Bohdan Zronek: Prioritou při dostavbě JE jsou Dukovany, přímá dohoda s dodavatelem je ve hře
Nový tuzemský jaderný blok bude v případě rozhodnutí o jeho realizaci postaven v Jaderné elektrárně Dukovany. V rozhovoru s ČTK to řekl šéf nové divize jaderná energetika ČEZ a ředitel Jaderné elektrárny Temelín Bohdan Zronek. Mezi reálné varianty formy případné stavby nového bloku podle něj patří i ta, že bude po prvotním výběru z více dodavatelů uzavřena dohoda s jedním strategickým partnerem.
ČEZ zrušil v dubnu 2014 zadávací řízení na stavbu dalších dvou bloků v Temelíně. Důvodem bylo to, že česká vláda na stavbu neposkytla státní garance. Tendr se tehdy konal podle zákona o veřejných zakázkách, což byl světový unikát. Podle Zronka striktnost zákona bránila mimo jiné tomu, přinést do výběru dodatečné požadavky.
„Opačné pořadí výstavby bloků v obou lokalitách bylo na sebe navázané. Tím, že jsme se posunuli v čase doprava, tak dává smysl začít v lokalitě Dukovany, tak abychom tu lokalitu udrželi s provozovaným blokem, který si na sebe bude vydělávat,“ řekl Zronek.
Současné dukovanské bloky mají být odstaveny zhruba v letech 2035 až 2037.
„Dnes je pro mě ideální scénář připravit potenciální dostavbu dalšího bloku v Dukovanech tak, abychom plynule nahradili stávající bloky,“ podotkl.
Připustil, že termín pro to, aby se tento plán stihl je v současnosti již ́na hraně ́. Rozhodnutí podle něj musí padnout nejpozději během volebního období příští vlády. Právě zapojení státu do projektu je podle něj klíčové.
„Zatím všude, kde se staví nové jaderné elektrárny, tak je tam nezpochybnitelná role státu. Vždy je tam nějaká forma státní podpory, byť ne třeba přímá finanční,“ uvedl Zronek.
Stavba nového jaderného bloku podle něj případně musí být odůvodněna veřejným zájmem, podobně jako například dálnice, a to proto, aby Česko nemuselo elektřinu dovážet ze zahraničí.
„Pokud budeme hledat ekonomickou návratnost, tak se v Evropě ani u nás v současnosti nevyplatí stavět jakýkoliv zdroj, a to nejen jaderný,“ dodal.
Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR počítá se stavbou jednoho jaderného bloku v Temelíně a jednoho v druhé tuzemské jaderné elektrárně v Dukovanech s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách.
Zronek vede nově zřízenou jadernou divizi ČEZ od začátku června, stal se i členem představenstva společnosti. Elektrárnu v Temelíně povede do konce srpna, poté ho v jejím čele nahradí Jan Kruml. Zronek uvedl, že dlouhodobě počítá jak s ním, tak se současným ředitelem elektrárny v Dukovanech Milošem Štěpanovským.
„Letos musíme dotáhnout obnovu licence pro všechny dukovanské bloky, včetně navazujícího plnění podmínek rozhodnutí. Musíme také dokončit odstávky jaderných bloků, a zároveň se připravit na další kroky, což třeba v případě Temelína je příprava na obnovu licence v horizontu roku 2020,“ přiblížil některé další úkoly nové divize Zronek.
Zronek začal pracovat v temelínské elektrárně v roce 1994, kdy se podílel na přípravě na její spuštění. Začínal jako operátor turbíny a postupně prošel všemi pozicemi ve velíně jihočeské jaderné elektrárny. Jejím ředitelem je od roku 2015.
Mohlo by vás zajímat:
Asi špatné názvosloví. Bude to nikoliv dostavba ale náhrada stávajícího výrobního zařízení. Jaká je alternativa k dosluhující klasické energetice?
Jako vždy, dělat to jinak.
Jak? Jinak je to hraběcí rada.
