Domů
Elektrárny v Evropě
Rakousko spustilo nejmodernější evropskou přečerpávací elektrárnu vybudovanou uvnitř hory

Rakousko spustilo nejmodernější evropskou přečerpávací elektrárnu vybudovanou uvnitř hory

V říjnu byla v rakouských Korutanech spuštěna nejmodernější evropská přečerpávací vodní elektrárna Reißeck II. Elektrárna byla postavena zcela uvnitř hory a celková investice dosáhla 400 milionů euro. Svou rukou k dílu přispěla i česká společnost ČKD Blansko, která dodala bezpečnostní klapkové uzávěry přivaděče.

Provozovatel elektrárny, rakouská energetická společnost Verbund, spuštěním 430MW přečerpávací vodní elektrárny (PVE) Reißeck II rozšířila své portfolio korutanských přečerpávacích elektráren Malta a Reißeck I, a vytvořila tak jednu z nejsilnějších skupin přečerpávacích elektráren v Evropě.

Alpská zelená baterie

Umístění elektrárny Reißeck II. Zdroj: Verbund

Význam PVE se zvyšujícím se podílem obnovitelných zdrojů s nestálou výrobou, tedy především větrných a solárních elektráren, stále roste. Rakousko jako soused Německa, které v posledních letech obnovitelné zdroje na svém území hojně rozšiřuje, může ve špičkách levnou elektřinu uskladnit právě ve svých přečerpávacích elektrárnách.

Samotná elektrárna Reißeck II je schopna pojmout produkci zhruba 200 větrných elektráren a stiskem tlačítka ji v době potřeby opět nabídnout k dispozici. Více o principu PVE zde.

Srdcem elektrárny jsou dvě vysoce účinné reverzní turbíny, které jsou schopny pracovat v turbinovém i v čerpadlovém režimu, a jejich turbinový výkon dosahuje celkem 430 MW. Při výrobě elektřiny může být k turbínám z jezera Mühldorfer See 3,5kilometrovými přivaděči přiváděno až 80 000 litrů vody za sekundu. Voda skrze turbíny následně putuje do nádrží Gößkar a Galgenbichl.

Kaverna elektrárny Reißeck II umístěná v nitru hory. Zdroj: Verbund

400 milionů euro

Elektrárna byla ve výstavbě 6 let a celková investice se vyšplhala na 400 milionů euro (10,8 miliardy korun). Investici značně prodražilo uschování strojovny elektrárny do nitra hory, což zároveň zajistilo nejmenší možné narušení krajiny. V hoře byla vybudována 43 metrů vysoká a 58 dlouhá kaverna. 220tunové generátory bylo nutné dopravit do nadmořské výšky 2 200 metrů.

Společnosti Verbund pomohli s investicí partneři Kelag a Energie AG Horní Rakousy.

„Naše účast v elektrárně Reißeck II se pohybuje kolem 200 milionů eur, to je největší jednotlivá investice naší společnosti v její více než 90leté historii. Představuje tak milník pro naši společnost a výrobu elektřiny. Se získanými předkupními právy na energii z elektrárny se náš instalovaný výkon zvýšil o 16% na zhruba 1 330 MW. Tato investice je důležitým krokem směrem k naším strategickým cílům poskytnout zákazníkům elektřinu ze svého vlastního obnovitelného zdroje energie,“ tvrdí Armin Wiersma ze společnosti Kelag.

Česká stopa

Klapkové uzávěry s dilatačním potrubím v elektrárně Reißeck II připravené ke zkoušce. Zdroj: ČKD Blansko

V elektrárně Reißeck II je možné najít i českou stopu v podobě dvou bezpečnostních klapkových uzávěrů, protivodního a povodního kuželového potrubí, mezikusu a dilatační vložky od společnosti ČKD Blansko. Uzávěry obstály podle informací společnosti v unikátní zkoušce zavření do průtoku 80 m³/s.

