Koronavirová pandemie nutí Polsko urychlit odchod z uhelného sektoru a země zvažuje, že v příštích měsících uzavře nejméně tři uhelné doly. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje. Polsko je největším těžařem černého uhlí v Evropské unii.
Polsko je jedinou členskou zemí EU, která odmítla slíbit, že se do roku 2050 stane klimaticky neutrální. Těžba uhlí má v Polsku dlouhou historii a je pilířem ekonomiky. V posledních letech však bylo odvětví často ve ztrátě a stát se je snaží finančně podpořit.
Mimo jiné vláda podle zdrojů uvažuje o uzavření dolu Wujek. Ten se zapsal do dějin protikomunistického odboje, když se v roce 1981 stal místem jednoho z nejkrvavějších protestů.
Ministerstvo státního majetku, které má dohled nad uhelným průmyslem, na žádost agentury Reuters o komentář nereagovalo.
V posledních pěti letech vláda sloučila několik dolů a také jich několik postupně uzavřela. Není však ochotná postupovat rychleji, protože se obává násilných protestů horníků, na které narazila v minulosti.
Podle zdrojů však nemoc covid-19 změnila strategické myšlení vlády konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). Ta se nyní snaží využít peníze na podporu ekonomiky zasažené omezeními, která měla zabránit šíření nemoci. Z pohledu veřejných financí si tak vláda nyní nemůže dovolit další financování těžby uhlí, protože koronavirová pandemie bude stát obrovské množství peněz, uvedl vládní zdroj.
Zavření dolů se má dotknout nejméně dvou dolů ve vlastnictví PGG, největší uhelné společnosti v zemi. Další uzavřený důl by měl patřit státní společnosti Tauron. PGG má osm dolů a Tauron tři. Obě společnosti se k informacím odmítly vyjádřit.
Uzavření dolů způsobí zrušení tisíců pracovních míst. Pravděpodobně bude oznámeno až pro prezidentských volbách, které se konají v červnu, dodal jeden ze zdrojů.

Uhlí

Reuters: Polsko uvažuje o zavření tří dolů v příštích měsících

Energetická skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače dnes převzala americkou těžební společnost Blackhawk Mining. Firma je významným dodavatelem metalurgického uhlí na americké i mezinárodní trhy. ČTK to dnes sdělila mluvčí Sev.en Energy Gabriela Sáričková Benešová. Cenu transakce neuvedla. Pro Sev.en Energy je to druhá akvizice v oboru metalurgického – neboli takzvaně koksovatelného – uhlí v posledních týdnech.
Blackhawk Mining má v pěti podzemních a povrchových důlních komplexech v Západní Virginii a Kentucky roční výrobní kapacitu sedm až osm milionů tun metalurgického uhlí. Vlastní také tři důlní lokality, kde ročně vyprodukuje tři až čtyři miliony tun uhlí pro energetické účely. Loni měla firma obrat více než miliardu dolarů (zhruba 24 miliard korun) a zisk EBITDA před započtením úroků, daní a odpisů činil 120 milionů dolarů (2,9 miliardy Kč).
<blockquote>„Převzetí této společnosti představuje velmi významný vstup skupiny Sev.en Energy do těžby metalurgického uhlí,“ uvedl výkonný ředitel Sev.en Energy Alan Svoboda. „Chceme se aktivně podílet na dlouhodobém úspěchu společnosti a vytvoření platformy pro další růst v regionu,“ dodal.</blockquote>
Sev.en Energy v květnu získala také podíl 17,1 procenta v americkém producentovi metalurgického uhlí Corsa Coal Corp. 
Generální ředitel společnosti Blackhawk Mining Jesse Parrish uvedl, že pro firmu je to velmi důležité období. „S podporou Sev.en Energy máme skvělou šanci vykročit v současné tržní situaci správným směrem, a také možnost využít synergií k dalšímu růstu v tomto odvětví,“ sdělil.
Do holdingu Sev.en Energy patří od roku 2018 Tykačovy firmy, sdružené dříve ve skupinách Czech Coal a Sev.en. V ČR skupina provozuje dva hnědouhelné doly a čtyři uhelné elektrárenské bloky, loni k tomu koupila od švýcarské společnost Alpiq kogenerační zdroje ve Zlíně a v Kladně. Uhlí těží zejména v lomu Vršany v centrální části Severočeské hnědouhelné pánve a dále pak v lokalitě ČSA.
Loni firma získala poloviční podíl v nadnárodní energetické společnosti InterGen N.V., která vlastní tři elektrárny v Británii a má podíl ve dvou elektrárnách v Austrálii.
Od roku 2013 patří mezi Tykačova česká aktiva elektrárna ve Chvaleticích na Pardubicku se čtyřmi bloky o celkovém výkonu 820 MW. Loňský nákup tepelných a energetických zdrojů ve Zlíně a zejména v Kladně výrazně zvýšil instalovaný výkon ve vlastnictví Sev.en Energy. Menší zlínská kogenerační jednotka má jen 64 MW, kladenská elektrárna a teplárna ale disponuje instalovaným výkonem 516 MW. Oba zdroje dodávají vedle elektřiny i teplo zhruba 35.000 odběratelům.
Od roku 2024 bude Sev.en energy rovněž majitelem hnědouhelné elektrárny Počerady. Jde o jednu z největších elektráren v ČR, má pět bloků, každý s instalovaným výkonem 200 MW.