Fotovoltaika na střechách, bez dotací ale i bez obstrukcí Vám do roku 2035 bez problémů nahradí celé Dukovany po dobu 8 měsíců. Na zbylé 4 měsíce musíte použít více plynu a snižovat zimní spotřebu úsporami a zateplováním. Větrných elektráren máme též daleko nejméně ve srovnání s našimi sousedy a tedy i zde je celoroční potenciál.
Vladimir Putin likes this.
Jedna turbína v Dukovanech má výkon po rekonstrukcích 240 MW. Vlastní spotřeba je na jednu turbínu okolo 20 MW. To znamená svorkový výkon 220 MW. Za jeden den vyrobí 24x220=5280 MWh. FV při standardním svitu slunce vyrobí 1 m2 6kWh. Počítáno s dobou 8 hod. To znamená pro stejnou energii jakou dá jeden blok Dukovan potřebuji 880000 m2 FV. Podstatnou část spotřeby je nutno zajistit pro průmysl. To znamená zajistit dostatečnou kapacitu akumulace a opětné střídání. Tomu odpovídá nutnost uložení 3250 MWh. Uložení a zpětný výdej energie má svoje limity dané účinností jednotlivých stupňů. Když bude účinnost 80% musím vyrobit o to více energie. To jsme na 4400 MWh a tomu musí odpovídat plocha FV. Podotýkám že se to týká jedné turbíny a v Dukovanech jich je 8. Dále vím z vlastní zkušenosti že akumulační jednotka má omezenou životnost a celkově systém stojí taky pěkný peníz.
Ono to číslo vypadá sice děsivé, (nicméně je trochu jiné než co vyšlo mě, ale to je jedno konkrétně to bylo cca 800ha, jelikož 1kWp odpovídá asi 10m/2, 1MWp pak 1ha, ale je pravda že se účinnost posunuje, ale ne tak razantně, 6kWh na 1m/2 je možná dopadající záření za den, ale ne elektrický výstup) ale z celkové plochy státu je poměrně malé.
Když řeknu že i s akumulací bude třeba vyrobit 100TWh pro celkový provoz sítě, pak při konvenci 1MWp = 1GWh, je třeba 100GW, to je 100 000ha. 1ha = 1/100 km^2, tedy je třeba asi 1000km^2, tedy asi 1.3 % rozlohy státu. To při relativně nízké účinnosti, kterou jsem počítal, mělo by to odpovídat asi 10%, dnes je to běžně 15-20 %, což pak vede klidně na poloviční plochu.
Plocha potřebná pro fotovoltaiku v ČR je malá ve srovnání se zastavěnou či vyasfaltovasnou plochou plus plochou devastovanou, která potřebuje rekultivaci. U nás Vám stačí plocha pod 1% rozlohy ČR, v USA spočítali, že plocha rovná jedné čtvrtině vyasfaltované plochy v USA, když by jste ji pokryli fotovoltaickými panely tak by uspokojila veškeré energetické (ne jen elektřina) nároky USA.
U nás jsou dva problémy s fotovoltaikou. Jednak je to ten obrovský tunel, který tu zorganizovali všehoschopní, jednak musíme čekat ještě na další snížení ceny panelů na cca 1/2, protože máme nízké platy.
Pro Vláďu :
Máte tam chybu. V podmínkách ČR vyrobí 1 instalovaný kWp (pevná konstrukce FVE) maximálně cca 7,5 kWh/den. Jde o plochu cca 7-8 m2. Tedy z m2 za krásný den cca 1 kWh.
Děkuji za upřesnění Romanovi. To potom znamená že plocha FV odpovídající jedné turbíně v Dukovanech je 5280000 m2. To je jenom základ. Při průměrné instalaci 10 m2 nemáme v Česku dost ploch střech. Druhý problém je cena. Vláda která bude vyhlašovat aby si každý na své náklady instaloval FV, akumulaci, střídač vědomě se zbavuje starosti o nepříjemný problém. Na druhé straně se vyhlásí dotační program kde se peníze rozhazují těm kteří mají hodně peněz. Když bude dotace na trvalý výkon tak nemám s tím problém protože komplexní řešení je opravdu drahé. Pokud dotace je na výkon který je k dispozici jenom část dne tak je to jenom tunel.
