Severomořský vítr má nahradit belgické jádro

A navíc, pokud všichni (Němci, Dánové, Holanďané, ... ) postaví plánované mořské a přímořské parky tak nebudou v době, kdy bude hodně foukat, vědět, co s tou elektřinou (Švédsko a Norsko mají omezené potřeby) a na jih se to nebude dát dopravit. Naopak v době, kdy nefouká, budou všichni po odstavení klasických bloků v totálním deficitu a norské i švédské možnosti opravdu nejsou nekonečné, i když se na ně všichni odvolávají. Švýcaři svými vodními zdroji už také nikomu moc nepomohou, protože po odstavení jádra to bude stačit možná pro ně.

1)Belgičané budou rádi, když jejich jaderné elektrárny vydrží až do roku 2025. Němci soustavně upozorňují na vážné závady na reaktorové nádobě JE Tihange.

2)Pane Hájek, Belgičané už před lety měli spoustu on shore VtE, nejen off shore budou nahrazovat JE, ale i ostatní OZE, americký plyn, ....

3)Na výrobu výborných pralinek bude Belgičanům stačit energie z fotovoltaiky.

4)Německé uhelné elektrárny nechají ve štychu Francii, ústředí EU v Bruselu dostane přednost.

Tak na výrobu pralinek by fotovoltaika v Belgii možná stačila, ale je to průmyslová země mimo jiné s velkým podílem těžkého chemického průmyslu a ten opravdu fotovoltaika ani větrníky neutáhnou. Podle Wind Europe měla Belgie na konci roku 2017 na pevnině instalovanou kapacitu větrníku 2,8 GW, což tedy žádný zázrak není. Větší instalovaný výkon mělo i Rumunsko (3 GW).

Podle mě se v Belgii počítá s odstavením právě celého toho starého těžkého chemického průmyslu.

Elektroauta a autobusy na plyn obrovsky sníží potřeby v Evropě, Saudská Arábie staví vlastní nejnovější obří chemický průmysl s levným exportem do většiny světa, a Belgie je skutečně byrokratický ráj nejvhodnější jako první na odpis průmyslu všeobecně.

Celkově mají Belgičané nyní 2,6 GW instalací ve větru. Jak se píše, necelý jeden GW jsou off shore. On shore je tak zhruba 1,7 GW. Fotovoltaiky mají 3 GW. A teď se podívejte na výrobu (viz článek) off shore 3,7 %, on shore 3,3 % a fotovoltaika 3,8 % elektřiny. Jádro 54 %. Pokud vzroste off shore z 0,9 GW do roku 2020 na 2,2 GW a do roku 2030 na 4 GW, jak píšou v článku, vyrobí pak v roce 2020 místo 3,7 % zhruba 9 % a v roce 2030 pak 16,4 %. Tedy nárůst 12,7 %. Nahradí se tak zhruba pětina výroby z jádra, které má skončit v roce 2025. A to nezapočítávám to, že nárůst výroby z větru bude daleko nižší, protože kvůli velkým přebytkům na severu Evropy při větrném počasí se budou určitě mnohem častěji tyto větrníky vypínat a nevyužijí se tak efektivně, jak tomu bylo doposud.

I kdyby zdvojnásobili svou fotovoltaiku, tak to dodá je okolo 4 % navíc. Prostě OZE nenahradí i v roce 2030 ani čtvrtinu výroby z jádra. Bude zajímavé, co se stane, když to jádro nahradí plynem. V tom případě dost dramaticky zvýší emise, ale to nemusí být jediný problém. Holandsko přestává těžit a také chce zvyšovat dovoz plynu, na plyn spoléhá Německo, Dánsko ... Uvidíme, co ten dramatický nárůst dovozu plynu s Evropskou energetikou udělá.

Už jsme viděli, co Belgie udělá když měla dlouhodobě 3 z jejích 7 jaderných reaktorů odstaveny kvůli problémům. To je skutečný problém Belgie, problém s reaktory, ne to co řešíte.

Ano, jela na uhlí. To už ovšem mezi tím administrativně zavřela, nebylo zelené.

Je čas začít budovat technologie na výrobu vodíku a zásobníky vodíku. Tudy vede cesta.

Belgie si v rámci EU udělí obří dotace na ukončení chemického průmyslu, vyčištění ploch tak bude mít ještě se ziskem, a pak vystaví kanceláře pro statisíce nových eurobyrokratů.

Pro ně jim už budou stačit jen solární panely na klimatizace.