Společnosti

Sev.en Energy získala těžební společnost Blackhawk Mining z USA

Česko by uvítalo detailnější informace o dalším vývoji v záležitosti prodloužení těžby v polském dolu Turów u českých hranic. Po dnešním jednání se svým polským protějškem Jackem Czaputowiczem to řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Ministerstvo životního prostředí o dalším postupu kvůli prodloužení těžby rozhodne podle dřívějšího vyjádření ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) pro ČTK do konce června na základě právní analýzy.
Polský hnědouhelný důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Koncese pro těžbu měla firmě teď v dubnu skončit, polské ministerstvo klimatu ji ale v březnu přes námitky sousedů o šest let prodloužilo. Polsko vydalo rozhodnutí o prodloužení i přes výslovný nesouhlas české vlády a výtky poslanců Evropského parlamentu.
<blockquote>&#8222;Já jsem pana ministra požádal o lepší komunikaci v této záležitosti. Česko by uvítalo více detailnější informace o dalším vývoji,&#8220; poznamenal Petříček.</blockquote>
Liberecký kraj chce, aby Česko podalo žalobu k evropskému soudu. K posouzení této možnosti dříve vyzval ministerstva životního prostředí a zahraničí také sněmovní výbor pro životní prostředí.
Hnědouhelný důl v Turówě by se měl postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních, Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Důl se má rozrůst o 14,6 hektaru podél silnice z Žitavy do Bogatyně. V Česku jsou nejblíže obce Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou. Obyvatelé z příhraničí se obávají nejen ztráty pitné vody, ale také hluku a prachu nebo propadů půdy. Polská strana ale zásadnější vliv na české území odmítá.