Úvodní fotografie: Kaverna elektrárny Reißeck II umístěná v nitru hory. Zdroj: Verbund

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(24)
Milan Vaněček
8. listopad 2016, 10:47

To je superinvestice. Za deset miliard korun mít k disposici kdykoliv 430 MW čisté energie. Tam by jsme mohli uskladnit část naší energie až vybudujeme 10 GW elektřiny na solárních střechách domů (a na skladech, továrních halách, ... můžete mít dalších 5-10 GW). V létě ukládat přebytek ze solárů, v zimě z větrníků. A Nuxit v roce 2050.

NN
8. listopad 2016, 12:42

V článečku chybí jedna základní informace: Akumulační kapacita této PVE. Bez toho se do posuzování výhodnosti investice radši nepouštět.

Dále se vyhýbají příkonu v reverzním režimu (jen mlžně 200 VTE). Myslíte, že to má nějaký specifický účel?

Jan Veselý
8. listopad 2016, 13:23

Specifický účel to nejspíše nemá. Tohle je jen přeložené tiskové prohlášení Verbundu. Počítejte s 3MW větrnými turbínami, tj. max. 600 MW odběr. Docela to odpovídá obvyklé účinnosti PVE okolo 75%. Akumulační kapacita je otázkou, Verbund o ní nic nezveřejnil.

Milan Vaněček
8. listopad 2016, 14:30

Obě nádrže (Grosser a Kleiner ...See, ta menší s přehradou) jsou vidět na Google maps.

NN
8. listopad 2016, 16:07

Ano, bezpochyby. Jenže já nejsem génius, který by z toho vyčetl kubatury nadrží či jezera. A vidíte - v článečku není specifikace, zda-li se jako horní nádrž využívá jedna či obě.

P.S. na mediální upoutávačku, propagačku či prdung (nehodící se škrtněte), by toho chtěl člověk asi móóc.

Lukáš Brandejs
8. listopad 2016, 14:06

Příznivá cena je dána tím, že nebylo třeba stavět nové přehrady, ale využili se stávající nádrže, pokud jsem to správně pochopil. Což by šlo i u nás. Viz. plány na PVE Orlík/Kamýk (2x90 MWe), Slezská Harta/Kružberk (2x112 Mwe) a samozřejmě také poněkud nevhodně medializovaná Lipno/Aschach (4x250 Mwe). Nebránil bych se ani jedné, ostatně Lipno/Aschach by mohla řešit i event. čerpání vody z Dunaje v případech sucha. Ale obávám se, že "ekologové" budou proti u všech.

C
8. listopad 2016, 22:10

Kamýk-Orlík projde, když bude ČEZ chtít, ale je to jen malá PVE, takže možná nemá zájem, nic jej netlačí, S. Harta-Kružberk, to se asi nebude líbit vodárnám. ještě by mohlo projít Štěchovice-Slapy, obnova na VD Pastviny.

Ekologové by byli nejspíše proti jen u Lipna, ale tam by byla jedna dost zásadní výhoda. Pokud by existovala dlouhá období elektřiny z OZE a celkem nízké ceny, pak by bylo možné doplnit Vltavskou kaskádu na maximální objem kdykoliv a dostat tak další dlouhodobou akumulaci, zároveň by bylo v případě nejvyšší nouze možné odklonit povodňovou vodu do Dunaje.

5m vody v Orlíku představují kapacitu asi 22GWh, ve Slapech 7GWh a u Lipna je to při 1m asi 17.7GWh. Celkem by při dopouštění Vltavské kaskády vzniklo až 46.7GWh ve vyjmenovaných nádržích, vzhledem k tomu že by voda konala práci i v elektrárnách po proudu, znamenalo by to fakticky více uložené energie. Bohužel kaskáda nedosahuje využitého spádu ani plánované PVE, tedy by se jednalo o projekt energeticky nevýhodný. Na kaskádě a Střekovu je asi 338m spádu, PVE L-A má mít 450m spádu. Ostatní MVE by nebyly jednak asi sto zpracovat průtok a jejich spád může přidat jen desítky metrů.

