EK vyjádřila pochybnosti ohledně projektu jaderné elektrárny Paks II

Evropská komise (EK) ve svém oficiálním žurnálu z 12. ledna 2016 vyjádřila pochybnosti o legálnosti plánované státní podpory pro stavbu jaderné elektrárny Paks II z pohledu evropského práva. Pod uvedeným odkazem byl zveřejněn také dopis z 23. listopadu odeslaný maďarské vládě, kde komise zdůvodňuje své znepokojení a žádá maďarskou vládu o doplnění informací a svých komentářů k případu (dostupné pouze v maďarštině).

Podle zveřejněného dokumentu začala EK vlastní vyšetřování kvůli podezření o neoprávněné státní podpoře pro výstavbu jaderné elektrárny již na jaře 2014. Po řadě formálních i neformálních setkání oznámila oficiálně maďarská strana Evropské komisi, že podle jejího názoru v projektu k nedovolené státní podpoře nedochází a v budoucnu nedojde.

Maďarsko-ruská jaderná smlouva

Ruská federace a Maďarsko uzavřeli v roce 2014 mezivládní dohodu zaměřenou na rozvoj maďarské jaderné energetiky. Na základě této dohody poskytne Rusko Maďarsku mezivládní půjčku ve výši 10 miliard EUR. Maďarsko se zaručilo, že tyto peníze využije na financování stavby dvou nových jaderných bloků v lokalitě Paks (v lokalitě se nachází 4 reaktory staršího typu).

Podle dohody bude půjčka sloužit k financování 80 % zmíněného projektu. Zbývajících 20 % bude pokryto z maďarských zdrojů. Ruská strana určila jako dodavatele a stavitele dvou nových bloků firmu JSC NIAEP patřící do státního konsorcia Rosatom, naopak maďarská strana založila společnost MVM Paks II, která bude nově vzniklé jaderné bloky vlastnit a provozovat.

Maďarský stát poskytne firmě MVM Pacs II kapitál pro stavbu dvou jaderných bloků. Hlavními zveřejněnými důvody podpory ze strany vlády je nahrazení zmíněných dosluhujících starších jaderných bloků a plnění mezinárodních závazků zejména na redukci vypouštění CO2. Maďarsko se podle oficiální notifikace zaslané EK na jaře 2015 tímto nedopouští nedovolené státní podpory, protože neposkytuje nově vzniklé firmě MVM Paks II žádnou ekonomickou výhodu.

Výhrady Evropské komise

EK se stanoviskem maďarské vlády nesouhlasí a k maďarské notifikaci má několik připomínek. Komise nesouhlasí s maďarským výpočtem nákladů a návratnosti projektu. Maďarko podle EK neposkytlo dostatek informací ohledně ziskovosti a rizikovosti investice a není také jasné, jestli by se za stejných podmínek do podobné investice pustil i soukromý investor. Nedostatek těchto informací znemožňuje posouzení, jestli je státní podpora projektu opravdu nutná.

Další výhrady souvisí s výrazným pokřivením tržního prostředí v Maďarsku. Nová elektrárna by se stala největším maďarským zdrojem elektrické energie a díky státní podpoře by došlo k snížení konkurenceschopnosti ostatních zdrojů. Podle EK nevyhovují podmínky ruské půjčky a celého projektu standardnímu tržnímu prostředí, což s sebou nese další otázky. V závěru svého dopisu EK žádá o zhodnocení celého business modelu od stavby přes provoz až po vyřazení bloku na základě podmínek a předpokládaného vývoje na evropském energetickém trhu.

Bez výběrového řízení

V listopadu zahájila EK s Maďarskem jiné řízení ohledně výběru dodavatele jaderných bloků. Jak bylo popsáno v úvodu, Maďarsko podepsalo mezivládní dohodu s Ruskem, což je prakticky jediný způsob, jak se lze podle evropského práva vyhnout výběrovému řízení. Je také možné zažádat o výjimku, nicméně žádný z mladších členů EU ji nikdy nezískal (na rozdíl třeba od Finska).

EK vadí, že jednání s Ruskem nebylo transparentní a že neproběhla žádná veřejná soutěž. V ČR již máme s veřejným výběrovým řízením na výběr dodavatele jaderných bloků zkušenosti a nikdo se Maďarsku nemůže divit, že se stejnou cestou nevydalo. Naopak česká vláda a ČEZ by se rádi inspirovali maďarským způsobem výběru dodavatele.

Maďarský energetický mix

Maďarsko není ve stejné situaci jako ČR, kde je poměrně hodně produkce vyváženo a energetický mix je poměrně rozumně nastavený. Maďarsko je velmi závislé na dovozu elektrické energie, ale i sekundárních energetických zdrojů. V roce 2014 tvořil dovoz přes 31 % celkové spotřeby elektřiny. Dvě třetiny spotřeby tedy produkují domácí zdroje v následujícím složení: jádro – 53,6 %, uhlí – 20,7 %, plyn – 15,7 % a OZE – 9,9 %.

V Maďarsku je v provozu pouze jedna jaderná elektrárna (zmíněná Paks I) se čtyřmi bloky VVER-440/213 (stejný typ jako v Dukovanech). Spuštěny byly v letech 1982-87 (opět podobně s EDU – 1985-87) a dva z nich jsou již za svou původní plánovanou životností. Pokud by došlo k jejich dřívějšímu odstavení (opět paralela s EDU) mělo by Maďarsko opravdu velký problém. Proto se maďarská vláda snaží ze všech sil projekt i přes nesouhlas EK protlačit.

Lze očekávat zastavení projektu?

Z pohledu maďarské energetiky se projekt jeví jako velmi výhodný. Stát získá velmi kvalitní projekty jaderných reaktorů spolu s financováním a budoucí podporou palivového cyklu, vyřazování apod. Přímým výběrem dodavatele tedy bez veřejného tendru a možných soudních sporů se reálně zkrátí doba celého projektu cca o 10-15 let. Daní za tyto výhody je zvýšení už tak vysoké závislosti na Rusku, (možné) porušení evropských a mezinárodních úmluv a negativní obraz maďarské vlády v EU.

Faktem ovšem zůstává, že Maďarsko nové kapacity nutně potřebuje a čas do odstavení 50 % jejich současných produkčních kapacit se krátí. Čas ukáže, jakým směrem se bude spor vyvíjet a jestli bude EK dost silná na to, aby maďarský projekt zastavila.