Petříček: Česko chce víc informací o vývoji v polském dolu Turów

Na Karvinsku onemocnělo v ohnisku nákazy v Dole Darkov 113 zaměstnanců a nemocných je také dalších šest jejich rodinných příslušníků. Počet nemocných členů rodiny se ale podle hygieniků zřejmě ještě zvýší. ČTK to dnes řekl mluvčí moravskoslezských hygieniků Radim Mudra. Kvůli hromadné nákaze nařídili hygienici v dole rozsáhlé testování. Při něm se podařilo odhalit devět desítek nakažených covidem-19. V karvinských dolech pracuje zhruba 8400 lidí, přímo v Dole Darkov a na něm navazující úpravně uhlí pracuje 1800 lidí.
<blockquote>&#8222;Od 18. května, kdy bylo odebráno celkem 791 vzorků, to znamená, že stěr byl proveden u 791 zaměstnanců, bylo z tohoto počtu 88 pozitivních zaměstnanců OKD a dva bánští záchranáři Dolu Darkov,&#8220; uvedl Mudra.</blockquote>
Podle něj ale testy bánských záchranářů nebyly součástí plošného testování v dole. Mudra doplnil, že hygienici předpokládají, že počet nakažených rodinných příslušníků bude strmě vzrůstat. &#8222;Karantény ani nebudeme uvádět, protože teď epidemiologie začíná trasovat a vyhledává kontakty. Ti, kteří mají významný kontakt s nemocnými, jdou na PCR vyšetření. Pokud s někým žiju a on neví, že je nemocný, tak nedodržuje žádná pravidla,&#8220; podotkl Mudra.
V Moravskoslezském kraji se od počátku pandemie nakazilo 1223 lidí, poslední údaje k úterním 19:00 ukazovaly, že počet případů za posledních 24 hodin stoupl o 38. Lze tedy předpokládat, že dnes se počet případů znovu zvýší.
Nákaza se u horníků v Dole Darkov objevila minulý týden. V pátek jich bylo 11, v neděli 17 a tento týden v pondělí počet zaměstnanců s potvrzenou nemocí stoupl na 21. Krajští hygienici se proto rozhodli provést plošné testování. Onemocnění bylo prokázáno u zaměstnanců různých profesí jako důlní doprava, úpravna, odtěžení, příprava a další. Zaměstnanci byli bez příznaků a o své nemoci nevěděli, takže podle hygieniků neměli problém projít měřením teploty při vstupu do závodu ani vykonávat fyzicky namáhavou práci.
Kvůli vysokému počtu pozitivních výsledků v pondělí jednali zástupci hygieny a OKD. Ředitelka hygieniků Pavla Svrčinová po jednání řekla, že případná další opatření k zabránění šíření nákazy se budou řešit, až budou hotova všechna aktuální vyšetření.
Pro důl už platí přísná opatření, hned při vstupu si například všichni musí vydezinfikovat ruce, pro důlní pracovníky platí povinnost nosit respirátory, rukavice a ochranné brýle. Třikrát denně se dezinfikují společné prostory, šatny, výdejny a další místa. Na všech dolech jsou také denně dezinfikovány dopravní nádoby a také vozy pro dopravu zaměstnanců.
OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Uhlí těží na Karvinsku v dolech ČSA, Darkov, ČSM-Sever a ČSM-Jih. V dolech pracuje zhruba 8400 lidí, z čehož 2000 jsou cizinci, zejména Poláci.

Energetika v ČR

Hygienici: V Dole Darkov je již 113 lidí nakažených koronavirem

Na Dole Darkov v Karviné byla potvrzena nákaza covidem-19 zatím u 53 zaměstnanců. Uvedl to dnes Radiožurnál. Ředitelka Krajské hygienické stanice (KHS) v Ostravě Pavla Svrčinová řekla ČTK, že všechny testy ještě nejsou hotové, stovky vzorků se odebíraly ještě v noci na dnešek.
Nákaza se u horníků na Dole Darkov objevila minulý týden. V pátek jich bylo 11, v neděli 17 a tento týden v pondělí počet zaměstnanců s potvrzenou nemocí stoupl na 21. KHS se tam rozhodla udělat plošné testování téměř 900 zaměstnanců. V dole a na něm navazující úpravně uhlí pracuje 1800 lidí.
Výkonný ředitel OKD Radim Tabášek v pondělí uvedl, že žádný ze zaměstnanců nemá závažný průběh nemoci a provoz Dolu Darkov funguje beze změn. Mluvčí OKD Naďa Chattová uvedla, že pro důl platí přísná opatření, hned při vstupu si například musí každý pracovník vydezinfikovat ruce a projít před termokamerou. Pro důlní pracovníky platí povinnost nosit respirátory, rukavice a ochranné brýle. Třikrát denně se dezinfikují společné prostory, šatny, výdejny a další místa. Na všech dolech jsou také denně dezinfikovány dopravní nádoby a také vozy po dopravu zaměstnanců.
<figure id="attachement_20908" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/kwsa-na-dole-26-800x624.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/kwsa-na-dole-26-800x624.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Uhlí těží na Karvinsku v dolech ČSA, Darkov, ČSM-Sever a ČSM-Jih. V dolech pracuje zhruba 8400 lidí, z čehož 2000 jsou cizinci, zejména Poláci.
V Moravskoslezském kraji se podle údajů KHS k pondělním 19:00 od počátku epidemie nemocí covid-19 nakazilo 1185 lidí. Už 798 lidí se z choroby vyléčilo, 39 lidí, u kterých se nákaza prokázala, zemřelo.
V sousedním Polsku se v dolech nemoc šíří už několik týdnů. Podle Sdružení hornických odborů OKD tam testy prokázaly infekci u více než 1300 zaměstnanců. Některé polské doly zastavily těžbu uhlí.

