokud by Francie začala získávat větší vliv na dění v EU, ale to se, obávám se, nestane.

Redukce NOx z dopravy by bylo jisté vhodné, na druhou stranu by se takto mohla dostat zejména silniční doprava do dalších problémů, které by mohly vést buď k dalším podvodům, nebo růstu cen vozidel a tím zpomalení obnovy vozového parku.

Opět vítězí lineární plánovači šťastných zítřků a lobysté nad selským rozumem. Každý občan Prahy a jiných měst, či z vesnic v okolí dálnice vidí (a spíše cítí), že emise z výfuků aut jsou mnohem nebezpečnější pro zdraví lidí. Elektráren ubývá a jsou stále "čistší", aut silně přibývá a staré ojetiny, zvláště diesly jsou silní znečišťovatelé.

Je myslím spíš otázka, jestli po nedávném podvodu s emisemi není EU a její úředníci ve vyčkávacím režimu a nečekají jak to celé dopadne, mohlo by to totiž vést k zajímavému impulzu k rozvoji elektromobility, jenže to stejně neřeší to jak dostat ze silnic již provozovaná auta. A je otázka co pomůže u vozidel, jestli další zpřísňování, komplikování spalovacího motoru, palivové články či baterie.

Rozhodně jsme ale v situaci, kdy se někdo snaží řešit všechny problémy naráz a jejich řešení může mít i protichůdné požadavky.

Na tom všem je smutné to, že uhelný revír Lužice bude postupně vyrabován beze zbytku. Namísto, aby se uvažovalo podle selského rozumu "méně spáleného uhlí je přímo úměrné méně všech druhů emisí", pojedou Němci podle scénáře " než vymyslíme a vytvoříme dostatečné nízkoemisní akumulační a zálohové kapacity, budeme dál smrdět u sebe i za svými hranicemi a vyjednáme si výjimku z pozice síly.

Německo, stejně jako jiné země, není politicky ani názorově jednotné. Hnědouhelný revír v SV Německu drží naživu vazby uhelného průmyslu na místní, potažmo spolkovou, SPD a SPD je vládní strana a kontroluje ministerstvo hospodářství. Je to stejně jako v Polsku, není politická odvaha tu těžbu a na ní navázaný průmysl odepsat. Přitom měli jako vláda jedinečnou šanci převzít aktiva Vattenfallu a rozjet postupný útlumový program.

Jó, kdyby letošní volby dopadly tak, že by CDU vytvořila jednobarevnou vládu nebo by vládla v koalici se Zelenými, to by se v Lužici děli věci.

Zelení budou mít v Německu velký problém se v září dostat do spolkového sněmu. CDU s nimi rozhodně nepovládne, nebude mít pro to důvod, protože FDP si vede docela dobře. Kdybyste četl zprávy i na tomto serveru, tak byste věděl, že útlum v Lužici už běží a u velké části těžebních kapacit už bylo rozhodnuto, že vytěží roztěženou část zásob a budou končit. CDU možná nebude řešit zaměstnanost, ale bude určitě řešit energetickou bezpečnost a tady se Německo bez hnědého uhlí ještě min. 15 let neobejde, i když kapacity budou klesat.

Obdivuji vaši schopnost vidět budoucnost v jasných konturách ! Tohle třeba já neumím :-).

Částečně s vámi souhlasím.

Ale podle mě pokud povládne CDU bez Zelených, tak daleko víc se budou soustředit na prodlouží jaderných elektráren minimálně o 6 let, a dají dotace špíš uvolní na postupný středně rychlý útlum hnědého uhlí.

Nezapomínejte, že v Německu je minimální nezaměstnanost, a potřebují spíš pracovité Němce uvolňovat na nutná zaměstnanecká místa, kde se můžou starat a dlouhodobě pořádně vydělávat na živení běženců.

A kde jste, prosím, vzal tu informaci, že Lužický revír bude vyrabován beze zbytku? Myslím, že je naprosto nepravdivá. Těžba doběhne v oblastech připravených k těžbě a tím to skončí. Spousty uhlí zůstanou pod zemí a Německo bude raději Rusku platit za plyn.

Ani vy nevíte, jestli technicky vytěžitelné zásoby budou reálně vybrány ze země ze 100%, z 93% nebo jiné numero. Smyslem mého textu mělo být hlavně poukázat na to, že Němci místo řešení příčiny budou handlovat za výjimku z pravidla, tedy popřít původní smysl regulace emisí. Na rozdíl od intervencí (které se týkají jednotlivých firem) regulace je plošná, tedy relativně spravedlivá.

