Domů
Elektrárny ve světě
EIA: Výroba elektřiny z jádra se do roku 2040 zdvojnásobí

EIA: Výroba elektřiny z jádra se do roku 2040 zdvojnásobí

Množství vyrobené elektřiny v jaderných elektráren se do roku 2040 zdvojnásobí. To je jedna z predikcí v oblasti energetiky, která byla zveřejněna v tomto týdnu v Mezinárodním energetickém výhledu Americké energetické informační agentury (U.S. Energy Information Administration – EIA).

Dle této zprávy lze očekávat, že celosvětová spotřeba elektřiny vzroste z 21,6 tisíc TWh v roce 2012 na 36,5 tisíc TWh v roce 2040, tedy o 69 %. Referenčním rokem studie je právě rok 2012 pozn. red.) Růst poptávky po elektřině bude hlavně v rozvíjejících se ekonomikách – státech, které nejsou součástí OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). U nich se předpokládá růst o 2,5 %/rok, ve státech OECD poté pouze o 1,2 %/rok.

Růst výroby elektřiny z jednotlivých zdrojů, bude dle zprávy EIA velmi různorodý. Nejvíce dynamické zvyšování výroby lze očekávat u obnovitelných zdrojů a to o 2,9 %/rok. Ty budou následovány plynovými a jadernými elektrárnami. Růst výroby elektřiny z uhlí je očekáván pouze o 0,8 %/rok.

„Mnoho zemí, zvláště pak členové OECD, zavedli ekologická opatření, která si kladou za cíl omezit produkci skleníkových plynů v energetice snížením používání fosilních paliv. Dosud dominantní role uhlí v energetice se tak snižuje,“ uvádí se v Mezinárodním energetickém výhledu EIA.

Predikce vývoje výroby elektřiny v bilionech kWh (zdroj: 12.5.2016, EIA, http://www.eia.gov/forecasts/ieo/exec_summ.cfm)

Sektor jaderné energetiky by měl vzrůst z 2,3 biliónů kWh v roce 2012 na 4,5 biliónů kWh v roce 2040. Očekávaný nárůst instalovaného výkonu lze však očekávat hlavně v zemích mimo OECD. Největší výstavba je odhadována v Číně, kde by do roku 2040 měl instalovaný výkon jaderných zdrojů vzrůst o 139 GW. Naproti tomu ve státech OECD lze očekávat pokles. Ten je očekáván z důvodu odstavování německých jaderných elektráren a poklesem kapacity v Kanadě a Japonsku.

zdroj úvodní fotografie: Andy Rudorfer

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(17)
Jan Veselý
13. květen 2016, 09:33

No, EIA je proslulá tím, že její odhady jsou naprosto mimo realitu.

Třeba ten odhad jaderné energetiky je naprosto mimo mísu. Jen takový hrubý odhad. Dnes je celková instalovaná kapacita JE okolo 400 GW a do roku 2040 lze očekávat, že minimálně polovina té kapacity jednoduše dožije. Takže ani vysněná obří výstavba v Číně nestačí ani na obnovu současných kapacit. V EU se postaví něco mezi 10-20 nových reaktorů, v USA ani těch 10 ne, v Japonsku nic, Rusko tak akorát obnoví "flotilu", v Indii už jaderné sny taky hynou na úbytě. Jenže tohle je tak 2/3 světové ekonomiky.

Milan Vaněček
13. květen 2016, 09:34

Ano, v ekonomicky vyspělých zemích bude jaderná energetika klesat (Evropa, severní Amerika, Australie), pouze v rozvíjejících zemích (Asie, islámské státy, jižní Amerika) budou dál budovat jadernou energetiku.

Ve vyspělých ekonomikách poroste především OZE a zůstane významný plyn.

mykanec
13. květen 2016, 11:22

Otázka je, jak dlouho ještě bude Evropa ekonomicky vyspělá? (pokud ještě vůbec je)

Já osobně fandím jádru.