Radiožurnál: V Dole Darkov byla potvrzena nákaza nemocí COVID-19 u 53 zaměstnanců

Před nekontrolovanými výstupy důlních plynů (zejména metanu) na povrch chrání ostravsko-karvinskou aglomeraci systém technických opatření, jejichž součástí je mimo jiné téměř 300 odplyňovacích a monitorovacích vrtů. Desetiletý projekt, který nyní dokončil odštěpný závod Odra státního podniku Diamo, přišel zhruba na miliardu korun. ČTK to dnes sdělila mluvčí Diama Jana Dronská.
Metan tvoří se vzduchem výbušnou směs a jeho nekontrolované výstupy na povrch dělaly v minulosti velké problémy. &#8222;Pro Moravskoslezský kraj je dokončení tohoto rozsáhlého projektu velmi důležitým krokem, protože metan zde v minulosti způsobil nemalé škody a ohrozil životy lidí. Veškerý provoz, včetně údržby, vybudovaných bezpečnostních prvků, jsme sjednotili a od ledna 2020 jej zajišťuje státní podnik Diamo,&#8220; uvedl ředitel podniku Ludvík Kašpar.
Systém sleduje území o rozloze 19 kilometrů čtverečních, které zasahuje do čtyř okresů: Ostrava-město, Karviná, Frýdek-Místek a Opava. V nepřetržitém provozu systém obsluhuje 11 lidí. &#8222;Pracovníci zajišťují nejen provoz dispečinku a kontrolu celého systému, ale řeší také případné mimořádné situace v terénu a zajišťují komunikaci se záchrannými složkami,&#8220; uvedla Dronská.
Hlavní riziková místa zmapoval průzkum v letech 2010 až 2016. Jako hranice, která signalizuje možné nebezpečí, byla stanovena koncentrace 0,5 procenta metanu v půdním vzduchu. &#8222;Zcela vyloučit případný únik metanu nelze, ale podařilo se minimalizovat rizika,&#8220; uvedl ředitel závodu Odra Petr Kříž.
<figure id="attachement_7867" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/dul-Paskov.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/dul-Paskov.jpg" alt="Důl paskov" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Součástí systému je například 579 snímačů pro měření koncentrací důlních plynů. Jsou obvykle instalovány v kolektorech, ve sklepních prostorech budov nebo na odplyňovacích komíncích. Typické oplocené komínky jsou na řadě veřejných míst, například v centru Ostravy u Divadla Antonína Dvořáka nebo u obchodního centra Nová Karolina.
<blockquote>&#8222;Mezi nejnáročnější akce patřil soubor protimetanových opatření v elektrárně v Ostravě-Třebovicích, kde se instaloval aktivní odplyňovací systém s 18 čidly, dvěma odsávacími zařízeními a řadou odplyňovacích vrtů včetně drenážního odplynění budov,&#8220; uvedla Dronská.</blockquote>
V blízkosti základní školy v Ostravě-Radvanicích byly naměřeny koncentrace až dvě procenta metanu. &#8222;Tamní komplex opatření se skládá z drenážních odplyňovacích systémů v podzákladí objektu, instalace ventilátorů, 21 snímačů metanu, izolace podlahy a rekonstrukce kanalizace,&#8220; uvedla Dronská.

