Severomořský vítr má nahradit belgické jádro
Belgie zdvojnásobila rozlohu oblastí v Severním moři určených pro výstavbu offshore větrných elektráren po roce 2020. Belgické království v následujících letech čeká odstavování jaderných zdrojů. Rozvoj větrné energetiky je tak součástí plánu, jak se s výpadkem výkonu jaderných elektráren vypořádat.
Aktuální instalovaný výkon belgických offshore větrných elektráren je 871 MW. Do roku 2020 má dle belgických plánů vzrůst instalovaný výkon na 2,2 GW. V nadcházejícím desetiletí bude v belgických vodách nově k dispozici oblast 221 čtverečních kilometrů pro výstavbu větrných parků. I díky zdvojnásobení rozlohy původně uvažované oblasti, má poté instalovaný výkon belgických offshore elektráren narůst do roku 2030 až na 4 GW.
„Severní moře má klíčovou roli v právě probíhající transformaci naší energetiky směrem k obnovitelným zdrojů. S tím jak padají náklady na výstavbu a provoz větrných elektráren napříč Evropou věřím, že budoucí projekty větrných elektráren se již obejdou bez dotací,“ prohlásil belgický státní tajemník pro problematiku Severního moře Philippe De Backer.
Konec jádra vzbuzuje obavy
Belgii čeká v následujících letech výrazná proměna jejího energetického mixu. Belgické království nyní patří mezi 5 států s nejvyšším podílem jádra na energetickém mixu v Evropě. Přitom do roku 2025 má být výroba elektřiny z jádra v Belgii definitivně ukončena. Aktuální instalovaný výkon belgických jaderných elektráren Doel a Tihange je 5,9 GW. Pro srovnání instalovaný výkon českých jaderných elektráren Dukovany a Temelín je 4,1 GW.
{„country“:“BE“,“type“:“PIE“,“from“:“2017-01-01″,“to“:“2017-12-31″,“caption“:“Jaderné elektrárny loni v Belgii vyrobily přibližně polovinu elektřiny.“,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_electricity_shares.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2017-01-01″,“end_date“:“2017-12-31″}
V souvislosti s plánem na odstavování jaderných elektráren se však v Belgii ozývají i kritické hlasy. Odstavování jaderných elektráren totiž ohrozí plnění klimatických cílů země, průmyslové podniky se v této souvislosti zase obávají horší stability dodávek elektřiny a nárůstu její ceny.
Úvodní fotografie: Belgická offshore větrná elektrárna Thornton Bank, zdroj: innogy
Mohlo by vás zajímat:
Takže 4 GW výkonu s využitím 50 % mají nahradit 5,9 GW výkonu s využitím přes 85 %. Už jen matematicky to při nejlepší vůli není možné, navíc jádro se má odstavit v roce 2025, zatímco celý výkon off-shore parků má být k dispozici až v roce 2030. No a samozřejmě pokud nebude foukat, tak bude potřeba vypnout belgické fabriky. Takže přejeme belgickému království mnoho štěstí a úspěchů, ale nechtěl bych být předsedou tamní vlády v roce 2026.
A navíc, pokud všichni (Němci, Dánové, Holanďané, ... ) postaví plánované mořské a přímořské parky tak nebudou v době, kdy bude hodně foukat, vědět, co s tou elektřinou (Švédsko a Norsko mají omezené potřeby) a na jih se to nebude dát dopravit. Naopak v době, kdy nefouká, budou všichni po odstavení klasických bloků v totálním deficitu a norské i švédské možnosti opravdu nejsou nekonečné, i když se na ně všichni odvolávají. Švýcaři svými vodními zdroji už také nikomu moc nepomohou, protože po odstavení jádra to bude stačit možná pro ně.
Je čas začít budovat technologie na výrobu vodíku a zásobníky vodíku. Tudy vede cesta.
1)Belgičané budou rádi, když jejich jaderné elektrárny vydrží až do roku 2025. Němci soustavně upozorňují na vážné závady na reaktorové nádobě JE Tihange.
2)Pane Hájek, Belgičané už před lety měli spoustu on shore VtE, nejen off shore budou nahrazovat JE, ale i ostatní OZE, americký plyn, ....
3)Na výrobu výborných pralinek bude Belgičanům stačit energie z fotovoltaiky.