Jan Veselý
13. květen 2016, 13:16

No, třeba v Saudské Arábii zrovna uzavřeli kontrakt na dodávku elektřiny z FV elektrárny za cenu 30 USD/MWh. Podobných cen už se podařilo dosáhnout i v Chile a Mexiku. Írán po dlouhých jednáních obětoval vlastní vojenský jaderný program a jeho civilní krytí (JE Búšehr) budou provozovat Rusové. Obratem dostal velmi výhodné půjčky od Němců a Číňanů, aby si u nich mohl nakoupit větrné turbíny a FV elektrárny. Budou mít tak spoooustu elektřiny získané politicky nekonfliktním způsobem, levněji a rychleji.

Jaká bude motivace podobných zemí stavět jaderné elektrárny? Mě napadají jen dva důvody. Bude to krytí vojenského jaderného programu nebo budou chtít sobě a světu ukázat, jak jsou vyspělí neboli "dělat haury".

Vladimír Wagner
13. květen 2016, 18:58

Třeba proto, že ani fotovoltaické a ani větrné zdroje s Vámi uváděnými parametry se nedají budovat všude (podmínky se v různých regionech různí) a mohou vlivem své závislosti na počasí zajistit jen část energetických potřeb. A prostě budou chtít tyto státy mít co nejefektivnější systém. Nebo se ukáže, že rychlé snižování emisí CO2 je opravdu nutné a bude se stavět energetika s touto prioritou. A to opravdu kombinace fosilních a OZE nezajistí (plyn má sice tyto emise nižší než uhlí, ale pořád jsou značné). Ale o tom už jsme tady diskutovali mockrát a už se to pořád opakuje. Takže opakuji závěr. Nemá cenu se planě hádat. Prostě uvidíme. Můj názor je, že efektivní a nízkoemisní je pestrý mix podle podmínek v daném regionu. Vy, že má být bez jádra a z nízkoemisních zdrojů se mají používat pouze OZE. Uvidíme jak se to vyvine ve státech, které se vydaly různou cestou.

Jak se postupně rozjíždí hromadnější stavba jaderných bloků, tak i jejich cena půjde dolů. Jak u čínských, korejských i ruských bloků a budou je i více nabízet pro zahraničí. Takže, jak přispěli Číňané ke snížení ceny u fotovoltaiky, tak k tomu přispějí u jádra. Číňané už opravdu spouštějí jeden blok za druhým. Rusové teď také začínají dohánět resty a zahajovat nové stavby. Teď třeba začaly spouštět v Indii blok Kudankullam II a začaly budovat třetí a čtvrtý.

Milan Vaněček
13. květen 2016, 20:45

Pane kolego, když občas Číňané vyrobí nekvalitní solární panel, tak to nikoho neohrozí, na rozdíl od toho když vyrobí nekvalitní část jaderné elektrárny. Takže si nedělejte iluse o hromadné čínské výrobě JE. Já bych takovou elektrárnu v Evropě nechtěl.

Jan Veselý
13. květen 2016, 20:54

Zase jste jako moje manželka, která se mi občas snaží vysvětlit, co si myslím. Vaše tvrzení o tom, co jsi myslím, jsou charakteristická tím, že jsou úplně mimo.

Ale nechci odbočovat od tématu článku, proto je ptám: Udělejte mi prosím, jako mediální propagátor jaderné energetiky, rozbor (aspoň po regionech), kde očekáváte, že se postaví a zprovozní v příštích 25 letech celkem 600 GW jaderných elektráren (tj. v průměru 24 GW/rok), jak to fakticky předpokládá EIA.

Ondra
13. květen 2016, 22:18

Pan Vaněček,

to, že je Čína proslulá nekvalitním zbožím, není jenom jejich vina, ale taky vina západních společností, který si ty šmjedský veci u nich objednávaj. Když se podíváte na "kvalitní" spotřebitelskou elektroniku, tak je taky z Číny nebo z jinejch asijskejch zemí jako Taiwan nebo tak. Číňani zvládnou aj kvalitní věci, všecko záleží na tom, jaký dostanou od zákazníka zadání.