Projekt, který chrání Ostravsko před metanem, je dokončen

Těžební společnosti OKD komplikují od pondělí provoz kontroly na česko-polských hranicích, kvůli kterým se část zaměstnanců nedokáže dostat do práce včas. Oproti pondělku, kdy do práce přišlo pozdě až 60 procent Poláků, se ale po dnešním otevření přechodu Závada v Petrovicích u Karviné situace podstatně zlepšila. ČTK to dnes řekl mluvčí OKD Ivo Čelechovský.
V černouhelných dolech na Karvinsku pracuje zhruba 8400 lidí, z čehož 2000 jsou cizinci, a to přibližně 1800 Poláků a 200 Slováků. Problém s cestou do práce mají nyní především horníci z Polska.
<blockquote>&#8222;Zatímco na počátku týdne jsme evidovali padesáti- až šedesátiprocentní propad zaměstnanců především z Polska, otevření nového hraničního přechodu Závada situaci výrazně zlepšilo. V tuto chvíli to odhadují asi na 20 procent lidí, kteří mají problém dostat se do práce včas,&#8220; řekl Čelechovský.</blockquote>
Poláci na hranicích zavedli kontroly související s opařeními v boji s šířením nemoci COVID-19. Česko zakázalo cestování svých občanů kamkoli do zahraničí, cizinci naopak nesmí do České republiky. Lidé, kteří jezdí přes hranice za prací, ale mají výjimku. V Moravskoslezském kraji se od pondělí mohlo jezdit jen přes tři přechody, dnes k nim přibyl čtvrtý.
<blockquote>&#8222;Apelujeme, pokud by to bylo možné, aby se otevřely další hraniční přechody pro pendlery, aby se situace úplně vyřešila,&#8220; řekl Čelechovský.</blockquote>
Zahraniční horníci podle něj do práce nejčastěji jezdí auty, někteří z nich ale v posledních dnech situaci řeší i tak, že jezdí na kolech.
Kontroly na hranicích komplikují výrobu i dalším firmám. Například společnost KES z Vratimova u Ostravy kvůli nim poslala 500 polských pracovníků domů s 60 procenty mzdy a vyrábí jen na 40 procent. Kvůli problémům polských pracovníků na hranici byla v úterý přerušena výroba v automobilce Hyundai i u některých jejich dodavatelů, během dne se ale znovu rozjela.
Těžební společnost OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Uhlí těží na Karvinsku v dolech ČSA, Darkov, ČSM-Sever a ČSM-Jih. Majitelem společnosti je od roku 2018 prostřednictvím podniku Prisko stát.

