Významné rozdíly ve velkoobchodních cenách elektřiny ve Finsku a ostatních severských zemích byly ve Finsku během léta opět horkým tématem. Provozovatel přenosové soustavy Fingrid uvedl, že zásadní vliv na tyto cenové rozdíly má o více než dekádu zpožděné zprovoznění třetího bloku jaderné elektrárny Olkiluoto a pokles importu elektřiny z Ruska. 

Během některých letních týdnů byly velkoobchodní ceny elektřiny ve Finsku až dvojnásobné ve srovnání s cenami v sousedním Švédsku. Podle výkonného ředitele finského provozovatele přenosové soustavy Jukki Ruusunena jsou cenové rozdíly způsobeny především rozdílným zdrojovým mixem.

„V Norsku je většina elektřiny vyráběna ve vodních elektrárnách, zatímco ve Švédsku ve vodních a jaderných elektrárnách. V obou těchto zemích jsou ceny drženy nízko díky velmi nízkým variabilním nákladům zdrojů, které k výrobě elektřiny používají,“ uvedl CEO Fingridu.

Ruusunen dodal, že ve Finsku je často nezbytné spoléhat se na dražší formy výroby elektřiny a připomněl významně vyšší závislost Finska na importu ve srovnání s ostatními severskými zeměmi.

„Ceny ve Finsku a Švédsku se významně liší, když není dostatek přeshraniční přenosové kapacity mezi těmito zeměmi pro přenos množství elektřiny odpovídajícího poptávce na trhu,“ dodal Ruusunen.

{„country“:“FI“,“type“:“PIE“,“from“:“2018-01-01″,“to“:“2018-12-31″,“caption“:“Podíl jednotlivých zdrojů na výrobě elektřiny ve Finsku v roce 2018. „,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_electricity_shares.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2018-01-01″,“end_date“:“2018-12-31″}

Zpožděné zprovoznění Olkiluoto 3 a pokles importů z Ruska

Fingrid v tiskové zprávě dále uvedl, že zásadní vliv na současnou situaci na finském trhu s elektřinou má o více než dekádu opožděné zprovoznění třetího bloku jaderné elektrárny Olkiluoto 3. Podle zpráv z konce července letošního roku bylo zahájení komerčního provozu odsunuto na červenec 2020.

„Zpoždění způsobilo výrobní deficit, který nemohl být zahrnut při rozvoji přenosové soustavy, jelikož investice do rozvoje přenosové soustavy jsou plánovány v horizontu 10 až 20 let. Plány počítaly se zprovozněním Olkiluoto 3 zhruba podle plánu,“ uvedl Fingrid.

Opožděné zprovoznění Olkiluoto 3 vyvolalo potřebu importu odpovídajícího množství výkonu, tedy zhruba 1 600 MW, z okolních států.

Situaci na finském trhu dále zhoršil „kolaps“ dodávek elektřiny ze sousedního Ruska, kde došlo vlivem zavedení podpory výroby elektřiny k navýšení velkoobchodních cen elektřiny a export do Finska tak již není tak lukrativní.

„Když je cena elektřiny na domácím trhu vyšší, nevyplatí se elektřinu exportovat. Kvůli kolapsu dodávek elektřiny z Ruska je nezbytné importovat zhruba 1 000 MW ze Švédska, což dále zvyšuje cenový rozdíl mezi Finskem a Švédskem,“ dodal Fingrid.

Podle Ruusunena by po dokončení výstavby jaderné elektrárny Olkiluoto 3 mělo dojít k vyrovnání cen mezi Finskem a ostatními severskými zeměmi.

Očekávaný rozvoj větrné energetiky

Pomoct s výrobním deficitem by měl také očekávaný rozvoj větrné energetiky. Ke konci roku bylo k finské elektrizační soustavě připojeno 698 větrných turbín, které ročně vyprodukují zhruba 5,8 TWh elektřiny.

Ve výstavbě je přitom aktuálně dalších 520 MW větrných elektráren, které by měly vstoupit do provozu v letošním nebo příštím roce.

Podle finské asociace Finnish Wind Power Association by v roce 2030 mohly větrné elektrárny pokrývat realisticky až 30 % spotřeby elektřiny ve Finsku. V roce 2018 měly větrné elektrárny 8,5% podíl na výrobě elektřiny.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *