Dočkají se polské uhelné elektrárny více bezplatných emisních povolenek?

Polská vláda si vymohla podle serveru Euractiv kompromisní návrh týkající se novelizace směrnice 2003/87/ES. Tato směrnice určuje podobu systému obchodování s emisními povolenkami v rámci EU, který vstoupí v roce 2021 již do své 4. fáze. Na základě návrhu estonského předsednictví by mohly mít méně rozvinuté země EU k dispozici větší množství zdarma alokovaných povolenek pro uhelné elektrárny.

Varšava dlouhodobě požadovala navýšení množství emisních povolenek, které mohou být zdarma alokovány uhelným elektrárnám. Dle návrhu současné předsednické země EU Estonska by požadavky Polska mohly být vyslyšeny.

Estonsko přišlo s kompromisem, který navyšuje volné alokace emisních povolenek podle článku 10c směrnice o obchodování s emisními povolenkami. Možnost volné alokace dle článku 10c má být určena takovým státům EU, jejichž HDP na obyvatele nedosahovalo 60 % průměru EU v roce 2013. Další podmínkou je, že tyto státy mají energetický mix  závislý alespoň z jedné třetiny na jednom typu fosilního paliva.

{„country“:“PL“,“type“:“PIE“,“from“:“2017-01-01″,“to“:“2017-10-07″,“caption“:“Uhelné elektrárny jsou dominantním zdrojem elektřiny v Polsku.“,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_electricity_shares.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2017-01-01″,“end_date“:“2017-10-07″}

Nově navrhované znění navyšuje strop bezplatné alokace povolenek pro modernizací energetiky z původních 40 % až na 60 %. Toto navýšení znamená vítané přilepšení nejen pro polské uhelné elektrárny, které jsou v posledních letech pod tlakem zpřísňující se emisní legislativy a nízkých cen elektrické energie.

Všechny státy, které budou čerpat volné emisní povolenky dle článku 10c, musí Evropské komisi předložit plán investic týkající se modernizace energetiky. Výše plánovaných investic by pak měla dosahovat alespoň tržní hodnoty zdarma přidělených povolenek podle článku 10c.

Estonské předsednictví se postavilo proti omezení podpory uhelných elektráren

Snahou států jako Nizozemsko, Francie nebo Německo bylo zakázat přidělování emisních povolenek zdarma zdrojům, které emitují více než 450 g CO2 na vyrobenou kWh. Takovéto omezení by znamenalo konec volného přidělování emisních povolenek uhelným elektrárnám dle článku 10c . Estonské předsednictví EU ovšem přišlo s takovým kompromisním návrhem, který žádné omezení pro volnou alokaci emisních povolenek neobsahuje.

Snahu o omezení podpory uhelným elektrárnám má např. i Evropská komise, která ve svém zimním energetickém balíčku požaduje hranici pro zdroje podporované pomocí kapacitních mechanismů na úrovni 550 g CO2/kWh.

Nyní budou následovat třístranné rozhovory mezi Komisí, Evropskou radou a Evropským parlamentem nad kompromisním návrhem estonského předsednictví. Cílem Estonska je pak dosažení dohody na finálním znění novely do konce roku, kdy končí jeho předsednický mandát EU.