Jan Veselý
13. květen 2016, 13:18

Já jádru fandím taky, konkrétně jsem fanda do modulárních reaktorů na bázi roztavených solí, bezodpadových a fungujících na běžného tlaku. Na kolonizaci Marsu se budou hodit.

Vladimír Wagner
13. květen 2016, 20:31

Pane Veselý, docela by mě zajímalo, jaké reaktory na tekutých solích jsou bezodpadové? Jinak kampaň protijaderných aktivistů a obecně kampaně proti vědeckému a technologickému rozvoji v naší euroatlantické civilizaci způsobily, že nejen nemáme reaktory pro vesmírné aplikace, ale v současné době nejsme schopni zajistit ani radionuklidové zdroje, aby mohla letět sonda jako třeba Cassini k Saturnu nebo New Horizons k Plutu. Podrobněji jsem o tom psal pro Vesmír (http://casopis.vesmir.cz/files/file/fid/8829/aid/11401) a Astropis (ten je jen pro předplatitele, takže odkaz na něj ke mně: http://ojs.ujf.cas.cz/~wagner/popclan/sondy/Plutonium_Astropis.htm ).

Takže RTG, který zachránil život astronautu Marku Watneyovi ve filmu a knize Marťan, nyní nejsme schopni dodat. Tuto schopnost jsme ztratili.

A nevypadá to, že by euroatlantická civilizace měla větší snahu o cestu do vesmíru nebo v oblasti jádra. Státy, které využívání jádra zakáží, mohou velice těžko přispět k rozvoji jaderných vesmírných technologií.

Daleko větší šance dávám Číně, kde na rozdíl od naších zelených aktivistů ví, že zlepšení životní úrovně i ekologické situace je závislé na uplatnění vědy a technologií. A rozvíjejí všechny oblasti, třeba i ty reaktory využívající tekuté soli :-)

Reálné intenzivní aktivita ve vesmíru se bez jaderných zdrojů neobejde, psal jsem o tom třeba zde:

http://www.osel.cz/7031-je-mozna-hvezdna-budoucnost-lidstva.html

http://www.osel.cz/3838-jaderne-zdroje-pro-vesmirnou-kolonizaci.html

Jan Veselý
13. květen 2016, 21:26

Jako obvykle, po jiráskovsku mixujete realitu a vlastní fabulace. A spokojeně si ignorujete ty miliardy dolarů, které do výzkumu SMR sypou vlády USA a Kanady (to je tuším ještě pořád euroatlantická civilizace) + peníze od nadšenců typu Billa Gatese.

Faktem je to, že tyhle designy jsou zatím nejvýše někde na kreslících prknech a dříve než za nějakých 20 let nebudou. Ale třeba to rozlouskne tenhle klučina. I když v případě elektrifikace chudých částí světa už mu ujel vlak.

Vladimír Wagner
13. květen 2016, 22:36

To vystoupení Taylora Wilsona jsem už viděl před více než dvěma lety. O solných reaktorech s kapalným palivem a thoriovém cyklu toho vím poměrně hodně. A to i proto, že solné tekuté palivo (průběžná radiochemická recyklace, která je velmi výhodná pro využití uranu 233 získávaného z thoria) je vhodné pro urychlovačem řízené transmutory, na jejichž výzkumu i trochu pracuji. Ten "fúzní" systém, který postavil jako středoškolák většinou dělají až vysokoškoláci a je perfektně nadšený a tito kluci i děvčata jsou solí vědy. A i u nás jsou tací. Ale v tom TEDu to má z pochopitelných důvodů velice zjednodušené. Ono totiž vždy jsou jak pozitivní, tak i problematické vlastnosti.

U Vás je velký problém. Vy o dané věci skoro nic nevíte (a to se netýká jen jaderné fyziky a jaderných technologií), ale podíváte se na nějaký zjednodušený referát (třeba ten v TED) a najednou máte něco, co vyřeší všechny problémy a vše ostatní je možné zrušit a není to potřeba.