Základem je vystrčit hlavu z české kotliny. Ve světě se toho děje strašně moc. Svět má aktuálně za sebou 15 let intenzivního hledání nových zdrojů energie a elektřiny zvláště. Tohle hledání má už své dva hlavní vítěze - fotovoltaiku a větrné elektrárny, následované Li-ion bateriemi, LED technologiemi, tepelnými čerpadly, ... Tyhle technologie jsou již dnes i v nic moc podmínkách ČR, jako nová výstavba, plně konkurenceschopné s uhlím, plynem nebo jádrem a jisté je, že jejich cena půjde postupně dolů. Důvodem je, že to nejsou primárně stavby, ale tovární, masově produkované průmyslové výrobky, tudíž pro ně platí "learning curve". Zároveň stojí za to koukat se po světě na nejúčinnější techniky jak tu výstavbu řídit a financovat.
A navíc není třeba spěchat, na rozdíl od JE, jde tyhle věci bez problémů stavět "do roka a do dne".
Hlavu z Česka jsem vystrkoval celý život. V Německu v rovinách stojí řada větrníků ale v příhraničních oblastech ani ťuk. Sejné jako na naší straně. FV taky v rovinách a v kopcích nic. Zatím akumulaci nikdo ve velkém (v řádu sta MWh) nikdo neukázal. Střídače s příslušnou regulací na velké výkony taky žádné.
Je pro Vás dostatečným příhraničím Weinviertel v Rakousku a Okolí Raciborze v Polsku?
Já vím, že jste v 80. letech budoval elektrárny v Egyptě a Číně, co posledních 15 let?
Za posledních 15 let to byly UAE, Indie, Itálie, UK. Hlavně dávejte za vzor Rakousko které se bez dodávek el. energie od nás neobejde.
Snažte se pochopit psaný text. Vy píšete, že v příhraničí ČR nestojí "ani ťuk". Já tvrdím, že jsem viděl spoustu větrných elektráren jižně od Mikulova, v terénu, který je hodně podobný jižní Moravě. Stejně tak jsou v pruhu od Krnova do Bohumína podél hranice nastavěné na polské straně větrné elektrárny, v těch místech je hranice čistě arbitrání pojem, neznamená změnu v topografii.
Mezi hranicí Rakouska s Maďarskem a Vídní stojí opravdu hodně větrníků. V Německu v rovinách stojí les vrtulí. Když jedete ke Krušným horám z Německé strany tak v kopcích nic není. Tím chci říci že je podstatný rozdíl v rovinách a v kopcovitém terénu. V kopcích v Rakousku ani v Německu nic není. Dejte si do poměru plochu rovin v Německu a u nás. To je podstatný rozdíl. Jinak je to dost smutný pohled když nefouká a vrtule stojí. Navíc při minimálním větru kdy už soustrojí něco vyrobí je třeba stroj z vnějšího zdroje roztočit sama se nerozeběhne.
Asi žijeme každý v jiném světě. Když jsem jezdil autem přes Rozvadov do Německa, tak první vrtule jsem viděl hned u Německé hranice (kopečky okolo). To samé, když jsem jezdil přes Znojmo do Rakouska. Taky u nás nic a za hranicí větrníky. Nepopírám, že třeba ve vnitrozemí či u Severního moře jich mají ještě mnohem více.
Větrník v kopcovité oblasti má problém s instalací a s napojením na síť. V rovině to vše vychází výrazně levněji. Na druhé straně co budou říkat místní při představě že na blízkém kopci někdo postaví monstrum které bude přinášet výdělek někomu jinému.
Ano, v tom to je. musí to přinášet slušný podíl na zisku i té obci na jejímž katastru to stojí. I to byl jeden z důvodů úspěchu Energiewende u Němců, lokální družstva vlastní či spoluvlastní plus minus polovinu větrníků na souši v Německu.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se