Obnova vodních elektráren na Vltavě je za polovinou, vzrostla jejich účinnost
Modernizace vodních elektráren na Vltavě je za polovinou. Obnovu generátorů mají za sebou elektrárny Lipno, Hněvkovice, Kamýk, Vrané a nejnověji na Slapech. Průměrná účinnost těchto elektráren se po rekonstrukci zvýšila až o pět procent. Kompletní rekonstrukce dosud vyšly na 1,5 miliardy korun. ČTK o tom informovala společnost ČEZ, která je provozovatelem vodních elektráren. V příštích letech má společnost v plánu přestavbu dalších vodních elektráren na Orlíku a ve Štěchovicích.
„Provoz elektráren v Hněvkovicích, Kamýku, Lipně, Slapech i Vraném je ekologičtější, soustrojí fungují efektivněji a pro výrobu stejného množství energie potřebují výrazně menší objem vody,“ řekl člen představenstva a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika ČEZ Jan Kalina.
Zatím nejnovější částí modernizace na Vltavě je poslední opravená část slapské elektrárny. Jde o soustrojí TG2, které se v uplynulých týdnech po více než roční rekonstrukci vrátilo do plného provozu. „Podobně jako při modernizaci ostatních soustrojích byla i na slapské ‚dvojce‘ většina hlavních prvků vyměněna nebo repasována. Týká se to turbíny a její regulace, rotoru a statoru generátoru nebo ovládací hydrauliky. Průměrná účinnost Slap i ostatních modernizovaných elektráren se díky těmto zásahům zvýší až o pět procent, a ročně tak dokážou vyrobit navíc další miliony kilowatthodin bezemisní elektřiny,“ popsal změny ředitel vodních elektráren ČEZ Róbert Heczko.
Vodní elektrárny na Vltavě vznikaly průběžně od 30. do 90. let minulého století. Soubor energetických děl a jejich elektráren známý jako Vltavská kaskáda má devět stupňů a v nich 22 elektrárenských soustrojí. Dohromady mohou z jednoho metru krychlového vody vyrobit 0,7 kWh bezemisní elektřiny.
Modernizace všech vodních elektráren ČEZ po celém Česku podle společnosti stály v posledních 15 letech přes 3,5 miliardy korun. Uskutečnily se na skoro 40 soustrojích. Celkový výkon rekonstruovaných soustrojí je nyní 1425 megawattů, tedy asi tři čtvrtiny výkonu jaderné elektrárny Dukovany.
Vodní elektrárny provozované ČEZ v České republice vyrobily v loňském roce 1,28 terawatthodiny elektřiny, meziročně o 17 procent více. V desetiletém srovnání zaostaly pouze za rekordem dekády z roku 2013. Produkcí pokryly roční spotřebu více než 350.000 českých domácností.
Mohlo by vás zajímat:
K článku by chtělo také dodat ,že všechny přehrady u nás snad až na 1 se postavili za komunistů a po roce 90 se kromě malých elektráren na jezech nepostavilo nic.
Na řekách už není kde něco pořádného postavit. Další přečerpávačka by se určitě hodila, ale zase otázky. Kde, za kolik, prošlo by to, atd?
K Vltavské kaskádě. Doporučuji sjet, super. Mimořádný zážitek je zdymadlo na Hněvkovické přehradě. Bohužel místy (hlavně na horní části Orlíku) zelená voda. CHemizase přírody je možná větší problém než slavné CO2.
Jako vtip dobrý.
Tohle by vám neschválili Lanškrouňáci ;-) , tam je dlouhodobý odpor k hrázím :-D
A také se sluší dodat, že z malých vodních elektráren často státu zbyly jezy o které se musí starat zatímco MVE jsou zprivatizovány. Vše v duchu kapitalizace zisků a socializace nákladů.
Pane Motyčko, jistě máte nezdolnou víru v minulý režim, ale do školy jste asi moc nechodil. namátkou se podívejte na vodní díla : Štěchovice, Vranov. Po roce 89 se opravdu již moc nestaví, protože již není jednoduché lidi vystěhovat, vyvlastnit, atd. a také lokalit, kde by se dalo stvaět již mnho není
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se