„Šílení bastardi, otevřete průliv!“ Trumpova tvrdá výzva Teheránu vyvolává mezinárodní napětí

Americký prezident Donald Trump dnes vulgárně pohrozil Teheránu útoky na íránské elektrárny a mosty, pokud neuvolní Hormuzský průliv. Vyjádřil se tak na své sociální síti Truth Social. V rozhovoru se stanicí Fox News dodal, že dohoda s Íránem v pondělí je možná a že Teherán vyjednává. V sobotu šéf Bílého domu prohlásil, že Írán má 48 hodin na uzavření dohody nebo uvolnění průlivu klíčového pro přepravu ropy a plynu z Perského zálivu, jinak se podle něj na tuto blízkovýchodní zemi snese peklo.

"V úterý bude v Íránu Den elektráren a Den mostů, vše v jednom. Nic se tomu nevyrovná," napsal americký prezident.

"Otevřete ten zasraný průliv, vy šílení bastardi, nebo budete žít v pekle. Jen se dívejte!" uvedl dále šéf Bílého domu. V rozhovoru s listem The Wall Street Journal (WSJ), který vyšel dnes, pak upřesnil, že Íránu dal lhůtu do úterního večera, aby uvolnil Hormuzský průliv, jinak v zemi nezůstanou žádné elektrárny a žádný most. Na své sociální síti poté zveřejnil příspěvek s termínem úterý, 20:00 ET, což je středa 02:00 SELČ. Neupřesnil ale, čeho se týká.

V telefonickém rozhovoru s Fox News Trump řekl, že Írán vyjednává a on věří v uzavření dohody v pondělí. Pokud ale dohoda nebude rychle, zvažuje, že "všechno vyhodím do vzduchu a převezmu kontrolu nad ropou", dodal.

Na otázku WSJ, kdy válka skončí, Trump odpověděl, že to řekne brzy. Na další dotaz, zda má obavy z dopadů případných útoků na civilní infrastrukturu na íránské obyvatelstvo, pak uvedl, že nikoli, a naznačil, že Íránci takový zásah chtějí, protože podle něj žijí v "pekle".

Íránské zastoupení při OSN v příspěvku na síti X označilo hrozbu úmyslného ničení civilní infrastruktury, jako jsou elektrárny a mosty, za porušení mezinárodního práva. Podle diplomatů není taková rétorika hodná hlavy státu a svědčí o nebezpečném ignorování Ženevských úmluv a ochrany civilistů.

Trumpovy výroky vyvolaly ostré reakce části amerických politiků, kteří zpochybňují jeho duševní stav, upozornil server listu The Guardian. Kritika zazněla i od jeho někdejší spojenkyně Marjorie Taylorové Greeneové, podle níž se prezident chová nepříčetně a jeho kroky poškozují samotné Íránce.

Kriticky se vyjádřili představitelé Demokratické strany. Šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer označil prezidentovy výroky za projev "vyšinutého šílence". Nezávislý senátor Bernie Sanders uvedl, že jsou to výroky nebezpečného a duševně nevyrovnaného jedince, a vyzval Kongres k okamžitému ukončení války. Senátor Chris Murphy rovněž výroky označil za šílené, a dokonce naznačil možnost využití 25. dodatku ústavy, který by mohl vést k odvolání prezidenta z funkce.

Další politici zároveň varují před dopady eskalace konfliktu. Demokratický člen Sněmovny reprezentantů Ro Khanna vyzval k okamžitému příměří a diplomatickému řešení, zatímco demokratický senátor Tim Kaine upozornil, že prezidentova rétorika zvyšuje riziko pro americké vojáky.

Trump dal první ultimátum Íránu 21. března, kdy Teheránu pohrozil zničením elektráren, pokud do 48 hodin úplně neuvolní pro bezpečnou plavbu Hormuzský průliv. Tyto útoky nařídil 23. března podmínečně odložit o pět dnů, což zdůvodnil "produktivními rozhovory" o úplném ukončení války. Později oznámil, že na žádost íránské vlády odkládá útoky na elektrárny o dalších deset dní, a to do pondělí 6. dubna.

Írán neprojevil žádné známky ústupu a pokračuje v útocích na ekonomické a infrastrukturní cíle v sousedních zemích, napsala dnes agentura AP. Írán útočí na země, kde se nacházejí americké vojenské základny. Teherán zároveň popírá jednání se Spojenými státy, ačkoliv tvrdí, že dostává informace a vzkazy od třetích zemí ohledně možnosti ukončit konflikt.

USA a Izrael provádějí útoky na Írán od 28. února, což v zemi podle různých zdrojů stálo život několik tisíc lidí. Mezi mrtvými jsou i někteří přední představitelé režimu včetně nejvyššího vůdce Alího Chameneího.

Kvůli konfliktu na Blízkém východě se plavba Hormuzským průlivem podle údajů OSN snížila o zhruba 95 procent. Průlivem se tak denně vydává jen několik lodí, místo obvyklých více než sta plavidel. V mírových dobách se průlivem pohybuje zhruba pětina světové ropy přepravované po moři. Utlumení provozu na této námořní trase přispívá k růstu cen ropy na mezinárodních trzích.