4)Německé uhelné elektrárny nechají ve štychu Francii, ústředí EU v Bruselu dostane přednost.
Tak na výrobu pralinek by fotovoltaika v Belgii možná stačila, ale je to průmyslová země mimo jiné s velkým podílem těžkého chemického průmyslu a ten opravdu fotovoltaika ani větrníky neutáhnou. Podle Wind Europe měla Belgie na konci roku 2017 na pevnině instalovanou kapacitu větrníku 2,8 GW, což tedy žádný zázrak není. Větší instalovaný výkon mělo i Rumunsko (3 GW).
Podle mě se v Belgii počítá s odstavením právě celého toho starého těžkého chemického průmyslu.
Elektroauta a autobusy na plyn obrovsky sníží potřeby v Evropě, Saudská Arábie staví vlastní nejnovější obří chemický průmysl s levným exportem do většiny světa, a Belgie je skutečně byrokratický ráj nejvhodnější jako první na odpis průmyslu všeobecně.
Celkově mají Belgičané nyní 2,6 GW instalací ve větru. Jak se píše, necelý jeden GW jsou off shore. On shore je tak zhruba 1,7 GW. Fotovoltaiky mají 3 GW. A teď se podívejte na výrobu (viz článek) off shore 3,7 %, on shore 3,3 % a fotovoltaika 3,8 % elektřiny. Jádro 54 %. Pokud vzroste off shore z 0,9 GW do roku 2020 na 2,2 GW a do roku 2030 na 4 GW, jak píšou v článku, vyrobí pak v roce 2020 místo 3,7 % zhruba 9 % a v roce 2030 pak 16,4 %. Tedy nárůst 12,7 %. Nahradí se tak zhruba pětina výroby z jádra, které má skončit v roce 2025. A to nezapočítávám to, že nárůst výroby z větru bude daleko nižší, protože kvůli velkým přebytkům na severu Evropy při větrném počasí se budou určitě mnohem častěji tyto větrníky vypínat a nevyužijí se tak efektivně, jak tomu bylo doposud.
I kdyby zdvojnásobili svou fotovoltaiku, tak to dodá je okolo 4 % navíc. Prostě OZE nenahradí i v roce 2030 ani čtvrtinu výroby z jádra. Bude zajímavé, co se stane, když to jádro nahradí plynem. V tom případě dost dramaticky zvýší emise, ale to nemusí být jediný problém. Holandsko přestává těžit a také chce zvyšovat dovoz plynu, na plyn spoléhá Německo, Dánsko ... Uvidíme, co ten dramatický nárůst dovozu plynu s Evropskou energetikou udělá.
Už jsme viděli, co Belgie udělá když měla dlouhodobě 3 z jejích 7 jaderných reaktorů odstaveny kvůli problémům. To je skutečný problém Belgie, problém s reaktory, ne to co řešíte.
Ano, jela na uhlí. To už ovšem mezi tím administrativně zavřela, nebylo zelené.
A o tom to je, naplanovano je to pekne zelene, ale jenom zelene, ostatni prakticke barvy zivota tam tak nejak chybi. Sice to matematicky nevychazi uz ted..., a to o hodne, ale soucasna vlada ma stejne radost.
Treba se sazi na to nove super-hyper 1 GW spojeni s Britanii, co snad bude fungovat od podzimu 2018..., ovsem kde vezme trvale prebytky VB, buh sud...:-)
Ale zrejme se elektrina naimportuje z Nemecka, z rezervnich elektraren ceskych uhlobaronu, nejmin tedy jeste 2 roky, dokud funguji...trochu pomuzou i Francouzi a i v Belgii je zatim jeste par rezervnich, kapacitne placenych zdroju.
Proste tak nejak zrejme chybi investori, mozna i na ty planovane kapacity, pokud nebude investicni pobidka...
A to, co s tim bude muset delat (jina) vlada tedy uz v realnych problemech po r. 2025 uz jaksi nikdo dnes neresi.
Belgie si v rámci EU udělí obří dotace na ukončení chemického průmyslu, vyčištění ploch tak bude mít ještě se ziskem, a pak vystaví kanceláře pro statisíce nových eurobyrokratů.
Pro ně jim už budou stačit jen solární panely na klimatizace.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se