Firmě OKD komplikují provoz kontroly zaměstnanců na hranicích

V poslední době se na českém Twitteru strhává debata o prospěšnosti uhlí jako energetického zdroje. Vzhledem k většímu zájmu veřejnosti o klimatické změny a dopadech různých energetických zdrojů na naše prostředí, se jeví černé uhlí jako skvělý nepřítel lidu a dobrý marketingový zdroj pro kampaně zelených politiků. Jak to tedy ve skutečnosti s těžbou černého uhlí na území České republiky je?
<h2>Ekonomické versus ekologické faktory</h2>
Zabloudíme-li do minulosti, těžba uhlí položila základy k fungování kapitalistické společnosti a tzv. novodobé průmyslové výroby.  Uhlí dalo velmi důležitý podnět k rozvinutí nejzásadnějších technologií, které se postupem času vyvíjely v moderní verze, jak je známe dnes. Je tedy celkem logické, že se v rámci zachování naší planety snažíme jednotlivé technologie modifikovat a vylepšovat. Ať již mluvíme o sklářském, železničním nebo potravinářském odvětví.
<a href="https://oenergetice.cz/elektrina/tezba-cerneho-uhli-v-cr">Těžba černého uhlí</a> má v českých krajinách dlouho tradici. Ekologičtí aktivisté volají po okamžitém konci těžbě uhlí a uzavření uhelných elektráren. Zde máme ovšem jedno velké ALE.
Tím jsou ekonomické aspekty. Uhlí je pořád jednou z nejdůležitějších komodit pro českou ekonomiku, i přes propad ceny. Tvoří více než 50 % podíl v českém průmyslu. Černé uhlí je různorodě využitelná komodita v českém prostředí, které je závislé na průmyslové výrobě, protože tvoří důležitou část hrubého domácího produktu. Dále díky těžbě vznikají pracovní místa a uhlí je důležitý vývozní artikl. Mnoho těžebních společností investuje nemalé prostředky do technologií zkvalitňujících samotnou těžbu, aby se zachránily před ekology a obhájily  ji do budoucna. Přesto se ukazuje, že konec uhlí v Čechách nastává delší dobou.
<h2>Modelový příklad OKD</h2>
Pojem OKD se už zaryl do paměti snad každého českého občana díky nadměrnému množství kauz a afér. Ponechme teď stranou různé soudní spory a procesy, které kolem OKD vznikly, a zaměřme se na jeho útlum, který byl podmíněn jak ekonomickými faktory, tak i tím, že už zásoby uhlí dochází.
OKD tvořilo, a ještě pořád tvoří, jednoho z nejdůležitějších zaměstnavatelů v Moravskoslezském kraji. Při své největší aktivitě pracovalo v podniku kolem 120 000 osob – mluvíme ale o době komunismu, kdy hornictví bylo velmi propagováno.  Jako zaměstnání, které buduje republiku. Po revoluci v 90. letech podnik zaměstnával cca 35 000 lidí. Jenže české uhlí zažívá od 90. let etapu útlumu. Mnoho dolů bylo zavřeno, a došlo k omezení těžby. Pro ekology tedy dobrá zpráva, kterou často opomíjejí.
Paradoxem je, že vláda si za útlum dolu mohla sama, svou nevýhodnou privatizací. Díky reorganizaci společnosti došlo k útlumu několika dolů, a velkému odlivu kvalifikovaných pracovníků.  Od 90. let došlo k velkému snížení množství aktivních dolů, ze 14 se dnes těží pouze ve 4. Připočteme-li k tomu spekulace na trhu, akcie společnosti se propadaly, za což může snižující se cena uhlí na celosvětovém trhu.
<h2>Slib a ekologie</h2>
Nynější vláda České republiky ekonomicky vsází spíše na proti-ekologické zdroje, konkrétně premiér Babiš pak svou budoucnost vidí spíše v jádru. Přesto rád slibuje. Po několika chybných rozhodnutích  OKD znovu převzal stát, a to za podivných okolností pod akciovou společnost PRISKO a.s.
Babiš v roce 2018 (jako tehdejší ministr financí) prohlásil, že OKD prosperuje a bude pravděpodobně těžit až do roku 2030. Budoucnost firmy je přesto nejistá, vzhledem k neustálé klesající ceně na trhu. Vyčerpání zásob uhlí postupně nezvratitelně povede k zavření všech dolů.
Ve výsledku, ačkoliv to nemusí být pro ekology příjemné zjištění, k omezení užívání černého uhlí dochází postupně. Konec uhlí nemůže přijít ze dne na den. Česká ekonomika na to není připravena. Podíváme-li se na situaci z hlediska ekologického: uhlí umírá, jen jeho smrt nepřijde tak brzy, jak by si mnozí přáli.

Názory

Je uhlí náš nepřítel?

Těžba černého uhlí v Dole Lazy na Karvinsku skončí vyvezením posledního vozíku ve čtvrtek 28. listopadu. Společnost OKD už tam vydobyla všechny ekonomicky rentabilní zásoby. Novinářům to dnes řekl mluvčí OKD Ivo Čelechovský.
Těžba v dole začala v roce 1892. Za téměř 130 let jeho fungování se tam vytěžilo bezmála 146 milionů tun kvalitního černého uhlí.
<blockquote>&#8222;Vše, co jsme si naplánovali, jsme vytěžili, a bohužel nemáme další finanční prostředky na to, abychom investovali do nových slojí, protože to jsou mnohamiliardové investice po dobu několika let a další desítky nebo stovky milionů korun jako udržovací náklady,&#8220; řekl Čelechovský.</blockquote>
<figure id="attachement_20906" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/kwsa-na-dole-01-800x555.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/kwsa-na-dole-01-800x555.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Poslední zbytky uhlí v dole v současné době těží asi 240 horníků a pár desítek lidí pracuje na povrchu. Většinu z nich po ukončení těžby v Dole Lazy převede firma OKD do ostatních částí karvinského revíru. &#8222;Asi 100 zaměstnanců se bude fyzicky podílet na útlumu a likvidaci dolu,&#8220; řekl Čelechovský.
Po uzavření Dolu Lazy zůstanou v OKD ještě v provozu doly ČSA, Darkov, ČSM-Sever a ČSM-Jih. Postupný útlum čeká i ostatní doly, ale harmonogram dalšího zavírání dolů ještě není znám. Dříve se hovořilo o ukončení těžby v OKD v roce 2024.
<blockquote>&#8222;Vedení společnosti OKD připravuje nový střednědobý plán, ve kterém akceptuje aktuální ekonomické podmínky, aktuální vývoj světových cen komodit, takže jakmile bude tohleto zpracováno a schváleno našimi vlastníky, pak ohlásíme, jaký bude další střednědobý výhled společnosti OKD,&#8220; řekl Čelechovský.</blockquote>
Konkrétní datum, kdy by měl být plán zveřejněn, zatím podle něj není možné říct, protože materiály se stále dopracovávají.
Těžební společnost OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Její loňská produkce činila 4,62 milionu tun. Majitelem společnosti je od loňského roku prostřednictvím podniku Prisko stát. I s pracovníky dodavatelských firem nyní v dolech na Karvinsku pracuje zhruba 8500 lidí.