To už má snad větší smysl někde vodu tlačit čerpadlem přes rozvodí mezi Vltavou a čímkoliv, nebo Dyjí (Jihlavou) a čímkoliv v dosahu.

Lukáš Brandejs
9. listopad 2016, 09:24

180 MWe u Orlíku není zas tak málo, pokud se na to podíváme z hlediska ČR, Štěchovice mají jen 45 Mwe, Orlík by tedy byl 4x výkonnější. Pastviny měly 3 Mwe, což nás nevytrhne. Ale proč ne, stejně tak by bylo možno po úpravách znova spustit Černé jezero a mít další cca 1-1,5 Mwe. Ano, Kružberk je vodárenská nádrž, to byl/je jeden z důvodů, proč je PVE s Hartou vnímána problematicky. Mimochodem byl zvažováni Vír I., Vír II. s cca 7 Mwe. Tolik k relativně levným stavbám, neb by nebyly nutné nové nádrže. Ke zcela novým - bohužel dosti nereálné, odpor ekologů, obcí, krajů... Snad tak max. Červená Jáma, která má plánovaných 674 Mwe, ale i tam je to s velkým otazníkem.

Jan Veselý
9. listopad 2016, 12:30

Já tady v těch návrzích vidím jeden zásadní rozpor. Na jednu stranu nadšenci plánují výstavbu PVE na velmi logických a smysluplných místech (u nás v MSK Morávka-Slavíč, 10km od trafostanice ZVN v Nošovicích), ale na druhou stranu se investoři do takových akcí vůbec neženou. Já chápu, že to je administrativně-správní vopruz, ale kdyby to měl být tak dobrý kšeft a tak moc užitečná věc, tak se cesta vždycky najde.

Vinkler
8. listopad 2016, 11:06

Opravdu výhodné až na těch 500MW z Baltu dolů přes čeko a pak na zpět

Milan Vaněček
8. listopad 2016, 11:17

Z Baltu to mají blíž do Norska. Od nás je to kousek do Rakous. Je to příležitost pro nás v ČR. Jen jsem napsal jak je to výhodná investice, 430 MW čisté energie za 10 miliard Kč.

FRANK
8. listopad 2016, 14:21

To bude řečí, až si budou akumulovat dlouhodobě nasmlouvaný jaderný proud a na větrníkové špičky se vykašlou :) Co si pamatuji tak se o tom psalo ve Spieglu tak před 4-5 lety , jak noční produkci jaderek okolních zemí Rakušané prodávají ve špičkách němcům jako " čistý proud z vodní energie z Alp" :)

Tuším že to tenkrát Spiegel t nazval power-laudering

Milan Vaněček
8. listopad 2016, 14:41

Brzo již okolo Rakouska jaderky nebudou (jen Temelín asi vydrží do 2050 ale ten přece nutně potřebujeme celý!!)

FRANK
8. listopad 2016, 14:49

ten už si rezervovalo Bavorsko

Milan Vaněček
8. listopad 2016, 15:52

Vždyť ho tak nutně potřebujeme, bez něj budem svítit loučema....

FRANK
8. listopad 2016, 16:11

Bavorsko taky, není to tak dávno kdy si chválili linku z Temelína jako garanci, že louče nakonec nepřijdou...

Martin Hájek
8. listopad 2016, 16:22

Jistě bychom mohli tleskat další akumulační kapacitě v Rakousku, kdybychom ovšem nevěděli, že elektřina z německých větrníků na severu se do ní bude transportovat přes území ČR, protože Německo nebude ještě několik desetiletí schopné vybudovat svoje dostatečně kapacitní páteřní vedení sever-jih. Nezbytné rozdělení německo-rakouské obchodní zóny ovšem bude nejen pro tento projekt znamenat ekonomický problém.