O vyrabované Lužici mluví proto, že je mi líto tohohle kusu země a co s ním vůbec koncepce počítající s dalším (dlouhodobým) využíváním uhlí provede. Slovo útlum totiž neznamená náhlý zákaz, ale postupné snižování těžby . Neznamená netěžení významné části toho, co ještě pod zemí zbývá.

A propos, byl jste někdy alespoň v Žitavě?

Doporučuji, abyste si o tom napřed něco přečetl alespoň v denním tisku třeba zde:

http://ekonomika.idnes.cz/eph-kretinsky-dul-nemecko-welzow-dq1-/eko_euro.aspx?c=A170401_2316433_eko_euro_rts

Na Jänschwalde se těžba nerozšíří a skončí tam nejpozději v roce 2023. Také rozšíření dolu Nochten bude jen částečné a místo 300 milionů tun plánuje LEAG vytěžit jen polovinu, což si vyžádá přesídlení zhruba dvou stovek obyvatel.

Jinak náhlé ukončení těžby prostě není možné, s tím se smiřte. Německo část té uhelné kapacity naprosto nutně potřebuje, protože bez ní neprojede zimy.

Zajímavý by byl model, že by hnědé uhlí teď 10-15 let fungovalo jen chladnou polovinu roku, a druhou teplou polovinu roku by ti lidé pracovali v místním zemědělství nebo stavebnictví.

Ale v byrokratické staré EU, která chce spíš dále masivně prohlubovat dotace a dávky, to asi nemá na rozdíl od USA či Číny šanci na fungování.

Vždyť tak to fungovalo většinu doby, co je lidstvo na zeměkouli, aspoň v našich zeměpisných šířkách. Ten model 24/7/365 co funguje nyní je proti přírodě a lidské přirozenosti.

Sluneční energie nám může dát veškerou potřebnou elektřinu, potraviny, .... přes 8 měsíců v roce a jde o to smysluplně žít v zimním období. Pro elektřinu to znamená výrobu z fotovoltaiky a využít chemické energie nashromážděné přes léto (ať již historicky-uhlí, ropa, plyn) či vyrobené z letních přebytků (P2G, P2L). Pro výživu je ten model (výroba jen přes 8 měsíců v roce) již zvládnutý, i vzhledem k tomu že země má dvě polokoule s létem a zimou v protifázi.

Už za rok třeba budeme moct na idnesu číst článek, jak se byznysový plán EPH obrátil opět jiným směrem a doly pojedou do roku 2050. nedávám na jednotlivé články a dílčí rozhodnutí ( u ropy je to ještě horší, tam je změna každým měsícem). Pokud je plán držet se uhlí v Německu např. 15 let, tak to v krajině půjde poznat ( i když se celkem šikovně přesunuje skrývka od čelby k vytěženým částem dolů, pořád to zanechává stopy). A mimochodem do Lužice historicky patřilo i město Gubin (dnes na polské straně Lužické Nisy) a pokud Poláci budou dál tvrdošíjní v uhelné energetice, pak to tam bude jako ementál - tam ale vím jen o plánech na otevření, jestli už kopli do země nevím - to je ale už trochu mimo téma článku.

K panu Vaněčkovi - valnou většinu doby, co je lidstvo na zeměkouli, bylo lidstvo negramotné a průměrná délka života se pohybovala kolem 35 let, dětská úmrtnost byla na katastrofálních úrovni, dospělosti se dožilo možná každé 3 dítě. Pak se člověk naučil využívat fosilní paliva a náš dnešní blahobyt je v zásadě výsledkem tohoto zásadního posunu. Takže samozřejmě máte pravdu pane Vaněčku, svým způsobem je náš dnešní blahobyt proti přírodě a proti přirozenosti. Otázka je, jestli se ho chceme vzdát. Pokud ne, tak platí že jsme a ještě hodně dlouho budeme fosilní civilizace.

Pan H. ještě nezaznamenal, že už začala doba křemíková. Doba uhelná je už za vrcholem. A jako neskončila doba kamenná na nedostatku kamení, tak neskončí doba uhelná na nedostatku uhlí. Skončí díky technologické revoluci, kterou už snad většina lidí vidí, ale zřejmě ne ještě všichni.