Těžba černého uhlí v Dole Lazy na Karvinsku bude ukončena 28. listopadu

<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/111419-chinas-coal-addiction-is-too-deep-to-quit-too-soon">Čínská spotřeba uhlí se blíží svému vrcholu.</a> Navzdory pekingskému úsilí snižovat závislost na uhlí a více se zaměřit na obnovitelné zdroje energie nelze v blízké době očekávat výrazný pokles spotřeby uhlí.  V roce 2040 má být podíl uhlí na čínském energetickém mixu stále 35 %.
Ačkoli se čínský energetický mix bude i nadále vyvíjet, očekává se, že se podíl uhlí bude v příštích letech postupně snižovat. Relativně pomalé tempo poklesu spotřeby uhlí bude pravděpodobně znamenat, že vliv Číny na světové ceny uhlí přetrvá po mnoho dalších let.
<blockquote>„Čínské uhelné elektrárny jsou relativně nové, takže je pravděpodobné, že budou v provozu ještě nějakou dobu. I když obnovitelné zdroje rychle rostou, v mixu je velmi málo zastoupen zemní plyn. Bude těžké uhlí nahradit zemním plynem nebo jádrem,“ uvedl Matthew Boyle, vedoucí uhelný analytik v S&amp;P Global Platts Analytics.</blockquote>
BP Energy Outlook odhaduje, že podíl uhlí na energetickém mixu Číny klesne ze 60 % v roce 2017 na 35 % v roce 2040. Čína i přes tak rapidní pokles zůstane největším světovým spotřebitelem uhlí s 39% podílem na světové poptávce po uhlí v roce 2040.
Čína se v energetickém odvětví silně spoléhá na uhlí a mnoho jejich elektráren je vysoce efektivních, pokud jde o spotřebu uhlí a emise znečišťujících látek. Odvětví je také důležitým zdrojem vládních příjmů a velkým zaměstnavatelem.
<h2>Pomalý rozvoj přenosové soustavy znamená více uhlí</h2>
Zásadnějším problémem ovlivňujícím integraci obnovitelných zdrojů v Číně je špatná koordinace rozvoje větrných a solárních elektráren s výstavbou přenosové sítě. Většina větrného a solárního potenciálu země se nachází v západních oblastech Číny. Jedná se zejména o provincie Sin-ťiang, Vnitřní Mongolsko a Kan-su, které jsou daleko od hlavních spotřebitelů ve východní Číně.
Čínští výrobci elektrické energie navíc požádali vládu, aby do roku 2030 umožnila výstavbu 300 až 500 nových uhelných elektráren. To by znamenalo navýšení instalovaného výkonu na celkem 1300 GWe, o 290 GWe více než v současnosti.
Čína bude v příštích několika letech i nadále největším producentem uhlí, a to i navzdory restrukturalizaci, která znamenala uzavření malých, méně účinných dolů. Tuto informaci uvedla Mezinárodní energetická agentura (International Energy Agency).