Německo: Část nákladů na likvidaci jaderného odpadu by mohli nést daňoví poplatníci

Němečtí zákonodárci oznámili, že jsou ochotni přenést část nákladů na likvidaci jaderného odpadu na daňové poplatníky. Tyto náklady vzniknou v následujících letech, kvůli rozhodnutí německé vlády odstavit veškeré jaderné elektrárny. Informovala o tom agentura Bloomberg, která citovala zdroje přítomné na jednáních, jež nejsou veřejná.

Posledních 8 jaderných elektráren, které jsou v současné době v provozu, bude do roku 2022 postupně uzavřeno. Projednáním financování spojeného s ukončením německého jaderného programu byla pověřena berlínská komise složená z politiků napříč německým politickým spektrem.

Výstupem prozatímních jednání je, že zatímco provozovatelé jaderných elektráren, mezi které patří i 2 největší energetické společnosti v Německu –  E.ON a RWE, budou odpovědní za veškeré náklady spojené s odstavením a vyřazením elektráren samotných, o náklady na konečnou likvidaci jaderného odpadu by se měli podělit společně s daňovými poplatníky.

Provozovatelé lobbovali za snížení svých celkových nákladů z obav, že by mohly v budoucnu stoupat. Průběžné a trvalé uskladnění jaderného odpadu představuje asi 40 % celkových nákladů na odstávku jaderných elektráren.

Rezervní jaderný fond nemusí stačit

RWE, EON, Vattenfall, Energie Baden-Wuerttemberg a Stadtwerke Muenchen prozatím nashromáždili 38,3 miliard euro (přes 1 bilion korun) do fondu na ukončení svých jaderných aktivit. Mezi 17 a 19 miliardami euro by mělo být vyčleněno na vyřazení jaderných reaktorů včetně všech dalších operací spojených s následnou dekontaminací lokalit po roce 2022. Financování krátkodobého uskladnění jaderného odpadu a jeho následného konečného uskladnění by mělo být financováno ze zbylé části fondu a případné další náklady daňovými poplatníky.

V září německý týdeník Der Spiegel zveřejnil report, ve kterém tvrdil, že rezervy vytvářené energetickými společnostmi jsou pro pokrytí jejich jaderných závazků nedostatečné. Stejného názoru dosáhly některé další analýzy. Německý ministr hospodářství a energetiky Sigmar Gabriel zprávu Der Spiegel nazval „nezodpovědnou spekulací“ a řekl, že rezervy „zcela odráží náklady“.

RWE i E.ON se z důvodu vypořádání s financováním odstavování jaderných elektráren pokusily vyčlenit jaderná aktiva do nově vzniklých společností. Německá vláda proto začátkem září představila zákon, který společnostem zamezuje zbavovat se odpovědnosti za vyřazování jaderných elektráren jejich vyčleněním.

Následkem výše zmíněných událostí zaznamenaly v září minulého roku akcie RWE i E.ON největší pokles za posledních 16 let.

Až 60 % vytvořených rezerv by si mohlo vyžádat vyřazení jaderných elektráren včetně dekontaminace a vyčištění zařízení a staveb trvající 10 let, nebo více. Společnosti by mohly usilovat o snížení nákladů svým spojením a vytvořením konsorcia. Dočasné a konečné uložení paliva by mohlo být pokryto zbývajícími 40 %.

Jednání budou pokračovat příští týden

Komise o 19 členech, včetně zákonodárců z vládních i opozičních stran, se sešla 12. února bez finálního verdiktu, další jednání je naplánováno na 23. února. Členové budou usilovat o dosažení konsensu v rámci případného návrhu vládě.

Jedním z největších problémů je nejistota s předpovídáním nákladů na konečné uložení paliva, což by mohlo v krajním případě být až v roce 2050.

Pro získání představy o možných nákladech německá komise podle zdrojů hledá inspiraci u vyřazování jaderných elektráren ve Švýcarsku, kde likvidace jaderného odpadu může podle švýcarské vlády přijít na 16 miliard franků (393 miliard korun).

Úvodní fotografie: Jaderná elektrárna Grafenrheinfeld, Německo – Bavorsko, autor: MarcelG