Tři stovky lidí cvičily postup při teroristickém útoku na Temelín
Přibližně tři stovky vojáků, policistů, zástupců ČEZ a provozovatele energetické přenosové soustavy ČEPS tři dny cvičily, jak postupovat při případném útoku teroristů na jadernou elektrárnu Temelín. Příprava s názvem Safeguard Temelín 2019 dnes vyvrcholila simulovaným útokem na elektrárnu. V případě skutečných teroristických útoků by vláda přijala mimořádná bezpečnostní opatření a armáda by vyrazila chránit obě jaderné elektrárny. Novinářům to dnes řekli aktéři cvičení při mediálním dni, který se konal v Temelíně.
Ředitel elektrárny Jan Kruml uvedl, jak by situace vypadala, kdyby teroristé opravdu zaútočili na Temelín.
„My bychom přijímali opatření uvnitř elektrárny. V nejpřísnějším režimu bychom elektrárnu uzavřeli a uvnitř by zůstali pouze lidé zajišťující její provoz. Ochrana okolí elektrárny a vzdušného prostoru by byla v rukou armády a policie. Naším úkolem by bylo, poskytnout jim především logistické zázemí,“ uvedl Kruml.
Dodal, že Temelín patří mezi nejpřísněji střežené objekty v republice. Jeho ochranu zajišťují policie, armáda, bezpečnostní agentura, ale i celá řada fyzických bariér, bezpečnostních prvků a organizačních opatření.
„Jaderná elektrárna a její ochrana je jednou z hlavních priorit jihočeské policie. Dnešních ukázek při cvičení se účastnili specialisté zásahové jednotky, policisté eskortního oddělení, ale také operační důstojníci, kriminalisté a pracovníci krizového řízení,“ řekl náměstek jihočeského policejního ředitele Roman Bláha.
Poprvé ochranu Temelína nacvičovali členové aktivních záloh Armády ČR z Pardubic a Českých Budějovic. Doplnili tak vojáky ze strakonického 25. protiletadlového pluku.
„Při zhoršení bezpečnostní situace by bylo naším úkolem zajistit okolí elektrárny. Aktivní zálohy hrají důležitou roli při ochraně objektů důležitých pro bezpečnost státu. Jejich připravenost několikrát ročně prověřujeme. Prostředí kolem elektrárny Temelín v tomto směru vytváří reálné podmínky, v jakých by příslušníci aktivní zálohy plnili úkoly v případě jejich ostrého nasazení na jakémkoli jiném místě ČR,“ uvedl ředitel Krajského vojenského velitelství Pardubice Petr Holý.
Temelín je největším výrobcem elektřiny v ČR, jeho produkce kryje pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,66 TWh elektřiny, byla to druhá nejvyšší výroba.
Mohlo by vás zajímat:
Tak a teď kolik nás ta sranda stála a jestlipak to platil ČEZ?
S dovolení je toto jasná ukázka toho proč jsou velké zdroje problematické, vyžadují velmi přísná bezpečnostní opatření, která ale asi nejsou hrazena z peněz provozovatele zdroje, byť pro něj by to byly asi drobné jednotky desítek milionů. U JE se takovéto manévry dělají každý rok, o manévrech skrz Vltavskou kaskádu, nebo třeba Vranov, Nové Mlýny, jsme neslyšeli, tam se snad jen tiše připravují evakuační plány, ale nic moc víc. Stejně tak jsme neslyšeli o tom že by se podobně rozsáhlé manévry dělaly skrz vodárenské zdroje na Želivce či Svratce, přitom narušení zásobování vodou by mohlo mít podobné či větší dopady jako útok na JE.
Podle mne by bylo vhodné jít spíš směrem k robustnější decentralizované síti bez zařízení, která vyžadují speciální bezpečnostní opatření a tyto velké zdroje s takto přísným režimem nechat prostě dožít a o další se raději nepokoušet.
Z článku - "Prostředí kolem elektrárny Temelín v tomto směru vytváří reálné podmínky, v jakých by příslušníci aktivní zálohy plnili úkoly v případě jejich ostrého nasazení na jakémkoli jiném místě ČR".
Policie, vojáci (profi i zálohy) a další potřebujou někde pravidelně cvičit takže kdyby tu nebyl Temelin tak budou cvičit stejně ale jinde takže by to stejně musel zaplatit daňovej poplatník.
Naše republika se dá projet za 4 hodiny. A to nejdražší co jaderné elektrárny požadují navíc je, aby byl nějaký vhodný vojenský útvar umístěn ve vzdálenosti 15 minut od nich, jenže to na primární účel armády ve válečném stavu, kdy se rychlost postupů měří v celých dnech, nemá vůbec žádný vliv. Dokonce u nás nebyli při počtu základen náklady ani na prvotní budování, prostě při redukci armády se zvýšila jen priorita základny nejblíž Dukovan či Temelína, a zrušila se masa jiných.
Nejde tak ani o to, kolik to stálo, ale že se podobné manévry vůbec musejí konat. Místo, aby se armáda soustředila na svoje úkoly, tak dělá manévry u nějakého civilního zařízení.
To je jeden aspekt, druhý je, že taková zařízení váží jak materiální, tak i lidské zdroje, které mohou jinde chybět.
Souhlasím.
Aha, já myslel, že hlavní smysl armády je právě v ochraně strategických civilních zařízení, a ono jí to ve skutečnosti jen rozptyluje od plnění "svých úkolů". Jakých?
To jako aby armáda někde nechyběla, tak nemá pořádat cvičení a radši pořád sedět v kasárnách, tedy něco na způsob blanických rytířů?
No jasně, vojenská základna u Temelína nemá cvičit obranu našeho území a strategického Temelína, ale raději místo toho mají vojáci v lepším případě levně škrábat brambory.
A v nejhorším případě superdraze okupovat Afghánistán, zvláště když se teď provalilo, že USA od tama plánují rychlé stažení, a všechno předat Talibánu, protože se teď jejich nejnovější ideologickou prioritou stává podřezávání Číny.
Nu, zrovna 20/3, když to začínalo jsem měl tu smůlu být služebně na ETE. V době oběda byla plná jídelna chlapů a ženských (to jsem se divil, co jich dneska v armádě je) v maskáčích a s kvérama přes rameno. Venku jich bylo tak 10. Ale po obědě se do toho určitě pustili v plné palbě :).
Jinak samozřejmě je to jedno, kde cvičí, taková elektrárna je asi dobrý polygon. Co se týče výdajů na ochranu, ty samozřejmě hradí ČEZ a to třeba i včetně výdajů na zázemí pro jednotky PČR (včetně výcvikových prostor a jejich provozu), přičemž tato jednotka samozřejmě v případě potřeby zasahuje i jinde do určité vzdálenosti od základny. Obdobně elektrárenští hasiči, kteří jsou 100% placení ČEZem běžně vyjíždějí k událostem v okolí elektráren vč. dopravních nehod ap.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se