Ale s takovým zjednodušeným pohledem na svět nejste sám. Takže jsem na podobně zjednodušené představy o thoriových solných reaktorech musel už reagovat v Britských listech (pan Čulík měl podobné představy, jako Vy :-)), takže tady jsou jejich různé vlastnosti trošku osvětleny:

http://ojs.ujf.cas.cz/~wagner/popclan/transmutace/thoriove_reaktory_WWW.htm

podrobně o těchto typech reaktorů je zde:

http://www.osel.cz/5094-jaderne-reaktory-iv-generace-vyuzivajici-roztavene-soli.html

a o jaderných transmutorech zde:

http://www.osel.cz/3743-co-to-jsou-urychlovacem-rizene-transmutory-a-budeme-je-nekdy-vyuzivat.html

Kolega Jan Uhlíř, je náš nejlepší expert na radiochemii tekutých solí a přímo spolupracuje jak s těmi Američany, tak i Číňany. A i proto mám trochu lepší představu o tom, jaký je stav těchto výzkumu třeba i v těchto státech.

Víte, zatímco uran 235 se dá využít jako palivo hned, u uranu 238 se musí napřed provést transmutace na plutonium 239 a u thoria 232 musí proběhnout transmutace na uran 233. Proto je využití thoria tak zpožděné. Snad nejvíce na něm pracuje Indie, protože ta nemá uran, ale má hodně thoria. Proto se India tak intenzivně dala na cestu k rychlým množivým reaktorům a těžkovodním termálním. Ale podrobněji zde:

http://www.osel.cz/4365-rychle-jaderne-reaktory-a-vyuziti-thoria-v-indii.html

Vlastnost technologií, kterou Vy nechápete, je, že nelze přeskakovat stupně. A to v žádném oboru.

Jan Veselý
14. květen 2016, 10:34

Vy vůbec nechápete, že pro mé osobní potřeby je úplně irelevantní na jakou látku jaký reaktor funguje a co za transmutace se uvnitř děje. Pro mě to je prostě černá skříňka s určitými vlastnostmi a chováním. Po černé skříňce jaderného reaktoru požaduji tyto vlastnosti, bez kterých je to dle mého názoru technologie pouze pro okrajové využití (třeba na kolonizaci Marsu):

- Žádné nebo jen minimální množství nebezpečného odpadu z produkce a po ní.

- Bezpečnost provozu daná základními přírodními principy, tj. žádná přehřátá pára rozkládající se na vodík, žádný natlakovaný reaktor, žádný hořlavý grafit, žádný roztavený sodík, apod. Nejhorší akceptovatelná hrozba je, že to nějaká událost zničí a majitel (nebo pojišťovna) hořce zapláče nad zničeným zařízením.

- V principu nevyužitelný na nic jiného než jako zdroj tepla a elektřiny.

- Modulární konstrukce o výkonu max. v desítkách MW, prodávaná jako hotové investiční celky.

- Konkurence v produkci, trvalý rychlý pokles investičních nákladů.

Nic takového na trhu není, ani ve formě prototypového zařízení. Poslední dobou vzniklo překvapivě hodně firem, které se o něco v podobném duchu snaží, zatím jsou ve fázi základního designu a nákresů.

Jestli to nakonec vytvoří Taylor Wilson nebo někdo jiný je mi naprosto lhostejné. Až to bude reálně v provozu, tak se půjde o tom bavit. Do té doby ať se radši využívají technologie, které tohle splňují už dnes.

