Německé teplárenství na cestě k dekarbonizaci: Dominovat mají tepelná čerpadla a teplárenské sítě

Tři čtvrtiny německých municipálních energetických společností považují za současných podmínek dosažení klimaticky neutrálního vytápění do roku 2045 za nereálné. Zatímco města převádějí plány na dekarbonizaci vytápění postupně do investic, výrazně podle asociace BSW-Solar podceňují solární termiku. Ta má přitom podle studie Fraunhoferova institutu pro solární energetické systémy a Öko-Institutu největší teoretický potenciál ze sledovaných nízkoemisních zdrojů, v plánech ji ale zohledňuje jen malá část obcí.

Plány přecházejí do praxe, pravidla zůstávají nejistá

Německo chce dosáhnout klimatické neutrality v roce 2045, tedy o pět let dříve, než stanovuje celoevropský cíl. Stejný cíl platí i pro sektor vytápění. V průzkumu svazu VKU z letošního září označilo tento termín za nereálný 51 % z 225 municipálních energetických společností, dalších 24 % jej označilo za velmi nereálný a za realistický jej považovalo jen 7 %.

Nedůvěra souvisí nejen s náklady, ale také s pravidly pro investice. Právní jistotu označilo za nezbytnou podmínku 86 % podniků, 56 % považovalo podmínky financování za nedostatečné a 61 % hodnotilo právní rámec jako nejasný. Každá druhá společnost navíc očekává, že její výdaje na klimaticky neutrální vytápění budou v roce 2030 více než dvojnásobné oproti roku 2024.

Nejistotu prohloubilo zrušení povinnosti, podle níž měly nové topné systémy využívat alespoň 65 % obnovitelné energie. Nový rámec ponechává možnost pokračovat v instalaci plynových a olejových kotlů. Povinnost postupně zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů se má místo toho přesunout na dodavatele paliv. Pro rok 2029 se počítá s 10% podílem biometanu, vodíku nebo kapalných biopaliv. Parametry pro další roky zatím nebyly zveřejněny.

Velký potenciál slunce, malý podíl v plánech

Analýza Fraunhoferova institutu pro solární energetické systémy a Öko-Institutu vyhodnotila 377 předložených plánů na dekarbonizaci vytápění pokrývajících 938 obcí. Podle zveřejněných výsledků by v roce 2045 mělo zhruba 40 % tepla pocházet z individuálních tepelných čerpadel a o něco menší podíl by měly mít soustavy zásobování teplem. Zbylou výrobu tepla mají pokrývat zejména zdroje spalující biomasu nebo vodík či zdroje využívající geotermální energii. I v uvedených soustavách zásobování teplem mají být dominantními zdroji tepla tepelná čerpadla doplněná biomasou, geotermálními zdroji či odpadním teplem.

Asociace BSW-Solar upozornila na nevyužitý potenciál využití solárních termických systémů, který byl odhadnutý na 457 TWh ročně, což je nejvyšší hodnota ze sledovaných zdrojů. Pro srovnání, plánovaná potřeba tepla uvedených obcí pro rok 2045 činí přibližně 121 TWh.

Autoři analýzy jako překážky zmiňují zejména nesoulad mezi primárně letní výrobou tepla z těchto zdrojů a naopak vysokou spotřebou tepla v zimě i konkurenci o plochu s fotovoltaikou. Asociace BSW-Solar však ve své tiskové zprávě uvádí, že solární teplo lze ukládat do velkých zásobníků a využít tak i v topné sezoně. Podle asociace podobné sezonní zásobníky už fungují v pilotních projektech.

Lipsko i malé obce ukazují cestu

Že solární kolektory mohou pokrývat část dodávek tepla i do městských teplárenských sítí, ukazuje Lipsko. Tamní zařízení uvedené do provozu v červnu 2026 má na ploše přibližně 65 tisíc metrů čtverečních vyrábět zhruba 26 GWh tepla ročně. Podle výpočtů místního provozovatele teplárenské soustavy může ušetřit přibližně 7 160 tun oxidu uhličitého ročně a za slunečných letních dnů pokrýt až pětinu potřeby tepla v síti.

Ještě vyšší podíl solárního tepla je dosažitelný v menších obcích, kde bývá snazší najít vhodné plochy a propojit kolektory s velkým sezonním zásobníkem. V Brachtu u Rauschenbergu má solární termika pokrýt zhruba 70 % roční potřeby tepla připojených budov. Teplo se zde ukládá v podzemním zásobníku, který umožňuje jeho akumulaci i pro topnou sezonu. V nedalekém Rüdigheimu má podle provozovatele obdobného systému solární teplo zajistit dokonce přibližně 87 % dodávek tepla, zbytek má pokrýt elektřina z obnovitelných zdrojů, bez využití biomasy.

Rozšíření technologie zatím tedy podle asociace BSW-Solar neodpovídá možnostem. V Německu funguje přibližně 3 800 teplárenských soustav, ale velkých solárních termických polí je v provozu jen asi 75. O tom, zda se situace změní, rozhodne i to, zda obce při plánování včas zajistí vhodné pozemky a zahrnou do projektů denní i sezonní akumulaci tepla.