Milan Vaněček
8. listopad 2016, 16:53

Pořád nemohu pochopit, proč Rusové transitním zemím jako Ukrajina a Slovensko platí za transport plynu a ropy a transport jiné energetické komodity-elektřiny je zadarmo a i nechtěně. Kdo to vyjednával, nebylo to kdysi pro ČEZ jako tehdejšího největšího vývozce elektřiny (na hlavu) v EU výhodné?

Milan Vaněček
8. listopad 2016, 17:18

Asi to bude tím, že víc vyvážíme než dovážíme (podobně jako Němci) a tak my by jsme měli za transport platit (a ne pokrytecky křičet, že nám za transport neplatí). Čistým dovozcem energie je asi jen Italie (a bude kvůli jaderné krizi i Francie, dříve bezkonkurenčně největší vývozce?).

Martin Hájek
8. listopad 2016, 22:34

Nevyjednával to nikdo. Německo s Rakouskem jednoduše porušují evropská pravidla a Evropská komise jim to toleruje. To je celý příběh. Pokud ovšem dojde k rozdělení Německo-Rakouské obchodní zóny, tak už ten tranzit zadarmo nebude. Pokud na severu zafouká, tak dojde k překročení dostupné kapacity na Německo-Českém profilu a obchodníci si o ni zasoutěží a vyženou cenu za profil na odpovídající úroveň. To samozřejmě zasáhne přečerpávací elektrárny v Rakousku, protože se budou muset o marži podělit s českým provozovatelem přenosové soustavy. Radost z toho mít samozřejmě nebudou, ale je to fér.

NN
8. listopad 2016, 17:47

Odporné PST v Česku i Polsku to ovšem omezí. Což je možná taky jeden z důvodů (ale ne jediný) proč se v Německu začíná tak nějak brzdit. Ale třeba se pletu.

P.S. je něco pravdy na tom Lauderingu?

Milan Vaněček
8. listopad 2016, 19:05

PS: je to "laundering", to dělali Švýcaři již před 30 lety pro Francouze. Tenkrát se nevědělo ještě co jsou to OZE. A Švýcaři pak ten proud (jaderný, jiný Francouzi neznají) z přečerpacích elektráren prodávali Francouzům zpět 10x dráž. Ale tenkrát se tomu říkalo výhodný obchod a JE byly populární.

Pak ale přišel Černobyl a Fukušima a byl konec.

Jak píši, za 10-20 let už žádné JE okolo Alp nebudou a už teď má v Německu přednost Německá čistá energie ze slunce a větru pro akumulaci v přečerpacích elektrárnách, do toho my Němcům a Rakušanům mluvit nemůžeme, jen jim to můžem komplikovat.

Proti Německé Energiewende naše kontra-energiewende. Jenomže dnes nás už Američané nezachrání, u nich též probíhá Energy transition. Tentokrát jsme sami proti světu.....

NN
8. listopad 2016, 20:12

Mea culpa je to Laundering..., ale jestli to dělali Švýcaři před 30 lety, tak to byl (jen) bezva kšeft. Kdežto tohleto vyznívá skoro jako podvodná manipulace s původem, ale záleží o co přesně jde - na povolenky CO2 to třeba sedí. Samozřejmě myšlenkový trust sedláků ví, že akumulovaná energie je tak čistá, jak je čistý vstup.

C
9. listopad 2016, 21:43

Pro Jana Veselého,

Problém je v tom že nadšenci bohužel často nemají prostředky na to aby takovou záležitost mohli vybudovat, nebo jen odkoupit třeba právě Pastviny. Ale možná je to tím že zatím nebyl moc důvod, PVE nesloužily k nějakému byť malému obchodu, třeba i v rámci dne, ale jen velkým společnostem pro zlepšení jejich bilancí a udržení stability sítě, byť to jde i jinak.

A není problém najít i u nás další a další lokality, kdy by PVE mohly být aniž by se musely stavět velké nádrže. Podle mne je jen otázkou času, kdy padne cena proudu dost na to aby se i soukromé PVE vyplatily, možná dojde i ke změně pohledu na VD a budou se spíš provozovat v "Sevanském" režimu.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se