Vladimír Wagner
14. květen 2016, 23:30

Na rozdíl od Vás mě zajímá, jak věci a příroda fungují. A úsudek o něčem si dělám a své názory vytvářím a hlavně o nich píši až poté, když věcem do příslušné míry rozumím. To pochopitelně nezaručí, že se nemohu mýlit, ale přece jen je tato možnost menší, než když někdo o daném problému vyslovuje názor, i když o něm neví nic a je to pro něj černá skříňka. A ani žádnou snahu o poznání nemá. Vždycky, když přednáším studentům o nějakém kontroverzním problému, tak jim zdůrazňuji, že není důležité, zda budou mít stejný názor, ale že se před tím, než si ho vytvoří, seznámí co nejvíce s fakty a budou si ho tvořit na základě porozumění problematice.

Kdyby se použila pravidla, která jste napsal, tak se nebudou používat velké přehrady, téměř všechny průmyslové provozy. A ostatně ani dům, ve kterém se topí plynem nebo je elektřina či obyčejný krb. Ani doprava. Žádná s jmenovaných a dalších zařízení nesplňují to, že "Bezpečnost provozu daná základními přírodními principy ... Nejhorší akceptovatelná hrozba je, že to nějaká událost zničí a majitel (nebo pojišťovna) hořce zapláče nad zničeným zařízením." Pochopitelně nesplňují ani další vámi nastavená pravidla.

Každé řešení má svá pozitiva a rizika. A je třeba je racionálně srovnávat. Pokud vezmeme energetiku, tak z tohoto hlediska jádro dopadá dobře. Dost velký problém je, že velká část společnosti uvažuje tak, jak jste to popsal u sebe Vy, že věcem nemusí a ani nechce rozumět. A názor si vytváří podle toho, co o černé skříni někdo řekne. A to ne podle toho, zda je to správně, ale zda to konvenuje s jejich ideou. Proto ztrácí společnost schopnost racionálního posuzování rizik a alespoň podle mého názoru to vede nejen v oblasti energetiky k velkým problémům.

Milan Vaněček
15. květen 2016, 07:54

Bagatelizace rizik jaderné energetiky stála za všemi havariemi a pokračuje dodnes, i s Vaším přičiněním. Již jsem Vám psal, když jste uváděl Čínu jako možný zdroj levných JE, že je obrovský rozdíl v bezpečnosti když Čína občas vyrobí vadný solární panel resp. vadnou součást jaderné elektrárny.

JE třetí generace nejsou schopny vyřešit základní problém- odvod tepla v případě přerušení chladícich okruhů. Zastavení štěpení uranu nestačí ..... Vždyť to dobře víte, havarie je pak nevyhnutelná.....

Myslím že proto je nutno čekat na JE čtvrté generace (které by měly zajistit i vyšsí využití jaderného paliva a tedy snížení jaderného odpadu).

Milan Vaněček
15. květen 2016, 21:26

Vidím, že na můj komentář není schopen zareagovat žádný příznivec jádra. Asi nemohou nalézt protiargumenty.

Ondra
16. květen 2016, 07:30

Nikdo tady zcela jistě nebagatelizuje rizika jaderný energetiky, ale jsou tady "experti", kteří ji démonizujou na každým kroku (nechci ukazovat prstem). Ano, havárie JE byly a jsou tragický události a je nutný se z nich poučit. Ale je to jako zakazovat všem jezdit autem, protože pár debilů za volantem chlastá (bagatelizují rizika řízení automobilu) a pak zabíjej. Nikdo nikdy nemůže zaručit 100% bezpečnost, ale to byste musel zavřít všechny chemičky světa a výzkumný laboratoře, kde pracujou na novejch vakcínách, protože tam maj nebezpečný viry, který by mohly uniknout a způsobit pandemii.

Co se týče Číny, musel bych se zas opakovat (viz koment výš) - všechno je o zadání a Číňani umí vyrobit taky kvalitní věci, když si za to zadavatel zaplatí.

Poslední poznámka - neodpovídání na komentáře, když Vám dojdou relevantní argumenty, je spíš Vaše specialita a nikdo si tu nestěžuje, když mu neodpovíte.

PS: Nejsem nějakej zatvrdlej příznivec jádra, fandím i OZE, ale všeho s mírou!

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se