Demontáž německé jaderné elektrárny Brokdorf byla zahájena
Demontáž odstavené jaderné elektrárny Brokdorf byla oficiálně zahájena 13. prosince. Informaci zveřejnila společnost PreussenElektra, která je majoritním vlastníkem elektrárny. Brokdorf byla poslední jadernou elektrárnou v Německu, u níž dosud nezačala demontáž.
PreussenElektra, dceřiná společnost skupiny E.ON, požádala už v prosinci 2017 o povolení k vyřazení z provozu a demontáži elektrárny Brokdorf s tlakovodním reaktorem KWU PWR-1300 s instalovaným výkonem 1410 MWe. Samotná elektrárna byla definitivně odstavena 31. prosince 2021.
První povolení k demontáži bloku
Dne 23. října letošního roku vydalo Ministerstvo pro energetickou transformaci, ochranu klimatu, životní prostředí a přírodu spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko první povolení k vyřazení a demontáži reaktoru elektrárny Brokdorf.
První fáze zahrnuje vyřazení a demontáž technologií, které již nejsou potřeba a spadají pod jaderný dozor. Výjimku tvoří tlaková nádoba reaktoru a biologické stínění, které budou demontovány později.
Všechny podmínky pro povolení demontáže byly splněny 13. prosince tohoto roku, kdy poslední požadované dokumenty nabyly účinnosti. Téhož dne společnost PreussenElektra oznámila příslušným úřadům, že začne povolení uplatňovat, a elektrárna tak vstoupila do fáze demontáže.Denotáž tlakové nádoby si vyžádá další povolení
K demontáži tlakové nádoby reaktoru a biologického stínění bude zapotřebí druhého povolení. Předpokladem je vyvezení všech palivových souborů, které budou v průběhu roku 2025 přesunuty do meziskladu vyhořelého paliva v areálu elektrárny.
PreussenElektra o toto druhé povolení požádala 30. srpna letošního roku a momentálně probíhá jeho posouzení nezávislými experty. Jakmile budou dokončeny všechny demontážní práce, lokalita bude uvolněna k dalšímu využití.
Plány na výstavbu obřího bateriového úložiště
V prosinci loňského roku společnost PreussenElektra spolu s dalšími firmami skupiny E.ON oznámila záměr vybudovat v Brokdorfu největší bateriové úložiště v EU. To by se mělo stavět ve dvou etapách. Výsledný instalovaný výkon úložiště by měl dosáhnout až 800 MW a jeho kapacita až 1600 MWh. První uvedení do provozu by se mohlo uskutečnit již v roce 2026.
Mohlo by vás zajímat:
1600 MWh - to je asi tak hodina a půl výroby jednoho bloku v JETe. Ale ty prachy!
Hlavně to nic nevyrobí. Jen to pomůže prodloužit možnost spotřeby z nestálého zdroje o ty 2 hodiny výkonem 800 MW (nebo více hodin menším výkonem) třeba z FVE. Například na cca 14 hodin do významnějšího svitu za ideálních solárních podmínek (nejdelší den a jasné počasí) by to bylo průměrně 100 MW (při 90% účinnosti).
Ale o to pak bude ta elektřina dražší a méně ekologická. To ale p. Vaněček a jemu podobní nechtějí slyšet. Takové malé, ale drahé zlepšení v mezích zákona (o zachování energie).
Mají odvahu pro svojí a následně Evropskou bezpečnost něco udělat a to je hodný poklony. Do cesty se jim dostalo troufalé vražedné běsnění jedné země z východu, což jim postupný plynulý bez problémovější přechod k bezjaderné nejbezpečnější energii dost ztížil. Ale na poloviční cestě se žádný maratonský běžec jen tak při svých dalších možnostech nevzdává. Kdy se na tento aspoň start budeme kvalifikovat taky se nám spíš vzdaluje, dlouhodobě se takovému vyhnutí čelit nedá.
Vypnout JE, ktera mohla dalsich 10 let vyrabet energii je neospraveditelne.
Co se tyka bezpecnosti, tak pokud mate na mysli utok na JE, tak to by v podstate znamenalo 3 světovou s naslednym jadernym armagedonem.
A rozbita JE bude to posledni co budou lide resit.
Otázkou zůstává kolik by se muselo na těch 10 let bezpečného provozu do toho ještě investovat. Do těch čísel nevidíme. A ohledně bezpečnosti toho jádra to zdaleka není jenom tak jak uvádíte. O tom se nemá cenu raději zmiňovat právě z důvodu nějaké podobné inspirace, pro šířené poplašných zpráv. I moderní technologie, ať je z jakýchkoliv příčin, od jakživa selhávaly a není nejmenšího důvodu, že by to mohlo být jinak.
Byla uvedena do provozu 1986, takže mohla sloužit mnohem déle, než deset let.
Katrina měla podle údajů v NO asi 500 obětí přímo a dalších asi 1500 obětí následné události tj. asi měsíce nefungující infrastruktura, (blackout a další).
Mohu zvědět to sladké tajemství, jak Bundesrepublika posílila evropskou bezpečnost tím, že v době nedostatku energií (o "krizi" odmítám mluvit) odstavila své spolehlivé zdroje elektřiny, čímž se stala závislou na sosání elektřiny ode všech sousedů, kteří to jsou ochotní snášet? Švédové a Norové už na nesmyslné zvyšování JEJICH cen poukazují a hrozí, že mu zabrání. Fialová vláda pochopitelně drží hubu a krok. To Němci rádi, když podřízení "Maul halten und weiter dienen"...
Tak jakpak Německo zvýšilo bezpečnost Evropy?
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se